31. května 2015

V Šumperku si připomeneme slavnou i temnou historii města. Dařilo se v něm už dávno soukenictví a plátenictví. Rozvoji řemesel ale učinily přítrž čarodějnické procesy. Po jejich skončení navíc nikdo nechtěl s místními řemeslníky obchodovat. Pomohl až císař, který zdejším pláteníkům udělil privilegium na výrobu textilií mezulánu a barchetu, a díky tomu odstartovala nová éra šumperského hospodářství. Na počátku 19. a 20. století bylo ve městě na dvě desítky textilních továren. A místní průmyslníci se předháněli ve výstavbě přepychových domů. Zvali si významné architekty a rozhodně na svých sídlech nešetřili. Šumperku se dokonce svého času říkalo Malá Vídeň. Společně si prohlédneme nejhonosnější stavby z tohoto období.

Desítky dinosaurů, ale taky třeba šavlozubí tygři. To všechno nás čeká v Dinoparku v Liberci. Zjistíme, co stálo u zrodu projektu ryze českých expozic o zvířatech z dávných časů. Připomeneme si taky známé knihy a filmy, které v nás probudily touhu poznat tvory, kteří obývali Zemi dlouho před námi. A pak se vypravíme na cestu historií planety od velkého třesku až po současnost. Část expozice věnovaná právě naší éře je nazvaná trochu pochmurně Dobou odpadovou, takže nás dovede i k zamyšlení. Nejdéle se zdržíme v druhohorách, kde můžeme prozkoumat tehdejší obyvatele. Na některých modelech se budeme věnovat kupříkladu stavbě jejich těla. U dalších pak zase zjistíme, jak to bylo s pohybem všech obrů i jejich menších kolegů.

Rájem turistů i horolezců jsou Prachovské skály. Naši předci se v téhle oblasti usadili už v pravěku, ale teprve v 19. století se začala stávat oblíbeným výletním místem. Prvním slavným návštěvníkem byl habsburský monarcha František, kterého místní myslivci pronesli jednou ze soutěsek. A té se od té doby říká císařská chodba. Zavítal sem taky spoluzakladatel Klubu českých turistů Vojtěch Náprstek. Podle něj je zase pojmenovaná jedna ze skal. Na počátku minulého století zdejší poklady objevili horolezci a začali dobývat jednotlivé skalní věže. Dozvíme se taky, jak to bylo s pokladem, který tu byl podle pověsti zakopán nebo se zlatem, které tu prospektoři hledali. A samozřejmě se porozhlédneme i po kraji, protože míst, která nabízejí krásné výhledy do daleka, je tu celá řada.

V Deštné na jihu Čech vyrostla hned dvě zajímavá muzea. V jednom se můžete dozvědět vše podstatné o provaznickém řemesle, v druhém vám pak nabídnou výlet do historie letectví. A právě to bude naším cílem. V letošním roce se tu věnují ze všeho nejvíc letcům, kteří se za druhé světové války zapojili do bojů ve službách zahraničních armád. Někteří z nich stoupali na oblohu ve službách britského královského letectva a zúčastnili se kupříkladu bitev o Francii nebo Británii. Zavzpomínáme na ty, kteří válku nepřežili, ale i na osudy těch, kteří se vrátili domů. A místo díků se dočkali odsouzení a vězení. Čekají nás ale i další zajímavé exponáty. Většina z nich potěší zejména pány, ale na své si tu přijde i něžné pohlaví. A prohlédneme si i letadélko, kterému se říkalo Nebeská blecha.

Nevelký hrad Rozenštejn neboli Růžová skála, který my známe pod názvem Roštejn, vyrostl v polovině 14. století. Jeho původním posláním bylo střežit hranice jindřichohradeckého panství. Jeho dominantou je bezmála padesát metrů vysoká sedmiboká věž. Z jejího vrcholu při troše štěstí dohlédneme až do Alp. V 16. století ovšem Zachariáš z Hradce zásadně změnil podobu stavby. Nechal ji v duchu renesance proměnit v lovecký zámeček, kde panstvo hodovalo a užívalo si radovánek po honitbách. Ze Zachariášových časů pochází taky kaple, kterou si společně prohlédneme. Časy jejího vzniku připomíná renesanční klenba, později pak přibyl barokní oltář. Zavítáme taky do dvou sálů. Jeden z nich se jmenuje erbovní a druhý botanický. Dozvíme se, jak k těmhle jménům přišly.

Výstava v pražském Poštovním muzeu, kterou společně navštívíme, určitě potěší všechny filatelisty a milovníky bankovek. Je totiž věnovaná tvorbě malíře, ilustrátora a grafika Oldřicha Kulhánka. Připomeneme si jeho životní příběh, v němž najdeme řadu úspěchů, ale taky dobu stíhání a věznění. Dozvíme se, že vystudoval na umělecko–průmyslové škole u Karla Svolinského, kterému dokonce věnoval svůj první návrh známky. A pak se budeme těšit prohlídkou návrhů i jejich výsledné podoby, kterou mnozí z nás mívali v albech nebo peněženkách. Těšit se můžete na 42 známek. Autor je tvořil velmi rád, většinou jejich náměty čerpal z naší historie. A prozradíme vám i to, proč návrh desetikorunové bankovky z roku 1971 navzdory tomu, že vyhrál soutěž, putoval do trezoru.