30. září 2007

Nedělní putování s toulavou kamerou začneme u rodáka z Krásné Lípy Rudolfa Köglera. Miloval geologii natolik, že se rozhodl vybudovat první naučnou stezku v Česku. Proplétá se cestami Labských pískovců a Lužických hor, jednu ze zastávek zbudoval nadšený geolog dokonce na své zahradě. Jeho dcera nám ukáže, jak vypadá taková plastická mapa, na které by každý zájemce mohl vidět, jaké je skutečné geologické „podhoubí“ této vzácné lokality.

Pak se přesuneme do Daňkovic na Českomoravské vysočině za panem Steigerem. Důvod, proč jsme ho navštívili, je prostý: 120 cm, 60 kg a jméno Šušínek. Původem strojař se totiž dnes zajímá hlavně o chov zvířat a na své farmě se mu prohánějí na naše zeměpisné souřadnice trochu netradiční zvířata: velbloudi. Pro radost, hlavně pro radost je mám, říká nadšený chovatel těchto neustále žvýkajících miláčků Tondy, Britney a nebo Otmy.

V jihočeské Bechyni mají nejstarší hasičské muzeum u nás. V prostorách židovské synagogy existovalo od roku 1974, teď se však přesunulo bechyňského centra. Nejstarší kousky, které muzeum vlastní, mají za sebou už čtyři stovky let. Původní nápad pana Antonína Zelenky zřídit muzeum byl ale přijímán spíše s rozpaky, protože se nedostávalo peněz. A tak se exponáty hledaly, kde to jen šlo, dokonce i na smetišti. Soška svatého Floriana, patrona všech hasičů tak ochraňuje třeba i motorovou stříkačku s benzinovým motorem, považte, až z roku 1886.

Lingvistickým oříškem pro nás bylo označení profese Petry Hanzlíkové. Umí cizelovat, taušírovat a kalit. Pro muže těchto schopností čeština disponuje slovem rytec. Pro ženu pak rytečka, ale prý i rytkyně. Na zámečku Ohrada v Hluboké nad Vltavou překvapila i své kolegy tím, jak umí vracet krásu loveckým zbraním. Inspirací je téhle rytečce hlavně příroda a pak samozřejmě odborná literatura.

Zbraslav je dnes rezidenční část Prahy, v době přemyslovské to sem ale bylo ze sídelního centra poměrně daleko. Kníže Vladislav si přesto vybral tuhle lokalitu pro stavbu kláštera. Největšího rozkvětu ale prožívala Zbraslav v době panování Václava II. Vzniká tu gotický komplex, který si panovník sám velmi oblíbil. Pohřbena tady byla i matka Karla IV. Eliška. Husiti však klášter zplundrovali. Oživení přišlo až s Janem Blažejem Santinim – skvěle předvedl světu barokní gotiku.

Přímo v areálu kroměřížského biskupství se razily mince. Zlaťáky a stříbrňáky tu přicházely na svět bezmála dvě století a zdejší numismatická sbírka se dodnes řadí k nejvýznamnějším kolekcím církevních ražeb na světě.