9. července 2006

„Tam, kde končí silnice, končí i civilizace,“ říká historička Národního parku České Švýcarsko Natalie Belisová. Pro nás není tohle naše Švýcarsko lokalitou neznámou, spolu jsme tady byli v minulosti už několikrát. Naším cílem se tentokrát stala osídlená místa Českého Švýcarska – řeč bude o souladu venkovské architektury s přírodou.

Pak vás pozveme do vesnice, kde se tak trochu jako by zastavil čas. Ta vesnice se jmenuje Jasenná a v roce 1748 tady nechal postavit Jura Mikuláštik – tehdejší fojt, své stavení. Fojtovi se dnes říká starosta, a jeho fojtství stojí dál. Dokonce víceméně v původním stavu a to díky potomkům zakladatele rodu – jeho prapravnučka Zdeňka Turková je dokonce starostka Jasenné a právě ona nám ukáže, jak se v takovém stavení žilo a úřadovalo.

V následující reportáži se budeme toulat po městě Maxipsa Fíka, nejznámějšího českého mluvícího psa, po městě, kde se narodil nejen Fíkův autor, ale i jeho dabér. Město najdete v podhůří Krušných hor.

Oblast Pěnčínska na Jablonecku jsme už v Toulavé kameře navštívili – jde přece o známou oblast české bižuterie. V předposledním povídání se zaměříme na tuto oblast znovu, obdivovat ale budeme místní architekturu a osoby s ní spojené. Tak třeba víte, kdo byl doktor Kittel? V 18. století tady nechal zbudovat první horské sanatorium, léčil i pitval a říkalo se mu Faust Jizerských hor, protože se prý spolčil s ďáblem. Zdenka Hujerová ale bude mluvit i o jiných věcech a zajímavých místech.

Končit budeme pár kilometrů za Prahou, na zámku v Mníšku pod Brdy. Ten nechal zbudovat Servác Engel po třicetileté válce, aby zhodnotil své peníze. Zámek vystřídal spoustu majitelů, dokonce ho získalo Ministerstvo vnitra. Péčí památkářů se zámek otevřel veřejnosti se všemi svými zajímavostmi a krásami.

Křtiny jsou jedno z nejvýznamnějších poutních míst na Moravě. Poutníci sem po staletí přicházejí poklonit se místní panence Marii. Ta byla objevena v roce 1210 v blízké Bukovince a do Křtiny byla přenesena.