4. května 2014

Zámku Nové Hrady se říká české Versailles. Na jeho místě původně stával hrad, nejprve renesanční, později barokní. V 18. století ho nový pán zboural a nechal si postavit modernější sídlo. Současní majitelé se snaží co nejvíc připomínat staré zámecké časy. Z původního vybavení se sice nedochovalo nic, ale přesto v jednotlivých komnatách mohou návštěvníci obdivovat vzácné kousky mobiliáře. Srdcem zámku je první patro, které taky obývají dnešní zámečtí páni. Vedle interiérů si pozornost zaslouží i místní zahrady. V nich vás čekají nejen květinové a zeleninové záhony, ale taky rokoková část s fontánami a broderiemi, rozárium a přírodní labyrint. A zatímco se společně budeme procházet krásnou zelení, nabídneme vám ještě pozvání do zdejšího muzea cyklistiky.

Do světa vědy nás zavedou čtyři stovky exponátů v liberecké iQlandii. V pěti patrech budovy s deseti sály se přiučíme v různých vědních oborech. K nejatraktivnějším expozicím patří ta věnovaná přírodním jevům. Dopřejeme si v ní zemětřesení různé síly, vichřici a dočkáme se i hromů a blesků. Neméně zajímavé zážitky nám nabídne rovněž část zaměřená na biologii. V ní můžeme poznávat své vlastní tělo. Chcete znát kapacitu svých plic? Máte šanci si ji otestovat. Dozvíte se i to, jak funguje srdce a jak putuje po těle krev. A nechybí ani příběh o tom, jak člověk přichází na svět nebo zkoumání našich smyslů. Zdaleka jsme nestačili vyjmenovat všechny zajímavosti, k nimž patří kupříkladu i nejmodernější 3D planetárium v naší zemi a taky expozice o vesmíru.

České středohoří si určitě zaslouží naší pozornost. Tentokrát vás zavedeme do jeho jihozápadní části. Prozradíme si něco o vzniku celé oblasti, za níž vděčíme sopečné činnosti. A samozřejmě si prohlédneme několik zajímavých děl paní Přírody. K největším geologickým unikátům tu patří Kamenná slunce. Dnes je místo chráněnou přírodní památkou. Najdete tu několik desítek Sluncí od těch maličkých až po obří. S kamennými sluníčky v zádech se vypravíme k dalšímu zajímavému útvaru, který najdeme na vrchu Kuzov. I o něm vám prozradíme víc. A neošidíme vás ani o procházku podél potoka, kterému se říká Granátka. Co má společného se vzácnými kamínky? Buďte bez obav, dozvíte se to. A vaše oko i duši jistě potěší taky místní flora.

Zajímavé pamětihodnosti, ale taky krásná příroda. To vše nás čeká při putování ze Šumperka na Horu Matky Boží. Nejprve se zastavíme u dvou šumperských svatostánků. Ten zasvěcený svatému Janu Křtiteli patří k nejstarším památkám města. Ten mladší se zase pyšní unikátním oltářem z 18. století. Krásný výhled na město, ale i do okolí, nám nabídne ochoz radnice. A pak už vyrazíme směrem k rozhledně Háj na stejnojmenném kopci. Za druhé světové války sloužila nacistům, pak ji poničila bouře, ale díky místním je zase ve skvělé formě. No a pak už zamíříme cestou, kterou po staletí proudí poutníci, k cíli naší cesty. Poutní areál vyrostl už na počátku 18. století. Vybudovat ho nechal kněz Tobiáš Jan Becker, který se procesí na horu účastnil už jako malé dítě.

Miluši Hlavinkové z Litovle učarovalo točení na hrnčířském kruhu. Výrobě různých nádob, které mohou posloužit v domácnosti, se věnuje už od mládí, první kruh si pořídila už v patnácti letech. Připomeneme si, na co všechno kameninové hrnce používaly hospodyňky dřív a na co se hodí dneska. Okoukneme oba dva kruhy, které Miluše v dílně má. Jeden ovládá elektrický proud a druhý pěkně postaru nohy. Zajímat nás bude i to, jak své výrobky paní Miluše zdobí. Má totiž ráda jednoduchost, takže nečekejte žádné pestré a bohaté vzory. Najít na hrnci z její dílny ale můžete i drát. Paní Hlavinková totiž ovládá základy drátenického řemesla. Drátem si hospodyňky dřív nechávaly hrnce zpevňovat či opravovat. A pak vám samozřejmě prozradíme i to, kde můžete paní hrnčířku při práci vidět.

Na Karlštejnsku najdeme kromě slavného hradu taky řadu zajímavých obcí. Jednou z těch, jejichž historie se začala psát dřív, než historie oblíbeného sídla Karla IV., je Liteň. Bývala to prosperující obec do doby, než ji při třicetileté válce poničili Švédové. Z jejich řádění se začala vzpamatovávat na konci 17. století, kdy se v ní začali usídlovat Židé. K jejímu novému rozkvětu přispěli pánové z rodu Daubků. Ti si zdejší panství koupili v roce 1850. K známým postavám patřil zejména Josef Daubek, za nímž na zámek jezdila řada umělců a který se oženil se slavnou operní pěvkyní Jarmilou Novotnou. Ji si připomeneme v místním muzeu, kde se ale dozvíme i to, že v Litni taky v dětství žil spisovatel Svatopluk Čech. Pozveme vás na hudební festival, který nese jméno Jarmily Novotné a taky k hrobce, v níž společně s dalšími členy rodu Daubk