22. únor 2015

Milovníky historie a děl starých mistrů stavitelů tentokrát potěšíme návštěvou nepříliš známého zámku v Ostrově. Místní i návštěvníci mu říkají Ostrovská perla. A jak se přesvědčíme při prohlídce, označení to není nijak přehnané. Na jeho místě vyrostl už ve středověku gotický hrad. Objevení jeho pozůstatků patřilo k největším překvapením, které přinesla nedávná rozsáhlá rekonstrukce zámku. A objeveny byly i zbytky kamenného mostu ze 13. století. Při prohlídce si připomeneme i panstvo z rodu Schliků, kterým zámek svého času patřil. Vzpomínkou na jejich panování je třeba unikátní schlikovská pokladnice, kterou prý dodnes střeží jeden z jejích uživatelů, František Jindřich. Kdysi prý právě z ní vyplácel vojáky při bitvách u Lipska a Solferina.

Není to doba zas až tak dávno minulá, kdy naši předci přisuzovali kupříkladu blesky a hromy nadpřirozeným silám a neuměli si vysvětlit jejich podstatu. Dnes jsme na tom podstatně lépe, ale přesto neuškodí, když se pokusíme některým přírodním jevům přijít na kloub. Jedním z míst, kde k tomu zájemci mají dost příležitostí, je VIDA! V Brně. Při společné návštěvě odhalíme například podstatu hoření, vznik hurikánu nebo si vypustíme vodíkovou raketu k Měsíci. Ale čeká nás taky třeba povodeň. Které se ovšem nemusíme bát. Zejména ti menší si mohou navíc zahrát na architekty a přestavět centrum jihomoravské metropole, které tu vyrostlo z lega. A většina kluků nejspíš nepohrdne možností zazávodit si na modelu slavného Masarykova okruhu.

Dokud zima vládne, nazujeme opět běžky a vydáme se bílou stopou po krajině. Naším cílem bude tentokrát Karlov pod Pradědem v Jeseníkách. Nejprve si prohlédneme staré domy, které připomínají pro tenhle kraj typickou východosudetskou architekturu. V jednom z nich prožil kdysi kus léta Václav Havel se svou tehdy ještě ne manželkou Olgou v době, kdy psal slavnou divadelní hru Zahradní slavnost. V sousední Malé Morávce zase zavzpomínáme na dlouhou historii místních papíren. A pak už se vydáme do okolí, abychom trochu protáhli tělo a užili si krásných výhledů. Projet se můžeme po několika menších okruzích, ale daleko to nemáme ani k jesenické magistrále. Tahle víc než 150 kilometrů dlouhá trasa by nás dovedla až ke Králickému Sněžníku.

Kůži si Miroslav Novotný z Českých Budějovic zamiloval už během vysokoškolských studií. A vymyslel originální postup jejího zpracování. Nejprve ji tvrdí a pak s ní pracuje, jako by byla dřevem a on sochařem. Ukáže nám, co to všechno obnáší a prozradí, jak se nechává materiálem inspirovat. Dozvíme se taky, že kompletní zpracování není otázkou několika hodin, ale trvá poměrně dlouho. A budeme obdivovat krásné kousky, které se pod rukama pana Miroslava rodí. Vytvořil dokonce i obraz, jehož součástí se staly kamínky dovezené ze Sahary a rád používá taky další přírodní materiály. Pouští se do nejrůznějších tvarů, například do misek třeba na ovoce nebo poznámkových bloků a dokonce i do hodin. Dáme vám i tip, kde bystě tuhle koženou krásu mohli vidět na vlastní oči.

Do časů, kdy na březích Nilu vládli faraoni nebo legendární Kleopatra, nás přenese výstava v prostorách archeologického muzea v Kolíně. Sešly se tam totiž poklady, které byly v posledních letech habsburské monarchie majetkem arcivévody Josefa Ferdinanda. Koupil je na počátku 20. století a o pár let později věnoval olomouckému muzeu, které tehdy neslo jeho jméno. A díky tomu zůstaly i po pádu Rakousko-Uherska zůstaly u nás. Některé z nich jsou opravdu unikátní. Třeba dvě mumie, z nichž jedna se dočkala dokonce jména. Nebo takzvaní služebníci zemřelých, kteří připomínají, jak důsledně se Egypťané připravovali na smrt a následný nekonečný život. Arcivévodovu sbírku tvořilo 350 předmětů, takže se rozhodně máte na co těšit.

Na toulkách Jičínskem se budeme věnovat vrchu a obci Veliš. Vesnička patří k těm menším, ale taky nejstarším v regionu. Její ozdobou je barokní kostel sv. Václava. Vyrostl tu díky štědrosti Anny Josefy Schlikové, rozené Kolovrat Krakovské podle návrhu významného pražského stavitele italského původu Alselma Luraga. Svou dominantu míval i stejnojmenný vrch. Byl jím královský hrad, který rozhodně nebyl sídlem bezvýznamným. Na počátku novověku na něm dokonce celé století byla uchovávána Basilejská kompaktáta. Býval významnou pevností, a právě proto byl v polovině 17. století z rozhodnutí císařského dvora, stejně jako řada dalších, preventivně pobořen. A zavedeme vás taky k barokní Loretě ukryté uprostřed lesa.