Četnické zajímavosti

Seriál Četníci z Luhačovic se odehrává v období nově vznikající první republiky. Tehdejším světem stále pulzovaly dozvuky první světové války a práce četníků se v mnohém lišila od činnosti dnešních policistů. Na zajímavosti z četnické činnosti poukazuje v krátkých textech Mgr. Radek Galaš z Policejního muzea v Praze:


Kolik peněz si vydělal četník v roce 1919?

Četník – řadový, si v roce 1919 vydělal kolem 900–1 300 korun ročně. To se samozřejmě mohlo lišit místem zařazení, neboť se do toho promítal drahotní přídavek a stejně tak to, zda vyživoval nějaká dítka. » Číst více


Jak se vyvíjely četnické dopravní prostředky?

Jízdní kola neboli bicykly byly u četnictva používány již v dobách monarchie. V počátcích neexistovala jakákoliv motorizace četnictva a jízda byla zrušena již na přelomu století. Proto byl v mnoha místech bicykl jediným vhodným dopravním prostředkem krom pěší chůze. » Číst více


Úmrtnost četníků

Povolání četníka patřilo k těm nejnebezpečnějším. Četníci sice měli respekt společnosti, nicméně pachatelé, včetně pachatelů takových zločinů, jako byla krádež zvěře (pytláctví), pašeráci a kasaři neváhali na četníky střílet. » Číst více


Trestání četníků

Četnictvo od samého vzniku podléhalo vojenskému trestnímu právu. To znamená, že četníka v případě zločinů trestal vojenský soud. Kázeňský řád pak určoval výše trestů za různá provinění, kterých ve skutečnosti nebylo málo. » Číst více


Jak vypadala za první republiky drogová kriminalita?

Braní drog jako takové nebylo trestné. Trestná činnost se dotýkala až pašování. Jednalo se hlavněo kokain z německých farmaceutických továren. » Číst více


Čím byl četník ozbrojen? Jak a kdy mohl použít zbraň?

Karabina Mannlicher 1890 (1895) vážila 3 300 g, kapacita zásobníku byla 5 náborů. Každý četník u sebe nosil dvě sumky, ve kterých bylo po 15 nábojích. Součástí výzbroje byl také bodák, jehož užívání upravovala řada instrukcí… » Číst více


Jak se prováděly domovní prohlídky? Kdy mohl četník někoho zatknout?

Domovní prohlídku neboli prohlídku domu podle trestního práva platného ještě za mocnářství, bylo možno vykonat bezpečnostními orgány bez zvláštního rozkazu nebo vyzvání. Případ přesto musel splňovat několik podmínek… » Číst více


Udavačství rakouským četníkům

Co se týče udavačství za dob Rakousko-Uherska a zejména za první světové války, neexistují žádné přesné statistiky, ale jiná situace byla na venkově a jiná ve městech. Patrně jen minimum udání bylo z „ideologických“ důvodů. Šlo především o udání týkající se nedodržování za války povinných odvodů masa, potravin, koní a podobně. Samozřejmě šlo také o udání ohledně pěstování například tabáku, nebo třeba černého obchodu. » Číst více


Byl hazard trestný? Co se hrálo a v čem se hazard lišil od toho dnešního?

Hraní hazardních her bylo zakázáno § 522 trestního zákona č. 117 ř. z. ze dne 27. května 1852. Toto ustanovení vycházelo z dvorského dekretu z 16. října 1840 č. 469 a 29. srpna 1841 č. 558. Tyto dekrety stanovily, že hazardní hrou jsou všechny takové, při nichž výhra nebo prohra nezávisí na způsobilosti nebo umění, ale výhradně nebo alespoň hlavně na náhodě... » Číst více


Od kdy a za jakých podmínek se směl četník ženit? Byl dobrá partie?

Již od samého zřízení četnictva v roce 1850 byli četníci, a to jak mužstvo, tak důstojníci, omezeni na svém právu volného rozhodování o sňatku… » Číst více


Víte, co je to probák a za jakých podmínek šlo nastoupit k četnictvu?

Probák je hovorový výraz pro četníka na zkoušku. Byl tak označován každý nově nastupující četník. » Číst více