19. února 2006

Latinici budou určitě rozumět názvu výstavy Machina Mundi. Pro ty, kteří nevědí, prozradíme, že v Národním technickém muzeu v Praze Machinu Mundi můžete vidět - začínáme totiž právě zde. Našimi domnělými průvodci budou takoví pánové jako Koperník, Galilei, nebo Kepler – a vy už jistě tušíte, se budeme pohybovat v prostorách planetárních i hvězdných a rychlostí téměř světelnou. Pojďme se tedy podívat, jak to všechno začalo, když Mikuláš Koperník naboural vžitou, ale mylnou představu o uspořádání vesmíru.

Prostorem pak budeme uhánět i v druhé reportáži. Jen vyměníme koráb. Z raketoplánu přesedláme na vlčky. Ochránci zvířat se nemusejí děsit, Jilemničtí by jim mohli dosvědčit, že nejde o malá vlčata, ale obyčejné sáňky. Ty tady mají dlouholetou tradici – vyprávět o tom by mohla jilemnická Zvědavá ulička. A že takové svištění v dřevěném přibližovadle mělo svá pravidla – o tom by zas mohli vyprávět dospělí i děti. Sáňkám sice začaly velmi záhy konkurovat lyže, ale jak uvidíte sami, sáňkařství v Podkrkonoší nevymřelo.

Jsme rádi, že jste se nás ujali. Tak bychom mohli stručně charakterizovat reportáž z jihočeských Votic. A kdože nám to děkuje? Hendikepovaní živočichové, které jsme přijeli navštívit do tamní stanice zvířat. Průvodce Pavel Křížek se zasloužil o to, že se dnes smrtící izolátory sloupů vedení vysokého napětí překrývají plastovými zábranami, a i když mnohá zvířata si prožila své, nemusíte se bát – člověk se rozhodl pomoct jim a ona tak dostanou novou šanci vrátit se zpět do přírody. Jen někteří budou muset zůstat napořád. A ještě jedna věc stojí za zmínku: víte, že v této užitečné činnosti můžou být hodně prospěšní i postižené děti z chráněných dílen!? Tak se pojďte podívat... a třeba i za čápem, který zapomněl na zimu odletět do Afriky.

A na majestátní Hradčany zavítáme poté. Bazilika svatého Jiří sehrávala významnou roli při volbě každého nového českého knížete – na knížecím stolci na Jiřském náměstí totiž musel nově zvolený panovník usednout. Jde o druhý kostel vybudovaný na Pražském hradě a v celé Praze. O jeho úpravách i významu si budeme povídat s archeologem Janem Frolíkem a historičkou Milenou Bravermannovou. V bazilice odpočívá svatá Ludmila a prostory kláštera svatého Jiří dnes slouží jako obrazová galerie.

Bubo bubo. Homo sapiens. Homo erectus. Výr velký. Člověk rozumný, moudrý. Člověk vzpřímený. Latinou jsme začínali a latinou končíme. Rozloučit se s námi totiž přijde Homo lupulus – pozval nás do Muzea homolupulů v Žatci. Jde o raritní živočišný druh, který nemůžete přehlédnout – nadto zřejmě žije jen v této lokalitě, kde se mu prý velmi daří. Jeho charakteristickým rysem je prohnutá páteř, a to kvůli kulatému bříšku, které tito lidé mívají. Homolupulové jsou otci takových vynálezů jako třeba geniální uspávadlo pro děti, ba dokonce mají za sebou i skvostný šlechtitelský úspěch: jako prvním se jim totiž povedlo vypěstovat pivoňku. Nevěříte? Uvěříte. V neděli v Toulavé kameře – dozvíte se, kdože to jsou tihle prazvláštní tvorové, kteří by pro pivoňku šli světa kraj.