Oběť nejvyšší

16. ledna 1969 se upálil Jan Palach. Jeho protest následovali další. Jaký vliv měly a mají tyto události na naši společnost?
Oběť nejvyšší

Dnes si připomínáme událost, která měla vzburcovat národ s postupující letargie po srpnové invazi. 16. ledna roku 1969 se na pražském Václavském náměstí zapálil jednadvacetiletý student Filosofické fakulty UK Jan Palach. Tímto způsobem chtěl protestovat proti důsledkům sovětské okupace Československa v srpnu předešlého roku, apelovat na ostatní, aby nepropadali beznaději a nepřestali usilovat o demokracii. Zemřel za velkých bolestí o tři dny později v nemocnici, přičemž odmítal utišující prostředky, aby si až do konce zachoval jasnou mysl. Dokud byl při vědomí, nejvíc mu záleželo na tom, aby ho lidé nepovažovali za psychopata, aby jeho činu porozuměli….

Jeho pohřeb se pak změnil v manifestaci národní jednoty a odporu proti okupaci země.

Oběť Jana Palacha, stejně jako jeho následovníků, z nichž nejznámější byli mladý student střední školy Jan Zajíc, Evžen Plocek a vlastně všichni, kteří zahynuli ve jménu svobody této země po roce 1948 – to byly nejdůležitější milníky na cestě k listopadovým událostem roku 1989. Palachův spolužák, dnešní kněz dr. Tomáš Halík, pro ten společný tragický osud mladých životů našel jedno výstižné přirovnání: bylo to zrno pšeničné, které odumřelo sobě, přineslo užitek stonásobný.

Napište nám

Související pořady