Víte, co je to probák a za jakých podmínek šlo nastoupit k četnictvu?
Probák je hovorový výraz pro četníka na zkoušku. Byl tak označován každý nově nastupující četník.
Zkušební doba se určovala na jeden rok, poté se četník na zkoušku stal regulérním příslušníkem. Aby se jím stal, musel podepsat smlouvu na čtyři roky. V rámci zkušební doby se musel probák podrobit odborné zkoušce před komisí. Pokud jí úspěšně složil, stal se četníkem a byl zpravidla povýšen do hodnosti strážmistra.
Ze zákona se četníkem na zkoušku mohl stát pouze ten, kdo:
- jest státním občanem republiky Československé
- jest bezúhonný, svéprávný a duševně způsobilý
- překročil 21. rok věku a nedosálhl ještě 35. roku věku
- jest svobodný neb bezdětný vdovec
- má silné, zdravé tělo a přiměřenou výšku
- je znalý v slově i písmě jazyka československého
- prokáže vzdělání, jakého se nabývá na obecné škole
- má výcvik vojenský, konav službu vojenskou se zbraní nejméně po tu dobu, kterou branný zákon pro normální presenční službu vojenskou stanoví
Co se týče bezúhonnosti, uchazeč musel mít dnešní terminologií čistý trestní rejstřík a dobrou pověst v místě bydliště a zaměstnání. Stejně tak musel mít dobrý posudek z vojny. To však platilo nejen pro něj, ale i pro všechny pokrevní příbuzné až po prarodiče!
Pokud uchazeči nebylo 21 let, musel předložit tzv. otcovské požehnání, tedy souhlas otce s tím, že syn bude četníkem.
Nejmenší výška v roce 1919 pro uchazeče byla 165 cm, později byla přijata výjimka pro legionáře a to 160 cm.
Tyto podmínky se od vzniku četnictva až do jeho zániku příliš nezměnily a platily prakticky až do roku 1945.