3. září 2006

První naše reportáž nás zavedla do severních Čech. Nedaleko od Ústí nad Labem jsme tam v malé obci Zubrnici objevili mlýnský skanzen. Jde o kaskádu vodních stavení, tedy vlastně šlo. S jejich budováním začal v polovině 18. století Wenzel Wunder – dnes jsou z nich bohužel jen torza, ve Wunderovu mlýnu zůstaly třeba původní jen dva sloupy. Dnes se místní snaží oživit tyhle dřevěné skvosty. O tom, jakým způsobem se o to pokoušejí, jak se jim to daří nebo k čemu jsou takové remíže, nám povypráví místní mlynář pan Ledvinka.

Pak se přeneseme do Jiráskových skal nedaleko od Adršpašsko-teplického bloku a projdeme si tady Bišík. Tak totiž říkají tamní zámečku, který se papírově jmenuje Bischofstein. Původně osada Skály, v níž se barokní zámeček nachází, tu stojí už od roku 1393, se Matyáši Ferdinandovi Sobekovi zalíbila natolik, že se rozhodl koupit si toto hospodářské stavení, které později přestavěl na raně barokní zámeček, kde se dokonce vařilo i pivo. Další důvody, proč se na tento zámek vydat, vám přiblíží Pavel Volk, správce objektu. My jen dodáváme, že právě tohle místo si oblíbil Alois Jirásek a že právě tady se odehrává děj jeho románů Skály a Skaláci.

Vojenští laici i odborníci budou jistě vědět, o čem budeme mluvit ve třetí reportáži, když řekneme, že to budou řopíky. Těch najdete v českém pohraničí spoustu a nejde o nic jiného, než o malé betonové pevnosti, v nichž se obvykle tísnilo sedm mužů a dva kulomety. Z dříve velmi utajovaných míst se dnes stala muzea a my jsme jedno takové muzeum prolezli ve Slavonicích. Bunkrolog Jiří Hořák nám tyhle stavby ukáže a řekne nám třeba, k čemu sloužili takoví ježci (sloužily takové ježky). Slavonické dobývání řopíků, jehož jsme byli svědky, se odehrává jen jednou ročně – návštěvy jsou vítány vlastně kdykoli.

Tajemné kameny opředené spoustou záhad i legend. V okolí Prahy jich naleznete několik a dokonce prý vytvářejí tajemný kruh. Spojoval se s nimi i kult mrtvých, a protože kámen bývá označován jako stavební materiál věčnosti, pak jejich pobývání na věčnosti je totožné s délkou kamene. Spisovatel Bohumil Vurm nám dokonce rozkryje teorii, v níž prý menhiry plní i funkci akupunkturních bodů na tvářích Země. Český tajemný Stonehenge je připraven i pro vás, a to vše v blízkosti Prahy.

Pak se zajedeme podívat několik kilometrů od Uherského Hradiště. Tady, v obci Hluk budeme spolu s vámi pátrat po moravských lidových ornamentech. Jimi jsou zdobené vinné sklípky i kapličky jižní Moravy a my se pokusím vypátrat, co vlastně tyhle lístečky, srdíčka a další motivy znamenají. Jde o tak jedinečné malby, že náš průvodce pan Šácha dokonce hovoří o popelce lidové kultury, a podotýká, že jí chybí důkladné zmapování. Šikovné ruce maléreček i maléřů by si to jistě zasloužily.

Končit budeme v západních Čechách, na Šumavě. Začneme v obci Stožec, kterou na výsluní pozdvihl kníže Adolf Schwarzenberk, kdy zde nechal zbudovat vodní kanál. Pak zavítáme ke Stožecké skále, a to proto, že právě tady narazíte na Stožeckou kapli. Dřív tu prý byla studánka s léčebnými účinky a slepý kovář, jemuž její voda vrátila zrak, tu nechal postavit kapličku. A z vrcholu Stožecké skály je vidět až do Alp.

Dominantou Hrusic, rodiště malíře Josefa Lady, je kostel svatého Václava ze 13. století, který se na Ladových obrázcích často objevuje. Taky děj řady jeho pohádek se v oné vísce odehrává. Třeba kocour Mikeš či Bubáci a Hastrmani. A konečně v Ladově letní vile je dnes jeho památník.