Naše práce nás vzdělává, ať chceme nebo ne

„Natáčení v zoologických zahradách nám všem nesmírně rozšiřuje obzory,“ říká Monika Petrová, asistentka režie. „Pokud totiž nejste zanícený přírodovědec a milovník zvířat, který se neustále vzdělává a doplňuje své znalosti z různých typů škol, pak zákonitě musí nastat situace, kdy vidíte zvíře, o kterém jste v životě neslyšeli. Anebo naopak zjistíte, že to, co si pamatujete, má s realitou velmi málo, pokud vůbec něco, společného. Některá zvířata jsem v životě neviděla…“

Například?

„Tak třeba Člunozobec africký. Jsou to velmi plaší ptáci a setkání s člověkem se zdaleka vyhýbají. A jak vypadá? No, je to docela bizarní pták s velrybí hlavou, to je aspoň můj názor…“

A jak se točí zvířata?

„Vypadá to, že točit se zvířaty je těžší. Člověku řeknete, ať se otočí doprava nebo doleva, ať stojí nebo jde,…, ale požádejte třeba rybu. To asi neklapne. Je pravda, že u většiny zvířat nám pomáhají ošetřovatelé a chceme-li pohyb, tak je nalákají blíž třeba na jídlo. Nebo přijdou i na zavolání. Ale pokud to z časových důvodů nejde skloubit, tak prostě na pohyb čekáme. Čtvrt hodiny, půl,… Jsem ráda, že nejsem kameraman“, dodává Monika Petrová.

Taťána Reková

Rozhovory s tvůrci