Tereza Brdečková pro nás ve svém cyklu Ještě jsem tady zachytila hlasy a osobnosti lidí, jejichž význam chceme uchovat v paměti národa (1998). Režie Z. Tyc

Litujeme, ale pořad není v iVysílání dostupný
Video není k dispozici

Miloslavu Holubovou znají čtenáři jejích autobiografickýh próz (například Necestou cestou) a také stovky výtvarníků, jimž v letech 1956 až 1970 přednášela Dějiny umění na UMPRUM. I ve svých letech je to okouzlující žena s kultivovaným projevem, z něhož občas vystrčí růžek skoro chuligánský úsměv nebo poznámka – „Milu“ je totiž především svobodná. Dějiny v naší zemi ji postupně připravily o majetek, postavení, osobní svobodu, zdraví a o pár životních lásek. Důvodů stěžovat si by se našlo hodně. Jenomže ona dokáže všechno zlé obrátit k prospěchu sobě i druhým. „Nejhorší je se trápit a nic si z toho pak nevzít. Takové trápení je k ničemu,“ říká.

Stopáž30 minut
Rok výroby 1998
 ST 4:3