Miroslav Táborský představuje jedinečné dílo meziválečné funkcionalistické architektury, jež získalo světový věhlas díky zápisu na prestižní seznam UNESCO (2012). Režie J. D. Novák

Vila Tugendhat představuje nadčasové funkcionalistické dílo jedinečného německého architekta Ludwiga Miese van der Rohe. Vilu vyprojektoval v roce 1928 pro manžele Tugendhatovy, kteří hledali „místo pro šťastný život“ a stavbu svého domova nijak finančně neomezili. To mělo značný vliv na celkový ráz domu, ale především na jeho vnitřní zařízení, které využívalo luxusních materiálů a na svou dobu nesmírně moderních technologií. Budova čerpá z myšlenky propojeného prostoru interiéru a jednoty s přírodou, k čemuž napomáhá nahrazení nosných zdí ocelovou konstrukcí a sklem, ale také systém pohyblivých okenních rámů a velkorysé řešení teras, hlavních společných prostor nebo zimní zahrady. Vila je pozoruhodně řešená i ve své orientaci k terénu. Hlavní vchod se nenachází v přízemí, nýbrž v nejvyšším patře a do hlavních místností se tedy schází.

Funkcionalistický skvost, jenž ve své době vyvolal kontroverzní reakce, silně zasáhly dějinné zvraty 20. století. Majitelé židovského původu vilu opustili těsně před nástupem nacismu, kdy zvolili emigraci do Spojených států. Během následujících desetiletí vila již nesloužila k původnímu účelu rodinného domu, její vnitřní vybavení bylo částečně rozebráno a přemístěno. Vila byla po náročné rekonstrukci zpřístupněna veřejnosti v roce 2011 a je dnes v takřka původní podobě obdivována návštěvníky z celého světa.

Stopáž26 minut
Rok výroby 2012
 ST AD HD