9. březen 2014

Tažní koně mají v naší přírodě stále nezastupitelnou funkci. Společně orají vinohrady, svážejí klády z roklí, odkud by je nikdo jiný nedostal, pomáhají tam, kam by se těžká lesní technika neprobojovala. Jen zacházení s nimi, precizní ovládání koně, řemeslo, které kdysi lesní dělníci a koňáci dědili, dnes už téměř nikdo nectí a málokdo ho umí zodpovědně předat a dodržovat. Navíc se nezasvěcencům zvenku mnohdy zdá, že současní kočí své zvířecí svěřence týrají nebo zanedbávají. Není divu, když je náhodně vidí, jak na zpěněné koně křičí, zatímco zvířata těžce hodiny a hodiny pracují. Málokdo však také vidí, že kočí musí brzy ráno do stáje, dát koni nažrat a vyrazit s ním do práce, po návratu z lesa se zase nejdříve především o koně postarat, dbát o jeho zdraví i kondici, jež jsou při této práci stále v ohrožení. Vzhledem k náročnosti této práce bychom si měli šikovných kočí i tažných koní vážit a uvědomit si, co vše se za jejich prací skrývá. Za kočím, členem Svazu chovatelů chladnokrevných koní a velkým praktikem Josefem Perničkou se vydáme na Vysočinu, kde si o koních popovídáme i s vydavatelkou magazínu o koních a jezdectví, Helenou Görnerovou.

V tomto dílu miniseriálu, ve kterém se zabýváme plazy a obojživelníky České republiky, se dozvíme něco o mloku skvrnitém.

Málokterý evropský spotřebitel ví, že je přímo zodpovědný za devastaci panenských tropických dešťových pralesů, jedněch z nejstarších na Zemi, a to především tím, co kupuje a konzumuje. Pokud se o to člověk zajímá, zjistí, že například na třetím největším ostrově planety, na Borneu, konkrétně v indonéské části Kalimantanu, dochází k rozsáhlému ničení původní džungle s jeho unikátní florou a faunou, množstvím rozmanitých druhů, neboť původní rostliny ustupují plantážím palmy olejné, jež tu ve velkém sázejí velké palmařské společnosti, a spousta původně žijících zvířat zde nenávratně mizí. Palmařské společnosti v posledních deseti letech odlesňují půdu ve velkém a zvířata, která jim na plantážích škodí, například velké primáty jako orangutany, nemilosrdně vyhánějí, mrzačí nebo zabíjejí. Používají k odlesňování i ilegální vypalování původních pralesů. Nejtypičtějším obrazem současné bornejské krajiny není les, ale nekonečné řady palem olejných, které pocházejí z rovníkové Afriky. Indonésie se kvůli pěstování olejných palem stala třetím největším producentem skleníkových plynů na světě. Místní farmáři přicházejí o veškerou půdu, kterou dřív obhospodařovali. Lidé jsou tu však odkázání jen na to, co si sami vypěstují nebo uloví, proto se proti takovým praktikám bouří, ale nic nezmohou proti velkým palmařským společnostem, které jim půdu zcizily.

O. s. Mňau SOS
Orlické nábřeží 1191, Choceň telefon: 608 767 587 číslo účtu: 1219493369/0800 www.mnausos.cz