Táňa Pauhofová a Jakub Doubrava v milostné romanci z komunistického vězení. Podle povídky Jiřího Stránského Štěstí (2005). Dále hrají: P. Forman, Z. Stivínová, O. Vetchý, P. Zedníček, V. Javorský, P. Landovský a další. Scénář J. Stránský. Kamera M. Duba. Režie P. Nikolaev
00:00:56ZPÍVÁ
00:01:44Hele, zavři dveře! Smrdí sem hajzl.
00:02:47-Je to zvážený.
-Vždyť to nic neváží.
00:02:50Na tohle by musel mít váhy až z Ruska.
00:03:25Kurvy.
00:03:49Pane Fahoun!
00:03:52Pane Fahoun!
00:04:05Zejtra natahujou další čtyři.
00:04:09Na co?
00:04:21A za co vlastně sedíš?
00:04:24Když z táty udělali velezrádce a špiona, musel jsem mu pomoct.
00:04:31Odsoudili ho na smrt.
00:05:07Neřvat! Nezpívat! Nebouchat do dveří!
00:05:11Žrádlo každý tři dny.
00:05:37VZPOMÍNKA NA MÁMU: To ti nestačilo, že zavřeli tátu?
00:05:40Musel jsi riskovat, že zavřeli i tebe.
00:05:43Co já teď s Pavlíkem sama?
00:05:45VZPOMÍNKA NA TÁTU: Na kolena nás dostat můžou, synku,
00:05:49ale vidět to nesmějí. Tu radost jim neuděláme.
00:05:52Na moje žádosti nikdo neodpovídá. A já mám noční můry a strach,
00:05:56že jako rodina se už nikdy neuvidíme.
00:06:16Ty vypadáš jak Babinskej.
00:06:52Dej si trochu kafe. Ještě je vlažný.
00:07:11S dovolením, pane Fahoun.
00:07:15V noci se nefilcuje.
00:07:18Každej večer si udělám novej polštář.
00:07:22Mě nepřečůraj.
00:07:34Jsem cvok, když se těším na soud?
00:07:38Já dostal špagát a byl jsem blaženej.
00:07:42Skončily ty nekonečný výslechy. Napětí, očekávání.
00:07:48Začalo něco úplně jinýho.
00:07:53Pak ale při tom čekání, kdy tě oběsej,
00:07:58musíš pořád věřit, že tam někde nahoře,
00:08:03když se vyškrábeš z těch sraček, je ten kousek nebe.
00:08:20-Dávej na sebe pozor.
-Dělejte! Pohyb!
00:08:23Tak na shledanou, pane Fahoun.
00:08:26Pro tebe, Bruno. Nic neprožívej, koukej přežít.
00:08:33Stůjte!
00:08:36Jděte!
00:08:46Královská disciplína je provaz.
00:08:49Na provazárně máš nejhorší to, že nikdy nevíš,
00:08:52jestli jdou pro tebe, nebo pro někoho jinýho.
00:08:55Nějakej Fahoun, ten tam byl takhle rok.
00:08:58Ten se z toho dočista zcvoknul.
00:09:01Ovšem jinak je to ráz na ráz.
00:09:04Jeden den dostaneš protekční řízek
00:09:07a druhej den tě pověsej pěkně takhle.
00:09:16No a co ty?
00:09:18Ještě jsi mi pořád neřek, za co tě budou soudit.
00:09:24Já bych ti mohl pomoct.
00:09:29Já mám velký konexe.
00:09:33To jste opravdu moc hodnej.
00:09:49Málokterý kuchař například ví, že i taková obyčejná kachna
00:09:53může bejt královský jídlo, když se při pečení
00:09:57opakovaně potírá medem. Kdo by to byl řek, že jo?
00:10:02Rozumíš? Med se spojí s tou kůží, v žáru tý trouby zkaramelizuje,
00:10:11vytvoří se takový křehounký potah, který neprodyšně, hermeticky
00:10:17to masíčko uzavře, takže z něho nic neunikne.
00:10:21A tady právě přesně platí, že se maso dělá ve vlastní šťávě.
00:10:26Něco ti povím. Taková křehounká kůrčička z kachny,
00:10:33to je hotová delikatesa.
00:10:37Od rána mám v hlavě tu polskou omáčku.
00:10:42Jestli se ty hrozinky nemají namočit dřív.
00:10:46A na jak dlouho.
00:10:48Na kostičky nakrájíš kuřecí prsíčka a ananas.
00:10:54Na másle osmahneš nakrájenou cibulku hezky dozlatova.
00:10:59Na to dáš masíčko. Bože můj, jak já bych kouřil!
00:11:05A to nejvíc vždycky, když začnu mluvit o žrádle.
00:11:21Za ty tři roky v kriminále jsem zhubnul o 27 kilo.
00:11:26Na to přece nemají právo.
00:11:31Přičemž Vratislav Kolbaba byl tím,
00:11:34který špionážní materiály, nashromážděné otcem dalšího člena
00:11:41této skupiny Luboše Příhody měl dopravit přes hranice
00:11:47do špionážního centra americké CIC sídlící v Mnichově.
00:11:56Nutno dodat, vážený soude,
00:12:00že otec obžalovaného Luboše Příhody
00:12:03Jan Příhoda byl za svou špionážní a velezrádnou činnost
00:12:09odsouzen k trestu smrti.
00:12:12Kolbaba a Příhoda starší byli již na sklonku roku 1945
00:12:20kontaktováni britskou rozvědkou
00:12:25a prokazatelně pro ni pracovali.
00:12:30Vratislav Kolbaba poprvé ilegálně přešel naše hranice
00:12:37už v březnu roku 1948.
00:12:42Podařilo se vyšetřit, že překročil naši hranici
00:12:47v obou směrech nejméně osmnáctkrát,
00:12:51přičemž má na svědomí životy dvou pohraničníků.
00:12:57Vratislav Kolbaba měl za úkol spojit se s Lubošem Příhodou,
00:13:04který jediný věděl o špionážních materiálech
00:13:09nashromážděných Příhodou starším.
00:13:15Jménem republiky se obžalovaní odsuzují takto:
00:13:21Kolbaba Vratislav k trestu smrti,
00:13:26Podemlejnský Zdeněk ke 20 letům odnětí svobody,
00:13:31ztrátě majetku a 10 letům ztráty občanských práv.
00:13:37Příhoda Luboš vzhledem k tomu, že se trestných činů dopustil
00:13:41jako mladistvý, ke 12 letům odnětí svobody,
00:13:45ztrátě majetku a 6 letům ztráty občanských práv.
00:13:53Soudruhu prokurátore, chcete se odvolat?
00:13:56Ne, soudruhu předsedo.
00:13:58Někdo z odsouzených nebo jejich právních zástupců?
00:14:01Ne, pane předsedo. 12 nebo 112, to máte jedno.
00:14:20Předklon!
00:14:25Dělejte, věci!
00:14:39No tak dělejte!
00:14:42Ty prostěradlo taky.
00:14:47-Novej?
-Jo, novej.
00:14:51Hned jdete makat s náma. Osobní věci si dejte sem.
00:14:56A zařadit. Tak hejbejte se, člověče!
00:14:59Tady se žádný flákání nepěstuje.
00:15:02Do práce se mnou půjde Mrkvička, Doležal, Fahoun,
00:15:09Paprsek a novej.
00:15:12Odchod!
00:15:17Pohyb, pohyb, pohyb!
00:15:37Stát!
00:15:40Vpravo v bok!
00:15:46Takže tady na tom dvoře vykopeme...
00:15:49Vykopete příkop z rohu do rohu.
00:15:53Tady pěkně obloučkem kolem boudy až dozadu ke zdi.
00:16:00Nejhezčí úsek je samozřejmě u psa. Hlásí se někdo?
00:16:04Fahoun? Díky.
00:16:07Další dobrovolník?
00:16:13Hlásím se.
00:16:16-Jméno?
-Příhoda Luboš.
00:16:20Příhoda? No prosím. To je slovo muže, Příhoda.
00:16:28Tak co je? Do práce!
00:16:40Ten tady zůstal po zrádným prezidentovi Háchovi.
00:16:43Gestapem speciálně vycvičenej na likvidaci lumpů.
00:16:47Tak vy odsud k psovi. Tak jedem! Do práce!
00:16:55Tady do zatáčky.
00:17:00Tady další dva.
00:17:03Dvanáct nebo stodvanáct. Ono to je jedno, slavnej soude.
00:17:11Ty jsi teda éro.
00:17:14To víš, zdejší tamtamy vědí všechno.
00:17:18Byl jsi za to v díře, co?
00:17:38Jdi se taky vyčůrat.
00:17:41Mně se nechce.
00:17:44Ti říkám, jdi se taky vyčůrat!
00:18:21Dano! Pojď mi pomoct s tím kýblem!
00:18:26Dano!
00:18:32Na co čumíte, Příhoda? Co tam děláte?
00:18:35Zpátky do díry!
00:18:39A od teďka budete chodit chcát na druhou stranu.
00:18:48Tak co? Jaký to bylo?
00:18:50Dobrý.
00:18:57A mám pocit, že se mi chce zas.
00:19:02Hele, tady si nic nezačínej.
00:19:19-Nemáš něco na psaní?
-A k čemu?
00:19:23Tak. Potřebuju si napsat dopis.
00:19:26Jo, dopis?
00:19:31Tak s tím já nechci mít nic společnýho.
00:19:34Já stejně žádnou tužku nemám.
00:19:39Si řekni Benčovi. To je básník.
00:19:45Ale z toho kouká pěknej průser.
00:19:59Pane Benč, nemáte něco na psaní?
00:20:02Nic takového nemám. Je to zakázané.
00:20:06Ale Bruno říkal, že máte.
00:20:26Jestlipak víte, co to je, mladý muži?
00:20:30Špaček tužky.
00:20:33Ne, ne. To je nástroj paměti.
00:20:36Jedině tak se totiž dá přesně zachytit myšlenka
00:20:40nebo pocit, který z mozku časem vymizí.
00:20:46A to v naší situaci má větší cenu než cokoli jiného.
00:20:52The pen is mightier than the sword.
00:20:56Pero, tužka je mocnější nežli meč.
00:21:03Toaletní papír máte, ne? Takže zítra vrátit.
00:21:09Děkuju.
00:21:22-Tady to máš, Bruno.
-Díky.
00:21:28Na co to je?
00:21:32Pro tu bestii, ne? Přece se nenecháme sežrat.
00:21:37Musíme si ji trochu ochočit.
00:21:46Co děláš?
00:21:52No, hodnej, hodnej, no.
00:23:20Luboši!
00:23:27Když jsem slyšel dřív jména těch lágrů,
00:23:30znělo mi to něco jako Singapur, Jokohama, Neapol.
00:23:39No řekni, takovej Bitýz, Ilava, Leopoldov.
00:23:46Leopoldov? Tam jsem seděl dva roky.
00:23:49To je ta nejsvinštější basa na celým Slovensku.
00:23:53To se ti líbí, jo? Mně to teda moc pěkný nepřipadá.
00:23:58Hele, je pryč. Jdeme krmit. Na! Na! Na!
00:24:04Kam jdeš?
00:24:13Paní, paní, prosím vás, můžete tohle dát Daně?
00:24:17Tý holce, co tu pracuje.
00:24:26Děkuju.
00:24:29-Kdes byl?
-Dej mi to maso.
00:24:36Pojď.
00:24:41Pojď.
00:24:44Na, pojď.
00:24:49Polez.
00:24:51No vidíš.
00:25:13Luboš.
00:25:15Dano!
00:25:32Pohnu se! Jedu, jedu!
00:25:46Jdem na to!
00:26:05Tak žer!
00:26:25Dobrý.
00:26:40Pane veliteli, to je ten materiál pro zahradníka.
00:26:43Jděte!
00:26:52Opravdu tam nahoře spěj ženský?
00:26:54Tak tiše ať je nevzbudíš.
00:26:57Ahoj, Bruno! Hoďte mi to sem.
00:27:26Nech ho, Venco.
00:27:54Vem si jahůdku.
00:28:03-Já chci taky.
-No tak pojď.
00:28:28Ty děti se tady narodily. A kdoví jak to s nima dopadne.
00:28:35O jejich osudu rozhodne soud.
00:28:39Několika dětem pověsili dokonce na tý šibenici tátu.
00:29:10Hotovo.
00:29:12Dej mu ještě.
00:29:21Tak pomáhej Pán Bůh.
00:29:42Co to tam děláte? Příhoda!
00:29:47Co je? Co jsem vám říkal?
00:29:51Máte házet na druhou stranu, ne?
00:29:55Luboši!
00:30:08Ale, ale!
00:30:12Tak si posluž,
00:30:14ty mukle zasranej!
00:30:21Pojď!
00:30:39Tak ho, kurva, zastřel!
00:31:14Co čumíte?
00:31:18Nemyslete si, na vás taky dojde. Šmejdi!
00:31:24Jestli myslíte, že vám... Koukejte makat!
00:31:54Tak pojďte dál, Příhoda.
00:32:03Ty se bojíš?
00:32:10Nech ho bejt. Pusť ho! Uděláme si to hezký.
00:32:26Bolí, co? Tak křič!
00:32:30No? Ulev si.
00:33:02Hotovo?
00:33:04Odnes ho.
00:33:09No tak nečum a pomož mi!
00:33:32Pozor!
00:33:37Omdlel na chodbě. Tak se o něj postarejte.
00:33:43Panebože! Vodu!
00:33:58Bojíš se výšek?
00:34:02-Co?
-Jestli se bojíš výšek?
00:34:05Ne. Táta mě bral do skal.
00:34:07Tak to je dobře. Že jo, pane Benč?
00:34:12-Co je, pane Benč?
-Ale nic. Jen si lehni a spi.
00:34:18Nic.
00:34:23Nástup! Pozor!
00:34:29Pane veliteli, cela číslo 158 nastoupena v počtu 11 mužů.
00:34:33V pořádku.
00:34:38Ale, ale. Příhoda je nemocen?
00:34:44Ne, pane veliteli. Zdráv.
00:34:47Byl převelen na hospodářský dvůr jako klempíř.
00:34:53Zařadit!
00:34:57Rozchod!
00:35:19Pozor!
00:35:25Roubal!
00:35:27Roubal!
00:35:29-Dobrou chuť.
-Děkuju.
00:35:32Tady Příhoda je k vám přidělenej na tu střechu.
00:35:38A chlapi, za půl hodiny ať jste u vchodu!
00:35:48Dobrý, ne? Lepší než přes držku, co?
00:35:53-Už jdou!
-Já se snad nenažeru.
00:37:17Tsss!
00:37:21-Dano!
-Ticho!
00:37:23Dano!
00:37:38Končíme. Odchod!
00:37:46Tak pohyb, pohyb, Švecová!
00:37:51Je to dobrý.
00:37:53-Co děláš, vole? Chceš přes držku?
-Hele, Karle, nech ho!
00:37:56-Co?
-Je od Fahouna.
00:37:58-To je moje známá.
-Co?
00:38:02Je to jeho známá, Karle.
00:38:06Tak známá, jo?
00:38:10Známá! Já se poseru.
00:38:14Co tě to napadlo, prosím tě?
00:38:17Od zítřka totiž budou věšet prádlo na druhé straně za barákem.
00:38:20Tak si to chtěli trošku vychutnat, no.
00:38:23Pozor!
00:38:26Roubal, kde je ten, co s vámi bude dělat?
00:38:28-Příhoda Luboš!
-Zde!
00:38:31Příhoda, do práce jste hlášenej až na zejtra,
00:38:34takže to tady všechno pěkně vyšůrujte a vykydejte ten bordel!
00:38:38-A zejtra ať jste na lešení!
-Ano, pane veliteli!
00:38:42Zejtra lešení, pane veliteli!
00:38:44-Odchod!
-Vpravo v bok!
00:38:48Pochodem v chod! Levá, levá!
00:38:52A do práce jdu vesele, tvářím se radostně.
00:39:35Hejbejte se, ženský! Máme tam ještě jednu várku!
00:39:46Jestli to bude špatně složený, nežádejte si mě!
00:40:09Jéžiš, ty jsi krásnej!
00:40:14Já sa len dotknem.
00:40:18Ten je můj. Padej! Třeba mi přineseš štěstí, slaďoure!
00:40:28Co děláte u toho okna?
00:40:35Jestli jste tam něco ukradla, Kobylková...
00:40:42Jako by ty krávy v životě neviděly knížku.
00:40:45Básničky!
00:40:49Končit! Odchod!
00:41:40Tak koukejte makat!
00:41:48Budeš podávat plechy.
00:42:00Lubo, co blbneš?
00:42:05Podívej, co tam dělá.
00:42:28Komunisti jsou zločinecký svině!
00:42:39-Co to tady vyvádíte?
-A co ty?
00:42:42Já čekám na odvolačku. Chtějí za mě udělat kuplířku,
00:42:46ale já jsem přitom poctivá příživnice. Tak co děláte?
00:42:50Za kus poodhalený kůže ti to řeknu.
00:42:52Vidíš ho vola? S tím je furt cosi.
00:42:55Třeba celá, ale za krabičku cigaret.
00:42:58Tondo, půjč mi cigára. Večer ti je vrátím.
00:43:01-Prdlajs, Josef!
-Vidíš ho, kulaka lakomýho?
00:43:06Tu máš, ty cape starý.
00:43:10Jsi dobrej, dík. A ty se taky koukej, slaďoure.
00:43:13Poznala jsem tě.
00:43:20Co to tady vyvádíte? Zpátky! Honem!
00:43:25Okamžitě zmizte! Tam nemáte co dělat!
00:43:28My tady pracujeme, paní velitelko.
00:43:40Té bachyni jsi měl říct, aby se svlíkla.
00:43:44Na tu bych ti dal krabiček třeba pět.
00:43:50Neboj se do toho ďubnúť, ať vidíme, jestli je tam ďura.
00:44:00-Josef!
-No?
00:44:06-To je past na potkany.
-A v rýně.
00:44:10-Tady dole jsou ty ženský, ne?
-Na druhým štoku.
00:44:15A funguje, sviňa.
00:44:21Už toho mám po krk. Po koních je mi teskno.
00:44:26Po gruntu.
00:44:30Nám se stejská po svobodě a jemu po hnoji.
00:44:54Dano!
00:44:57Lubo!
00:45:02-Lubi, jsi celý?
-Ozvi se!
00:45:11Dano, pojď sem!
00:45:21Lubi!
00:45:25Už je to dobrý.
00:45:31Roubal, Šebek, Příhoda, budíček!
00:45:38Roubal, viděl jste někdy prdlej hlavní přívod vody?
00:45:45Neviděl. Tak ho uvidíte.
00:45:48Pohyb!
00:45:50A boty si brát nemusíte. Je tam vody po kolena.
00:45:53Fofr! Fofr!
00:46:00Ale my jsme klempíři.
00:46:02Hele, nediskutuju a ucpávám díru.
00:46:05Ještě to bude chvilku kapat, ale hlavní přívod už je zavřenej.
00:46:11-Josef!
-Co?
00:46:13To bez autogenu nepůjde.
00:46:17Mělo by se to podepřít, nebo to ještě prdne.
00:46:20Mě by zajímalo, kdo to takhle zprasil.
00:46:22-To snad nedělali ani muklové.
-Nechte těch řečí a pohněte!
00:46:29Bacha!
00:46:31Dobrý.
00:46:33Co je?
00:46:49Zhasni to!
00:46:53-Co ti tady chtěj?
-Neteče voda v celém baráku.
00:46:56To mě nezajímá. Ať už jsou pryč!
00:47:01Nechte mě bejt! Nic jsem neudělal!
00:47:06Co čumíte? Odveď je!
00:47:09Odchod! Pohyb!
00:47:11Ty zůstaneš tady!
00:47:14Bůh vás potrestá, vrazi!
00:47:21Když jsi tak zvědavej, Příhoda, něco ti ukážu.
00:47:32Teď sleduj!
00:47:36Ruce máš spoutaný za zádama.
00:47:40To abys nedělal problémy.
00:47:44Jeden, dva, tři schůdky.
00:47:50Teď ohlávka.
00:47:56A jsi v luftě.
00:48:06Máš strach?
00:48:32Teď si tě poslechne doktor.
00:48:37Když se ti zastaví srdce, je po tobě.
00:48:44Definitivně.
00:48:49A je to.
00:48:52Ale, ale. Jedenáct minut. Slabej průměr.
00:48:58Horáková to měla za osmnáct.
00:49:04Jsi na nejlepší cestě si to vyzkoušet taky.
00:49:08Tebe bych šacoval tak na patnáct minut.
00:49:15Doufám, že v pondělí nebude pršet. Děláme střechu na zahradní boudě.
00:49:37Dávej bacha! Žádnej ti nic nedá, když se tu zmrzačíš.
00:49:42To bude dobrý.
00:49:54-Tondo! Tondo!
-Co je?
00:50:00-Jak je?
-To bude dobrý.
00:50:08Vydrž, Lubošu. Vydrž.
00:50:11A sakra! To je otrava jako prase!
00:50:14Karle, nečum! Přines lavor a nějakej lajntuch.
00:50:17-Musíme to ochlazovat.
-Josef, to je na felčara.
00:50:21Já vím. Vem radši dva. Hele, sežeňte někdo bachaře.
00:50:43Tak snad dobrý. Uvidíme.
00:50:47Převaz za dva dny. A ležet.
00:50:51Za čtrnáct dnů by to mohlo bejt jakž takž.
00:50:56Potřeboval bych na ambulanci lapiducha.
00:50:59Aspoň jednou týdně. Zajímalo by tě to?
00:51:02Jo.
00:51:05Něco mezi ošetřovatelkou a zapisovatelkou.
00:51:10-Dík.
-Tak přijď, až budeš moct.
00:51:15Dýchejte!
00:51:22Můžete se obléct.
00:51:24Moc se s tím simulantem páráte, doktore.
00:51:27Ten váš simulant, pane veliteli, má s největší pravděpodobností TBC,
00:51:31neboli tuberu. Teď mu napíšu doporučení na celodenní ležení
00:51:35a také hospitalizaci a izolaci. Tubera je totiž nakažlivá. Víme?
00:51:45Tohle si oblíkni! Budeš v tom neviditelnej.
00:51:51No. Teď něco uvidíš.
00:51:56Ale připrav se na nejhorší.
00:52:12Klid, dámy! Tak klid! Uklidníme se!
00:52:16Nejdřív zapsat. Tady, prosím!
00:52:21Dámy, klid! Dámy, tiše! Jedna po druhé, ano?
00:52:25Já už jsem zapsaná. Mě bolí koleno.
00:52:32Stačí říct "injekce" a jsou v prdeli.
00:52:36Tak pojď. Půjdeme na oběd.
00:52:39-Doktore vemte ještě mý holky.
-Jdete pozdě.
00:52:42Přišly dvě várky, tak jsme to musely dodělat.
00:52:45-Tak ať jdou dál.
-Hněte sebou, Křížová!
00:52:49Dobrý den, doktore. Křížová Alena. 2022.
00:52:54Napiš chronický revmatismus.
00:52:57Budete brát jednu pilulku večer a jednu ráno. Další!
00:53:02Fofr, Kobylková! Zapsat se a nezdržovat! Jasný?
00:53:06-Dobrý den.
-To jste vy?
00:53:11Ahoj, slaďoure!
00:53:13Kobylková Jana, 6686.
00:53:19Kobylková!
00:53:21-Avitaminóza.
-Prosím vás, pojďte si lehnout.
00:53:35-Můžete se obléct.
-Děkuju.
00:53:41-Na shledanou.
-Na shledanou.
00:53:43-Další!
-Honem!
00:53:47-Dobrý deň.
-Dobrý den.
00:53:49Mně bolí tu na levej straně a vystreluje mi to až do žaludka.
00:53:52Zapište se.
00:53:56Pojďte ke mně, slečno!
00:53:59Pojďte!
00:54:02Svlíkněte se!
00:54:04-No svlíkněte se!
-Tak se svlíkněte, Švecová!
00:54:08Snad si nemyslíte, že je tady na vás někdo zvědavej?
00:54:12Tady chlapi už takovejch, jako jste vy, viděli sto.
00:54:14Švecová Dana, 3895.
00:54:24Otočte se!
00:54:27Dýchejte!
00:54:29Zhluboka.
00:54:39Napiš myalgie. Můžete se obléct.
00:54:42Zítra my ji musíte přivést na injekci.
00:54:45Dobře. Jdeme!
00:54:48Ďakujem. Tak zajtra.
00:54:51A my jdeme na oběd konečně. Pojď!
00:54:55Co čumíš? Pojď!
00:55:13Dělej, Josef!
00:55:16Hergot! Josef, nejsi cvok?
00:55:18Promiň.
00:55:24Tenhle je cvok. Měl jsi zůstat na cimře, ne se tady flákat!
00:55:28-Posloucháš vůbec?
-Jo.
00:55:32Hergot, Lubo, prober se.
00:55:35Ty též.
00:55:37Dělej!
00:55:39Jau!
00:55:42Chlapi, nechte toho. Nechte toho!
00:55:46Tak se neposer.
00:56:00Co je to tady za bordel? Švecová, vy nás chcete vytopit?
00:56:06Co koukáte? Tak to ukliďte, ne?
00:56:09To jsem teda ještě neviděla. Takový nemehlo!
00:56:18-Dobrý deň.
-Dobrý den.
00:56:21Lehněte si na břicho a vyhrňte si sukni.
00:56:30Blanko, pojď mi, prosím tě, otevřít mříž.
00:56:37Co blbnete?
00:56:40Vy jste se zbláznili! Co blbnete? Dost!
00:56:43Co děláte? Zbláznili jste se?
00:56:47Co to je, hergot?
00:56:49Promiňte, paní velitelko. Spadla mi jehla. Počkejte!
00:56:53Děkuju.
00:57:02Oblečte se.
00:57:05Vy musíte mít vždycky nějaký extrabuřty, Švecová.
00:57:13Co to bylo? Co to, sakra, bylo? Zbláznil ses?
00:57:19Do prdele! Ty pitomče!
00:58:00Pěkně jsi mě nasral.
00:58:03Ale pak mi došlo, že ti vlastně jenom závidím.
00:58:08Náplast!
00:58:16Další!
00:58:17Á, to je ta myalgie. Dám ji injekci. Hned to bude.
00:58:26Už se neuvidíme.
00:58:29Budem eskortovaná. Ani neviem, kam ma odvezú.
00:58:39Rychle!
00:58:41Pán doktor, prosím vás, nemohli byste ma operovať?
00:58:44Žaludok, slepák alebo...
00:58:47To nejde, děvenko. Jenom by se to odložilo.
00:58:50Tak mě pošlete do toho transportu s ní.
00:58:52Ale jak, sakra? Já jsem mukl jako ty.
00:58:55Stejně bych to neudělal. Dostal bych vás akorát do průseru.
00:58:58VELITELKA BUŠÍ NA DVEŘE Už to bude.
00:59:03Honem, sakra!
00:59:07Ven!
00:59:12Hodně štěstí.
00:59:19Švecová, co bulíte kvůli nějaký injekci.
00:59:33Další!
00:59:40To bude hned.
00:59:51Čau, slaďoure. Přišla jsem se rozloučit.
00:59:56Paní, prosím vás, nechte mě.
00:59:58Kobylková, sakra, dejte mu pokoj! Pojďte sem! Lehněte si!
01:00:06-Co mu je?
-Nepoznáš, že je zamilovanej?
01:00:10-Do prdele!
-Jau!
01:00:17Oblečte se.
01:00:20Tak promiň.
01:00:38Musím se dostat do toho transportu s ní.
01:00:43-Buď rád, že jsi tady.
-Jo. Taky bys moh skončit na Ilavě.
01:00:47Nebo v Leopoldově.
01:00:51-To mluví o tý svojí známý?
-Jo. To mluví o tý svojí známý.
01:01:35-Je tu Příhoda?
-Zde!
01:01:38V sobotu máte návštěvu, Příhoda. Vyplňte to a dejte vašemu veliteli.
01:01:42Jasný?
01:02:04Tak jdem!
01:02:27Ale, ale, Příhoda! Jdete se podívat ma matku?
01:02:30No tak pojďte!
01:02:39Jen se podívejte. Čeká tam na vás.
01:02:57Ale budeme ji muset zklamat.
01:03:01Zařídil jsem vám rekreaci na Slovensko.
01:03:05No.
01:03:08Takže čelem vzad a do kontumace! Tady dozorčí Medikus vás odvede.
01:03:56Už jdou.
01:04:01Pojďte, pojďte!
01:04:03Vám to ale sekne, Příhoda.
01:04:07Na Slovensku pochopíte, že vyrovnaný ještě nejsme.
01:04:14To je ten náš kripl. Tak si nastupte! Odjezd!
01:04:21Jedem!
01:04:31Ti, co jsou u oken, nebudou mávat ani dělat jakýkoliv posunky.
01:04:35Jestli jo, skončej v uličce! Sousedi spolu můžou tlumeně mluvit.
01:04:39Vím, že mezi vámi jsou komplicové. Jestli na sebe budete řvát,
01:04:42skončíte v uličce taky. Nebudete jíst ani kouřit.
01:04:46Kdo chce spát, může.
01:05:24Kam to čumíte? Sednout!
01:06:30-Jau!
-Tak co sem tu nohu strkáte,
01:06:33když ji máte zrakvenou! Sakra!
01:06:49Takže panstvo! Na vychcání máte pět minut.
01:06:53Pak některý z vás vyvoláme do jiný eskorty. Jasný?
01:07:01Ženský počkaj, až vystoupěj mužský. Ty maj totiž většího držáka.
01:07:06Javan! Jedu! Hejbněte se! Dělejte, dělejte!
01:07:11Pohyb, pohyb!
01:07:13Rychle! Pohyb!
01:07:24-Jdeme! Jdeme!
-Ženský vpravo!
01:07:28Už se těším domu do postele.
01:07:30-Jsou všichni?
-Ano.
01:07:33Do náklaďáku si nastoupí Horáček, Andrejčík, Kamista,
01:07:37Nekvapil a Hasmyk. Dělejte!
-Pohyb! Přidej!
01:07:41Ostatní dvojřad u autobusu!
01:07:45Pohyb! Dělej!
01:07:49Jedem!
01:07:54-Tady máte další ženský.
-Díky. Nastupte si!
01:07:59Dělejte! Pohyb!
01:08:08Vojto, toho kripla mi dej dozadu, ať se mi tam vepředu nemotá.
01:08:12-Kriple, slyšel jste? Dozadu!
-Ostatní nástup do autobusu!
01:08:16-Dělejte!
-Nejste na dovolený! Pohyb!
01:08:21Dělám! Jedu! Hejbněte se! Dělejte, dělejte!
01:08:26Pohyb, pohyb!
01:08:32Odjezd!
01:09:23Svačina! Proberte se!
01:11:21Najskor ženy. Ostatný se ani nepohnú!
01:11:24Tak sa hýbte, boha vášho!
01:11:48Gito, víš, jak jsem ti tenkrát pomohla? Teď potřebuju něco já.
01:11:52-O či ide?
-Až ostatní zavřeš do cely.
01:11:57-Rupert Imre!
-Tu!
01:11:59-Šándor Gejza!
-Tu.
01:12:01-Václavek Ivo.
-Zde!
01:12:03-Vojtěchovský Miloš!
-Zde!
01:12:05-Zachar Tibor!
-Zde!
01:12:08-Celkem 28 mužů.
-Ďakujem. Súhlasi.
01:12:11-Do videnia v piatok. Čest!
-Čest! Odjezd!
01:12:14Po peticiach v zástupe odchod!
01:12:19Čo stojite? Pohyb!
01:12:59Rýchlo! Rýchlo! Rýchlo!
01:13:03Nepočuli ste tam vzadu? Hýbem sa, hýbem!
01:13:42Promiňte, že vás ruším,
01:13:45ale nebyl jste nějaký čas naším vyslancem v OSN?
01:13:49Ano, ano. Ale nevzpomínám si...
01:13:55To není důležitý.
01:13:58Chtěl jsem se jenom zeptat, jestli jste to byl vy,
01:14:01kdo tam tehdy prohlásil,
01:14:03že v Československu neexistují žádní političtí vězni.
01:14:07To bylo ve zcela jiné souvislosti.
01:14:10Ale řekl jste to, že jo? Takže kdybych vám teď jednu vrazil,
01:14:13tak vás to nemůže bolet, protože vy neexistujete.
01:14:17-Martin, prestaň.
-Ani vy, ani já.
01:14:21-Že bych to zkusil?
-Prestaň!
01:14:23Tak, ako oni dostali od vlastných súdruhov, si nedostal ani ty.
01:14:26A ďalej budú dostávať, nech prijdú kamkolvek.
01:14:30No nic. Já jenom abyste nezapomněl.
01:15:13Ty svině!
01:15:32Všetko eštébáci z Bratislavy. Asi se jich báli jejich nadriadení,
01:15:35tak jim naparili nějakú obršmelinu. Vetšina tých, čo sú tu,
01:15:39prešla ich rukami. Niet sa čomu diviť.
01:16:32Najprv sa poriadne doobleč. Meno si pametáš?
01:16:35Hm.
01:16:45Pšíhoda! Luboš Pšíhoda!
01:16:52Do boha, Pšíhoda, Ozvite sa!
01:16:56Zde.
01:16:58Čo ste hluchý? Zoberte si svoje veci a pojďte so mnou. Hneď!
01:17:33Choď hore!
01:17:39O šiestej vas zobudím. Ale potom to bude švihom, jasné?
01:17:47Tak choď už!
01:17:52Já mám tiež svoju robotu.
01:18:09Dano!
01:18:28-Noha!
-Prepáč.
01:18:45Nemožem si pomocť.
01:18:49Počkej.
01:18:52Já se bojím, že ti ublížím.
01:18:57Nemožeš mi ublížiť. Som predsa kus tvojho srdca.
01:19:05Aj kus tvojho tela.
01:19:31Z VEDLEJŠÍ CELY JSOU SLYŠET ZVUKY SOULOŽE
01:20:00ZVUKY PŘESTALY
01:21:06ZPÍVAJÍ
01:21:50BACHAŘ OTVÍRÁ DVEŘE
01:22:20Za desať minút maš transport do Leopoldova.
01:22:24No čo sa čuduješ? Pohni sa!
01:22:36-Kde že to jsme?
-Čo? Kde? V Ilave predsa!
01:22:39-Padaj!
-Jo v Ilave.
01:22:44A jo. Singapur, Jokohama, Ilava a Leopoldov.
01:24:43Titulky: Jaroslav Švagr, Česká televize, 2005
Film o lásce, přátelství, smrti a naději natočil podle povídky Jiřího Stránského Štěstí v roce 2005 režisér Petr Nikolaev, který se právě dožívá životního jubilea.
Jádrem je milostný příběh letmého setkání dvou mladých lidí zavřených v padesátých letech v komunistické věznici. Hlavní hrdina Luboš (Jakub Doubrava) náhodně zahlédne dívku Danu (Táňa Pauhofová), do které se zamiluje. Dana jeho cit opětuje a jejich láska je o to závratnější, oč nemožnější je ji v tomto prostředí naplnit. Pomáhá jim v tom i soudržnost vězňů, která mnoha lidem umožnila tuto smutnou dobu důstojně přežít. Příběh na pozadí perzekuce a neustálé přítomnosti smrti podává důkaz o odvěké vlastnosti mládí, které se vzpírá každé zrůdné teorii a stále znovu se vztahuje k ideálu života bez kompromisů, otupělosti a bezpráví.
Padesátá léta minulého století jsou pro řadu z nás již jen pouhou historií, paměť o jejich podobě by však neměla nikdy z naší mysli vymizet.



















