Francouzský dokumentární cyklus

Pořad bylo možné přehrát do 12. 11. 2021
Video není k dispozici

Z dob římské kolonizace kolem roku 40 před naším letopočtem se ve městě Orange zachovaly dvě významné památky.

Triumfální městská brána v podobě vítězného oblouku byla postavena na počest vítězných vojáků druhé Césarovy legie, kteří se zde usadili jako vysloužilci, veteráni. Je skutečným chvalozpěvem na velkolepost Říma a udatnost jeho vojsk. Už dvacet století se stavba pyšně tyčí u severního vstupu do města.

Ještě pozoruhodnější je nedaleko ležící římské divadlo. Se svou jevištní stěnou dlouhou 103 metry a vysokou 37 metrů představuje skutečnou chloubu města. Divadlo, postavené z pískovce za vlády císaře Augusta kolem roku 25 před naším letopočtem, bylo součástí architektonického celku zasvěceného císařskému kultu. Řím poskytoval lidu podrobených zemí velkolepou divadelní podívanou a tím obratně přispíval k šíření své kultury a jazyka. V divadle, jež je symbolem úspěšných civilizačních snah císařství, najdeme sochu zdravícího císaře Augusta. Je vysoká tři a půl metru a kdysi tvořila součást bohaté sochařské výzdoby jeviště v podobě průčelí patrového paláce. Ze 76 mramorových soch, které zdobily dvě nejvyšší patra, se zachovaly pouze dvě. Díky materiálu, z něhož byla postavena, a také díky členění mnoha výklenků a sloupů, zajišťovala jevištní stěna divadla vynikající akustiku. Naproti jevišti se zdvihá 37 stupňovitých řad sedadel vytesaných do půlkruhu přímo do skalnatého úbočí kopce. Ve třech úrovních se sem vešlo více než 9 tisíc diváků. Místo, které v amfiteátru zaujímali, určovalo jejich sociální postavení: dole sedávali význační hosté, vysocí hodnostáři a bohatí občané, nahoře pak prostý lid a chudina.

Divadlo, v němž se dodnes pořádají představení, figuruje od roku 1981 na seznamu kulturního dědictví UNESCO.

Stopáž3 minuty
Rok výroby 2006
ŽánrDokument