Rodiny vzaly měsíční natáčení vážně a prožily ho naplno, vzpomíná kreativní producent Petr Mühl

Jak se do českého prostředí adaptuje zahraniční formát?

Jde o licencovaný norský pořad v originále zvaný Teenage Boss. Celý tým prostudoval „bibli“ pořadu (tzn. manuál) a diskutovali jsme o formátu i s licensorkou Randi Helland, která nám dala pár cenných rad o tom, jak máme komunikovat s rodinou a jejich teenagery. Například i to, že rodiče jsou svým způsobem zároveň také spoluscenáristy.

Podle čeho jste teenagery vybírali?

Casting byl velmi obtížný. Nejdříve jsme kontaktovali rodiny a vysvětlili jim, o čem projekt je a jaké to přináší pro rodinu plusy a mínusy, aby nedošlo k případným nedorozuměním. Důležitá byla motivace rodičů a ochota teenagerů do projektu vstoupit. K plusům pořadu patří zasvěcení do finanční gramotnosti a možnost vyzkoušet si na měsíc, jaké to je být dospělejší se zodpovědností. Ona zmiňovaná citlivost spočívá v odkrytí rodinných financí (nenásilnou formou) a odhalení dynamiky rodiny pro celou veřejnost.

Co vás při natáčení nejvíce překvapilo?

Překvapivé bylo, s jakým zaujetím rodiny do projektu vstoupily, a neméně překvapující byly i relativně četné postřehy teenagerů, že to zkrátka jejich rodiče nemají jednoduché.

Zvládají nakládat s penězi?

Zvládají svým mladým způsobem. V pořadu spíše než o sondu (i když o tu jde do určité míry také) samozřejmě jde o možnost sebe zkušenosti. Vyzkoušet si hospodaření s penězi rodičů takzvaně nanečisto. Bylo překvapivé, jak rodiny braly tuto zkušenost vážně a šly do toho naplno. Nemysleli jsme si, že by se teenageři zhostili své role bez přešlapů. Ale, jak známo, i z chyb se lze poučit.

Jak nejčastěji reagovali rodiče?

Rodiče brali projekt velmi vážně. Snažili se svým dětem nepomáhat a akceptovali jejich roli. Bylo zajímavé sledovat, jak se teenageři identifikují se svou rolí. Jakoby povyrostli.

Vraťme se do vaší puberty. Jak by vypadalo natáčení u vás doma?

Úplně stejně jako v jiných rodinách.

Proč podle Vás pořad tohoto typu patří na obrazovku České televize? Co si z něj diváci odnesou?

Poskytuje rady teenagerům a jejich rodičům. Umožňuje jim díky změně rolí nahlédnout do problémů, které se v tomto věku zpravidla neobjevují. Díky sledování rodin – a snažili jsme se najít reprezentativní vzorek české populace – jistě bude inspirací také pro ostatní rodiny. Mohou si to zkrátka vyzkoušet také – i když bez dohledu finančního poradce. V norských školách prý údajně pod vlivem pořadu vypracovávali učitelé s žáky rozpočet, což je myslím velmi přínosné. Je ve veřejném zájmu, aby teenageři nezruinovali jak sebe v dospělosti, tak rodiče.

Měli jste jako tvůrci občas strach, že v rodině vyvoláte konflikty, které přetrvají?

Spíš jsme byli v očekávání, zdali si teenageři opravdu uvědomí, jak to jejich rodiče mají nesnadné, že je nutné pracovat na odpovědnosti za své činy. V „bibli“ pořadu jsme si prošli mnoho rad, jak pracovat s rodinou a jejich dětmi. Rodině byla poskytnuta možnost vše konzultovat a obracet se při obtížích na finančního poradce – a to i mimo natáčení. Vždycky jsme na konci měli tendenci odměnit rodinu, aby jejich odvaha byla oceněna a zkušenost je stmelila ještě více. Celý projekt nekončí natáčením, i při postprodukci, po určitém časovém období, voláme rodinám a ptáme se jich, co je nového, jak se mají a co jejich teenager.