6. dubna 2014

Horní Maršov najdeme v údolí řeky Úpy. První zmínky o něm jsou spojeny s příchodem polských dřevorubců. Doby dávno minulé připomíná kupříkladu místní fara. Na místě, kde stojí, vyrostla už na konci 16. století stavba dřevěná, jenže ta v roce 1740 vyhořela, a tak ji nahradila nová kamenná. Uvnitř starého domu nás čeká například černá kuchyně. Pozornost si ovšem zaslouží i vedle stojící hřbitovní kostel. Ten je totiž nejstarší v původní podobě dochovanou krkonošskou památkou. Uprostřed hřbitova kolem něj pak najdeme hrobku rodu Aichelburgů, místního panstva. Jeden z jeho příslušníků, hrabě Bertold, tu založil přádelnu, pivovar s divadelním sálem a pilu. A pozveme vás taky k další chloubě malé obce, křížové cestě.

Pokud si rádi hrajete, pak vám určitě zpříjemníme neděli návštěvou v malém muzeu hraček v Jablonci nad Nisou, Jiří Vavřín roky staré hračky sbíral a ukládal na půdu. Pak ho jeho kamarádi přemluvili, ať se o radost z nich podělí. Návštěvníci tak mohou obdivovat na tři tisícovky exponátů. Většina z nich je české nebo československé výroby, najdou se tu ale i poklady produkce zahraniční. A dozvíme se taky, že hračky se vyráběly i ve městě, které po celém světě proslavila především bižuterie. A to dokonce v několika továrnách. Mezi exponáty v muzeu pana Vavřína je zastupují například lokomotivy od firmy SVED nebo autodráha. Na své si ale přijdou i holčičky. Část expozice věnoval nadšený sběratel i panenkám a všemu, co s nimi souvisí.

Velkou i Malou Chuchli znají asi zejména milovníci koňských dostihů. Chuchelské závodiště se těší velké popularitě. My si ale dopřejeme výlet do přírody a taky do historie. Připomeneme si pradávný příběh vyprávějící o pražském biskupovi a velkém kameni, který zavalil jeho postel. Prozradíme vám taky, že sem v minulosti řada významných osobností jezdívala do lázní kurýrovat své neduhy. Pak se po naučné stezce vydáme do Chuchelského háje k lesní mini ZOO, ochutnáme u studánky vodu, kterou se na hostině po korunovaci osvěžila i Marie Terezie, a když budeme mít štěstí, tak třeba objevíme i nějakou zkamenělinu z časů dávno minulých. Žákovský lom v přírodní rezervaci Homolka je totiž jejich vyhlášeným nalezištěm.

Přestože Ostrožská Nová Ves je vyhlášená výrobou zajímavých kraslic, Jana Mikulcová se ke zdobení dostala poměrně pozdě, až po mateřské dovolené. Nicméně dnes je známá v širokém okolí a my si k ní zajedeme pro inspiraci. Nejprve vám prozradíme, že pro Ostrožskou Novou ves jsou typické kraslice haluzkové, zelové a kostelové. A teď schválně zkuste hádat, v čem spočívají jednotlivé techniky. Odpovědi se dočkáte až při našem nedělním výletu. Zajímat se samozřejmě budeme o typické barvy a Jana Mikulcová nám poví o tom, jak vytváří kraslice reliéfní. Dokonce dostaneme pár rad, jak postupovat, aby se dílo podařilo. A že se paní Janě daří, o tom svědčí i její vítězství ve velkém klání krasličářek na přelomu tisíciletí.

Vinnetou i Old Shatterhand bývali nedostižnými hrdiny malých kluků. A téměř všichni milovníci jejich příběhů se aspoň ve snách toulali společně s nimi prérií. Jenže spisovatel Karel May, který velkého indiánského náčelníka i jeho bílého přítele přivedl na svět, nacházel, pro mnohé asi překvapivě, inspiraci jinde. Hlavně v krajině česko-saského pomezí. Jeho první návštěva na Ústecku měla trochu dramatický průběh, ale přesto na tenhle kraj nezanevřel. Dokonce se sem i vracel a sepsal tu taky jednu ze svých knih. Spoustu dalších zajímavostí o životě a díle legendárního spisovatele, který vzbudil ohromný zájem o indiánskou kulturu, se dozvíme při procházce výstavami, které upořádalo Městské muzeum v Ústí nad Labem.

Pokud si myslíte, že Klatovy nemají turistům co nabídnout kromě vyhlášených karafiátů, pak nám dovolte vyvést vás z omylu. Vydáme se na desetikilometrový Klatovský vycházkový okruh a na jeho deseti zastaveních vám představíme celou řadu zajímavostí přírodních i těch vytvořených člověkem. Jeho vybudováním si místní členové Klubu českých turistů připomněli významné jubileum. I o něm bude řeč. Cestou se zastavíme na Šibeničním vrchu, ale taky v jednom z nejstarších parků u nás. Kdybychom měli čas se zdržet, napočítali bychom v něm bezmála půl druhé tisícovky stromů. Projdeme se po kolonádě, kterou zdobí sochy znázorňující čtyři roční období. Nabídneme vám ještě prohlídku vyhlášených katakomb a prozradíme, kdo všechno navštěvoval místní gymnázium.