1. května 2005

Letos - konkrétně prvního dubna - zažila Plzeň výjimečnou událost. V prostorách tamní staré vodárny byla totiž slavnostně odhalena replika původního vodního kola. Unikátní technická památka je dnes součástí neméně zajímavé prohlídky historického podzemí města. Vydáme se tam v první reportáži.

Pak se podíváme do Pekla. Ale nebojte se, čerti tam nebudou. To jen stará legenda praví, že o vznik jedinečného údolí tohoto jména se postaral sám rohatý. Ve skutečnosti ho ale vyhloubila ledovcová řeka a díky ní vznikly v pískovcových skalách nejrůznější převisy, rokle a jeskyně. Údolí je dlouhé asi 5 km a v roce 1967 bylo vyhlášeno Národní přírodní památkou. Ještě doplníme, že ho najdete na Českolipsku a v tuhle roční dobu je tam obzvlášť hezky.

Následující reportáží potěšíme nejspíš muže. Bude totiž o výrobcích replik historických zbraní. Ve svém oboru patří mezi skutečné špičky a jejich meče, halapartny či dýky putují do celého světa. Na počátku toho všeho byl ale historický šerm. Všichni zbrojíři se totiž potkali v opavské skupině Rytířů z Nemanic. Brzy ale zjistili, že o jejich svépomocí vyrobené zbraně je větší zájem než o šermířské umění, které předváděli. Pověsili ho proto na hřebík, nakoupili ševcovské verpánky a kovářské kovadliny a malá dílna byla na světě.

Cílem naší další cesty budou Sloupsko-šošůvské jeskyně. Leží v Moravském krasu necelých 35 kilometrů severně od Brna. Jmenují se podle dvou sousedících vesnic, na jejichž katastrech se nachází. Mají i nejdelší prohlídkovou trasu. S výkladem trvá skoro dvě hodiny. Díky příznivému klimatu se v nich taky léčí lidé s dýchacími potížemi a jejich skvělá akustika tam pro změnu láká muzikanty.

Legendární svůdce žen, dobrodruh a tak trochu fantasta. Takový byl Giacomo Casanova, po jehož stopách se vydáme v poslední reportáži. Nesmrtelným se stal jednak díky svému brilantnímu útěku z Benátského vězení, odkud se nikdo před ním nedostal, a pak taky počtu žen, které podlehly jeho kouzlu. Prý jich bylo okolo 130. Posledních 13 let života strávil Casanova na zámku v Duchcově, kde taky sepsal své paměti.

Otázka prvního květnového vydání Toulavé kamery se týkala hradu Rábí, který je největší a nejrozsáhlejší hradní zříceninou v Čechách. V době husitských válek byl dvakrát obléhán husity a jejich vůdce Jan Žižka z Trocnova tam přišel o druhé oko. Zřejmě střelou Přibíka Kocovského z Dlouhé vsi. Navzdory tomu se Žižkovi podařilo hrad pokořit, byť byl tehdy považován za nedobytný. K této události došlo v roce 1421.