Mozaika z regionů.

Obsah dílu

Přehrát vše

Beroun

BerounStředočeské město Beroun je v historických pramenech poprvé zmiňováno už v časech Přemysla Otakara II. Úplně nejstarší období existence města připomínají dodnes městské hradby, jedny z nejzachovalejších u nás. Fakt, že město stávalo na významné obchodní stezce mezi Plzní a Prahou zase dokazuje brána, která se jmenuje Plzeňská. Její současná podoba je barokní a ještě v osmnáctém století se u ní vybíralo clo. Na bráně najdeme i městský znak s medvědem. A o kus dál pak dokonce medvědy živé. Slavné hrdiny večerníčkovského seriálu o huňatých brášcích. Pravda, dnes už jsou z Vojty, Kuby a Matěje velcí chlapi, ale návštěvníky lákají pořád. Na závěr vás zavedeme na výstavu, která všechny návštěvníky vrací do dětství.

MapaBeroun
videoBeroun
...
video video

Beroun

Krkonošské laviny

Krkonošské lavinyObyvatelé hor se museli naučit žít s mnoha pro lidi z nížin neobvyklými hrátkami paní Přírody. A zvyknout si museli i na laviny. My se tentokrát budeme věnovat těm krkonošským. Zavítáme na výstavu, kde se o nich dozvíme hodně zajímavého a vypravíme se také do Dlouhého dolu, kde najdeme hned několik lavinových drah. Možná trochu překvapující je fakt, že laviny mají v přírodě i pozitivní dopad. V místech lanových drah často najdeme vzácné rostliny. Patří k nim třeba jeřáb sudetský, kterých je na světě jen půl druhé stovky. Právě tam, kde laviny sjíždějí, můžeme obdivovat například slavnou Krakonošovu nebo Čertovu zahrádku. Při našem vyprávění, ale nezůstanou opomenuty ani příběhy smutné, třeba ten o rodu Kohlů ze Svatého Petra, jehož členům se laviny často stávaly osudnými.

MapaKrkonošské laviny
videoKrkonošské laviny
...
video video

Krkonošské laviny

Kamnář

KamnářStará kachlová kamna opět dnes patří k vyhledávaným ozdobám. Jejich tradiční výrobu, při níž hlavní roli hrají ruce, jsme si prohlédli u kamnáře a hrnčíře Josefa Lamra v Litovli na Moravě. Dílnu tu měl už na konci 19. století jeho strýc, pak ji převzal děda a zachoval ji i tatínek. Přečkali dobu, kdy se lidé krásných kamen spíš zbavovali a s jejich návratem do módy se zase mohli pustit do práce. Nechali jsme si samozřejmě ukázat a také povyprávět o tom, jak výroba vypadá a jak dlouho trvá, než může mistr kamnář předvést hotové dílo. A nahlédli jsme také do malého skanzenu, který připomíná práci všech generací kamnářů a hrnčířů z rodu Lamrů.

MapaKamnář
videoKamnář
...
video video

Kamnář

Vodní hrad Švihov

Vodní hrad ŠvihovMěstečko a vodní tvrz Švihov vybudovali ve 14. století páni z rodu Rýzmberků. Jejich sídlo bylo sice za husitských válek dobyto, ale císař Zikmund jim ho záhy navrátil a přidal i Kašperk a Rábí. Původní podoba se časem začala zdát nevyhovující, a tak na konci 15. století přistoupil Půta Švihovský z Rýzmberku k přestavbě. Vodní obranný systém byl tehdy velmi promyšlený, v případě potřeby mohl zatopit nádvoří až do výše tří metrů, což všechny další případně dobyvatele už předem odradilo. Ale chloubou hradu nebyla jen voda, krásných míst tu najdeme víc. Zavedeme vás například do kaple, sklepů a černé kuchyně. A přidáme i tajemnou legendu.

MapaVodní hrad Švihov
videoVodní hrad Švihov
...
video video

Vodní hrad Švihov

Pernink

PerninkPernink v Krušných horách navštívíme na lyžích. I když není zrovna centrem lyžařského dění, užít si tu máme čeho. Lyže můžeme nazout hned po vystoupení z vláčku. Mimochodem jeho trať je druhou nejvýše položenou u nás. A za pozornost stojí i kamenný viadukt z konce 19. století. Pokud se chcete trochu porozhlédnout, doporučíme vám také kostel Nejsvětější Trojice z počátku 18. století. Ale zpátky k lyžím. V šedesátých letech, kdy nebyl přístupný Boží Dar, za zimními radovánkami vyráželi lidé z okolí právě do Perninku. Dnes je všem zájemcům k dispozici například přes kilometr dlouhý pečlivě udržovaný okruh. Kroužit se na něm dá nejen za bílého dne, ale i za umělého osvětlení.

MapaPernink
videoPernink
...
video video

Pernink

Výstava Alfonse Muchy

Výstava Alfonse MuchyDo dílny Alfonse Muchy nahlédneme ve Středočeské galerii GASK v Kutné Hoře. Tam se právě snaží představit dílo slavného umělce z trochu neobvyklého úhlu pohledu. Věnují se hlavně ženským tvářím, do nichž Mucha vkládal svůj ideál krásy. Připomeneme si rané období jeho tvorby, v němž si získal věhlas a obdiv v Paříži. Tvorbou série plakátů pro Théâtre de la Renaissance město na Seině doslova nadchnul. A úspěch slavil se svými plakáty komerčními. Navzdory těmto úspěchům toužil po návratu domů, kde se pak nadšeně vrhl do služeb ve prospěch vznikající republiky. Svou tvorbou ozdobil řadu staveb a připomeneme si i jeho nejslavnější dílo Slovanskou epopej.

MapaVýstava Alfonse Muchy
videoVýstava Alfonse Muchy
...
video video

Výstava Alfonse Muchy

Stopáž26 minut
Rok výroby 2011
 P ST