S látkami Jiřího Stránského jste se setkal již na filmech Bumerang či Zdivočelá země. Ovlivňuje scenáristovo renomé vzájemný vztah v tom smyslu, že producent má větší zábrany do textu zasahovat?
Díky dlouholeté spolupráci jsem Jiřímu Stránskému mohl říkat do očí i nepříjemné věci, a tak jsme po třech letech došli k definitivní verzi scénáře Kousku nebe.
Proč jste při výběru režiséra sáhl po Petru Nikolaevovi?
Měli jsme na tu látku několik kandidátů, ale Petr nás s Jiřím Stránským přesvědčil svou realizační vizí.
Vztah producent-režisér je už z principu vztahem rozporuplným. Jsou na jedné lodi v tom smyslu, že chtějí udělat co nejlepší film, ale většinou se liší v pohledu, jak toho dosáhnou a jaké prostředky na to vynaložit. Jak jste v tomto směru válčil s Petrem Nikolaevem?
V tomhle ohledu si na Petra nemohu stěžovat. V realizační stránce filmu je naprosto dokonalý a domnívám se, že vytěžil i z mála prostředí sugestivní obraz věznice 50. let.
V Kousku nebe hraje i v menších rolích řada známých herců – Petr Forman, Zuzana Stivínová, Josef Somr, Pavel Zedníček, Ondřej Vetchý, Vladimír Javorský…
Podpora těchto velkých hereckých osobností filmu je opravdu zásadní. Nesmírně si jejich přístupu při realizaci této látky vážím. Domnívám se, že jejich herecký přínos vedl k umocnění vyznění základního příběhu.
Představitelka hlavní role Táňa Pauhofová je už divákům známá z pohádky Čert ví proč nebo filmu Kruté radosti. Čím vás a režiséra přesvědčila?
O Táně se dá mluvit jen v superlativech. Bylo to pro mě úžasné setkání s rodící se hvězdou našeho herectví. Říkám našeho, protože vzdálenost mezi Prahou a Bratislavou není velká a díky tomu přesahu ji beru vlastně i jako českou herečku.
Působíte také jako pedagog na FAMU. Co především mladým kolegům vštěpujete?
Pokoru. Vstřícnost, profesionalitu a úctu ke všem filmovým řemeslům.
Profese producenta se pohybuje na pomezí umění a tvrdého byznysu. Múzická část osobnosti musí odhadnout uměleckou kvalitu látky a ta obchodní zase návratnost finanční investice. Jak tohle rozdvojení osobnosti řešíte?
Velmi často se mi stává, že dopoledne něco ta múzická část ve mně vymyslí a odpoledne to ta obchodní zamítne.
Točit dobový film je vždy složité. Vy jste jako producent pracoval na výpravných pohádkách i nezávislých titulech jako byla Jízda. Jak obtížný jsou v tomto srovnání dobový film typu Kousek nebe, kde záleží na každém detailu, aby vyzněl autenticky?
Je skutečně potřeba dbát na každý detail, abychom ten projekt takzvaně neshodili. Proto oceňuji práci kameramana Martina Duby, architekta Jiřího Veselého, kostýmní návrhářky Jarmily Konečné a celého týmu výpravy, jak autenticky se jim podařilo vytvořit prostředí a zapojit je do příběhu, aby skutečně hrálo.