29. červen 2014

Ve středočeském Kácově se vypravíme na místní zámek. Jeho velkolepé pojetí bylo dílem velkovévodkyně Anny Marie Toskánské, která sice na zámku často nepobývala, ale protože si potrpěla na luxus, na stavbě ani výzdobě nešetřila. Už na první pohled příchozí upoutají slepá okna, vyzdobená tak, aby všichni poddaní měli pocit, že je panstvo neustále sleduje. Zavítáme i do zámecké kaple, jejíž výzdobu poznamenalo to, že přízemí bylo svého času přebudováno na byt. Pozornost si zaslouží i fresky Karla Moraviniho, které jsou ovšem z velké části ještě před zraky návštěvníků ukryty. A na své si přijdou i milovníci technických vymožeností. Čeká nás prohlídka muzea radiopřijímačů a taky veteránů na dvou kolech, kteří pocházejí ze sbírek Petra Kuřete.

Neobvyklé muzeum navštívíme takřka v centru Prahy. Dozvíme se v něm spoustu zajímavostí o tom, jak se naši předci vypořádávali s potřebami každodenními, ale také velmi intimními. Pokud snad ještě netušíte, o čem bude řeč, prozradíme vám, že ve sbírce rodiny Sedláčkových převažují nočníky. U zrodu jejich sběratelské vášně stála přestavba starého domu, v němž objevili dvě historické toalety. A rozhodli se dozvědět o tomhle tématu co nejvíc. A tak nám prozradí, kdy skončila doba prévetů, kdy spatřily světlo světa záchody v podobě blízké té, jakou známe dnes, a zejména nám předvedou řadu zajímavých kousků. Můžeme se tak těšit například na nočník, který byl vyroben pro Titanik nebo pro Napoleona, na kolekci francouzských svatebních nočníků i na další zajímavosti.

Zajímavou krajinou v okolí Kladské nás provede naučná stezka. Prohlédneme si historickou zástavbu obce, ale pak už vyrazíme do přírody. Čeká nás například Tajga, což je část národní přírodní rezervace Kladské rašeliny. Prohlédneme si taky čarověník, masožravou rosnatku okrouhlolistou a řadu dalších rostlin, které se zabydlely ve Vrchovištním rašeliništi. Po jeho části se porozhlédneme z vyhlídkové plošiny. A kdyby nám přálo štěstí, mohli bychom potkat i pár zajímavých zvířat, třeba divoké prase, srnce nebo dokonce jelena. Mimochodem víte, že pradávným průvodcem Slavkovským lesem je bílý jelen? Vypráví o něm dokonce jedna legenda, jenže tu vám neprozradíme. Zato vás zavedeme k rybníku z první poloviny 16. století, který vypadá jako jezero.

Ve svých současných prostorách se plzeňská zoologická zahrada usídlila už před půl stoletím. Kulaté narozeniny tu oslavila loni a trochu opožděně k nim dostala dárek v podobě mláděte nosorožce indického. Maruška se narodila v únoru a má se vskutku čile k světu. K radosti všech dobře pije, denně přibírá zhruba jeden kilogram, takže váží už bezmála dva metráky. Rekordmanem je její tatínek, s váhou kolem 2300 kilogramů je nejmohutnějším zvířetem v zahradě. Od nosorožců se přesuneme k protinožcům. Tedy k jejich zástupcům na západě Čech. Patří k nim třeba husy kuří nebo psi dingo. A pak se vydáme na dlouhou výpravu s velkými cestovateli. Na výstavě, která tu právě probíhá, si připomeneme v tomto směru polovinu legendární dvojice Hanzelka – Zikmund.

Pokud se domníváte, že tradiční lidové kroje se udržely už jen na Moravě, vyvedeme vás z omylu. Vypravíme se totiž do Bzí u Týna nad Vltavou, kde najdeme království Davida Blažka. Nejprve se vyučil kuchařem, pak vystudoval ekonomickou školu a nakonec se pustil do výroby krojů. Už si stačil vydobýt věhlas, takže se u něj dveře netrhnou. Budeme ho sledovat při práci, necháme si povyprávět o tom, jak se takový kroj rodí, a dozvíme se, že svá pravidla má nejen složení a používání kroje, ale tak oblékání do náročné parády. David nám navíc vysvětlí, jak podle kroje můžeme poznat třeba to, že máme tu čest s vdanou paní. A taky nám prozradí, kde na jeho dílo narazíme nejčastěji a že se možná brzy dočkáme neobvyklé módní přehlídky.

Na kole se tentokrát projedeme brněnskými lesy. Pamatují toho už hodně, jejich historie se začala psát ve středověku. O tom, jak vypadaly v minulosti, ale taky celou řadu zajímavostí ze současnosti, se dozvíme díky nové cyklostezce Babí lom. Její tvůrci si vzali příklad ze slavného Učitele národů Jana Amose Komenského a pro cyklisty tu připravili školu hrou. Víte například, že každý z nás Čechů má ročně k dispozici takřka kubík dřeva? Čistě teoreticky samozřejmě. A tušíte, kdy je ten správný čas na sklizeň šišek z různých stromů? Symbolicky si taky projdeme život stromů od vysazení až po zpracování dřeva. A pak si můžeme pořádně dát do těla na některém z místních sportovišť, kde si na své přijde snad každý. Ještě dodáme, že společnost vám budou dělat dřevěné sochy Jaroslava Pecháčka, vyřezané motorovou pilou.