Kryštof Kolumbus a jeho mapy
Rodák z italského Janova Kryštof Kolumbus (1451-1506). Mořeplavec, kolonista, dobrodruh. Zemřel ve Španělsku, aniž pochopil, že objevil "Nový svět", namísto své vysněné Indie. Běh starého známého života se přitom změnil jednou provždy.
V letech 1492-93 objevil Bahamy, Kubu a ostrov Hispaniola.
Na druhé výpravě 1493-96 objevil Guadeloupe, Portoriko a Jamajku; prozkoumal Kubu; založil Hispaniolu, první evropské město v Americe.
Na třetí výpravě (1498-1500) objevil Trinidad a jihoamerickou pevninu v místech dnešní Venezuely. Do Španělska se vrátil v řetězech.
Na čtvrté a poslední výpravě prozkoumal středoamerické pobřeží. Doma zatrpknul, umřel opuštěný v pětapadesáti letech.
Kolumbovu první historickou cestu umožnily zeměpisné omyly. Velký zeměpisec Ptolemaios působící ve druhém století našeho letopočtu propočítal šíři euroasijské pevniny tak, že se rovná 180° zeměpisné délky nebo polovině rozlohy světa. Avšak jeden dřívější autor, Marinos z Tyru, ji stanovil na 225°. Toto číslo vyhovovalo Kolumbovi mnohem lépe, protože tak při cestě kolem světa na západ snižovalo vzdálenost mezi Evropou a východním okrajem Asie pouze na 135°. Kolumbus potom toto číslo ještě dál snížil o 28° na objevy Marka Pola, o 30° připadající na předpokládanou vzdálenost mezi Čínou a Japonskem, o 9° při vyplutí z Kanárských ostrovů a navíc o dalších zhruba 8° podle vůle osudu. Takže zbývalo pouhých 60° zeměpisné délky mezi Kanárskými ostrovy a Japonskem (skutečné číslo je téměř 200°).
Kolumbus se dopustil ještě dalšího omylu v odhadu tím, že spočítal velikost jednoho stupně v zeměpisné šířce, na níž chtěl plout pře Atlantik, na pouhých 40 námořních mil. Díky tomu mohl tvrdit, že vzdálenost mezi Kanárskými ostrovy a Japonskem je 2400 mil (3860 km), i když ve skutečnosti činí 10 600 mil (17 055 km). Kdyby Kolumbus nepředložil tyto vratké a chybné propočty, nikdy by byl nevyplul. A kdyby obě Ameriky neexistovaly, plavil by se se svými muži Atlantským oceánem a už nikdy by o nich nikdo neuslyšel.
