Křížové cesty v krajině jsou malebným místem vybízejícím k modlitbám a meditaci. S jezuitou Janem Regnerem navštívíme křížovou cestu u Borových Lad, Čestic u Volyně, ve Vimperku a na Mařském Vrchu. Osud těchto uměleckých děl byl stejně pohnutý jako život místních obyvatel. Režie S. Lazarová

Obsah dílu

Přehrát vše

Letos navštívíme křížové cesty v jižních Čechách a na Šumavě. Každá křížová cesta je i symbolickým odrazem života člověka. Zejména do těch šumavských historie vepsala mnoho bolestných událostí. Původní obyvatelé zde žili v přátelství, ale válka a poválečné události je postavily proti sobě. Mnozí byli vyhnáni; někteří přišli o život. Také mnohé křížové cesty v těchto místech byly poškozeny, některé srovnány se zemí. Díky úsilí lidí byly ale obnoveny a jsou dnes symbolem vzájemného smíření mezi lidmi po obou stranách hranic.

Borová Lada Původní kapli s křížovou cestou zbudovali nedaleko obce Borová Lada manželé Müllerovi roku 1860. K tomuto místu se váže spousta legend o zázračných uzdraveních. Jedna vypráví o slepé dívence, která se zde uzdravila. Když dospěla, putovala sem prý pěšky až z Vídně, aby za navrácení zraku poděkovala. Ke kříži na kopci přiváděli mladíci své vyvolené. Když pod křížem dívku políbili a slíbili absolutní věrnost, měli naději, že jejich vztah přetrvá věky. Proto se kopci říkalo Na dívčí nivě.

Čestice Křížová cesta v Česticích, vedoucí na vrch Kalvárie, získala současnou podobu roku 1820. Křížová cesta vedla ale na toto návrší už v 17. století. Z lesa se jako přelud vynoří kaple Povýšení sv. Kříže ve slohu vlašské renesance. Rozlehlá předsíň s dvanácti dórskými sloupy skýtá útočiště poutníkům. Stavbu připomínající antický chrám obklopenou menšími výklenkovými kaplemi nechala zbudovat hraběnka Reyová jako dík za své uzdravení. Součástí křížové cesty je i zpovědnice. Autorem maleb je Antonín Velečin a zrestauroval je Jan Novotný.

Vimperk O založení křížové cesty nad Vimperkem se zasloužil Johann Steinbrener. Vybudována byla v sedmdesátých letech 19. století a vysvěcena v roce 1884 během působení prvního vimperského děkana Jana Filipa Brunnera. Zbožní poutníci stoupali po vimperské křížové cestě až do konce druhé světové války. S odchodem německého obyvatelstva v roce 1946 a s nástupem komunismu její zastavení osiřela a neradostné vlády se ujal zub času. Až v roce 2001 byla celá křížová cesta opravena. Výjevy křížové cesty jsou provedeny formou dřevořezby, autorem je David Fiala.

Mařský vrch Dnešní obnovená křížová cesta na Mařském vrchu je abstraktní. Jejím autorem je výtvarník pan Božka z Valachova Březí. Křížová cesta vede ke kapli sv. Václava, jejíž součástí je rozhledna s nádherným výhledem do kraje. Iniciátorem stavby byl roku 1935 archivář a farář František Teplý z Malenic. Rozhledna byla s kaplí slavnostně vysvěcena 24. května 1936. Zároveň byla otevřena i původní křížová cesta.

Stopáž26 minut
Rok výroby 2014
 P ST AD HD
ŽánrDokument