19. ledna 2016

Ministři vnitra zemí Visegrádu jednali v Praze o uprchlické krizi. Ujistili se v tom, že navrhují správná řešení a hodlají v tom pokračovat - prioritou Evropy je podle nich zajistit funkční systém hotspotů, tedy záchytných táborů na vnějších hranicích EU. Jednat se ale musí rychle – podle předsedy Evropské rady Donalda Tuska totiž má Evropa čas dva měsíce, než dojde ke zhroucení Schengenu. Země V4 podpořily i společnou evropskou pohraniční stráž, ale znovu odmítly uprchlické kvóty a k tomu se ujišťovaly, že v otázce migrace budou postupovat jednotně.
Nefunguje ale jednota V4 jen „na papíře“, což ukázalo například i samo prosazení kvót? Mají myšlenky Visegrádu v Evropě odezvu? A co brání hotspotům v tom, aby fungovaly správně? Téma pro Miroslavu Němcovou /ODS/, předsedkyni sněmovního mandátového a imunitního výboru, Tomáše Prouzu /ČSSD/, státního tajemníka pro evropské záležitosti a Radka Hokovského, ředitele Think-tanku Evropské hodnoty.

Polská premiérka Beata Szydlová obhajovala před Evropským parlamentem zákony, které její nový kabinet nedávno zavedl. Trnem v oku jsou v Bruselu hlavně novely o ústavním soudu a veřejnoprávních médiích. Evropská komise proti Polsku zahájila formální proceduru sledování stavu právního státu v zemi, což může teoreticky skončit tím, že členské země osmadvacítky pozastaví Polsku hlasovací práva v unii. Podle polské premiérky jsou zákony výsledkem přání Poláků, kteří rozhodli ve volbách. Varšava je ale ochotná o nich diskutovat doma i v Evropě.
Je polská demokracie skutečně nemocná, nebo má problém spíš sám Brusel? A jak hodnotí situaci lidé v samotném Polsku? Zeptáme se Tomáše Prouzy /ČSSD/, státního tajemníka pro evropské záležitosti a europoslanců Petra Macha /Svobodní/ a Stanislava Polčáka /TOP09 a STAN/