29. ledna 2006

V roce 1784 nechal Jan Vojtěch Černín postavit z Chudenic zámek Kozel. Vznikla prostorná jednoduchá stavba obdélníkového tvaru, která byla v průběhu let rozšířena. Doba kavalíra Černína pominula, ale zámek stojí dál. Do západních Čech jsme se vypravili i my – zámek se proměnil za doby Valdštejnů a měnil se i v dobách nedávných. I proto se stal naší první zastávkou toulání.

Voňavým perníkem pak zavoní naše druhá reportáž. V té se vypravíme do Muzea perníku – ne přímo do Pardubic, ale ke Kunětické hoře. Loupat perníček nám pomůže provozovatel perníkové chaloupky Luděk Šorm, díky němuž se podíváme, jak se takový perník vyráběl, a prohlédneme si spousty jiných pomůcek a vzácností, ale hlavně – uvidíme, jak se dá taky zamyslet nad výchovným posláním této pohádky, ve které hraje perník spolu s Jeníčkem a Mařenkou velmi důležitou roli. A možná se dozvíte nějaký zajímavý perníkový recept.

Posilněni perníkem se pak vydáme hledat poklad. Říká se mu štěchovický, se Štěchovicemi však nemá nic společného, a nejvíc ho proslavil jeho hledač Helmut Gaensel. Ten už patnáctý rok hledá 65 beden a dokumenty císaře Viléma nebo zbytek Frankova archivu. Zajímavý příběh, který má svou spoustu ale, prý, možná, kdoví. Pochybnosti se vynořují, peníze na hledání ubývají a jediný, kde ještě pořád doufá, je pan Gaensel. Jeden poklad už ale našel... uvidíte sami.

O svém pokladu nám pak budou vyprávět Prostějovští. Secesní perla, kterou se pyšní jejich město, se stala jednou z dominant města. My se jím projdeme, seznámíme se s jeho historií, zajímavým osudem i současností. A když vám pak ukážeme labyrint vzduchových průduchů a šachet, které jsou dodnes funkční, uvidíte sami, že stojí za to se tady při návštěvě Prostějova zastavit. A můžete s sebou vzít třeba i svého jezevčíka – i o nich totiž bude řeč.

Poslední naše toulání nás zavedlo až na Hanou do Čech pod Košířem. V roce 1820 tady začal domkář Smekal vyrábět dřevěná vědra. Ta si oblíbili hasiči, protože se jimi dobře lila voda do ručních stříkaček... a jejich prototyp třeba zachraňoval i Národní divadlo. Dnes v této obci stojí Hasičské muzeum. V něm se zaměříme na hasičskou techniku všeho druhu a povídat si budeme i o práci hasičů dobrovolných. A ještě jedna věc je pro tuhle reportáž důležitá – pravá nefalšovaná hanáčtina z úst jednoho z průvodců.

Unikátní přírodní památku Vodopády Bílé Opavy má „na svědomí“ říčka, která pramení kousek pod vrcholem Pradědu. Tedy ve výšce nějakých 1400 metrů. Do nejbližší obce, Karlovy studánky, je to pouhých 5 kilometrů. Na této vzdálenosti ale dravá říčka překonává zhruba šestisetmetrové převýšení. A tak v horninách, vzniklých kdysi dávno z mořských usazenin, vykouzlila nádhernou podívanou. Peřeje, vodopády, kaňony, zajímavé skalní útvary.