12. února 2006

Litoměřice vděčí za své jméno kmenu Lutoměřiců. Ti přišli do města na soutoku Ohře s Labem a pro strategicky výhodnou polohu tady zůstali. Město klasika české literatury Karla Hynka Máchy má ještě jednoho vskutku výjimečného rodáka, „známýho lotra Václava Babinskýho“. Místní jsou však pyšní i na své víno – to se spolu s jinými věcmi muselo někde skladovat. A tak si Litoměřičtí vybudovali důmyslnou podzemní síť – katakomby. A my začínáme právě tady.

Bez některých věcí si nedokážeme představit náš svět. Jednou z nich je taková banalita, kterou je papír. Ten byl „vymyšlen“ v prvním století našeho letopočtu v Číně. U nás tohle řemeslo zpopularizoval Karel IV. – dnes však tradiční papířina upadá. Přesto se nám podařilo vypátrat paní, která se o renezanci tohoto kumštu snaží... a daří se jí to. O spletité cestě k výrobě ručního papíru a o šťastných náhodách, které ji přivedly právě na tuto cestu, nám bude vyprávět paní Štyrandová. A víte odkud? Z Litoměřic.

A ze severu Čech se přesuneme na sever Moravy. Malé město Fulnek, na něm jedno náměstí, jedna škola, jedna socha a jeden památník. A to všechno pojmenováno po Janu Amosovi Komenském. Možná největší filantrop, pedagog a kosmopolita své doby. Žil tady téměř pět let a o jeho životních cestách, šťastných i smutnějších, si budeme vyprávět ve třetím zastavení. Muzeem Novojičínska nás provede Josef Pavlíček.

Naše putování po zajímavých místech naší země zakončíme v Praze. Muzeum hlavního města Prahy totiž pořádá ve svých prostorách výstavu Jak se Praha bavila. Proti proudu času se vrátíme do dob veselic našich prababiček a pradědů a ukážeme si od plakátů až po slavnosti korunovace českých králů všechno, včetně módních trendů a výstřelků.