Anna Geislerová ve strhujícím příběhu osudové lásky mladé lékařky k neotesanému horalovi. Koprodukční snímek ČT podle povídek K. Legátové (2003). Dále hrají: G. Cserhalmi, J. Adamová, M. Donutil, J. Dušek, I. Bittová, I. Trojan, J. Hrušínský, O. Kovaľ, J. Tříska a další. Scénář P. Jarchovský. Kamera A. Šopov. Režie O. Trojan
00:02:10 ZVONÍ TELEFON
00:02:15 Ano?
00:02:17 U telefonu. Dobrý večer, Slávku.
00:02:21 Ne, ještě nespím. Mám tady nějakou práci.
00:02:25 Nech toho!
00:02:26 Ano jistě. Může počkat. Vážné? Jak vážné?
00:02:34 Rozumím.
00:02:37 Nějakého chlapa polámaly na pile klády. Vezou ho až odněkud z hor.
00:02:43 -Tak co zítra?
-To nejde. Jedu operovat do Prahy.
00:02:49 -To si to někdo umí zařídit.
-Ale ve čtvrtek jsem jenom tvůj.
00:02:54 Mám lístky do divadla.
00:02:58 Sakra!
00:03:28 -Nazdar, Slávku.
-Dobrý večer, Richarde.
00:03:32 -Richarde!
-Rád tě vidím. Co pacient?
00:03:36 Drží se. Vlastně jsme ho měli už dávno ztratit.
00:03:40 Jste jeho poslední naděje.
00:03:44 Odsát!
00:03:55 Tak já pojedu. Mám před sebou dlouhou cestu
00:04:00 a tady už bych nebyl nic platný. Pozdravujte Richarda a Slávka.
00:04:05 Vyřídím. Na shledanou.
00:04:14 Eliško. Eliško!
00:04:19 Ten chlap. Potřebujeme okamžitě krev.
00:04:23 -Jakou má skupinu?
-Tvoji.
00:06:18 -Jednou to vyjít nemusí.
-Nedělám to přece poprvý.
00:06:22 No právě.
00:06:24 Nikdo to po tobě nemůže žádat, jestli už nechceš.
00:06:28 Kdyby se vyskytly potíže, musíš se obálky zbavit za každou cenu.
00:06:31 Potíže se neobjeví.
00:06:34 Dobře. Tak si to ještě jednou zopakujeme.
00:06:38 Takže. Čtyřpatrový rohový činžák...
00:06:40 Se dvěma vchody, ze dvou ulic. Já vejdu vchodem z Poštovské.
00:06:44 Druhé patro, dveře na napravo od schodiště.
00:06:46 -V kolik hodin vejdeš do domu?
-Těsně po páté.
00:06:50 Dvě jména na dveřích. Emílie Fojtková a Aleš Dobřanský.
00:06:54 V 5 hodin a 3 minuty se zevnitř ozve vysavač.Vyndám obálku z tašky,
00:06:58 hodím ji do špehýrky, sejdu dolů a vyjdu ven opačným vchodem.
00:07:03 Dobře.
00:07:05 Stále stejná hra. Začínám se pomalu nudit, pánové.
00:08:01 -Guten Tag.
-Guten Tag.
00:08:57 Děkuju vám. Prosím vás pěkně, mohla bych si u vás dojít na toaletu?
00:09:02 Pojďte. Já vám rozsvítím.
00:09:06 Pardon.
00:09:08 Děkuju vám.
00:09:24 Viděli jsme vás přicházet.
00:09:29 -Prohledávají byty?
-Zatím ne.
00:09:46 Nechcete se natáhnout?
00:09:49 Ne, děkuju, nezlobte se. Jenom se mi udělalo trochu slabo.
00:09:52 Už je to dobrý.
00:10:00 Máte žízeň, pane Janda?
00:10:07 Jste můj osobní pacient, víte to? Piplám si vás tu.
00:10:12 -Pijte! Musíte pít.
-Děkuju, paní doktorko.
00:10:16 Kolikrát vám mám ještě říkat, že doktorka zatím nejsem.
00:10:20 Jak taky, když zavřeli školy?
00:10:24 A paní taky ne. Na oboje si budete muset ještě počkat.
00:10:33 Brzy už vás propustíme. Nechcete napsat rodině?
00:10:37 Určitě se na vás těší.
00:10:41 Nemáte rodinu?
00:10:45 Já vím, jaký to je nemít rodiče. Nebo je mít a nevědět o nich.
00:10:52 -Pane Kukalík, jak jste se vyspal?
-Dobře.
00:11:08 Ježíši Kriste, co tady sedíš jak duch? Kde je Richard?
00:11:14 -Co tady vlastně děláš, Slávku?
-Musíš zmizet!
00:11:18 Tady máš peníze, kenkartu, pracovní knížku, potravinový lístky.
00:11:24 Nový životopis se ještě teď naučíš nazpaměť a zničíš!
00:11:27 -Šílíš?
-Nešílím, Eliško. Je konec.
00:11:30 Dobřanský a Fojtková jsou na gestapu. Nikdo neví,
00:11:33 co z nich vymlátí. Dnes v noci tě odvezu sanitkou do Křenovic.
00:11:37 -Co budu dělat v Křenovicích?
-Dál pojedete vlakem.
00:11:42 Společně s tím Jandou, co jsi mu dala krev.
00:11:45 -Tady už se neobjevíš! Jasný?
-Chci mluvit s Richardem.
00:11:49 -Mluvit nebudeš s nikým a odjedeš.
-Tohle chci slyšet od Richarda.
00:11:54 -Richard zmizel. Richard emigroval.
-Proč mi lžeš? Copak může dneska
00:11:58 někdo emigrovat? Řekni mi, co se stalo! Já to snesu.
00:12:03 -Přece jsme s tím počítali.
-Něco by mi řekl. Tohle není možný.
00:12:08 Všechno je možný!
00:12:12 Richard emigroval a tohle to ti tady nechal.
00:12:16 Richard vzal roha a nechal mi tady tohle. To se mi snažíš namluvit?
00:12:20 To jste mi neřekli, když jste chystali ten cirkus!
00:12:24 -Nevěděl to nikdo a všichni.
-Ale byli jste připravení! Já ne!
00:12:28 Prosím tě, mlč!
00:12:33 Naštěstí je váš vztah s Richardem veřejným tajemstvím,
00:12:37 takže jsi emigrovala s ním. To snad bude pro gestapo přijatelná verze.
00:12:42 -Kam jedeš ty?
-O mě se nestarej. Dej sem klíče!
00:12:48 -Zajdu si domů sama.
-Ne! Ve městě tě nikdo nesmí vidět.
00:12:52 Dej sem ty klíče!
00:12:57 Co mám teď dělat?
00:13:00 Teď se nauč ten životopis.
00:13:05 No tak, neklep se, zlato.
00:13:34 -Slávku, pojeď se mnou ty.
-No tak, seber se přece.
00:13:40 Tašku dostaneš na nádraží v Týnci. Máš v ní oblečení a osobní věci.
00:13:45 Přinese ti ji doktor Beníček. To je ten, co nám Jandu tehdy přivezl.
00:13:51 Neboj se ho. Neopustí tě, i kdyby ho to mělo stát život.
00:13:56 Beníček za něj ručí.
00:14:00 -Co to má na sobě?
-Kalhoty a boty jsou jeho.
00:14:04 Plášť, košile a aktovka je moje. Je v ní jídlo, ručník, mýdlo a tak.
00:14:13 Pojď!
00:14:24 U Richarda v sekretáři jsou naše fotky z čundru.
00:14:27 Neboj, zametu po tobě. Tak se mi líbíš. Ahoj, zlato.
00:17:28 Kufr vám nechám ve vlaku.
00:17:51 Jozo?
00:17:54 Tak vám tam u vás říkají, ne?
00:18:00 Vy víte, jak na tom jsem. Musím se teď někde schovat
00:18:05 a nevím na, jak dlouho.
00:18:10 Musíte zapomenout, kdo jsem.
00:18:14 Teď jsem Hana Hofmanová. Doktor Chládek vám nic neřekl?
00:18:19 Ano, řekl.
00:18:25 Měli bychom si raději tykat. Já jsem Hana.
00:18:34 -Mate ruky jak led.
-Máš! Máš ruce jako led, Hano.
00:18:41 Maš ruky jak led, Hano.
00:18:58 -Jsme v městě.
-V jakém městě?
00:19:02 V Šadové Huti.
00:19:29 Je tu blato. Nešklihnite.
00:19:32 Nejsi schopen mi tykat?
00:19:35 Jsem.
00:19:44 Pozdrav pánbu.
00:20:10 Tu budeš museť jakysi čas zostať, než všecko vyřidim.
00:20:15 Tam, kde jsem byval, tě vziť nemožu.
00:20:19 -Ale najdu jakusi prazdnu chalupu.
-Vy tu máte prázdné chalupy?
00:20:24 Pravdaže mame. Po tych co odešli nebo umřeli.
00:20:28 -A ty jsi neumřel?
-Neumřel. Čekaš tu na galana?
00:20:33 Čekam na Lipku a to neni žádný muj galan. Včera zas dostal rákoskú.
00:20:40 Zachránila tě víla?
00:20:43 Ta je od nas. Helenka.
00:20:48 Blaženy Bojarove.
00:20:57 Možu ju tu par dni nechať, Jozo. Esli se nas nebude oškliviť.
00:21:06 Na nic se neptam.
00:21:08 Tak je to lepši. Promluvim o ni s panem řidicim.
00:21:13 Tak jsi z toho venku. Vypadaš líp, než jak jsem tě vídala dřive.
00:21:23 Želaři - žabaři!
00:21:27 -Proč ji nenechají?
-Je ze Želar. Proto.
00:21:52 Děkuju.
00:23:33 Fuj! Vylekal jste mě.
00:23:37 To, co jste udělala, je nebezpečné!
00:23:40 Kdyby Slávek věděl, kam mě posílá, nikdy by to neudělal.
00:23:43 Slávek je mrtvý. Gestapo si pro něj přišlo do nemocnice.
00:23:48 A jestli zatknou vás, popraví všechny, kdo vám pomáhají.
00:23:52 Včetně mě.
00:23:56 Odvezu vás teď zpátky. Uklidíte se do Želar,
00:24:00 provdáte se za Jandu a já už o vás nikdy neuslyším!
00:24:12 Jozu Jandu zachranila víla. Viděla jsem ji.
00:24:15 Víly nejsu.
00:24:19 Éro! JE SLYŠET LETADLO
00:24:23 Německé. Letí v mrakach.
00:24:27 Pojď, Lízo!
00:24:29 A je to víla, abys věděl! A ty jsi namyšleny chumaj!
00:24:36 Ptám se naposledy! Kdo včera vytrhal plaňky z Burdova plotu?
00:24:46 Přiznáním se vám uleví.
00:24:50 Lipko, půjdeš se mnou do ředitelny.
00:24:56 Esli tě zase zbije, Lipko, uhryznu mu podruhe prst.
00:25:03 Pane kolego, rány nic nevyřeší.
00:25:15 Děcka z Huti - řiťu kruti!
00:25:18 Modlete se, aby vam Lipka nezakrutil krky!
00:25:22 Huťaři - žabaři, posrani - srabaři! Děcka z Huti - řiťu kruti!
00:25:30 Dělá ti to dobře nás oba takhle zkoušet?
00:25:37 Tobě to stojí i za ten výprask, co?
00:26:00 Jdi.
00:26:03 Vypadni! Nechci tě vidět!
00:26:08 Ven!
00:26:18 -Ty jsi byl bit, viď?
-Dneska ne.
00:26:22 Tak to je dobře, že ti pan řídící odpustil, ne?
00:26:25 Neodpustil. Kdyby mě zbil, tak by mi odpustil.
00:26:29 Vy jste ta Jozova, že? Jozy z pily.
00:26:34 Ano. To ano.
00:26:42 Domníval jsem se, že je vám jasné, že se tady nemůžete promenádovat.
00:26:47 Já vás vůbec nechci vidět venku. A nevybavujte se s dětmi.
00:26:51 Děti nic neudrží v tajnosti. Seberte si to všechno,
00:26:56 zmizte v domě a vylezte, až si pro vás přijdou!
00:27:16 NĚKDO KLEPE
00:27:18 Dále!
00:27:25 -Pochválen Pán Ježíš Kristus.
-Až na věky. To jste vy?
00:27:29 Taky nespíte? Já od tý doby, co je tady, tak nespím.
00:27:38 -Co chcete?
-Přišel jsem vám poděkovat za Lipku
00:27:43 -Není zač.
-Máte tu dobrou kázeň.
00:27:47 S tím, co tady byl před vámi, se to nedá srovnat.
00:27:51 To je to jediné, co jsem si tady vydobyl rákoskou, důstojný pane.
00:27:56 Tady je těžké najít dítě, které by nevypadalo jako rozený šibeničník.
00:28:02 A v tom se právě mýlíme. Dětská duše je jako nerozvitý květ.
00:28:07 To by mě zajímalo, v jaký bolehlav nám rozkvete Lipka.
00:28:11 Já vím, za měsíc odtud vypadne, ale ještě zajdu za jeho otčímem.
00:28:17 -To nedělejte! -Ušetřete si soucit pro ty, kteří ho potřebují.
00:28:23 To nesmíte udělat! Otčím by ho zabil. Co na to vaše svědomí?
00:28:28 Jak víte, že nějaké mám?
00:28:32 Pane kolego, pamatujte se!
00:28:36 Požádám o přeložení. NĚKDO KLEPE.
00:28:39 Dále!
00:28:44 Pozdrav panbu. Promiňte, jestli vyrušuju.
00:28:48 -Chtěl bych mluviť s panem farařem.
-Přišel jste si pro ni?
00:28:52 Ano, pane řidící.
00:28:57 Promluvíme si venku.
00:29:09 Děkuju vám za všechno.
00:29:40 Hý!
00:30:08 Moc nabytku tam eště neni. Ale to brzo urobim.
00:30:12 Je tam kuchyň, izba aj siň. Aj kolňa.
00:30:17 Háty, prrr!
00:31:00 Tam nad nami byva Lucka. Vedle Žeňa.
00:31:07 A tam dole Jurigovi.
00:31:11 Kde je zahrada?
00:31:14 Všude.
00:31:26 Do chalupy neni přivedena elektrika.
00:31:29 Ale na to si zvykneš.
00:31:36 Zatím si tu sedni.
00:31:42 Zajdu vratiť koňa na pilu.
00:33:38 Za chvilu bude teplo.
00:33:43 Sedni si bliže k pecu.
00:33:55 ŠKRÁBÁNÍ NA DVEŘE
00:34:01 To je Azor.
00:34:13 Tak to jste tady na hlídání dva.
00:34:38 Za chvilu bude čaj.
00:35:03 Zítra je sobota.
00:35:08 Domluvil jsem svatbu. Bez ohlašek.
00:35:14 Pan farař pomože s tvoji registrací.
00:35:19 V Želarech aj na faře.
00:35:22 Chtěla bych se umýt a jít spát.
00:35:49 Dobru noc.
00:37:49 NĚKDO KLEPE
00:38:00 To je Žeňa Bojarová.
00:38:02 Dobre rano!
00:38:07 Hej! Zmiznitě odsud!
00:38:13 Žeňa tě obleče.
00:38:16 Proč by mě měla oblíkat? Jsem snad svéprávná, ne?
00:38:21 -Potřebuješ inší šaty.
-Mé šaty jsou dobré.
00:38:26 -V tym sa vdavať nemožete.
-Tak moment! Co má tohle znamenat?
00:38:30 Vy jste si jist, že si vás vezmu? Ale co když to neudělám?
00:38:35 -Inač to tu nejde.
-V tom případě ještě dneska vypadnu
00:38:40 a máte po starostech.
-Nemaš kde jiť.
00:38:43 Vy jste se všichni úplně zbláznili, nebo já ještě pořád spím.
00:38:46 Ty mi nebudeš říkat, co můžu a nemůžu dělat.
00:38:51 Odpusťte! Co jsem ti řikala? Že maš zustať venku!
00:38:56 -Jak mě chcete donutit?
-Inač to tu nejde.
00:39:01 Nepřijali by tě tu.
00:39:07 Radši se najezme.
00:39:34 Na zdraví!
00:39:51 Co to má být?
00:39:54 To su šaty z divadelniho kružku, co tu kdysi byl.
00:39:58 Možete si vzať tuto paruku a tyto šaty.
00:40:03 Anebo toto.
00:40:06 Mám slušné šaty. Děkuju. Nepotřebuju vypadat jako maškara.
00:40:11 -V tym nemožete jiť.
-Proč?
00:40:14 Už kvuli mistnim. A tež skrz ty vlasy.
00:40:19 Vlasy?
00:40:27 To noste, dokud vam vlasy nedorostu.
00:40:37 Už jedú!
00:40:46 Už jedú!
00:41:04 Prrr!
00:41:08 Dobry den!
00:41:15 Dobry den!
00:41:25 -Dobrý den.
-Pozdrav pánbu.
00:41:52 Běžte, běžte!
00:42:01 Čerstvý opis křestního listu z vaší farnosti nemáte?
00:42:10 Můžete ho obstarat alespoň dodatečně?
00:42:19 Co mám tedy zanést do matriky, to mi patrně neřeknete, že?
00:42:25 Svou přítomností v Želarech mě nutíte k podvodu.
00:42:29 Doufám, že si to alespoň uvědomujete.
00:42:33 Moje volba je opravdu nezáviděníhodná.
00:42:38 Buď vás udám a ohrozím tak všechny, kteří vám až dosud pomáhali,
00:42:43 nebo vás oddám a budu se modlit, aby vás neudal někdo jiný.
00:42:52 Nedej bože, aby vás zatkli.
00:43:01 Prosím vás, doufám, že jste alespoň svobodná.
00:43:05 Budu vám muset při obřadu položit tři otázky. Chci vědět,
00:43:09 co mi na ně odpovíte. Vstupujete do svazku manželského dobrovolně?
00:43:16 -Ano.
-Ano.
00:43:20 Nutí vás někdo nebo něco k sňatku?
00:43:24 -Nic nás nenutí.
-Ne, nenutí.
00:43:28 Chcete mít společně potomky?
00:43:34 No? Co odpovíte před svědky?
00:43:41 Ano.
00:43:44 Ano.
00:43:49 Dobrá.
00:43:55 Rád bych se teď před obřadem pomodlil. O samotě.
00:44:06 Děkuji pěkně, pane faraři.
00:44:13 PÍSEŇ: Volá ma volá, frajárka moja.
00:44:21 Pojď do nas, šohajko, sama som doma.
00:44:28 Sama jsem doma,
00:44:31 všeci v koštele,
00:44:36 pojď do nas šohajko, do mej poštěle.
00:44:43 Pojď do nas, šohajko, do mej postele...
00:46:12 Kúlalo sa, kúlalo červené jablúčko,
00:46:15 aby se tak kúlalo mej milej na lůžko.
00:46:30 Prosím vás, nezlobte se. Já tyhle tance moc neumím.
00:46:33 Z teho si nic nedělej. Ja som tež opitý!
00:46:41 Dobru ženu maš, Jozo!
00:47:15 Kurvo!
00:47:18 Kurvo!
00:47:22 Co to děláte? Nechte ji na pokoji!
00:47:25 Co sa do nas sereš, ty cundro oškubana!
00:47:45 Zase ťa bil?
00:47:49 Měls ho zabiť!
00:48:37 Možu spať tu?
00:48:42 Lavka je tvrdá.
00:49:10 Musim ti cosi pověděť.
00:49:17 Byl jsem ti nevěrný.
00:49:21 Dneska ne, dřiv!
00:49:24 Dole v Šadové Huti.
00:49:28 S Irčou, jak jsi u ni spala.
00:49:36 To přece vůbec nehraje žádnou roli.
00:49:47 Je zvykly spať tu se mnu.
00:49:52 Mně to nevadí.
00:52:46 Dobry den.
00:52:49 Dobrý den.
00:53:50 Na plotně vařit neumím.
00:54:01 Zitra pujdu kosiť Jurigovu luku.
00:54:08 Oni nam zas pomožu s podlahu.
00:54:53 Dobrý den.
00:54:57 -Je tu pěkně, že?
-To máte pravdu.
00:55:03 No jo. Tady četnik nezajde, co je rok dluhy.
00:55:09 Němci jezdí po cestě za kopcem.
00:55:14 Slyšela jsem.
00:55:19 Tu jste za větrem. A z nas nemusite mít strach.
00:55:28 Tak jsem si pravil: Kde si vas ten stary kocur našel?
00:55:33 Roky tu žije sam, žadnu k sobě nepusti.
00:55:36 Potem sa na něho na pile svali klady, skoro dušu vypusti,
00:55:41 vrati se z města a přivede si mladu robu, co k němu nepasuje.
00:55:46 Potkali jsme se s Jozou v nemocnici.
00:55:52 Člověku musi vrtať v hlavě, co se na takym starym kocurovi
00:55:57 može takové slečince z města lubiť? Co na něm može mať?
00:56:02 Člověka napadaju rozmanité věci. Možna se mu ani nelubi.
00:56:08 Možna se potrebuje ztratit někde daleko, kde ju nikdo nebude hledať.
00:56:12 Dej tu ruku pryč, ty prase!
00:56:15 No, no! Žadny strach. Ještě si spolem zatancujem!
00:56:21 Oběd!
00:56:24 Oběd!
00:56:39 -Dobry den.
-Dobry den.
00:56:42 Sadaj, Kutino.
00:56:48 Daj aj jemu.
00:56:56 Dobrou chuť.
00:57:05 Dobru chuť.
00:57:14 JE SLYŠET TŘÍŠTĚNÍ SKLA
00:57:21 Já jsem rozbila petrolejku.
00:57:27 Vždyť se nic nestalo. Zitra řeknu mlademu Jurigovi.
00:57:31 Doveze z Šadove Huti novu. Bude se ti lubiť.
00:57:37 Uvidiš.
00:57:40 Nebreč.
00:57:43 Hned zitra budeš měť novu, Hanulko.
00:57:49 -Nemam ti tak řikat?
-Máš!
00:58:00 Petrolejka přece neni duležita.
00:58:06 Ty se nezlobíš, Jozo?
00:58:14 Donesl jsem ti z Šadove Huti jakesi knižky.
00:58:19 Farař řikal, že by se ti mohly lubiť,
00:58:23 abys tu se mnu neměla dluhu chvilu.
00:58:27 To máš dobře vymyšlené. Ať si čte. Hlavně ať na nic nesahá.
00:58:32 Děkuju.
00:58:40 Azore, zůstaň!
00:58:49 Dobrý večer, pane Janda. Můžete nás pozvat dál?
00:58:53 -Co vas tu přivedlo?
-Potřebuju vyřídit papíry, Jozo.
00:59:07 -Pomáhej pánbu.
-Dobrý večer.
00:59:11 Neradi rušíme, mlada paní.
00:59:14 Sednitě si.
00:59:19 Dones palenku pro hosty.
00:59:27 Musíme vas zapsat. Budu potřebovat vidět vaše doklady, mlada paní.
00:59:45 Tohle nam vypište. Číslo popisné, jména, věk.
00:59:51 Ročník 1924?
00:59:54 Tak to byste jako svobodná musela na práci do rajchu, že?
00:59:59 Škoda, že jsem vas nepotkal dřív než tady pan Janda.
01:00:16 Mate nějake domáci zviřata? Tak to prosim proškrtněte.
01:00:22 Tady máte poukázky na potravinové lístky. A my už půjdeme.
01:00:26 Ještě to podepište.
01:00:41 A zatemněte si. Za chvíli padne tma.
01:00:45 Dobrou noc.
01:00:48 -Dobrou noc.
-Dobrou.
01:00:51 Sbohem.
01:01:44 Naučím tě to.
01:01:47 Dobrý den!
01:01:50 Dobrý den, děti.
01:02:03 -Dobrý den, pane řídíci.
-Dobrý den.
01:02:06 Potřebujetě něco? Došel vam med?
01:02:10 Ne. Chtěl jsem se přeptat něco.
01:02:15 Víte o tom, že vaše Helenka kamarádí s Vratislavem Lipkou?
01:02:19 Pravdaže vim. O tom tu vi všeci.
01:02:22 -Dovolila jste jí to?
-Nezakazala jsem to.
01:02:26 Paní Bojarová, já si myslím, že to přátelství Helence nesvědčí.
01:02:30 Helenka je inteligentní děcko, klidně by už mohla chodit do školy.
01:02:34 Zatímco Lipka je ničema, darebák. Kluk, který vyrůstal bez taty.
01:02:40 -Jeho otčím navíc pije.
-Helenka tež roste bez taty.
01:02:44 Jistě. Ale Helenka je citlivé dítě. Jenomže právě Lipkovým vlivem
01:02:48 se stává zarputilou a nepřístupnou dobrému slovu.
01:02:51 Je to spíš naopak, pane řídíci.
01:02:54 Pochopte, že z Lipky roste vyvrhel a rváč.
01:02:59 -A ktery z chlapu je lepši?
-Takoví jako on jsou jako vlci.
01:03:04 Vy je neznáte jako já. Je to příšerné.
01:03:08 -Slova, rány, hrách na stěnu.
-Pravdaže ich znam. Su to moje děti
01:03:15 -Lipka snad ne.
-Je to Helenčin bratr.
01:03:19 -Prosím?
-Bratr po mlece.
01:03:22 -Nerozumím.
-Odkojila jsem ho,
01:03:26 když Kutinová ztratila mléko. A ja jsem přišla o Matuška.
01:03:32 -Tak bratr po mléce.
-Tak, pane řidici.
01:03:40 Jak chcete, paní Bojarová. Mně šlo hlavně o Helenku.
01:03:47 Vidím, že máte napilno, tak nebudu zdržovat.
01:03:51 -S pánem bohem.
-S pánem bohem.
01:04:06 Podlaha je hotova.
01:04:10 Jdi sa na ňu podivať, Hanulko.
01:05:15 Ty parchante!
01:05:18 Na pracu ani nesahneš, ale najesť se, to jo!
01:05:25 Michale! Michale!
01:05:28 Pusť mě!
01:05:36 Už se nevracaj, darmožrute!
01:05:40 Proč teho kluka tak trapiš. Chodi se najesť dom jak zloděj.
01:05:45 Ten tu neni doma! A už tu teho tvojho parchanta nechcu ani vidět!
01:05:53 -Pojedeš zítra do města?
-Pojedu.
01:05:56 Tady jsem sepsala pár věcí, co bych potřebovala.
01:06:04 -Tuto nemožu přečisť.
-Mýdlo. Nemám v čem prát.
01:06:09 A nechci nic říkat, ale možná by ses mohl občas umýt, Jozo.
01:06:21 -Pojedeme spolu.
-Neměla bych se dole ukazovat.
01:06:27 Chtěl bych tě ukázat svojí mamince. A říct jí, že jsem se oženil.
01:06:34 Ty máš maminku?
01:07:07 Byl jsem v Želarech za Lipkovým otčímem.
01:07:13 A teď něco pro vás. Bojím se o něj.
01:07:19 O Lipku. Mám strach, že ho ten surovec přizabil.
01:07:25 Přitom jsem si to přál. Měl být jenom mojí prodlouženou rukou.
01:07:31 Teď mi řekněte, kdo z nás dvou je větší surovec.
01:07:35 Na koho padne ten váš Boží hněv? Závidím vám tu vaši čistotu duše.
01:07:41 -Mýlíte se.
-Já vím. I světec hřeší denně.
01:07:48 Tuším, že sedmkrát, že?
01:10:15 Možu na tebe sahať?
01:10:18 Můžeš.
01:11:17 První oddělení, děti, kdo z vás mi dokáže vyjmenovat
01:11:21 deset lesních zvířat?
-Blecha!
01:11:25 -Co ty tu zase děláš?
-A žaba a slepyš a slimak a vosa
01:11:29 a zajic a medvěd, to je sedum. Tak jezevec, sova a pstruh.
01:11:35 -Tobě se ve škole líbí?
-Venku lije.
01:11:39 -Kdopak tě to naučil?
-Lipka. Zná všechna zviřata v lese.
01:11:43 -Ten by tady měl být. Ne ty.
-Jsem tu za něho, on už tu nepřide.
01:11:48 Nikdy! Přestalo pršet. Tak ja idu. Koza je venku celá mokrá.
01:11:57 Pokračujeme!
01:12:22 Běžte, slunečka do chalupky, v zimě vám tam bude teplučko.
01:12:28 JE SLYŠET STŘELBU ZE SAMOPALU
01:15:38 Hanulko!
01:15:41 JE SLYŠET ŠTĚKÁNÍ PSA
01:15:44 Azore!
01:15:47 Jozo! Jozo!
01:16:08 A do řiti! Ty vypadaš.
01:16:12 To je Lucka Vojničkova.
01:16:22 -Co to je?
-Vypij to!
01:16:37 Viděla jsem močál a v něm starý dům.
01:16:42 Byla až u zatopeneho mlyna. Dobře že jsi tam nešla.
01:16:47 Okolo je bažina. V letě se tam žadny nedostane.
01:16:51 Někdo tam byl. Někoho jsem tam viděla.
01:16:54 Jozo, vodu!
01:17:48 Pořadně!
01:17:52 -Ma nohy plne trňa, kmotřičko.
-Tak jich vytahaj.
01:18:04 Utři ju a polož ju tu na stol.
01:18:11 Drž ju.
01:18:41 -Jozo?
-Jo.
01:18:46 Když jsem se ztratila v tom lese, tak jsem viděla ještě něco jiného.
01:18:54 Viděla jsem dům. Hořící dům.
01:18:59 To jsi viděla hajenku na Ostroži. Vypalili ju Němci.
01:19:04 -Hajny tam skryval partyzany.
-Všechny je zabili?
01:19:09 Ne. Všecky ne. Jenom rodinu teho hajneho.
01:19:14 Partyzani utekli a jich tam nechali.
01:19:17 Já jsem je viděla. Ty mrtvé.
01:19:21 Nesmiš už sama nikdy tak daleko.
01:19:27 Zrovna teď by se mi nechtělo umřít.
01:19:30 Tebe tu nenajdu, Hanulko. Nenašli tě do teďka.
01:19:36 A přijde tuha zima. Snih budeme odhrabovať od oken.
01:19:44 Ještě trucuješ, bubaku?
01:19:48 Toto ti posila tvoja mama, abys nezkapal hladem.
01:19:53 Musiš si pro to dojiť sam. Ja tam za tebu loziť nebudu.
01:20:01 Zrovna bych se utopila v tych sračkach.
01:20:07 Bude brzo zima a ty toho trucovani nechaš
01:20:11 a vratiš se k mamě.
01:20:17 Nebo tu zkapeš.
01:20:25 Lipko!
01:20:29 Jsi tam? Slyšíš?
01:20:40 Lipko!
01:20:44 To tu jsi celu dobu?
01:20:47 Pojď!
01:21:00 Učitel řiká, že tě nechá hledat četníkama.
01:21:03 Nech to zkusi!
01:21:05 A Lucka řiká, že tě stejně zima brzy vyžene.
01:21:25 -Dívej, co tu spadlo z neba.
-Co je to?
01:21:28 Okoštuj!
01:21:38 Drž jazyk za zubami, nikde o mně nemluv a je celá tvoja.
01:21:52 -A co je to, co maš?
-Neřeknu. Dal mi to Lipka.
01:21:56 Spadlo to z neba a je to tajemstvi.
01:22:01 -Co je s tym klukem?
-Ma se vyborně! Zima mu není
01:22:06 a z neba mu padaju taketo věci.
-Je to k jidlu? Kruči mi v břuchu.
01:22:12 Ja ti nemožu dať kusnuť, bo je to tajemstvi.
01:22:27 Dobrý den.
01:22:38 Už se nemusiš dělit.
01:23:07 Zavřite oči. Oba.
01:23:14 Otevřite pusy.
01:23:18 Jestli nam tam strčiš zmrzly kočičinec, tak...
01:23:22 Pěkně jak v kostele. Toto je též z neba.
01:23:28 Ale je to lepši než to tělo paně našeho pana faraře.
01:23:32 Kdyby tak rozdaval každu nedělu toto, měl by plno.
01:23:38 Vic vam nedam, že se malo modlite.
01:23:43 Děkuju.
01:24:18 Jak to vypadá, Jozo?
01:24:21 Bude to už dobré.
01:25:35 Jozo?
01:25:44 Mam slubeny tanec.
01:25:48 Který zavaha, nepozna, co je dobre.
01:25:52 Posledni kuseček!
01:25:57 Posledni kuseček!
01:26:04 Poslední kuseček!
01:26:09 Hej ty tam? Ja cosi mam?
01:26:15 Chtěl bys tež kusek? Ale to musiš hned jiť.
01:26:21 Alebo nevylezeš a ja ten posledni kuseček asi snim sama.
01:26:28 JSOU SLYŠET VÝKŘIKY
01:26:36 Ani necekneš, inak vas udam oba!
01:26:41 Jozo!
01:27:31 Jozo, nezabijej ho!
01:27:36 Vojto, skoč pro Lucku! Viděl jsem ju dole u kostela.
01:27:41 Zlomil mi ruku. Vam sa nikdy nezdala byť divna?
01:27:47 Co tu vubec robi? Kde se tu vzala?
01:27:50 Kde ju ten kocur našel?
01:27:55 Vam vůbec neni jasne, jak je nám všeckym nebezpečna?
01:28:01 Kurva!
01:28:05 Enom som chtěl věděť, co je zač.
01:28:08 Cosi se ji stane, cokoliv, a vime, za kym jiť!
01:28:12 To si pamatuj, Michale!
01:28:16 Krvací mu to jak sviňa. Musí do města na šiti.
01:28:22 Sešiju mu to sama. Ale ne tady. Doma.
01:29:16 Budeš se mnu chodit k porodum. Je tě v chalupě škoda.
01:29:37 Tak se mi zdá, Jozo, že mi tě málo okrájeli.
01:29:42 Máš uši jak dvě plácačky. Asymetrie mi strašně leze na nervy.
01:29:47 -Asi ti jedno useknu.
-Usekni.
01:29:52 Teď jsem tě odhalila. Ty mi chceš zohavit manžela.
01:29:56 -Za to tě uškrtím.
-Uškrť!
01:30:01 Mě nevyprovokuješ. Jestli chceš být uškrcený, tak se uškrť sám.
01:30:07 Ale vem do úvahy, že tě za to odprásknu. Kde je flinta?
01:30:12 Flinta, flinta, flinta. Azor s ní cviči venku králíky.
01:30:20 Ježíši Kriste, jestli zas zítra spálím oběd, tak se oběsím.
01:30:25 Zaraž mi do dveří hřebík.
01:30:29 Hřebík je zaražený.
01:30:34 Od minula.
01:31:28 Čí to zvony zvonia,
01:31:35 čí organy hrajú?
01:31:43 Čí to?
01:31:46 Jeskovské tetěnce spievajú.
01:31:54 Zvony to nezvonia,
01:32:00 organy nehrajú.
01:32:08 Ale to jeskovské tetěn...
01:32:17 Jestli to je Joza, tak tady nejsem!
01:32:26 Lipko!
01:32:29 -Co sa robi?
-Maminka! Teče jí krev!
01:32:32 Asi spadla ze žebřa. A baba nechce zavolať pomoc.
01:32:36 Hanulo, honem!
01:32:39 Žeňo, zaleť pro Jozu! Možno ho budem potřebovať.
01:32:59 Nikdo neví, že jsem šel za vami.
01:33:03 Maminka stale naříka a tata je ožraly.
01:33:13 Mlada potratila.
01:33:17 A ktery ju nechal pul dne ležeť, když spadla ze žebřa?
01:33:22 Bo Michal, tvoj zdarny synaček byl shnily nachystať krmeni!
01:33:29 Ma přeraženu ruku! Nemohl dělať vidlama. Musel upiť bolesť.
01:33:34 Stara řikala, že ho chlapi zbili na pile.
01:33:38 -Nikde nechodi, jak se boji.
-Co řikala, shniloku? Co řikala?
01:33:43 Snad ne, že si mnula ruky, bo se konečně zbavi svoji nočni mury.
01:33:49 Co to povidate? My mame Aninku radi.
01:33:53 -Žadny vas nezval!
-Ty jsi nezavolala, ty sviňo!
01:33:59 Slyšiš, jak se mnu mluvi?
01:34:13 Dojdu pro doktora.
01:34:19 I na kněze je pozdě.
01:34:38 Přineste nějaká prostěradla. A vy připravte sáně, rychle!
01:34:45 Ona umira.
01:34:47 To já vím taky. Ale musíme ji dostat dolů.
01:34:53 Jozo!
01:34:56 Já ju vezmu!
01:35:08 Odveď odsud teho kluka. Tady nam neni nic platny.
01:35:13 Zeber ho dom.
01:35:24 Jozo, stůj! Stůj!
01:35:47 Zajdu dolů pro kněza.
01:36:15 Měla jste pravdu. Bylo to marné.
01:36:18 Na tym nezaleži.
01:37:31 -Dobrý večer, otče.
-Už skoro ráno. Probudili jsme vás.
01:37:36 -Stejně jsem nemohla spát.
-Promrzli jsme.
01:38:25 Proč ty se, Žeňo, znovu nevdáš?
01:38:28 Už si s Helenkou stačime samy. Pravdaže?
01:39:08 Dono, k noze!
01:39:11 Vylez!
01:39:19 To jsi ty?
01:39:20 -To je vaš pes?
-Ona je zlá. Tam, odkud přišla,
01:39:24 ju bili, že nenavidi lidi. Mame ju jenom kratce. Obchází tu škodná.
01:39:30 Nech ju byť! Je to potvora. Dono, zpatky!
01:39:34 To nic, Dono, to nic. Neboj se. To nic neni.
01:39:41 Pojď sa umyť a taky něco pojesť.
01:39:52 RÁDIO: Volá Londýn na obvyklých vlnách.
01:40:03 Když nam naštipeš dřevo, mužeš sem zas přijiť, až budeš hladný.
01:40:09 Budu rád, když nam pomožeš. Ona teď nemože.
01:40:51 Voda!
01:40:54 Voda!
01:40:56 Hanulko!
01:41:00 Voda!
01:41:09 Voda!
01:41:31 Žeňa je zvláštní. Pořád se jenom usmívá, nic neřekne.
01:41:37 Žeňa si stači sama.
01:41:43 Dobrý den. A co ten Vojta Juriga?
01:41:47 Vojta je mlady blázen, ktery nevi, co robi. A Žeňa to vi.
01:41:52 Děla enem, co mu dovoli.
01:42:07 -Dobrý den.
-Dobrý den.
01:42:11 To byla přece mladá Gorčíková! Já myslela, že se ztratila?
01:42:15 V horach se neztrati nikdo a nic. Všecko zanecha stopy.
01:42:20 Utekla od toho svojho poděsa a teď žije se svým vlastnim tchanem.
01:42:27 -Tomu já vůbec nerozumím.
-A co je na tym k nerozuměni?
01:42:31 Jak to mohli tak dlouho tajit? Její manžel ji přece hledal, ne?
01:42:35 Nic netajili.
01:42:38 Myslíte, že ty dva spolu žijí?
01:42:42 Vždyť je v šestym měsicu!
01:42:47 Heřmanek.
01:42:53 Mochna.
01:43:00 Krušina.
01:43:05 Třezalka.
01:43:11 Kostival.
01:43:19 Černobýl?
01:43:25 Krušina?
01:43:31 Krušina?
01:43:39 Krušina?
01:44:03 Horká.
01:44:15 JE SLYŠET PLÁČ NOVOROZENCE
01:45:07 To děcko je moje! Je moje!
01:45:30 Ju si nechaj, kurvu! Ale to děcko je moje!
01:45:34 Je moje!
01:45:47 Zloděju děcek!
01:45:50 Přijdu si pro něho!
01:46:04 Zavři oči. Zavři oči.
01:46:15 Jsi krásný.
01:46:19 Cože?
01:46:21 Jsi. Ty jsi.
01:46:28 Teď ty.
01:46:32 Zato ty, ty jsi...
01:46:35 Jaká?
01:46:37 Čuňavá.
01:46:40 Ty jsi! Ty si myslíš, že mě máš ochočenou,
01:46:46 ale já mám jiný plány. Dostuduju medicínu.
01:46:50 Ja mam též velke plany.
01:46:53 -Se mnou?
-S tebu.
01:46:59 Jaký?
01:47:03 To je tajemstvi.
01:47:06 Řekni jaký?
01:47:12 Kupime si ovce.
01:47:21 Méé!
01:47:26 Béé!
01:47:41 Onu svatou noc stáli pastýři pod širým nebem
01:47:46 a střídali se v hlídkách u svých stád.
01:47:50 Náhle se objevila veliká záře a mocný Anděl Páně
01:47:56 stanul při nich. Zmocnila se jich veliká bázeň.
01:48:01 Anděl k nim promluvil: Nebojte se...
01:48:06 Aufstehen! Alles! Raus!
01:48:10 Říká, že máme vstát a jít ven. Všichni.
01:49:08 Za ukrývání nepřítel Říše - smrt!
01:50:28 -Pozdrav panbu.
-Dejžto panbu.
01:50:32 Počkala jsem si na ňu pod mostkem. Bylo mi ju luto, nechať ju uplavať.
01:50:38 Ale to není panenka, to je Morana. Kvůli tobě třeba zima nepřestane.
01:50:45 -Vy věřite na také hluposti?
-Nakapalas mi tady.
01:50:51 Nabančí mi, když mě s ňu uvidí. Někde bych ju tu schovala usušiť.
01:50:56 Zasloužila bys nabančit. Vždyť je to podvod.
01:51:00 -Udělám litosť u zpovědi.
-Ví Bůh, že toho nelituješ.
01:51:05 -Jen ho kapku šidim.
-Boha neošidíš. Šidíš sebe.
01:51:10 -A připravuješ se o jeho odpuštění.
-Ví Bůh všecko, co si myslime?
01:51:15 Všechno. Pomoz mi s těmi vázami.
01:51:20 Všecko je teda marne, když on ví, co si myslim?
01:51:25 Vy mate čiste myšlenky?
01:51:28 Stačí o nich vědět, že jsou špatné.
01:51:32 Máš pravdu. Jaro je tady, ať si Smrtka plave v potoce,
01:51:37 nebo stojí opřená někde v rohu, viď? Tak běž.
01:51:42 -S pánem bohem.
-S pánem bohem.
01:52:52 Vojaci!
01:53:00 Vojaci! Vojaci su tu!
01:53:48 Na zdraví! Na osvoboditele!
01:53:54 Na zdarovje!
01:54:21 Sestra? Na zdraví!
01:55:16 -Ty se mi směješ?
-Jo.
01:55:19 Ale já jdu rovně.
01:55:26 Packaš až hanba. Myši tě vidí.
01:55:32 A já dál nejdu.
01:55:35 Ja jdu.
01:55:42 A co když ti uteču?
01:55:48 Dneska těžko.
01:55:57 Máš mě na svědomí.
01:55:59 Piť to neumi, chodiť to neumi, ale utikať by to chtělo.
01:56:02 -Pusť mě! Vždyť funíš, Jozo!
-Tak sebu nemel.
01:56:06 -Vždyť se strhneš.
-Tak. Jsi volna.
01:56:12 Možeš jiť.
01:56:17 Ty se mi zase směješ, Jozo. Kam já bych chodila?
01:56:21 Už neudělám ani krok.
01:56:25 Myslim zitra. Za tyden. Třeba tě kdosi čeka.
01:56:32 Mě nikdo nečeká.
01:56:37 Nikdo.
01:56:47 Mě nikdo nečeká.
01:57:42 JE SLYŠET ŠTĚKÁNÍ PSA
01:58:13 Romane?
01:58:19 Řikal jsem, že se ti bude lubiť.
01:58:37 VÝSTŘEL
01:59:46 JE SLYŠET STŘELBU ZE SAMOPALU
02:00:54 Pro Milost Boží, co to...
02:01:51 Opatrně!
02:02:09 Tu vas žadny nenajde. Počkajte tu na mě.
02:02:13 Nikam nechoď!
02:02:51 Přestaň, ty blbče! A dej ty pazury pryč!
02:02:57 Napijeme se!
02:03:09 Mama! Mama!
02:03:12 Pomozte! Zabiju ju!
02:03:18 Mama. Zabiju ju. Pomozte!
02:04:20 Azore!
02:04:56 Co je, Azore?
02:05:23 -Pozor!
-Ale prosím tě...
02:05:26 -Pozdrav pánbu.
-Pozdrav pánbu.
02:05:32 -Pusť! Uhni!
-Potřebujeme obvazy.
02:05:42 Azore, zpomal!
02:05:59 Tady mi ho polož, Jozo.
02:06:12 Podej mi další.
02:06:39 Žiješ?
02:06:44 Dobře.
02:07:14 Ne! Jau!
02:07:39 Chyť se! Chyť se!
02:07:44 Chyť se!
02:07:46 VÝSTŘEL
02:08:21 A Vojta? Kde je Vojta?
02:09:04 Azore? Azore, ticho!
02:09:10 Jozo? Jozo!
02:11:23 Pojďte za mnu.
02:11:42 Sem ty nosítka!
02:11:48 Opatrně!
02:11:50 Už to bude dobrý.
02:12:00 Jozo!
02:12:03 Doktora!
02:12:07 Doktora!
02:12:30 To je dobrý.
02:12:55 To je dobrý.
02:16:37 -Lucko!
-No ne, Hanula.
02:16:46 Kmotřičko! Jak je to možné? Vy žijete?
02:16:53 Vy žijete?
02:16:54 To si nejsem tak ista. To si nejsem vůbec tak ista.
02:21:09 Skryté titulky: Jaroslav Švagr
Píší se čtyřicátá léta, doba protektorátu a okupace Čech a Moravy Němci. Eliška je mladá dívka, toho času nedostudovaná lékařka, z důvodu násilného uzavření vysokých škol. Pracuje jako zdravotní sestra v městské nemocnici. Má milostný poměr se sympatickým a úspěšným chirurgem Richardem. Eliška i Richard, stejně jako jejich společný přítel doktor Chládek, jsou zapojeni do tajného domácího odboje.
Jedné noci přivezou na chirurgickou kliniku těžce poraněného muže, venkovana ze vzdálených pohraničních hor. Muž potřebuje nutně transfúzi. Má stejnou krevní skupinu jako Eliška. Ta mu svým dárcovstvím zachrání život. Tak se krví naváže pouto, které v našem příběhu vyústí ve zvláštní, neobyčejně silný milostný vztah mezi moderní, městskou, vzdělanou Eliškou a barbarským, přírodním mužem s dětskou duší – Jozou.
Odbojová skupina, v níž jsou lékaři zapojeni, je dekonspirována a pronásledována gestapem. Všem hrozí smrt. Zatímco vedoucí skupiny, primář Richard, milenec Elišky, přes noc zmizí do ilegality, pro Elišku její spolubojovníci za jejími zády narychlo vymyslí jiný, zdánlivě bezpečný úkryt. Dohodnou se s pacientem Jozou, aby Elišku ukryl ve své dřevěnici daleko v horách. S falešnými dokumenty, s novou identitou je Eliška, nyní Hana, donucena ze dne na den opustit městský život a stát se ženou horala. Žít uprostřed divoké přírody, v horské vesnici, kde se zastavil čas před sto padesáti lety. Tato vesnice sluje tajemným názvem Želary.
Želary jsou příběhem o střetu dvou rozdílných světů, dvou různých lidských povah. Jsou příběhem o zvláštním vztahu, ze strachu, obav a nedůvěry, dokonce i z odporu vyrostlé silné osudové lásky Elišky-Hany k Jozovi. Lásky tmelené společným úsilím přežít. Jsou rovněž vyprávěním o nádherném kusu země, kde se vše odvíjí v souladu s přírodou a jejími často krutými, pravěkými zákony, jimž se člověk musí přizpůsobit, ctít je a vycházet z nich ve svém počínání. Eliška se o to v našem příběhu, byť klopotně, ale o to vehementněji snaží. V neposlední řadě jsou Želary i dramatickým příběhem plným nečekaných osudových zvratů, odehrávajících se na Bohem zapomenutém místě, v jakémsi oku uragánu uprostřed válkou zkoušené Evropy.
