7. května 2006

Víte, jaké to asi muselo být, když světu módy vládla taková krinolína? Zkuste si to představit. A nebo se spolu s námi vydejte na zámek v Hrubém Rohozci. Ten rod Desfoursů přebudovával až do klasicistní podoby a v současné době v něm pražské Uměleckoprůmyslové muzeum představuje historickou kolekci módy doby dávno zašlé. V první reportáži tedy vítejte v Turnově a pořádně se dívejte. Možná pro inspiraci, možná třeba proto, aby vám neuniklo, co zavinil ukřičený malý Honzík.

Toulavá kamera prochází spolu s vámi všemi místy naší země. Napadlo vás, že někdy bychom ani nemuseli najít konečnou destinaci? Za to, že jsme nikdy nezabloudili a k cíli vždycky dorazili, můžeme poděkovat taky mapám. O těch bude řeč ve druhém zastavení. První, kdo vytvořil mapu Čech, byl Mikuláš Klaudyán a vězte, že to bylo už na začátku šestnáctého století. Z Turnova popojedeme do Jičína a přiučíme se něco z řemesla kartografického i geografického a dozvíme se spoustu různých nej, nej.

Pak zavítáme do Brna. Už před víc než padesáti lety tady začali dědové dnešních dospělých mužů pověstnou a proslulou maketu vlakového kolejiště. Kromě vláčků, mašinek a semaforů a jiné nezbytné železničářské techniky tvoří součást této „železnice“ i napodobeniny domů, které ve skutečnosti lemovaly trať. Vyrábějí se většinou z lepenky a nejtěžší je pro místní fandy sehnat staré drážní výkresy, ukazující, jak tyto domky opravdu vypadaly.

Víte, kdo všechno se podílel na podobě Pražského hradu - na té, jak ji známe dnes? Původně tady stále jen Starý královský palác a palác Vladislavský, ale Rudolf II. rozhodl, že pro reprezentativní účely je to málo, a tak se začalo stavět. A budovalo se hodně dlouho. Nový palác, který byl vytvořen, je dnes součástí Pražského hradu, tvoří jeho rozšířené reprezentativní prostory, které se veřejnosti otevírají pravidelně jen dvakrát do roka. A jak přiložila ruku k dílu Marie Terezie? S historičkou Eliškou Fučíkovou si takovou procházku můžete vychutnat ve čtvrté reportáži.

Původně trampové začínající s usárnou na zádech a dnes vlastně mecenáši, kteří ze svých soukromých sbírek „postavili“ muzeum militárií zasvěcené americkému generálovi Pattonovi. Milan Píša a Ivan Rollinger začali shromažďovat všechno to, co nějak souviselo s osvobozením Plzně - od sportovních potřeb až třeba po osobní věci nebo uniformy. Schraňovali fotografie, studovali materiály a nejen pro Plzeňany připravili expozici toho nejzajímavějšího, co se jim podařilo dát dohromady. Jejímu slavnostnímu otevření přihlížel i vnuk slavného generála George Patton.

Bývalý cisterciácký klášter Zlatá Koruna je jedním z našich nejkrásnějších a nejrozlehlejších. Nechal jej vybudovat Přemysl Otakar II. v roce 1263. Cisterciáci tu vytvořili hospodářské a kulturní centrum. Byli pracovití, vzdělaní a zbožní. Najdeme tu kapli Andělů strážných, refektář či známou křížovou chodbu. Klášterní život tu skončil na sklonku 18. století císařským výnosem.