Mozaika z regionů: Dům zbrojnošů na hradě Svojanov, Zima v zooparku Chomutov, Truhlář starožitného nábytku Libor Pražan, Z Bedřichova na Jizerku na běžkách, Historie lyžování v libereckém muzeu, Masopust ve Včelákově.

Obsah dílu

Přehrát vše

Dům zbrojnošů na Svojanově

Dům zbrojnošů na Svojanově Hrad Svojanov jsme sice společně už navštívili, nicméně stejně si pro jistotu připomeneme aspoň základní okamžiky jeho historie. Založen byl Přemyslem Otakarem II. jako věnný hrad. Po smrti panovníka ho získala královna Kunhuta, která na něm žila se svých druhým chotěm Závišem z Falkenštejna. Ten si ale hradu ani své moci dlouho neužíval a po jeho smrti už Svojanov nikdo tak významný neobýval. Nicméně i další majitelé tu zanechali své stopy. Páni z Boskovic například v 15. století nechali vybudovat hradby s takzvaným Domem zbrojnošů, v němž přebývala hradní posádka a odkud měli strážci přímý vstup na hradby. Dům se dnešních časů dočkal ve velmi autentickém stavu a návštěvníci si v něm staré časy mohou připomenout díky zajímavé expozici. K vidění je v ní například leštěná jezdecká zbroj nebo chladné zbraně.

MapaDům zbrojnošů na Svojanově
videoDům zbrojnošů na Svojanově
...
video video

Dům zbrojnošů na Svojanově

Zoopark v Chomutově

Zoopark v Chomutově V Podkrušnohorském zooparku v Chomutově je rušno i v době nadvlády paní Zimy. Některá zvířata si sněhu i mrazu užívají. Tuleni se vesele čvachtají v bazénu, protože v jejich domovině jsou zimy mnohem větší, takže ta naše jim vůbec strašná nepřijde. Jejich krmení je pak největší aktuální atrakcí pro všechny diváky. Zastavit se můžeme i u zubrů, kteří jsou symbolem chomutovské ZOO. A mnohem snadněji než v létě se můžeme setkat s rosomákem. Jen vás nesmí zaskočit, že to není pták, jak jsme slýchali v jedné známé písničce, ale docela hbitá šelma. Umí prý ulovit i zvířata větší než je sama, třeba losy nebo soby. Rosomáci dovedou hodně obratně šplhat po stromech a denně zvládnou urazit až pět desítek kilometrů. Narazit můžete v ZOO i na opičky, konkrétně na makaky, kteří se také před zimou neschovávají.

MapaZoopark v Chomutově
videoZoopark v Chomutově
...
video video

Zoopark v Chomutově

Řezbář z Hradců

Řezbář z Hradců Libor Pražan dostal od sudiček do vínku lásku k práci s dřevem. Různá dlátka byla jeho oblíbenými společníky už v dětství. A i když má ve výučním listě jinou profesi, dřevo si ho nakonec k sobě přitáhlo zpátky. Při návštěvě na zámku Hluboká mu navíc učaroval barokní intarzovaný nábytek, takže se pustil i do studování této metody. Prozradí nám, že nejvzácnější kousky jsou z Francie, kde nábytek vykládaný želvovinou, mosazí a cínem vyráběl původně královský nábytkář André Charles Boulle pro francouzského krále Ludvíka XIV. Ale přijít za panem Pražanem můžete i s poklady po svých babičkách. Říká totiž, že žádný, ani sebevíc poničený, kousek si nezaslouží likvidaci, protože připomíná staré časy, které se už nevrátí.

MapaŘezbář z Hradců
videoŘezbář z Hradců
...
video video

Řezbář z Hradců

Na běžkách z Bedřichova k Jizerce

Na  běžkách z Bedřichova k Jizerce Milovníkům bílé stopy docela určitě nemusíme moc představovat ty v Jizerských horách. Jsou pro běžkaře místem vyhlášeným, upravují se tu strojově nejdéle u nás, už takřka tři desítky let. A bezmála dvě stovky kilometrů nabízejí výlety méně zdatným lyžařům i příznivcům dlouhých toulek. My vyrazíme na dvacetikilometrovou cestu z Bedřichova. Víte, kde přišla původně sklářská obec ke svému jménu? Dostala ho podle otce majitele panství už v 16. století. Zajímavá místa nás čekají i po cestě. Prvním je pomník věnovaný horolezcům, kteří zahynuli v Peru v roce 1970. Tím asi nejpoetičtějším pak rozhledna Královka na stejnojmenném vrchu. Prozradíme, kdy se na něm usadili první obyvatelé a co měli společného s dnes užívaným jménem vrchu. A pak už vyrazíme směrem k Jizerce. Obci, která je známá velkými naměřenými mrazy. Rekordní byl ten, který tu zaznamenali v roce 1944 – tehdy bylo 42 stupňů pod nulou.

MapaNa běžkách z Bedřichova k Jizerce
videoNa běžkách z Bedřichova k Jizerce
...
video video

Na běžkách z Bedřichova k Jizerce

Historie lyžování

Historie lyžování Do historie lyžování se vypravíme v libereckém muzeu. Víte, které místo by se dalo nazvat s trochou nadsázky první sjezdovkou u nás? Nebyl to žádný krkonošský svah, první milovníci ski Josef Rössler Ořovský a jeho bratr se totiž v roce 1887 pustili dolů Václavským náměstím. Josef byl také u zrodu našeho lyžařského svazu, který byl v roce 1903 prvním na světě a vznikl zejména kvůli pořádání lyžařských závodů. Při nich závodníci zdolávali různě dlouhé úseky, dámy se přitom často brodily sněhem v sukních. Se závoděním je spojen i tragický příběh Bohumila Hanče, který společně se svým přítelem Vrbatou našel ve vánici smrt. Na výstavě v libereckém muzeu najdeme i vzpomínky na něj, například jeho lyže. A dozvíme se celou řadu dalších zajímavostí o rozvoji lyží i lyžování u nás.

videoHistorie lyžování
...
video video

Historie lyžování

Masopust ve Včelákově

Masopust ve Včelákově Masopustní období tvrvá od Tří králů do Popeleční středy. Pak přichází čas předvelikonočního půstu. Ten ale dnes nechme stranou, tentokrát si užijeme pravého masopustního veselí. V některých obcích si veselice dodnes dochovaly podobu z časů našich předků. My se přidáme k zábavě ve Včelákově na Vysočině. Už ráno se v hospodě scházejí maškary, některé se přímo na místě teprve oblékají a upravují. Dřív se sice jejich průvodů směli zúčastnit jen muži, dnes se přidávají i ženy a děti, ale hlavní masky zůstávají v podstatě stejné. A každá má při masopustní obchůzce svůj úkol. Když průvod obejde všechna stavení, přijde na řadu finále, tradiční obřad porážení Kobylky. A pak už se všichni veselí a hodují. Připomeneme si i dobroty, které k téhle slávě patří. Z těch nejtradičnějších určitě nesmíme zapomenout na koblihy, které se prý narodily už ve čtrnáctém století.

videoMasopust ve Včelákově
...
video video

Masopust ve Včelákově

Stopáž30 minut
Rok výroby 2013
 P ST