2. Jak jsme si společně i sami zpívali a hráli

V horkém podzimu před dvaceti lety zkoušeli v Slovenském národním divadle Ľudomila. Do premiéry zbývalo pár dní. Společnému státu Čechů a Slováků zbývalo pár týdnů. S předními slovenskými herci jsme si povídali o tom, jak vše prožívají. S mistrem Chudíkem, Božidarou Turzonovovou, Zuzanou Kocúrikovou, Ingrid Timkovou jsme po dvaceti letech bilancovali.

Na půdě Slovenského národního divadla v novém nastudování Čechovova Racka/Čajky se úžasně vzájemně doplňuje český Suchařípův a slovenský Vajdičkův překlad. Byli jsme při premiéře.

Stejně tak jsme byli i u fenomenálního úspěchu česko-slovenské manželské dvojice na bratislavské Nové scéně. Ona – Hana Gregorová (principálka a herečka). On – Radoslav Brzobohatý (první herec). Představení Tančírna.

Říká se, že vše zlé je k něčemu dobré. V případě československé populární muziky to platí také. Omezování českých hvězd šedesátých let v době normalizace neuvěřitelně katapultovalo slovenskou populární hudbu. O tom, jak jsme se k sobě po rozdělení k sobě otočili zády, abychom se za deset let o to intenzivněji našli, si povídáme s Josefem Vlčkem, Pavlem Andělem a Michalem Horáčkem. Jedeme na první koncert na Slovensko s Tomášem Klusem, na česko-slovenské hranici si povídáme s Michalem Malátným. Na stejné otázky odpovídá v Praze Igor Timko. Na koncertě v Pezinku Lucie Bílá. Zachytili jsme i krásnou atmosféru vzájemného souznění na společném koncertě Richarda Mullera a Dana Bárty.