24. dubna 2005

Když se řekne národní kulturní památka, tak si zřejmě většina z nás představí zámek, hrad nebo významné umělecké dílo. Tímto titulem se však honosí i Důl Michal v Ostravě. Ještě před deseti lety se tam ale těžilo uhlí. Dnes je přístupný veřejnosti a tak je možné na vlastní kůži poznat, jak v minulosti asi vypadal den ostravského havíře.

Zámek Kačina nedaleko Kutné Hory je nejvýznamnější empírovou stavbou v Čechách. Pochlubit se může unikátní zámeckou knihovnou a empírovým divadlem. Projít celý zámek najednou by znamenalo nahlédnout do 125 místností. Neseznámíte se ale jen s životem šlechty, ale také lidu prostého, třeba v muzeu českého venkova.

Další minuty budou patřit tanci. Nebude to ale žádné křepčení na technoparty. Navštívíme společně členy souboru historického tance Campanello. Působí převážně v třeboňském zámku, kde udržují při životě i vyučují třeba renesanční nebo barokní tance. A dobové kostýmy si sami šijí.

Vylézt na vrchol a rozhlédnout se po okolní krajině, to bývá často nejsladší odměna pro milovníky horských túr. Už před sto lety proto naši předkové v Jizerských horách začali budovat skalní vyhlídky. Do tvrdé žuly zapustili kovová zábradlí a vytesali schůdky, aby všem usnadnili cestu na vrchol. Dnes se o obnovu vyhlídek stará horský spolek.

Před námi je poslední reportáž a zůstaneme v Praze. Snad žádný její návštěvník si nenechá ujít návštěvu Staroměstského náměstí a orloje. Obvykle se musejí spokojit pohledem zvenku a zdola. My se ale podíváme pěkně dovnitř na stařičký hodinový stroj a za těmi, kteří se o něj starají.

Část výjevů z pražského orloje vznikla v Čechách pod Kosířem.
Josef Mánes tu strávil asi dva roky svého života. Bydlíval sice na místním zámku, ale za inspirací utíkal za jeho brány. Za krásnou hanáckou přírodou i kyprými tvary místních žen a slečen. Vše známe z jeho obrazů. Lidé ho tu měli rádi, brzy mu začali říkat "náš Pepi".