Mozaika z regionů.

Obsah dílu

Přehrát vše

Zámek Veltrusy

Zámek VeltrusyToulání začneme ve Veltrusech. Krásný zámek krutě poznamenala ničivá povodeň v roce 2002. Stavba však prošla nákladnou rozsáhlou rekonstrukcí a my se zámeckým areálem projdeme v první reportáži.

Výstavba zámku byla zahájena v druhém desetiletí 18. století Václavem Antonínem Chotkem a byla od začátku velkoryse koncipovaná a stavěná podle osy jih-sever. Z čestného dvora se vstupovalo do hlavní budovy reprezentačním schodištěm s balustrády a plastikami nebo salou terrenou v přízemí. Nad ní se vypínal ústřední prostor tvaru kruhového válce, o patro převyšující paprskovitě vybíhající jednopatrová křídla ve tvaru písmene X.

Tento půdorys stavby zůstal v podstatě nezměněn dodnes. Druhým majitelem zámku se stal syn zakladatele hrabě Rudolf Chotek. Jelikož Rudolf Chotek neměl mužského potomka, převzal rodový majetek jeho synovec Jan Rudolf. Ten získal Veltrusy na základě tzv. fideikomisu, který zaručoval nezcizitelnost, nedělitelnost a dědičné právo prvorozeným synům. Čtvrtý majitel zámku, Jindřich, jako poslední jemu svěřené statky rozšířil, ale za jeho nástupců začalo panství upadat.

Hospodaření ve vlastní režii ustalo, dvory byly propachtovány, průmyslové podniky pronajaty a majetek postupně rozprodáván. Zámek je středem areálu, tzv. okrasného statku. Ke komplexu zámeckých budov patří i čestný dvůr, který je ze severní strany uzavřen řadou soch – alegorií měsíců a ročních období. Z druhé strany ho zakončuje sala terrena, ústřední vstupní místo do zámeckých interiérů, např. hlavního sálu, salónu Marie Terezie, zimní jídelny, knihovny, čínského salonu, mušlového pokoje a dalších prostor.

Rozsáhlý třísethektarový park s drobnými empírovými, klasicistními a romantizujícími stavbami byl vytvořen na místě někdejšího lužního lesa, na ostrově tvořeném řekou Vltavou a uměle vybudovanými říčními kanály. Nás zámkem provede jeho kastelán Pavel Ecler.

MapaZámek Veltrusy
videoZámek Veltrusy
...
video video

Zámek Veltrusy

Archeologická výstava

Archeologická výstavaStaví se dnes všude. V takových městech, kterým je třeba Praha, ale potřebujete souhlas i archeologů. A právě oni díky novým stavebním projektům objevili v Praze několik unikátních nalezišť.

Třeba přišli na to, že právě v našem hlavním městě byly kdysi železářské hutě. I proto se rozhodli z několika milionů nálezů vybrat ty opravdové skvosty, které vystavují v Muzeu hlavního města Prahy na Florenci.

Nečekejte žádné nudné vitríny s popisky. Spíš příběhy. Třeba na náměstí Republiky našli archeologové přes pět milionů vzácných nálezů: za všechny snad masivní zlatý prsten s antickou kamennou gemou, tedy polodrahokam s vyrytým obrazem.

Od autora výstavy a archeologa Jaroslava Podlisky se toho dozvíme ale mnohem víc. Třeba to, proč archeologové nejradši pátrají a hledají ve starých studnách a odpadních jímkách. Občas se tam totiž – zřejmě nedopatřením – dostalo i něco vyhozeného a přitom cenného.

MapaArcheologická výstava
videoArcheologická výstava
...
video video

Archeologická výstava

Smiřická kaple

Smiřická kapleZavítáme taky do Smiřic, do tamní Zámecké kaple Zjevení Páně. Zámecký kostel nechal v letech 1699–1711 postavit Jan Josef hrabě ze Šternberka.

Za stavitele je považován Kryštof Dienzenhofer, i když některé prameny hovoří o Janu Santinim. Kostel je ceněn jako stavebně velmi hodnotná barokní stavba. Jeho složitý konkávně-konvexně zprohýbaný půdorys má tvar mírně protáhlého osmiúhelníku. Kostel je cenný nejen architektonicky, ale i díky ojedinělému, slohově jednotnému interiéru, který od dostavby kostela nedoznal větších změn.

Fresková výzdoba vyšla z ruky Jana Jakuba Steinfelse ze Steinfelsu. Všechny fresky jsou tematicky vázány k proroctví o Kristově příchodu – v klenbě jsou vyobrazeni Mojžíš a starozákonní proroci, v kápích a lunetách nad okny jsou Sibyly. V kupoli presbytáře je vyobrazeno Stvoření světa, v kupoli nad oratoří je to pak Bůh otec mezi Kristovými předky. Na zajímavých kartuších na stěnách zobrazují Příchod tří králů a Heroda mezi zákoníky.

MapaSmiřická kaple
videoSmiřická kaple
...
video video

Smiřická kaple

Kokotské rybníky

Kokotské rybníkyPřesuneme se na Rokycansko, kde vyrazíme k rybníkům s podivným názvem. Jmenují se totiž Kokotské.

Místní i turisté se naučili brát je jako romantické lesní rybníky v polesí Kokotsko při silnici mezi Litohlavy a Bušovicemi, které lákají k odpočinku a procházkám. Jižně od západního rybníka se nachází středověké tvrziště, terénní nerovnosti po bývalé vsi a zřejmě i dalším zemanském dvorci.

Název nebo označení kokotské se táhne už od středověku, kdy tady byla poměrně veliká vesnice jmenující se Kokot – podle skalního hřebene který tady nedaleko v lese je. Ten připomínal kohouta a ve staročeštině kokot byl kohout, nebylo to nic hanlivého.

Původně byly rybníky čtyři, dnes zůstal jen Horní a Dolní Kokotský. Svoji unikátnost si zachovaly díky tomu, že se zde dlouhé roky vůbec nehospodaří. Je tady málo vody, proto produkce ryb je velmi malá a nevyplácí se. Postupně se ale zato právě tady vytvořily unikátní ekosystémy s výskytem mnoha druhů vzácných i chráněných rostlin a hlavně živočichů. A daří se tady i žábám: prokazatelně tady žije skupina zelených skokanů, skokan krátkonohý, skokan skřehotavý a skokan zelený, který se tu úspěšně množí.

MapaKokotské rybníky
videoKokotské rybníky
...
video video

Kokotské rybníky

Muzeum fotografie

Muzeum fotografieKdo má rád fotografie, mohl by si přijít na své při naší reportáži z Jindřichova Hradce. V nově zrekonstruované jezuitské koleji je totiž k vidění ojedinělá sbírka fotografických přístrojů a současných i historických fotografií.

A v improvizovaném fotografickém studiu si dokonce můžete vytvořit portrétní fotografii s dobovými rekvizitami. Dějiny bývalé jezuitské koleje v Jindřichově Hradci se začínají psát na počátku 90. let šestnáctého století.

Jezuitskému řádu se tehdy podařilo přesvědčit českého nejvyššího kancléře Adama II. z Hradce a jeho zbožnou manželku Kateřinu z Montfortu, aby zde vybudovali kolej šířící katolickou víru v kraji.

Na místě zbořených měšťanských stavení se v roce 1594 začalo s výstavbou profesního domu, jenž se svou rozlohou mohl měřit se zámeckým sídlem. Jednou z nejstarších částí areálu je chrám sv. Maří Magdaleny. V šestnáctém století ho tady nechal vybudovat Vilém Slavata.

V roce 2001 získalo objekt Národní muzeum fotografie v naprosto dezolátním stavu. Během let tu však provedlo rozsáhlé rekonstrukce. Dnes se tady pořádají nejrůznější semináře. A jak jinak o fotoaparátech a fotografické technice.

MapaMuzeum fotografie
videoMuzeum fotografie
...
video video

Muzeum fotografie

Znojemské podzemí

Znojemské podzemíKončit budeme ve Znojmě. Město se totiž pyšní důmyslným systémem podzemních chodeb a štol. Zkrátka vítejte ve znojemském podzemí, které patří k unikátním historickým památkám nejen v Česku, ale i v rámci střední Evropy. Turistům je zpřístupněna soustava sklepů a chodeb, budována pravděpodobně mezi 14. a 15. stoletím. Podzemní sklepy a chodby byly využívány k uložení a ke skladování potravin.

V době, kdy bylo Znojmo jednou z hraničních pevností, se chodby staly součástí pevnostního systému města. Při budování téměř 12 km chodeb bylo vytěženo okolo 50 až 55 tisíc metrů krychlových skály. Ve znojemském podzemí můžete od března 2009 navštívit novou prohlídkovou expozici, která je věnovaná pohádkovým a hororovým postavám.

Nově, mimo klasickou prohlídkovou trasu, čeká na návštěvníky podzemí překvapení: těšit se můžete na pohádkové postavy, alchymistickou dílnu, oživlé skály, netopýry, či ukázku vězeňských kobek.

MapaZnojemské podzemí
videoZnojemské podzemí
...
video video

Znojemské podzemí

Stopáž27 minut
Rok výroby 2009
 P ST
ŽánrMagazín