Mozaika z regionů.

Obsah dílu

Přehrát vše

Chlum Svaté Máří

Chlum Svaté MáříObec Chlum Svaté Máří se nachází v okrese Sokolov na rozhraní Chebské a Sokolovské pánve. Jde o významné poutní místo nedaleko Kynšperku nad Ohří, skvící se barokní architekturou; místo, které se oblíbili i poutníci z nedalekého německého Weidenu.

Historie tohoto mariánského poutního místa sahá hluboko do středověku. Podle legendy na přelomu 13. a 14. století našel sokolovský řezník v lískovém křoví (odtud název „Maria v ořeší“) milostnou sošku Panny Marie s Ježíškem vyřezanou z lipového dřeva. Pro ochranu sošky pak byla postavena dřevěná kaplička, počátkem 15. století nahrazená jednolodním kostelem.

Po roce 1482 byl kostel rozšířen na dvoulodní a roku 1499 doplněn kaplí Tří králů. V roce 1620 v době stavovského povstání byl Chlum protestantskými šlechtici dobyt a zpustošen. Po Bílé hoře byl na jeho troskách postupně budován nový poutní a klášterní areál. Základní kámen k novému kostelu byl položen roku 1690 a v roce 1702 byl hotový chrám vysvěcen.

Komplex kostela, ambitu s nárožními kaplemi a konventních budov řádu křížovníků s červenou hvězdou zaujímá východní stranu náměstí. Areálu kromě kupole vévodí dvě velké a sedm malých věží. Zvláštností stavby je kombinace starší tzv. Milostné kaple za vstupním portálem s novým trojlodím.

Stavbu pravděpodobně navrhl Jean Baptiste Mathey, jehož projekt upravil Kryštof Dientzenhofer. Na oltáři z roku 1730 se nachází gotická milostná socha sedící Madony s Ježíškem. Protilehlý oltář s pozdně gotickou Pietou je zasvěcen Panně Marii Bolestné. Všechny klenby a kupole kostela jsou bohatě zdobeny freskami štukem, stejně jako přilehlý ambit. Barokní výzdoba se uplatňuje především v jeho otevřených kaplích.

MapaChlum Svaté Máří
videoChlum Svaté Máří
...
video video

Chlum Svaté Máří

Výstava jen pro pány

Výstava jen pro pányMonumentální soubor budov hradu a zámku v Jindřichově Hradci, prohlášený v roce 1996 národní kulturní památkou, patří k nejrozsáhlejším památkovým komplexům v České republice. S přiléhajícím městem se spojuje v harmonický celek, jehož historický ráz a jedinečné stavební a umělecké památky tvoří městskou památkovou rezervaci, vyhlášenou již v roce 1950.

V držení panského sídla i města se za sedm staletí vystřídaly generace tří předních šlechtických rodů. Páni z Hradce, Slavatové i Černínové z Chudenic se svým vysokým politickým a společenským postavením podíleli na utváření osudů celé země a adekvátní kulturní ovzduší se projevilo i v podobě jindřichohradeckého hradu a zámku, svou výstavností srovnatelné s dobově nejvyspělejší evropskou architekturou.

V letech 1976–1993 prošel hrad a zámek generální opravou a postupně byl celý zpřístupněn veřejnosti. Návštěvníky očekávají tři prohlídkové trasy, rozdělené podle jednotlivých stavebních etap. Prostory hradu a zámku často ožívají divadelními představeními, koncerty a dalšími akcemi, které z něj vytvářejí i pro současnost významné kulturně společenské centrum.

Důvod naší návštěvy ale nebude jen čistě historický či turistický. Jindřichohradecký zámek totiž hostí výstavu Jen pro pány. Přijměte tedy pozvání a pojďte se spolu s námi podívat na to, co sloužilo kdysi gentlemanům jako nezbytná součást jejich života: různé hry, dózičky na tabák, oblečení, a dokonce i erotické čtení.

MapaVýstava jen pro pány
videoVýstava jen pro pány
...
video video

Výstava jen pro pány

Pěstitel masožravek

Pěstitel masožravekMasožravky jsou jediné rostliny, které se živí hmyzem. Rostou na chudých půdách s nedostatkem dusíku a musejí si živiny shánět jiným způsobem. Mnoho zajímavého o nich ví jejich pěstitel, pan Sedláček z Prostějova.

Mucholapka loví aktivním způsobem, jako jediná. Jiné rostliny chytají hmyz například díky lepkavé tekutině na povrchu,“ vzkázal pan Sedláček. Podle pěstitele se ale lidé nemusí bát, že rostlina bez mouchy nepřežije. „Chytat jí je nemusí. Rostlinka může být i bez hmyzu. Důležitá je dešťová voda, chlór by ji zabil,“ řekl pro brněnský Deník jejich vášnivý pěstitel Vladimír Sedláček.

Doma je pan pěstitel v Prostějově a tam také tyhle „květinky“ pěstuje. Ve sklenících a rovnou na 300 metrech čtverečních. Ale pozor, jak sám říká, líp než masožravé je říkat hmyzožravé. Typickým „moravským“ dialektem vypráví o ne příliš typických rostlinkách, jejich druzích a jejich pěstování – se zálibou a nadšením. Tak takové nějaké bude naše další povídání.

MapaPěstitel masožravek
videoPěstitel masožravek
...
video video

Pěstitel masožravek

Rozhledna Bílá hora

Rozhledna Bílá horaRozhledna na Bílé hoře nad městem Štramberk byla už v záměrech pana dr. Adolfa Hrstky na počátku tohoto století jako kamenná mohyla. Měla být památníkem obětem první světové války a zároveň umožňovat návštěvníkům kopce Bílá hora (v té době pustého) co nejlepší rozhled do kraje.

Současná věž je moderní architektonická konstrukce navržená Ing. arch. Milanem Šmídem a využívá symbolu struktury DNA. Ta se vine podél betonového dříku k vrcholu věže. Struktura DNA, neboli spirála života, má být v budoucnu ukončením naučné stezky, jež vede lesoparkem ze strany Štramberka a nazývá se Sluneční cesta. Rozhledna se tak stane jejím logickým zakončením s možností dále pokračovat do Kopřivnice.

Pro stavbu bylo použito 520 tun betonu a 39 tun ocelových konstrukcí. Samostatný železobetonový vrchol věže (nad vyhlídkovou plošinou) má váhu 11 tun. Pro zachování koloritu okolní krajiny bylo přeloženo i nadzemní vedení elektrické přípojky do země. Jednání o výstavbě věže se datují od konce roku 1997. Komplikovaná jednání v letech 1998 přinesla výsledek a dokázala spojit nabídky dvou konkurenčních společností a vybudovat ve finále jednu víceúčelovou věž rozhlednu.

MapaRozhledna Bílá hora
videoRozhledna Bílá Hora
...
video video

Rozhledna Bílá Hora

Muzeum dýmek

Muzeum dýmekExpozice nově otevřeného muzea dýmek je instalována v prostorách původního roubeného domku č. p. 61 v Proseči na náměstí. Návštěvníci zde shlédnou množství exponátů, dozví se zajímavosti o výrobě dýmek a historii tohoto řemesla, jež je pro Prosečsko typické a jež se tu zachovalo doposud.

Součástí muzea je i expozice historie Prosečska, dobového oblečení, nádobí, keramiky, skla a nábytku. Jsou zde zmíněny i významné osobnosti spjaté s tímto krajem – spisovatelka Tereza Nováková, bratři Mannové nebo Alois Metelák.

Na začátku výroby dýmek v Proseči nebylo zapotřebí bohatého strojního vybavení – tehdy stačila ruční pila, ostrý nůž z dobré oceli podobný ševcovskému knejpu, rašple, pilníky a brusné papíry. Pro samotný materiál se nemuselo chodit daleko, stačilo porazit olši či břízu a vydobýt ze země jejich kořeny. Po opracování a vyleštění měly kořenovice těchto stromů nádhernou kresbu. Tyto dýmky přes svůj jedinečný půvab měly jednu zásadní negativní vlastnost – nesnesly žár hořícího tabáku, a proto se musely vyplechovávat.

Dnes už se v Proseči dýmky z domácích dřevin dávno nevyrábějí, jejich důvtipné a elegantní tvary můžeme spatřit už jen v soukromých sbírkách a v muzeích.

MapaMuzeum dýmek
videoMuzeum dýmek
...
video video

Muzeum dýmek

Zámek Hradiště

Zámek HradištěV místech dnešního zámku na Hradišti stávala tvrz, prvně uváděná roku 1545. Patřila rodu Hradišťských z Hořovic, kteří vlastnili též dvůr a ves Hradiště s řadou okolních vsí. Hradišťské panství náleželo od roku 1618 rodu Karlů ze Svárova. Rozsáhlý zámek Hradiště v Blovicích na Plzeňsku stojí uprostřed anglického parku.

Trojkřídlou zámeckou stavbu člení rizality zakončené cimbuřím. Do zámku vede most přes bývalý příkop. V zámecké kapli jsou cenné obrazy od J. V. Hellicha. Hodnotný zámecký park se uvádí již v roce 1687, některé dřeviny jsou starší než 400 let. Po třicetileté válce se uvádí jako držitel tvrze Maxmilián hrabě z Gutenštejna. Koncem 17. století se stal držitelem Jan Josef z Újezda, který dal v roce 1704 zdejší tvrz barokně přestavět. Od roku 1728 se dostalo panství odkazem Vilému Albrechtu Krakovskému z Kolovrat a roku 1741 Prokopu Krakovskému.

Josef Mario Krakovský z Kolovrat nechal původní tvrz v roce 1775 přestavět na poměrně jednoduchý zámek. Později získali zámecký objekt Pálffyové, kteří nechali zámek v roce 1873 upravit v duchu tehdy módní novogotiky. Ale kromě toho se můžete na zámku podívat i na výstavu zaměřenou na Františka Josefa I. a jeho trať, po které jezdil z Vídně až k nám.

A dnes? Uvidíte sami, že na zámku funguje Muzeum jižního Plzeňska, které se tady pyšní sbírkami z oblasti archeologie, historie i výtvarného umění.

MapaZámek Hradiště
videoZámek Hradiště
...
video video

Zámek Hradiště

Stopáž26 minut
Rok výroby 2008
 P ST 4:3