Ceny Paměti národa

Josef Holec

Hodnocení pořadu:
1 2 3 4 5 Počet hlasů: 1  
Sdílet
| Poslat odkaz

Režie M. Ther

Sloužil v Rudé armádě i wehrmachtu, odbojář, vlastenec a nakonec politický vězeň. Plukovník Josef Holec byl po válce odsouzen za protistátní jednání a strávil téměř dva roky v jáchymovských dolech.

Josef Holec chtěl být mlynářem. Vlastnil obchůdek a mlýn na Volyni, na území dnešní Ukrajiny. Jeho rodina musela několikrát začínat „od začátku“. Nejdříve jim armáda vyrabovala jejich obchůdek v Českém Straklově, odkud se odstěhovali a začali pěstovat chmel u vesnice Závidov. Přišla ekonomická krize a statek museli prodat. Koupili mlýn ve vesnici České noviny, který jim těsně před druhou světovou válkou z pomsty vypálil jejich ukrajinský zaměstnanec. Opět začali od nuly. Josef Holec ovládal účetnictví a tak se stal tajemníkem místního starosty, začátek války mu ale změnil život.

„Tři sta kilometrů jsem se trmácel až domů.“

Již na jaře 1939 byl odveden do polské armády, přičemž nebyl 1. září mobilizován, ale po čtvrtém dělení Polska byl v roce 1940 odveden do sovětské armády, kde se po napadení SSSR nacistickým Německem postavil proti wehrmachtu jako dělostřelec. Jednotku zastavilo masivní bombardování u Žitomíru. Brigáda Rudé armády se rozprchla po celém kraji. Josef se při útěku snažil zachránit raněného a ztratil se. Ráno zraněný zemřel. Josefa se ujal místní sedlák, když se pak ve vesnici objevili vojáci wehrmachtu, kteří s vesničany směňovali, dobrovolně se jim vzdal.

Díky pomoci sudetského Němce z armády mu bylo jako zajatci v armádě dovoleno pracovat v kuchyni. Nucená služba nakonec skončila uvězněním v Kyjevě, kde se mu dostalo zvláštního propuštění ze zajetí – jako Čech se tam setkal s českým „Volksdeutsche", Čechem odvedeným do německé armády, který mu navzdory velkému riziku obstaral propustku, a tak se Josef dostal domů.

V Českých novinách ho vítaly samé ženy, děti a staří lidé. Patřil k nemnoha mladým mužům, kteří se vrátili, ostatní zahynuli na frontě nebo zmizeli někde na Sibiři. Volyňáci se doslechli, že někde v Buzuluku vzniká československá samostatná brigáda. Založili odbojovou organizaci Blaník. Když v říjnu 1944 dorazila do kraje československá armáda, vstoupilo do ní skoro 12 tisíc Volyňáků. Nečekaně vysoký počet volyňských dobrovolníků nedovoloval jejich začlenění do stávajících brigád československé armády v SSSR, proto velení rozhodlo o vytvoření 3. československé samostatné brigády. Vynikali nadšením, měli však minimální vojenské znalosti a většina z nich neprošla ani základní vojenskou službou.

Hned první bitva se zvrhla v tragédii. Odehrála se 9. září 1944 u městečka Machnowka, polské vesnice ležící na západním okraji kyjevské oblasti. Během několika hodin v ní bylo zraněno nebo zahynulo 611 Čechoslováků. Jde o největší masakr československých vojáků během jediného dne v bitvě druhé světové války. Velitel štábu Oldřich Kvapil pro Paměť národa vzpomínal, že byl donucen začít střílet do vlastních vojáků, aby zastavil paniku a zběsilý útěk.

Klikněte pro větší obrázekJosef bitvu přežil, osudným se mu stala Karpatsko-dukelská operace. Dne 17. 11. 1944 v jeho těsné blízkosti vybuchla mina a zasáhla ho do hlavy. Střepina způsobila ochrnutí, zdravotní sestra v polní nemocnici ho jen odbyla slovy: „Ten už stejně dodělává." Jako zázrakem nebylo ochrnutí trvalé a po vyléčení v sovětské nemocnici se mohl vrátit do armády, kterou zastihl v únoru 1945 v Liptovském Hrádku. Byl jmenován náčelníkem 3. ženijního praporu a v této funkci setrval až do konce války. Po válce se usadil ve vesnici Tvršice na Žatecku a krátce na to se zapojil do Judexovy odbojové protikomunistické organizace. Protože se organizace formovala protikomunisticky, byli její členové dne 18. 11. 1948 pozatýkáni. Josef Holec byl za protistátní řeči, šíření letáků a protože neudal přítele, odsouzen k 18 měsícům, jeho novým domovem se stal Jáchymov. Po propuštění v květnu 1950 pracoval jako závozník, mzdový referent a účetní. V současnosti žije v Žatci.

O Volyňských

Před válkou se rozhodly stovky českých rodin začít nový život na východě. Zhruba 15 tisíc lidí hlavně z Lounska, Žatecka a Rakovnicka si sbalilo svůj majetek a vyrazilo na Volyň v dnešní Ukrajině. Nakoupili levně půdu, založili české vesnice, začali hospodařit. Během války přes Volyň několikrát přešla fronta, čtyřikrát se vystřídaly okupační správy. Nacisté vypálili Český Malín. Sověti kolektivizovali. Když se naskytla příležitost, každý čtvrtý Volyňák vstoupil do československé brigády v SSSR.

Po druhé světové válce se téměř všichni vrátili zpět do vlasti. Měli dost válečného násilí, sovětských gulagů, občanské války mezi Poláky a Ukrajinci. Komunistický režim je ale dostihl i v jejich nových domovech. V Československu na ně čekaly komunistické kriminály, znárodňování, před kterým varovali, protože dobře znali metody komunistů. Když na Volyň dorazila Rudá armáda, začalo znárodňování a otrocké práce. Obyvatelé českých vesnic, kteří vlastnili větší majetek, mizeli v sovětských pracovních táborech na Sibiři.

Přehrát video

Diskuse diváků
  • Jana Nováková 25. 3. 2018 11:40

    Jana Nováková

    Na pořadu Ceny paměti národa v roce 2012 jsem byla osobně v divadle, nic krásnějšího jsem dlou…

  • Dana 12. 12. 2012 22:18

    Me tedy fascinuje, jak Cesi a Zide byli ''nasilne vystehovani'' a ''vyhnani'' …

  • Dagmar 12. 12. 2012 22:00

    trochu nepovedený večer

    Dobrý večer. Věřím, že nebudu jediná, kdo se vyjádří negativně k dnešní podobě pořadu Ceny paměti národa.…

Tato diskuse je určena pouze k výměně názorů mezi diváky. Pokud chcete zaslat dotaz nebo připomínku tvůrcům pořadu, obraťte se, prosím, přímo na Českou televizi.

Napsat do televize Vstoupit do diskuse

Stopáž: 3 minuty – Rok výroby: 2012 – P  ST  HD
Žánr: Dokument
Tento díl ve vysílání

Tento díl pořadu v současnosti nevysíláme. Můžete si však nechat zaslat zprávu, pokud se objeví v aktuálním vysílání:

Nastavit připomenutí

Starší data vysílání najdete kliknutím na následující odkaz.

Hledat všechna vysílání:
pořadu / tohoto dílu

Další zdroje
Související pořady