28. prosince 2014

Krajinu mezi naším hlavním městem a Posázavím proslavil asi nejvíc Josef Lada a taky jeho kocourek Mikeš. Zapomenout bychom ale neměli ani na rodinu úspěšných průmyslníků Ringhofferů. Zdejší kraj si oblíbili a pomáhali ho zvelebovat. Dodnes je připomíná například zámecký areál ve Štiříně, zámek v Kamenici, kde navíc najdeme i rodinnou hrobku. A taky pivovar ve Velkých Popovicích. Jeho zakladatelem byl baron František Ringhoffer a letos uplynulo už 140 let od chvíle, kdy tu uvařili první várku zlatavého moku. Celou historii si tu návštěvníci mohou připomenout na prohlídkovém okruhu, který nabídne mimo jiné i odpověď na otázku, proč se zdejším symbolem stal právě kozel. A zastavíme se taky u živého maskota pivovaru.

K tradicím Valašska patří už od 19. století i zuberská krajka. Jemná výšivka vytvořená drobnými stehy bílou nití na bílém podkladu. Tohle umění se tu po generace předává v rodinách z matky na dceru. K pokladům patří i v rodině Jany Juřicové, která sama vyšívá už čtyři desítky let. Základy pochytila od babičky. To, že patří k opravdu dobrým vyšívačkám, se pozná i podle toho, že nepoužívá jen osvědčené a poděděné vzory, ale sama si vytváří vlastní. A teď na přelomu roku je mohou obdivovat i návštěvníci výstavy na Soláni. Nečekají je tu ovšem jen její práce, společnost bílé něžné krajce dělají dřevořezby bratra paní Jany, Ladislava Bělunka. Ten k práci se dřevem přičichl už jako kluk a právě na popud své sestry se k ní vrátil.

Na otázku, která žena je tou nejslavnější na světě, by asi většina z nás odpověděla stejně. Nejčastěji se ve všech obdobích mluví o Panně Marii. A obzvlášť ve vánočním čase je její jméno skloňováno ve všech pádech. Jejímu příběhu je věnována i výstava, která probíhá v Šumperku. Projdeme si na ní společně Mariin život od narození. A dozvíme se například to, že termín neposkvrněné početí se týká už jejího početí, nikoliv Ježíškova. Budeme mít rovněž šanci seznámit se s vývojem zobrazovaní Panny Marie i Ježíška v umění v různých dobách. Nejznámější a nejspíš i nejčastější je zvěčnění s Ježíškem v náručí. V rané gotice ho drží na pravé ruce, v pozdějších dobách ji umělci ztvárňovali s miminkem na ruce levé. A zajímat nás bude i původ jména Marie.

Ke slavnostním chvílím patří i tóny královského nástroje, za který bývají označovány varhany. My si společně prohlédneme ty, které zní pražským kostelem sv. Salvátora. Původní se dochovat nepodařilo, ale některé píšťaly slouží v nových varhanech i dnes. Bude nás zajímat, jak složitý systém píšťal, měchů a klaviatur funguje. Dozvíme se, k čemu slouží rejstříky a manuály, jaké druhy píšťal se používají i to, jaké materiály se k výrobě hodí nejvíc. Zjistíme, jaké to bylo ovládat velký nástroj dřív a co se dnes změnilo. A taky to, jak probíhá kontrola a údržba. A až dostatečně prozkoumáme varhany, porozhlédneme se taky po kostele, jehož historie se začala psát přesně před čtyřmi stovkami let. Postavili ho luteráni, svého času tu mimo jiné fungovala mincovna.

I když letošní zima milovníkům zimních sportů zatím moc nepřeje, vydáme se společně na výpravu do hor, konkrétně do těch Rychlebských. Naše putování začneme u horské chaty Paprsek, kterou Moravsko-slezský spolek vybudoval ještě před vypuknutím druhé světové války na křižovatce oblíbených turistických cest. Nabízela občerstvení a nocleh turistům. Ti se sem do hor rádi vydávají i dnes. Čeká je tu ve Ski areálu Paprsek kupříkladu jeden z největších snowparků u nás. A v okolí desítky kilometrů upravovaných běžeckých tratí. Staré horské chatě pak dělá společnost dřevěná kaplička svatého Kryštofa. Vypravíme se i na malou výpravu krajem. Dopřejeme si výhled po vrcholech Jeseníků, uvidíme taky zajímavý Smrk a můžeme se vydat i na kratičkou návštěvu k polským sousedům.

K nejznámějším porcelánovým dekorům patří docela určitě cibulák. A mezi továrny, které jím dobývají svět, pak ta v Dubí u Teplic. A právě tam vybudovali muzeum, které připomíná historii slavného vzoru i jeho cestu světem. Do Evropy dorazil zhruba před třemi stovkami let z Asie. A jak přišel ke svému názvu? Vlastně omylem. Zeleninu, která mu jméno dala, byste na něm totiž hledali marně. Ale jiných zajímavých motivů celou řadu. Dozvíme se, které všechny to jsou. A taky to, jestli je bezpodmínečně nutné, aby bylo zdobení modré. Minout nemůžeme ani vznik už takřka historického spojení tohohle vzoru s porcelánkou v Dubí. Oslaví totiž už 150. narozeniny. Ale nezůstaneme jen v Dubí, v muzeu totiž najdeme ukázky výrobků z víc než dvou desítek porcelánek.