Hledání ztraceného domova
Obsah dílu
Vzpomínka na fotografa-ekologa Rudolfa Jandu, který se zaobíral především fotografováním pralesa.
Přehled dílů
Dočasně trvalá havárie
Nedej se!
Vracíme se k případu skládky styrenů v Nelahozevsi, kde byla v roce 2020 krátce po zahájení přerušena sanace staré ekologické zátěže. V kopci nad rodinnými domy zůstává dosud volně uloženo 19 tisíc sudů s nebezpečným odpadem z bývalého areálu chemických výrob v Kralupech, k jejichž likvidaci se stát zavázal už v 90. letech.
Obory pod zámkem
Nedej se!
Podle zákona si vlastník nesmí oplotit les – jedinou výjimkou je zřízení obory. Právě touto cestou se před dvaceti lety vydal podnikatel František Fabičovic, který si oboru zřídil na okraji Lednicko-valtického areálu na jižní Moravě a postupně začal omezovat přístup veřejnosti. Nejde však o ojedinělý případ. Už před deseti lety uzavřel oboru Radějov její vlastník Leoš Novotný. Na základě žaloby Hnutí DUHA ji však musel znovu zpřístupnit.
Krajina k výkrmu
Nedej se!
Mikroregion Jemnicko, ležící v povodí řeky Dyje nad Vranovskou přehradou na pomezí Vysočiny, Jihočeského a Jihomoravského kraje, čelí odlivu obyvatel do měst. Některé obce vnímají jako cestu k oživení regionu rozvoj živočišné velkovýroby. Část místních se však obává, zda kraje a úřady dokážou posoudit skutečné dopady těchto záměrů, a upozorňuje na pochybení státní správy v povolovacích procesech.
Národní parky jako prázdná slupka?
Nedej se!
Vláda ve svém programovém prohlášení slíbila vyhlášení národního parku Křivoklátsko. To si ale vyžaduje novelizaci zákona o ochraně přírody a krajiny. Připravovaná novela zahrnuje řadu změn, k nimž přibývají i návrhy ze strany poslanců. Některé z nich by však mohly zákon oslabit a ohrozit samotné poslání národních parků.
Naše voda, vaše peníze
Nedej se!
České vodárenství čekají zásadní investice. Nová evropská směrnice požaduje vyšší kvalitu čištění odpadních vod a ochranu zdraví. Problémy, které se léta odsouvaly, teď musí být řešeny. Rekonstrukce vodárenství má být postupná. Náklady mohou dosáhnout desítek miliard korun ročně a je otázkou, kde tyto prostředky získat. Podle ekonoma Radka Novotného by situace v některých případech nemusela být tak vážná, kdyby vodárny zůstaly ve správě obcí a zisky neodcházely soukromníkům.
Odpady za čárou
Nedej se!
Odpad z Rakouska končí v jižních Čechách. Co s ním dál? V několika lokalitách u Českých Budějovic se v posledních letech objevují odpady dovezené ze zahraničí. Nejprve šlo o ocelářskou strusku z Lince, která byla do Česka původně dovážena kvůli specifické sanaci staré ekologické zátěže v Mydlovarech a nyní přibývají i asfalty z rakouských silnic. V Jihočeském kraji tak vznikají deponie, u nichž není jasné, jak s nimi bude dále naloženo.
Přísliby pro bučiny
Nedej se!
Bučiny v evropsky významné lokalitě Východní Krušnohoří patří k největším a nejstarším ostrovům bukových lesů v Česku. Jejich budoucnost však ohrožuje nešetrné hospodaření, které má na svědomí i státní podnik Lesy České republiky. Sliby z roku 2023 na vyhlášení bezzásahových zón mezi tím zůstávají z velké míry nenaplněny.
Pestré toky
Nedej se!
Při silných deštích jednotná kanalizace často nestíhá a nevyčištěné splašky z ní pak mohou odlehčovacími komorami odtékat přímo do přilehlých vodních toků. Ve Volarech na Šumavě se na tento problém zaměřil ojedinělý monitoring.
Lesy, zvěř a myslivost
Nedej se!
Vláda slíbila změnu mysliveckého hospodaření a lepší ochranu krajiny před přemnoženou zvěří. Tato člověkem způsobená nerovnováha ohrožuje i obnovu lesů. Novela zákona však naráží na odpor části myslivecké veřejnosti. Jaké změny by mohla přinést? A stihne je vláda prosadit před koncem volebního období?
Naděje pro Moravskou Amazonii
Nedej se!
Už v polovině 20. století přírodovědci a lesníci navrhovali celoplošně chránit území nad soutokem Dyje a Moravy. Šance se naskytla v roce 1973 při vyhlášení CHKO Pálava, ale kvůli blízkosti kapitalistického Rakouska byl návrh smeten. Příroda čekala na ochranu dalších 50 let. Budoucí nová CHKO Soutok zahrnuje lužní lesy od Lednicko-valtického areálu po Mikulčický luh. Ochrání unikátní krajinu? Ne všichni místní se záměrem souhlasí.
