Fenomén Underground

Na východ od ráje

Hodnocení pořadu:
1 2 3 4 5 Počet hlasů: 2  
Sdílet
| Poslat odkaz

Lumír „Zilvar“ Sokol

Klikněte pro větší obrázekOrganizátor koncertů a hudebník Lumír „Zilvar“ Sokol se narodil v roce 1959 v Pardubicích v rodině Lumíra Sokola a Alenky, rozené Petrové. Měl také mladší sestru Renátu, která zahynula při autonehodě v roce 1998.

Na základní školu začal Lumír chodit v roce 1966. Již tam se ve vyšších ročnících netajil svým kritickým postojem vůči tehdejšímu režimu, což dával najevo nejen delším vlasem (ke značné nelibosti učitelského sboru), ale i častými polemikami zejména pak při hodinách občanské nauky. Jeho postoj byl značnou měrou inspirován otcem, jehož negativní vztah k režimu později vyústil podpisem Charty 77. Lumír se samozřejmě – jako každý jiný kluk – věnoval sportu, a to přímo sportu veslařskému. Díky němu také ve třinácti letech dostal svoji přezdívku: na veslařském soustředění na Seči si v přestávkách mezi sportovními výkony pročítal knihu Karla Poláčka „Bylo nás pět“. Po zdárném ukončení ZDŠ (1975) nastoupil Lumír do SOU (střední odborné učiliště) a v roce 1978 se vyučil strojním zámečníkem

V tom čase se díky otci dostal i k samizdatové literatuře a kritickým knihám o stalinismu a socialistických režimech, vycházejících v době před Pražským jarem, což ho ještě více utvrdilo v jeho přesvědčení o zrůdnosti bolševismu. Po vyučení absolvoval Zilvar Střední průmyslovou školu strojní s maturitou, kterou složil v roce 1981. Poté začal pracovat v k.p. Tesla. Ač to u máničky zní neobvykle, velmi důležitým momentem v jeho životě byla základní vojenská služba, kterou absolvoval v letech 1981-83. „Tam jsem se seznámil s lidmi z undergroundu z celé republiky,“ uvádí dnes Zilvar. „A to byl základ mých kontaktů po příchodu do civilu, kdy jsem se zcela plánovitě začal zabývat kulturními aktivitami v oblasti tzv. neoficiální scény a v hudebním undergroundu. Ty nebyly zrovna po chuti StB, u níž jsem již krátce po svém příchodu z vojny absolvoval první výslech.“ Během vojenské služby se stal i členem Jazzové sekce, v tom čase ještě zatím legální kulturně-hudební instituce, známé svými knihami, časopisy a zejména pak pořádáním Pražských jazzových dnů.

V roce 1984 získal zaměstnání jako tiskař v Domě techniky, což mělo později svůj význam v rámci tajného tisknutí samizdatů a materiálů Charty 77, jako byl např. Infoch. V roce 1984 vznikla v rámci Hi-Fi klubu se sídlem v klubu TMS v Pravcově domě nezávislá aktivita, která mezi nekonformní mládež vstoupila pod názvem „Pravcův dům“. U zrodu stáli právě Lumír „Zilvar“ Sokol a Roman „Potkan“ Lohnický. Jimi vyprodukované audiovizuální pořady s hereckými skeči a různými happeningy na hudbu Van Der Graaf Generator (červen 1986) a Velvet Underground se staly legendárními. Pořádaly se tu též folková vystoupení (mj. Karel „Cára“ Novotný, Václav Koubek atd.), rockové koncerty (například Rozmazané děti, později Oscar Band) taneční rockotéky, přednášky, videoprojekce M. Kučery a další akce neoficiálního charakteru.

Ve čtyřiaosmdesátém stál Zilvar společně s Radko Šamánkem, Michalem Kasou, Tomášem Kratochvílem (a ještě s dalšími přáteli, celkově jich bylo asi dvacet) také u zrodu KPMH (Klub přátel moderní hudby). Ten měl být jakousi platformou průniku mezi oficiální a neoficiální hudební a jinou kulturou, zřizovatelem se stal ZK ROH k. p. Tesla Pardubice v Hronovické ulici. KPMH měl za cíl nejen seznamovat mladé posluchače s tvorbou předních amatérských souborů, ale i uvádět na scénu hudební soubory začínající a tím přispět k zvýšení zájmu mladých lidí o původní nekomerční hudbu. Činnost KPMH byla rozpracována do následujících oblastí, z těch nejdůležitějších to byly: koncerty rockových skupin (např. Garáž, Echt, Tři sestry, MCH Band, Kokrment a další), koncerty folkových skupin a sólistů, divadelní představení (např. v červnu 1987 Divadlo Sklep a Mimosa), osvětové pořady předních publicistů (pořady rozšiřující kulturní povědomí diváků od čistě hudebních poslechových pořadů – Jiří Černý, Josef Vlček, přes pořady, kde videozáznamy doplňovaly komentář publicisty až k filmovým profilům významných představitelů světové filmové tvorby – Miki Kučera), dále diskusní pořady k aktuálním otázkám (např. „Možnosti kulturního vyžití v Pardubicích“, „Neformální skupiny mládeže“, „Etika dneška“), a v neposlední řadě i příležitosti pro publikační činnost začínajících autorů. Dvakrát až třikrát do roka vycházely nákladem čtyřiceti výtisků Informace přátel moderní hudby, které se tiskly v Tesle, kde Zilvar s Radkem pracovali. Psalo se v nich o plánovaných i uplynulých akcích KPMH, o populární hudbě a kultuře jako takové vůbec.

Klikněte pro větší obrázekV 1987 KPMH pořádal i tzv. Rockové dny, kterých během roky proběhlo několik a zahrály si na nich kapely jako třeba Kejvavý koně, Pro pocit jistoty, Z kopce, Hudba Praha, Viktor a jeho parta, Jižní pólm, Garáž, Betula Pendula…(v roce 1988 například Záře, Kokrment, Tři sestry, UJD či Michel´s Uncle).

Toto byly Zilvarovy aktivity řekněme polooficiální. Nyní se ale pojďme zaměřit na ty hospodské a podzemní. Zaprvé je třeba zmínit androšské Silvestry, organizované Zilvarem a okruhem mániček z pardubické hospody Zelená žába (od roku 1984 např. v Bohumilči nebo Sezemicích). Hodně veselí bylo i na Vánočních besídkách (hospody Na Kučerce, Na Dubině, Na Špici).

V Zelené žábě také vznikla v první půli roku 1986 Zilvarova androšská kapela Oscar Band. Název byl odvozen od jejího prvního plánovaného počinu – rockové opery na téma Grossovy knihy „Plechový bubínek“. K realizaci opery nedošlo, ale kapela kupodivu začal fungovat. Nestačilo mi už jen hudební underground organizovat,“ píše Zilvar ve spisku o kapele (2002), „ale pociťoval jsem potřebu aktivně se do muziky, ač nehudebník, zapojit. Hlavní inspirací a důvodem ke vzniku OB byl román G. Grasse Plechový bubínek, ale i celková, v podstatě bezvýchodná situace daná koloběhem práce – hospoda – tancovačky…“ Hudba OB byla tradičně androšská, tzn. pomalá, ponurá, s deklamovaným zpěvem, jasně vycházející z Plastiků. V prvním obsazení byl kromě Zilvara (zpěv, texty) zásadní figurou houslista a kytarista Viktor „Viki“ Martínek, hlavní „donášeč“ hudebních nápadů. Podstatný byl i baskytarista Petr Hron. Když on a Viki (který byl zaneprázdněn hraním v hradeckém symfoniku) v sedmaosmdesátém odešli, nahradili je basák Bohumil Novák a další „klasický“ hudebník, fagotista Jan Klimeš. V sestavě s Liborem Danihelkou (kytara) pak kapela vydržela hrát, až do svého konce v roce 1990. Zbylo po ní jen pár archivních písní (např. „Smrt“, „Oběšenec“) a videa z koncertů v pardubické hospodě U Vojtěchů (Silvestr ´88) a na androšské akci v Chotěnicích (1989).

Co se týče undergroundových akcí, které Zilvar zorganizoval nebo se na nich organizačně podílel, lze uvést Vápenný Podol (léto 1985, hudba, divadlo, výstava obrazů, akce ukončena zásahem StB), Underground Cup – máničkovské fotbaly s následnou muzikou (1985, Svitkov, 1986, Pardubice) či neoficiální koncert v Janovicích u Přelouče (1986, např. Hudební hluch nebo Park – WC Band). Významnou akcí byla v červnu 1986 „Májovka“ v Brlohu u Přelouče, na které se organizačně podílel společně s Milošem „Mildésem“ Rudolfem a Petrem „Pazďou“ Jandou: před spoustou lidí si zde zahráli mj. V. K. N., Prasečí farma, Duševní otřes, Hudební hluch, Mr. Shadows, Oscar Band, Závodnička 5, É Ucho Debil Accord Band, Potkali se u Kolína Band. V roce 1987 spolupořádal i dvě akce ve Stojicích (mj. kapely Druhá verze, Hudební Hluch, Oscar Band, Odpad, HNF, Mrtvá dlažba, Radegast, Houpací křeslo, Závodnička 5, MCH Band, HH a Prdel páně) a také podzemní koncert v Rosicích nad Labem - tam byl Zilvar jat policií a následně odsouzen dle paragrafu 156 na 3 měsíce podmíněně s odkladem na 2 roky. Ale pořádání akcí se nevzdal, z dalších to byly Bítovany (1988, např. Nátěrová hmota, Záře a Boží bojovníci = Hudební hluch, U Hyklů je dnes všechno v pořádku, Rozmazané děti, To, Tři sestry), či další Rosice nad Labem (1988), přičemž na podzim v osmaosmdesátém mu StB s VB zakázaly koncert ve Starých Jesenčanech. V devětaosmdesátém uspořádal koncert v Pardubicích v hospodě u Kulatý báby (kapely Oscar Band, Rozmazané děti, Gun Dreams a Židova strouha) – tato tradice se pak přenesla i do další dekády.

Klikněte pro větší obrázekVe druhé polovině osmdesátých let se Zilvar zapojil do činnosti SPUSA (Společnost přátel USA) a spolupracoval ohledně distribuce Vokna Františka „Čuňase“ Stárka, s nímž také udržoval kontakty. Stranou nezůstaly ani kontakty s Chartou 77 (manželé Jaromír a Jarmila Stibicovi, Václav „Bahňous“ Blabolil, Stanislav „Guma“ Pitaš, František Postupa) a dalšími iniciativami (s DI – Demokratická iniciativa, později s HOS – Hnutí za občanskou svobodu,), což vyústilo v návštěvy u Václava Havla na Hrádečku (1987–88).

Jako pracovník tiskárny při DT se Zilvar podílel na množení samizdatové literatury, tisku materiálů Jazzové sekce a kopírování a množení Informací o Chartě a Voknovin nebo hořického Sklepníku. Tato a vlastně veškeré jeho další činnosti nezůstaly bez odezvy u Státní bezpečnosti: výslechů v letech 1985–1989 absolvoval nepočítaně. Existují názory, že na popud StB byla vedením ZK ROH k. p. Tesla Pardubice ukončena činnost KPMH (1988), a na začátku devětaosmdesátého musel skončit i s pořady v rámci Hi-Fi klubu: Zilvarovi a Potkanovi bylo sděleno, že v Pravcově domě „nejsou vítáni“.

Během listopadových událostí roku 1989 byl Lumír Sokol také jedním z prvních členů OF v Pardubicích. Později se aktivit v OF vzdal a stal se členem Republikánské unie, za kterou kandidoval do České národní rady. Po předpokládaném neúspěchu strany ve volbách politická kolbiště opustil a nadále se věnoval rockové kultuře.

Ze všech popsaných předpřevratových aktivit vznikla Pardubická nezávislá agentura (PANAG) a v její režii pokračovala velká série koncertů konaných v hospodách U Kulatý báby“, U zastávky, Pod věží v Doubravicích a v hotelu Zlatá štika. Tato léta spojuje nerealizovaný projekt „Faktory“, který se měl nacházet v opuštěné továrně ve Štrosově ulici a na který měl dokonce Zilvar kupní smlouvu. Ten měl slučovat všechny tehdejší aktivity, tzn. Radio Panag, rockový klub, cestovní kancelář, včetně prodejny CD a hudebních nástrojů. V jednadevadesátém s chrudimským Františkem „Free“ Kadlecem uspořádali první ročník Independent Rock Festivalu v Chrudimi. V roce 1992 založil Zilvar známý pardubický rockový klub Žlutý pes, který pak po celá devadesátá léta provozoval a staral se o jeho dramaturgii. Roku 1993 se podílel společně s Rostislavem Šebestiánem, Honzou „Kingem“ Králem a Michalem Kasou na získání licence pro vysílání Radia Panag 91.6 FM. Organizačně stál i za některými dalšími rock festivaly: v roce 1993 za 4. ročníkem „Českého Woodstocku“ ve Svojšicích, o rok později za 5. ročníkem téhož v Pardubicích na ploché dráze a v pětadevadesátém za „Malým českým Woodstcokem VI.“ v Chvaleticích. V roce 1999 stál u zrodu odnože Žlutého psa, nazvané RC Ponorka. Po zániku ŽP ho provozuje (a klub tak funguje) dodnes.

V roce 2003 došlo k obnovení Oscar Bandu a natočení CD „Plechový bubínek“. Jeho malé vydavatelství Falcon Products Int. s filozofií v prvním plánu zachovat nahrávky undergroundových kapel a také podporovat regionální scénu, vydalo např.následující tituly „Punk & Hardcore - Live Hlízov“, „Kokrment - Live 88´“, „Aromatický koktejl PACH No. 1“, „Aromatický koktejl PACH No. 2“, „Mrtvá dlažba – Stojice Live!!!“, „Pátý kolo – Hledači pokladů“, zmiňovaný „Oscar Band – Plechový bubínek“, „Posádková hudba Marného slávy – Live In Ponorka“, „Idiot Crusoe - Live Ponorka“.

Stále nesmírně aktivní Lumír „Zilvar“ Sokol je ženatý od roku 2006 a má dvě dcery.

Stopáž: 52 minut – Rok výroby: 2014 – P  ST  AD
Žánr: Dokument
Tento díl ve vysílání

Tento díl pořadu v současnosti nevysíláme. Můžete si však nechat zaslat zprávu, pokud se objeví v aktuálním vysílání:

Nastavit připomenutí

Starší data vysílání najdete kliknutím na následující odkaz.

Hledat všechna vysílání:
pořadu / tohoto dílu