Fenomén Underground

Ve stínu železné opony

Hodnocení pořadu:
1 2 3 4 5 Počet hlasů: 3  
Sdílet
| Poslat odkaz

Oblast kolem hranic, zejména hranic se západním Německem, nebyla zrovna ideální pro vytváření alternativní kulturní scény. Přesto se i tady narodily tak výjimečné kapely jako třeba Aktual. Dokumentární cyklus o lidech, kteří měli odvahu být svobodní i v době nesvobody. Režie B. Rychlík

Underground pod dráty

- Tati, kdo žije za těma drátama?
- My, chlapče, my.

Oblast poblíž hranic, zejména se Západním Německem, nebyla zrovna ideální pro vytváření alternativní kulturní scény. Celé hraniční pásmo střežili velmi pozorně příslušníci pohraniční stráže, takže každý nově příchozí byl okamžitě zaznamenán a hlášen. Bylo to jedno z nejvíc profízlovaných území u nás. O to byla radost z jakékoliv povedené podzemní akce větší. Jakýmsi zakladatelem undergroundu nebo neoficiální kultury v západních Čechách byl Milan Knížák (který ve druhé polovině 60. let žil v Mariánských Lázních) a jeho Aktual. Velký vliv měly také koncerty The Primitives Group a Plastic People of The Universe v Karlových Varech, a pozdější vznik komunity na baráku v Nové Vísce u Chomutova a její propojení s Karlovaráky (stvrzované různými máničkovskými fotbalovými mači).

Kontrola a dohled nad občany byla jedna stránka věci. Na druhou stranu, jak míní výtvarník a literát Milan Kozelka, blízkost hranice usnadňovala získávání anglo-amerických gramodesek a chytání západoněmecké televize, zejména pořadu Radia Bremen zvaného Beat Club, v němž vystupovaly západní kapely. V 70. letech pak do Karlových Varů často přijížděli mladí svobodní lidé, kteří z různých důvodů odcházeli ze svých domovů, takže začínali z ničeho a museli si vystačit jen s vlastními silami. Práce bylo dost a bydlení se dalo sehnat u různých přátel v karlovarských mansardách. Někdy se jich tam sešlo i více, a tak žili jakoby po způsobu hippie komun. Všechny problémy se řešily v jejich rámci a jinak to ani nebylo možné – někteří vlasatci se přestěhováním z často druhého konce republiky od své původní rodiny zcela odstřihli a jejich novou rodinou se tak stávala právě mansardová komuna.

Cely předběžného zadržení byly ve Varech ve třetím podzemním podlaží a i když proběhlo zadržení uprostřed parného léta, museli vlasatci celou osmačtyřicítku chodit po cele, aby nezmrzli. „Dá se to říct ve zkratce – underground dával vnitřní svobodu, ale často bral tu vnější,“ říká byvší hudebník Vítězslav Škorpil. Navíc se příznivci undergroundu nesetkávali s příliš velkým pochopením u společnosti, a to ani po roce 1989, jak o tom svědčí smutný konec básníka Quida Machulky.

V Sokolově byl v 80. letech ústřední postavou Tomáš „Hroch“ Kábrt, zpěvák a houslista kapely Luncheon Beat, organizátor koncertů (například v Dasnicích 1988) a vydavatel samizdatového časopisu Západočeskej průser: „Vytvořili jsem si vlastní svět. Zjistili jsme, že nás ten komunismus neoslovuje – taky jsme si ho nevybrali. A mysleli jsme si, že když si ho nebudeme všímat, tak on si nebude všímat nás. Do určitý chvíle tomu tak bylo. Jenomže pak si nás všiml. A potom si nás všímal moc intenzivně.“ Jeho byt byl fízly odposloucháván, což ale Kábrt věděl a vytvářel takzvané „programy pro odposlouchávání“ (např. pouštění desek s hlasy vodních ptáků plus šplouchání vody v lavoru). Specifikem sokolovského androše byl fakt, že tu podzemní scéna vznikla o něco později a hudba tu přešla rovnou do punku.

Klíčovým bodem mariánskolázeňské podzemní kultury a komunitních setkání „závadové mládeže“ byl služetínský statek hudebníka Dana Mráze. Jeho manželka s dětmi emigrovala, Mráz vytušil, že už nemá co ztratit, a tak otevřel svůj dům přátelům – hudebníkům. Zároveň se stal baskytaristou zásadní androšské skupiny s názvem Patologický orchestr města Mariánské Lázně. Na Danův barák ve Služetíně pak začali jezdit i lidé a kapely ze západních Čech (kupříkladu The Suřík z Plzně) a hlavně z Prahy, jako třeba Psí vojáci Filipa Topola nebo dada soubor Ženy, jehož členem se Mráz na čas stal. Okolí domu se ale postupně stalo i srazištěm policejních složek, zejména v okamžiku před zásahem na účastníky nějaké té neoficiální akce. Ty probíhaly v letech 1985–87. Bohužel, tlak na Mráze byl stále silnější, a v roce 1987 mu byl barák vyvlastněn.

S kapelou Patologický orchestr města ML vystupoval i „šílený“ básník a výtvarník Jiří „Svině“ Fiala zvaný též Fík. Přízvisko „šílený“ je zde použito ve smyslu divoký, nespoutaný, plný energie – tak vypadalo jeho veškeré konání. Když přednášel nebo zpíval, tak řval, když vytvořil nějaké dílo, vzápětí ho rituálně zapálil. Tím, že Fiala – dle fotografa a organizátora akcí Petra „Kolji“ Horáčka – „žil underground za každýho režimu“, stal se po revoluci postupně bezdomovcem, až byl v roce 2012 v opuštěném polorozpadlém domku, kde bydlel, nalezen mrtev.

V Plzni existovala skupina The Suřík, která občas hrávala texty Milana Knížáka. Důvod vzniku kapely ale kytarista Jan „Hamr“ Eisenhammer vidí v prvním poslechu pásku s Plastiky. V kulturním podzemí se cítil dobře i saxofonista téže kapely Filip Posulda: „Člověk byl takovej jakoby sám se sebou víc spokojenej. Že nebyl závislej na tom, co se píše v novinách, co se ukazuje v televizi, co se říká v radiu…“ Což doplňuje i Hamr: „Hlavně to byla to cesta, jak prostě ven z tohohle režimu.“

Přehrát video

Diskuse diváků
  • ? 28. 10. 2017 11:55

    Disent

    Muselo to být zajímavé: Jenom s tím rozdílem, že Havlovi měli byt přes celé patro, kdežto my o dva…

  • Jirka13 3. 7. 2016 12:34

    To on ten underground se především vyznačoval tím,

    že nikdo na nic neuměl hrát. Když si přečtu od J. Černého: "Kupříkladu Plastici byli lepší muzi…

  • dr. Voštěp 29. 6. 2015 08:18

    zase ten náš vůdstok

    nepřechvalte. Vím, že jeden z "otců zakladatelů" o něm prohlásil, že se z undergroundového festiva…

Tato diskuse je určena pouze k výměně názorů mezi diváky. Pokud chcete zaslat dotaz nebo připomínku tvůrcům pořadu, obraťte se, prosím, přímo na Českou televizi.

Napsat do televize Vstoupit do diskuse

Stopáž: 52 minut – Rok výroby: 2013 – P  ST  AD
Žánr: Dokument
Tento díl ve vysílání

Tento díl pořadu v současnosti nevysíláme. Můžete si však nechat zaslat zprávu, pokud se objeví v aktuálním vysílání:

Nastavit připomenutí

Starší data vysílání najdete kliknutím na následující odkaz.

Hledat všechna vysílání:
pořadu / tohoto dílu

Osobnost dílu
Milan KozelkaMilan Kozelka

Multimediální umělec, výtvarník, básník a prozaik. Tulák a anrchista, pendloval po celém Československu, kde realizoval své umělecké performance. Od konce 90. let se věnoval zejména literární tvorbě. Zemřel v roce 2014.

» více «

Osobnost dílu
Zdeněk Vokatý „Londýn“Zdeněk Vokatý „Londýn“

Undergroundový „tulák“ a kytarista. Začátkem 70. let hrál ve skupině Aktual, později byl jedním z prvních, kdo podepsali Chartu 77, a stal se členem Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. Spolu s rodinou a Sváťou Karáskem odjel v roce 1980 do Vídně. Dodnes žije rozkročen mezi Rakouskem a Českem, stále hraje na kytaru a doprovází své přátele.

» více «

Osobnost dílu
Daniel „Dan“ MrázDaniel „Dan“ Mráz

Hudebník a organizátor undergroundových akcí na baráku ve Služetíně. V roce 1988 se pokusil utéct do Rakouska, ale byl chycen a odsouzen. Po odpykání trestu nakonec dostal vystěhovalecký pas do téže země, v které žil do poloviny 90. let. Poté se vrátil zase do ČR. 

» více «

Osobnost dílu
Tomáš „Hroch“ KábrtTomáš „Hroch“ Kábrt

Publicista, hudebník a organizátor neoficiálních akcí, původem ze Sokolova. Byl členem kapely Luncheon Beat a jedním ze zakladatelů Občanského fóra v Sokolově.

» více «