Nedej se!

Vetřelci mezi námi

Pátý národní park?

Dáme včelám šanci?

Česká cesta k lithiu

Podle průzkumů se na Cínovci nachází jedno z největších evropských ložisek lithia. Dvě třetiny najdeme na české straně, a jednu třetinu na německé. Oba státy mají v plánu s těžbou začít, jejich postupy se ale mohou výrazně lišit. A podle zvolené cesty se mohou odlišovat i dopady na životní prostředí a kvalitu života místních obyvatel.

Vzkvétající Koniklec

Pražské Ekocentrum bylo založeno teprve v roce 2012, jeho kořeny ale sahají mnohem hlouběji, k přírodovědnému kroužku z osmdesátých let. Dnes už působí po celé České republice. Nejen, že poskytuje přes 120 vzdělávacích programů pro děti, ale vzdělává také dospělé a podílí se i na praktické ochraně přírody.

Tanec s vlky

Vlci mají v křehké přírodní rovnováze nezastupitelnou roli. Jejich návrat do míst v krajině, ze kterých je kdysi lidé vytlačili, by bylo možné vykládat jako jeden z velkých úspěchů ochrany přírody. Ne každý to ale vidí stejně. Některé skupiny chovatelů a lovců již delší dobu upozorňují na narůstající konflikty a jejich obavám začala naslouchat i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen, která na začátku září uvedla, že „koncentrace vlčích smeček v některých evropských regionech se stala skutečným nebezpečím pro hospodářská zvířata a potenciálně i pro člověka.“

Lesy na odpis

V evropsky významné lokalitě Východní Krušnohoří znovu dochází ke sporu o způsob hospodaření v místních starých lesích. Nepovolené kácení v nejzachovalejší části bučinových porostů provedly i Lesy České republiky. Nejsou ale jedinou firmou, která zde kácí. Co se s vytěženým dřevem po vykácení děje se pokusila zjistit organizace Greenpeace.

Zelený Písečník

V brněnské čtvrti Lesná, mezi panelovým sídlištěm, silničním obchvatem a vlakovou tratí, se ve starém lomu nachází bývalá nouzová kolonie Písečník. Dnes je to ostrůvek klidu uprostřed hlučného města. A právě zde má sídlo EkoCentrum Brno.

Nabílené černé stavby

Černé stavby se v České republice staví, prodávají i kupují ve velkém a odstraňovat se je většinou nedaří. Místo toho bývají naopak dodatečně povolovány. Proč se v Česku neumíme s nelegálními stavbami vypořádat?

Rychlotratě po Česku

O vysokorychlostní železniční trati se v Česku hovoří od konce minulého století. Před pěti lety padlo rozhodnutí trať s rychlostí vlaků až 350 kilometrů za hodinu vybudovat. Je prezentována jako projekt, který má velkou řadu výhod. Jenže environmentálně přívětivý způsob dopravy ještě nemusí znamenat, že se bude jednat o environmentálně ohleduplný projekt.