Kreativní producent Jan Štern o seriálu

Autoři říkají, že jde o britkom, tj. šetrnější sitkom, bez živých smíchů, s větším důrazem na dramatickou linku, menší mírou stylizace v hereckém projevu. Ať už jde o jakýkoliv žánr nebo jeho název, tak podle mého jde o svým způsobem přelomové dílo, takové jsme dosud z domácích zdrojů na obrazovce neměli. Je to skrz naskrz překvapivé a nové. Ač nadsázka a stylizace, stejně realita. Realita ve figurách, prostředí, ve společenské atmosféře. Málokdo z nás zná život nočních recepčních na okraji Prahy, ale okamžitě vidíme, že je to pravdivý obraz současného světa zobrazený s talentem, invencí a bez zábran či ohledů ke konvencím, které se přežily nebo prostě nevyhovují autorovu naturelu. Je to bezprostřední vyjádření toho, jak trojice autorů Prušinovský, Kolečko, Krobot vidí svět a jak nám ho servíruje.

Další plus je spolupráce s Dejvickým divadlem, jehož špičkové inscenace Dealer ChoiceUcpaný systém jsou stylem i obsahem blízké tomuto seriálu. Hercům z Dejvic, kteří zahrají většinou perfektně cokoliv, jsou role šité nebo ušité na tělo. Krobotova a Prušinovského režie je uměřená, věcná, má ducha i poezii.

Epizody seriálu mají spoustu vtipu, který pramení nikoliv jen z dialogu, ale i ze situací a z charakteru postav. Je to humor, který potřebuje trochu divácké spolupráce, humor, při němž se musí zapnout i mozek, aby se člověk zasmál. Nejde o žádné polopatismy, a to ani ve sledování dějové linky. Způsob vyprávění je vtipný a jemný, a to je právě ten kumšt: vykládat drsně o drsňácích, ale mít s nimi smutné či o něco veselejší slitování. Jde o pořad, který by podle mne měli sledovat především mladí lidé (určitě do čtyřicítky), a to všech kategorií. Diváci tam najdou chytrý humor, situační komiku i typy postav, které důvěrně znají.