Pořad na pomoc zvířatům. Uvádí Zdeněk Srstka

Obsah dílu

Přehrát vše

V boji s kůrovcem pomáhají i psi

Letošní teplo a sucho povzbudilo kůrovce neboli lýkožrouta smrkového, ale i severského natolik, že způsobili kalamitu v mnohých našich lesích, zvláště nově v Nízkém Jeseníku, severovýchodní Moravě a Čechách. Ohrožená je Vysočina. Smrky se ve vysázených monokulturách takové invazi parazita neubrání. Pomoci zastavit katastrofální důsledky má i metoda, kterou u nás loni představila Anette Johansson z firmy „SnifferDogs Sweden“ se svými speciálně vycvičenými psími pomocníky a kterou se vědci z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze rozhodli v rámci svého výzkumného projektu vyzkoušet. Jde o u nás dosud nepoužívaný monitoring kůrovce, přičemž napadené stromy odhalí speciálně vycvičený pes. „V současnosti se snažíme o transfer technologií ze zahraničí tak, abychom rozšířili možnosti boje s kůrovcem a jednou z nich je i vyhledávání napadených stromů psy. Tato metoda je široce využívaná už deset let ve Skandinávii a funguje tak, že pes je speciálním psovodem trénovaný, aby ucítil feromony, které kůrovci produkují v době, kdy napadnou strom," popsal děkan Fakulty lesnické a dřevařské a koordinátor projektu Marek Turčáni. Pes je mnohem efektivnější než člověk, který musí zkoumat každý strom z maximálně 1 metru vzdálenosti, kdežto pes ucítí napadený strom i na více než 100 metrů. Trénovaný pes s psovodem dokážou prozkoumat až 10 hektarů za hodinu. Identifikované napadené stromy označí, zaznamenají jejich GPS souřadnice a zanesou je do mapy. Označené napadené stromy pak lesníci mohou snadno vyhledat a včas odstranit z lesa. Způsob monitoringu, kdy pes dokáže včas odhalit napadený strom, by mohl v budoucnu ochránit stovky hektarů lesních porostů. Lesníci chtějí rovněž zjistit, proč škůdcům podléhají i silné stromy s vhodnými geny. Ke sledování podmínek růstu smrků mají pomoci i hi-tech přístroje na dvou pokusných plochách a nasazení dronů. A k ochraně lesů hlavně ve středních polohách by měly napomoci vhodně rozmístěné bariéry stromů produkujících odpuzující látky a změna dřevinného složení.

Teriéři

Lakeland teriér

Plemeno je poměrně vzácné a pochází z oblasti Lake Discrit neboli jezerní oblasti v severozápadní Anglii. Typický anglický teriér vyšlechtěný jako norník a pes pro vodní práci patří sice mezi středně velké teriéry, ale je spíše menší. Má hrubou srst, která příliš nelíná, ale občas se musí otrimovat. Plemeno je temperamentní, má rádo vodu a rádo prožene vše jiné od slepic přes kočky až po lesní zvěř. Myslivci u lakelanda obdivují „volný hlas“. To, co je vhodné pro práci loveckého psa ale může obtěžovat v případě, že pes žije v paneláku. Lakeland je občas uštěkaný a potřebuje pravidla. Je ale učenlivý, a pokud se s výchovou začne ve štěněčím věku, je dobře zvladatelné i to štěkání. Je to veselý rošťák, náruživý aportér a výborně se hodí k dětem. Péče o něj není náročná. Potřebuje ale pohyb a také lidskou společnost. Jinak to bude smutný pes. Dožívá se 14-16 let.

Autorka textu Vladimíra Tichá.

Jak se stát kurátorem v zoo?

Spousta milovníků zvířat, kteří se rozhodují o své profesní kariéře, se ptá, jak se stát kurátorem zvířat. Zeptali jsme se těch, jež toto povolání léta dělají a představíme vám dva kurátory ze Zoo Praha.

RNDr. Pavel Brandl, Ph.D. vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK a Biologickou fakultu JU. Zvířata miloval od tří let a v zoo začínal přibližně před dvaceti lety, rovnou na pozici kurátora. Pak se stal členem tehdejšího Kruhu přátel pražské zoo a už v Zoo Praha zůstal. Profesně jej do ní přivedl pan profesor Veselovský, dlouholetý bývalý ředitel. Dnes najdete v zoo spoustu zvířat, která díky Pavlu Brandlovi můžete v naší zoo, ale i v těch evropských obdivovat, jeden příklad za všechny – to platí třeba o velemyši obláčkové, které vede plemennou knihu. Sám k tomu říká, že byl párkrát na správném místě ve správnou dobu, ale my o něm víme, že je to především jeho hlubokými znalostmi, pílí a láskou ke všem zvířatům, že se stal světově oceňovaným kurátorem. Je pyšný na Zoo Praha, neboť se stala jedním z předních světových zařízení svého druhu a představuje rozmanitost fauny v šíři, kterou dnes málokde uvidíte.

Antonín Vaidl začínal s papoušky, kteří ho přivedli ke vztahu k přírodě. Dnes je v zoo nejúspěšnější v chovu dravců. Mohl by vyprávět o například tom, jak papoušci snášejí naši zimu, jak v květnu 2013 nalezli ornitologové nedaleko Zhořelce a stovky kilometrů od jejího hnízda mladou samici orlosupa. Tenkrát ji přijala Zoo Praha, aby nabrala potřebné síly a za pomoci kurátora ptáků Antonína Vaidla se vrátila do švýcarských Alp. Má přehled o supech i orlosupech v Evropě, velmi poutavě dokáže vyprávět o zoborožcích, filipínském endemickém druhu, který v rámci záchranného programu v zoo chovají, o tom, jak se v Praze podařilo odchovat krasky krátkoocasé jávské, jeden z nejohroženějších ptačích druhů na světě, jak se mu až u Brandýsa podařilo odchytit ibise skalního, který před dvěma lety s dalšími 16 ibisy uletěl ze zoo atd. I na něm si divák uvědomí, že bez lásky ke zvířatům by se kurátorem nemohl stát.

Nabídka psů z Rudolic

Městský útulek Most - Rudolice
Školní 9, Rudolice - Most
Tel. 476 703 605 nebo 602 432 302
Č. ú. 252248-491/0100
www.utulek-most.estranky.cz/

Chita

Chita je šestiletá kříženka. Zpočátku byla k neznámým docela bázlivá, ale dnes je to pohodová, klidná a vyrovnaná fenka. Vyrůstala v bytě někde v Mostě a je v dobré kondici. Nevadí jí, když budete v práci. Bude zatím dobře hlídat a těšit se na váš příchod. Bude to věrná kamarádka pro osamoceného člověka i v rodině.

Bibina

Bibina je šestiletá kříženka, nalezená v Mostě. Po odchovu štěňat vyžaduje stálou lidskou pozornost, jinak je smutná a teskní. S jinými pejsky nemá žádný problém. Hledá zkušeného osvojitele, který by se jí věnoval.

Tar

Tar je jedenapůlletý temperamentní kříženec byl nalezený uvázaný u kostela. Vyrůstal dosud bez výcviku, proto potřebuje jako osvojitele zkušeného, trpělivého a laskavého pejskaře. Tar potřebuje hodně pohybu a zaměstnat, aby se unavil a zklidnil.

Čuk

Čuk je čtyřletý až šestiletý pejsek loveckého plemene slídič nebo křepelák. Potřebuje hodně pohybu, každodenní vycházky do přírody. Bylo by mu nejlépe u myslivce a se svým o něco starším parťákem Gekem, protože oba byli nalezeni, jak v Mostě pobíhají spolu. Není to však podmínkou.

Gek

Geka přivezli do útulku s o něco mladším Čukem. Je to také slídič nebo křepelák. Potřebuje hodně pohybu a těší se, že si je s Čukem vezme nějaký lesník a budou se moci prohánět ve svém ideálním prostředí. Může však odejít i sám. Pobíhání po Mostě pro ně nebylo to pravé

Filip

Filip je tříletý až čtyřletý, velice temperamentní pejsek, středního vzrůstu, trošku tvrdohlavý, nerad poslouchá povely, osvojitel zkušený pejskař. Určitě ne k dětem. Má rád venčení a společnost druhých pejsků. Nalezen pobíhající v Mostě.

Terezka

Terezka je šestiletá kříženka středního vzrůstu, klidné a vyrovnané povahy. Žila u rodinného domku se zahrádkou, proto by jí bylo dobře v podobném prostředí nebo na dvorku u starších osvojitelů. Další psí kamarád by jí nevadil.

Bára

Bára je tříbarevná osmiletá bíglice. Nového osvojitele si rychle zamiluje. Jako lovecké plemeno a honič je velice aktivní, potřebuje každodenní dlouhé procházky. Ale pozor! Když se bígl pustí na volno v přírodě a narazí na stopu zvěře, špatně se odvolává ze stopy, tak je třeba si Báru hlídat.

Stopáž26 minut
Rok výroby 2018
 P ZJ ST AD HD