Mozaika z regionů.

Obsah dílu

Přehrát vše

Hvězdárna Kleť

Hvězdárna Kleť O hvězdách, ale hlavně o místu, odkud se dají dobře sledovat – tak právě o tom bude naše první zastavení. Zavedeme vás na Kleť.

Observatoř Kleť se začala budovat v roce 1957, jižně pod vrcholem Kleti, v nadmořské výšce 1 070 metrů jako pobočka českobudějovické hvězdárny (nynější Hvězdárny a planetária České Budějovice). Od začátku byla určená pro odborná astronomická pozorování vyžadující kvalitní pozorovací podmínky. Zároveň jde o nejvýše položenou astronomickou observatoř v Čechách.

Podíváme se i na sousední rozhlednu. Kleť je místem jedinečného kruhového rozhledu. Už před stavbou rozhledny sem přicházeli lidé za vynikajícím pohledem na Alpy. Kníže Josef Jan Nepomuk ze Schwarzenberku, sám vášnivý cestovatel, propagoval také turistické zájmy. A právě on dal podnět k výstavbě kamenné rozhledny na samém vrcholu.

Stavba byla budována v letech 1822–1825. Dnes je Kleť a její okolí cílem mnoha tisíců turistů během celého roku. Po několika turistických trasách se na Kleť lze dostat z několika míst v regionu – z Českého Krumlova, Holubova, Křemže, Chvalšin, Zlaté Koruny, Brloha atd. Na své si v zimním období přijdou i lyžaři.

MapaHvězdárna Kleť
videoHvězdárna Kleť
...
video video

Hvězdárna Kleť

Střelecké terče

Střelecké terče V Chlumci nad Cidlinou se zastavíme proto, abychom si připomněli dávnověkou středověkou tradici – tradici střelectví.

Střelci, vyzbrojeni luky a šípy či kušemi, zastávali dlouhou dobu obrannou funkci při střežení měst a obcí, lidí a jejich majetků a životů. Zlatou éru pak prožili ve druhé polovině 19. století. Po vzniku republiky činnost ostrostřelců, těsně spjatých se starou monarchií, postupně skomírala a jejich definitivní konec nastal po roce 1939.

Privilegovaný měšťanský sbor v Chlumci nad Cidlinou byl založen v roce 1795. Ostrostřelci si pořídili uniformy i stanovy: ty už tehdy určovaly počet knoflíků, délku či střih, a dokonce i vymezovaly dny, kdy se smělo střílet.

S Helenou Krátkou a Petrem Kmoškem projdeme místním muzeem, kde si prohlídneme malované terče. A nejsou to jen terčíky s motivy zvířat. Jsou to umělecké kousky, které mají i historickou hodnotu. Je na nich totiž zobrazováno často i to, co se ve městě dělo, i významní měšťané doby.

MapaStřelecké terče
videoStřelecké terče
...
video video

Střelecké terče

Měšťanská beseda

Měšťanská beseda Podíváme se taky do Plzně, do tamní Měšťanské besedy. V roce 1901 ji dokončil plzeňský patriot František Kotek, převládá novorenesanční sloh, sama výzdoba nese hlavně prvky secese.

Jde o třípodlažní budovu na obdélníkovém půdorysu zasahující hluboko do vnitrobloku, která je umístěna v souvislé zástavbě jižní strany Kopeckého sadů. Měšťanská beseda s několika společenskými sály a salonky, Kinem Beseda, Divadélkem JoNáš a proslulou secesní kavárnou tvoří jedno z nejvýznamnějších společensko-kulturních center v Plzni.

Jako u každé starší stavby bylo i v tomto případě třeba provést rozsáhlou rekonstrukci. Hlavní průčelí bylo obnoveno při první fázi rekonstrukce v roce 1994, a to včetně rekonstrukce malířských prací. V letech 1995-1998 v budově provizorně sídlila nejstarší plzeňská loutková scéna.

Nejvýznamnějším prostorem celé budovy Měšťanské besedy je takzvaná Velká dvorana, dnes se říká tomuto prostoru Velký sál. Zajímavé je, že tento prostor a ještě další dva sály budovy Měšťanské besedy měly už od vybudování té budovy v roce 1901 elektrické osvětlení. Zbytek budovy byl osvětlován plynem.

Druhá fáze rekonstrukce budovy, včetně restaurace výtvarných děl a uměleckořemeslných prvků, proběhla v letech 2001–2004 poté, co budovu zakoupilo město Plzeň. Cílem rekonstrukce bylo navrácení honosnosti této významné památce a odstranění devastujících zásahů pocházejících hlavně z 2. poloviny 20. století.

MapaMěšťanská beseda
videoMěšťanská beseda
...
video video

Měšťanská beseda

Mlýn Hoslovice

Mlýn Hoslovice A zpět do jižních Čech, na Volyňsko. Obdivovat budeme středověký vodní mlýn Hoslovice.

První písemná zpráva o mlýnu v Hoslovicích je z roku 1352. Díky posledním majitelům se dochovalo funkční mlecí zařízení staré minimálně 200 let, rybník s náhonem, původní stodola a chlév. Muzeum zde představuje unikátní technologii, způsob hospodaření a života ve mlýně na počátku 20. století.

Návštěvníci se mohou seznámit se starými řemesly nebo pečením chleba. Ve skanzenu v Hoslovicích je tak dochován nejstarší a jedinečný vodní mlýn v Česku. Areál unikátního hoslovického mlýna tvoří i původní kryté došky, roubené či zděné ze smíšeného zdiva. Ke stavbě patří k němu také rybníček s náhonem, sad a louky.

Jihočeský kraj mlýn odkoupil od dědiců, nechal ho zrekonstruovat a otevřel veřejnosti jako jedinečnou ukázku venkovského života. Včetně zvířat, která zvláště městské děti už jen tak nepotkají. Ovšem ani dospělí už nedokážou často ani pojmenovat různé přístroje, s nimiž uměl zacházet každý venkovský chasník, sedlák.

MapaMlýn Hoslovice
videoMlýn Hoslovice
...
video video

Mlýn Hoslovice

Prales Mionší

Prales Mionší Naprosto unikátní bude náš předposlední výlet. Zamíříme v něm na jihovýchod Slezska, ke slovenským hranicím mezi obcemi Horní a Dolní Lomná.

Jde o prales s podivným názvem Mionší. A proč unikátní? Inu proto, že přímo do pralesních útrob se nedostanete. Ale kolem pralesa vede naučná stezka, která samo o sobě stojí za to, my tam třeba potkali i vzácného slimáka modrého, viděli staleté jedle a šli ve stopách rysa a díky velkorysosti CHKO Beskydy jsme se dostali s naší kamerou i dovnitř.

Pohybovali jsme se nadmíru opatrně. Mionší je totiž prales, kde s cílenou péčí o lesní faunu a floru začal arcivévoda Bedřich Habsburský relativně pozdě, až na konci 19. století. A to kvůli své vášni – lovu, a to tak, že tam zakázal veškerou těžbu, vstupovat do pralesa, aby zvěř nebyla rušena a aby tam měla klid. Beskydy – a prales Mionší – jsou jedinými lesnatými územími, kde současně žijí velké šelmy, medvědi, vlci i rysi.

MapaPrales Mionší
videoPrales Mionší
...
video video

Prales Mionší

Zahradní železnice

Zahradní železnice Pan Bohumil Špecinger na svojí zahradě v Chlumci nad Cidlinou zbudoval reálný železniční svět na kolejích, které budou v naší reportáži hrát prim spolu se všemi mašinkami, jež se tady projíždějí.

Otci Špecingerovi vydatně pomáhal i jeho syn. Chlumecká zahradní železnice tak díky jejich usilovné a často i mravenčí práci nabízí svým návštěvníkům celkem 4 rozchody kolejnic (45, 143,5, 250 a 600 mm) a muzeum železnic u depa. A možné je projít si i stezku, která vás seznámí s Čiernohronskou železnicí – námět rozchodu 250 mm.

Svůj čas si samozřejmě vyžádá i údržba. Jednou za 14 dní se musí koleje vyčistit speciální mechanickou protiprachovou stěrkou. Zároveň je nutné nabrousit kolej. A protože veškeré tohle království najdete na zahradě, je nutné pečovat i o stromky a rostlinky, které tady bují a připomínají švýcarskou krajinu. A Špecingerovi plánují přidat ještě jednu kolej, po které by se měl prohánět bývalý model československých státních drah, který vyrobil syn pana Špecingera.

MapaZahradní železnice
videoZahradní železnice
...
video video

Zahradní železnice

Stopáž26 minut
Rok výroby 2009
 P ST
ŽánrMagazín