Největší tankové bitvy

Pobaltí 1944

Hodnocení pořadu:
1 2 3 4 5 Počet hlasů: 1  
Sdílet
| Poslat odkaz

V lednu 1944 zaútočila Rudá armáda podél celé Východní fronty. U řeky Neretvy prolomila obranu, vytvořila předmostí a sevřela německé jednotky v obklíčení. Kanadský cyklus dokumentárních rekonstrukcí

Tanky v tomto díle

Pobaltí 1944

Klikněte pro větší obrázekČervenec 1943. Dva roky trvající krvavé boje mezi Sovětským svazem a nacistickým Německem vyvrcholily v okamžiku, kdy Hitler nařídil svým jednotkám provést poslední pokus o rozdrcení Rudé armády. Po týdnech těžkých bojů u města Kursk byla německá armáda na ústupu. Bitva u Kursku ovlivnila celý výsledek války. Pro Rudou armádu to byl bod obratu. Na podzim 1943 připravili Sověti rozsáhlou ofenzívu, jejímž cílem bylo vytlačit Němce jednou provždy z území Sovětského svazu. Plán byl jednoduchý: zaútočit podél celé východní fronty s drtivou početní převahou techniky i živé síly. Na severu měli Sověti postupovat přes pobaltské státy na východní Prusko a dál směrem na Německo. 14. ledna 1944 Sovětská armáda zaútočila. Pro tažení v Pobaltí Sověti vyčlenili tři fronty s 1 200 000 mužů, 17 000 děly, a více než 3000 tanky a samohybnými děly. Sovětské tankové jednotky vždy spoléhaly na početní převahu. Rusové formovali velké skupiny tanků a vrhali je v celých vlnách do jednoduchých přímočarých útoků. Páteřním typem sovětských tankových sil byl střední tank T-34. Při hmotnosti necelých 30 tun byl vyzbrojen kanonem ráže 76 milimetrů. Skloněný čelní pancíř měl sílu 45 milimetrů. T-34 byl vyváženou kombinací palebné síly, pancéřové ochrany a pohyblivosti.

Když Rudá armáda tentokrát zahájila ofenzívu, byla její převaha tak velká, že německé jednotky neměly šanci. Německé jednotky musely ustoupit, stáhnout se na takzvanou Panther-Wotanovu linii. Pro obranu Panther-Wotanovy linie byli Němci schopni postavit jen asi 600 000 mužů, 7000 děl všech ráží, a asi 1200 tanků a samohybných děl. Němci se snažili co nejrychleji linii zesílit zbývajícími tanky, ale rychle postupující Rudá armáda je obešla. Sověti linii prorazili a vytvořili 15 kilometrů hluboké předmostí na západním břehu řeky Narvy. Nyní ohrožovali křídlo německé skupiny armád Sever a životně důležitou železniční trať. Před hlavním útokem vyslali jednotku tanků T-34, aby prověřila pevnost německé obrany v sektoru bráněném dvěma útočnými děly.

Panther-Wotanova linie

Klikněte pro větší obrázekPo několika týdnech bojů se Sovětům podařilo na německém jižním křídle vybudovat malé předmostí. Nyní plánovali udeřit směrem k Baltskému moři a německou skupinu armád Sever obklíčit. Ale museli zaútočit dřív, než jarní tání promění zmrzlou půdu v moře bláta, kterým neprojedou ani tanky. Do poloviny března shromáždili mohutné tankové síly, jejichž náporu nemohli Němci dlouho vzdorovat. V roce 1944 měli Němci k dispozici jen 16 tanků a 109 samohybných děl. Sověti měli 1580 tanků a samohybných děl. Tváří v tvář palebné a početní převaze vyslalo německé velení na místo jednoho ze svých nejzkušenějších tankových velitelů: generálporučíka Hyacintha Strachwitz von Gross-Zauche. Velitel dostal přezdívku Panzergraf, tankový hrabě. Protože to byl nejlepší generál tankových vojsk a šlechtic. Byl velmi oblíbený a navíc velmi vzdělaný. Generál Strachwitz rychle posílil protitankovou obranu na Panther-Wotanově linii, ale měl další problém: musel udržet zásobovací linie. Německá armáda už měla jen málo vozidel. Kromě toho měla i nedostatek paliva, protože paliva byl nedostatek v celém Německu.

Pro dobře zásobovanou Rudou armádu to mohlo být snadné vítězství, ale generál Strachwitz měl jednu výhodu: elitní tankovou jednotku, kterou mohl nasadit na nejohroženějším úseku fronty. Nejlepšími tankovými osádkami na německé straně fronty disponoval 502. těžký tankový prapor. Hvězdou 502. praporu byl Otto Carius, který z něho udělal jednu z nejúspěšnějších tankových jednotek německé armády. 17. března 1944 byl prapor uveden do stavu bojové pohotovosti a vyslán proti tankům Rudé armády, na životně důležitou křižovatku, bráněnou německou pěchotou. Otto Carius a jeho spolubojovník, také tankové eso, Albert Kerscher, dorazili, když Sověti zahájili těžkou dělostřeleckou přípravu.

Klikněte pro větší obrázekPo palebné přípravě vyrazily kupředu sovětské tanky T-34. Mezi nimi a jejich cílem stály jen dva tanky Otto Cariuse a Alberta Kerschera. Vývoj tanku Panzer VI s hmotností 57 tun byl zahájen v roce 1937. Tank byl vyzbrojen kanonem ráže 88 milimetrů. Díky 100 milimetrů silnému čelnímu pancíři dokázal odolávat palbě T-34. Carius vyslal Kreschera napřed, na otevřený prostor, přímo před hlavně postupujících T-34. Jedním z rozhodujících faktorů byly vysílačky. Němci dbali na to, aby byly všechny jejich tanky vybavené vysílačkami. Díky tomu dokázali pružně reagovat na změnu situace na bojišti. Dokázali si s Rusy doslova pohrávat. Pokus o ovládnutí dopravního uzlu selhal. Ofenzíva Rudé armády podél celé fronty v Pobaltí uvázla v jarním tání. Sověti mezitím postavili pro letní ofenzívu ještě silnější armádu, v síle přes milion mužů. Doufali, že se jim podaří německé vetřelce jednou provždy rozdrtit. Přicházející jarní tání zkomplikovalo pohyb tanků. Boje ustaly a podél celé Panther-Wotanovy linie zůstaly ležet hromady zničených tanků.

Operace Bagration

Ale Rudá armáda se nedala odradit a na jaře 1944 začali Sověti připravovat rozsáhlou letní ofenzívu. Klíčem k úspěchu byl výkonný zbrojní průmysl, který dokázal měsíčně vyrobit až 1300 tanků T-34. Německá třetí říše neměla šanci zvítězit, protože moderní války se nevyhrávají na bojištích, ale ve výrobních závodech. Třetí říše dokázala za celou druhou světovou válku vyrobit jen asi 35 000 středních a těžkých tanků, zatímco Spojenci jich vyrobili přes 200 000. Koncem jara měli Sověti k dispozici přes 1 200 000 mužů a 2500 tanků, připravených konečně vytlačit vzdorující Němce z Pobaltí. Sovětská ofenzíva začala přesně 22. června, na třetí výročí zahájení německého útoku na Sovětský svaz. Během pár týdnů postupovaly čtyři sovětské fronty přes Estonsko, Lotyško a Litvu a tlačily německou armádu směrem k Baltskému moři. Na jižním křídle Sověti postoupili o téměř 200 kilometrů směrem k Rižskému zálivu. Rozsah a prudkost útoku více než milionu vojáků Němce zaskočily.

Klikněte pro větší obrázekRudá armáda se valila jako parní válec. Němci před drtivou početní převahou v Pobaltí ustupovali podél celé fronty. Hitler svým velitelům nařídil provést další protiútok. Německé tanky se znovu vrhly do téměř sebevražedného útoku, jehož cílem bylo Sovětskou armádu překvapit a s trochou štěstí zpomalit její nezadržitelný postup. Kdysi silné tankové divize, které mívaly v roce 1941 kolem 120 až 140 tanků, teď měly pouhých 9 až 12 tanků. Fungovali jako hasiči… Posílali je z jednoho obtížného boje do druhého. Jedinou možností, jak získat na malý moment převahu, bylo využití momentu překvapení. V tomto směru byl Otto Carius mistrem. Když hlídky ohlásily sovětské tanky v jedné vesnici poblíž fronty, nechal nastartovat osm Tigerů a vyrazili. Jejich tankový prapor byl v celé skupině armád Sever jediný, na celých 1800 kilometrů fronty. Stáli sami proti asi dvěma tisícům ruských tanků. Otto Carius přišel s odvážným plánem. Potřeboval všechny tanky z vesnice Malinovo vylákat do otevřeného prostoru. Připravovali léčku. Proto museli využít moment překvapení. Moment překvapení byl jejich největší výhodou.

Ale Otto Carius a jeho bojový druh, také tankové eso, Albert Kerscher, narazili ve vesnici na nepříjemné překvapení – nový sovětský těžký tank. Němci narazili na sovětský těžký tank IS-2. Tank, pojmenovaný po sovětském diktátorovi Josefu Stalinovi, byl odpovědí Rudé armády na německé tanky Panther a Tiger. Čelní pancíř měl sílu 120 milimetrů a kanon ráže 122 milimetrů dokázal zničit i těžký tank Tiger. Během přestřelky trvající necelých 15 minut zničili Otto Carius a Albert Kerscher kolem patnácti sovětských tanků. Byl to jeden z nejpozoruhodnějších tankových soubojů celé války. Ale celkový obraz bojů zůstal nezměněn. Němci neměli šanci sovětskou ofenzívu v Pobaltí odrazit.

Klikněte pro větší obrázekV červenci 1944 se německá fronta začínala hroutit. Rudá armáda obsadila Vilnius a pokračovala v náporu na východní Prusko: první území samotné německé říše. Rudá armáda drtila vyčerpané německé jednotky podél celé frontové linie. Sověti dostávali pravidelně čerstvé posily a byli den ode dne silnější, zatímco Němci mleli z posledního. Bylo zřejmé, že se dlouho neudrží. Koncem července už Rudá armáda téměř úplně obklíčila poslední ustupující jednotky skupiny armád Sever. Jednotky sovětského 1. pobaltského frontu se blížily k městu Riga a utahovaly sevření. 30. července 1944. Sovětská armáda dosáhla Rižského zálivu a obklíčila 30 německých divizí. Hitlerova poslední naděje na obrat ve vývoji situace na východní frontě pohasla. Němcům rychle docházela munice, palivo i jídlo. Opakovala se situace jako u Stalingradu. Tentokrát však v kotli uvízlo půl milionu mužů. Němci znovu vsadili na generálporučíka Hyazintha hraběte Strachwitze.

Zpravodajská služba hlásila, že je zde sovětská obrana nejslabší. Generál Strachwitz tam 21. srpna vyslal průzkumnou jednotku, tvořenou deseti tanky Tiger. Jednotka proklouzla sovětskými liniemi a blížila se k lotyšskému městu Tukums, ležícímu nedaleko od zálivu. Město Tukums se hemžilo sovětskými tanky. Nejméně padesát tanků T-34 bylo rozmístěno v centru. Kdyby se je podařilo zničit, byla by ústupová cesta volná. Strachwitzova odvaha hraničila s šílenstvím. Němečtí důstojníci měli povoleno měnit rozkazy jednotkám, pokud to vývoj situace vyžadoval. Neměl prakticky žádnou pěchotu a vůbec žádné dělostřelectvo. Proto místo dělostřelectva použil námořní palbu. Generál Strachwitz a jeho štáb udržovali spojení s námořnictvem, takže mohli poměrně snadno řídit palbu lodních děl. Doufal, že se mu podaří vyřadit sovětské tanky dřív, než budou jejich osádky schopné zareagovat na německý útok. Generál Strachwitz zaslal německým lodím v Rižském zálivu souřadnice vlastních jednotek.

Klikněte pro větší obrázekBylo ojedinělé, aby byly jednotky Wehrmachtu podporované palbou lodí. Lodní děla střílela ze vzdálenosti 30 kilometrů. Granátům trvalo více než minutu, než dopadly na cíl. Palba byla intenzivní a účinná. Když generál Strachwitz dorazil se svými Tigery do Tukumsu, zbývalo mu zničit už jen pár posledních sovětských tanků, které se pokoušely uniknout. Sloupy kouře jasně vyznačovaly pohřební hranice zničených T-34. Odvážný útok generála Strachwitze vytvořil mezeru v sovětském obklíčení a umožnil vyčerpaným vojákům skupiny armád Sever uniknout. Díky ústupové cestě generála Strachwitze dokázalo z kotle uniknout téměř půl milionu mužů a ustoupit na západ. Druhý Stalingrad se nekonal. Ale rozsáhlý ústup byl začátkem konce Třetí říše. Rudá armáda před sebou tlačila Němce až k Berlínu a v květnu německé hlavní město dobyla. Když se dnes pamětníci bojů v Pobaltí ohlédnou zpět, tak si kladou otázku, zda nebyly všechny přinesené oběti zbytečné? Boje v Pobaltí si vyžádaly těžké ztráty. Obě strany ztratily stovky tisíc mužů. Tisíce civilních obyvatel všech tří pobaltských zemí padly, přišly o domov a veškerý majetek. Pozůstatky krutých bojů jsou dodnes rozeseté po celém Estonsku.

Litujeme, ale pořad není v iVysílání dostupný.

Diskuse diváků
  • smoulak1 9. 7. 2014 17:39

    Největší tankové bitvi

    Je mi 12 a hodně mě zajímají tanky, je to dobrý pořad, ve World of Tanks se jmenuju smoulak…

  • vojtěch drga 18. 10. 2013 21:03

    němci

    mám sice jen 11 let ale tvrdím že nejlepší byli němci a měli víbornou strategiy avízbroj a v…

  • Pavel 17. 9. 2013 10:07

    Doporučuji prohlédnout si pozorně fotosnímky z květnové Prahy roku 1945 - Rusové přijeli na amer…

Tato diskuse je určena pouze k výměně názorů mezi diváky. Pokud chcete zaslat dotaz nebo připomínku tvůrcům pořadu, obraťte se, prosím, přímo na Českou televizi.

Napsat do televize Vstoupit do diskuse

Originální název: Greatest Tank Battles – Stopáž: 43 minut – Rok výroby: 2010 – ST  HD
Žánr: Dokument
Tento díl ve vysílání

Tento díl pořadu v současnosti nevysíláme. Můžete si však nechat zaslat zprávu, pokud se objeví v aktuálním vysílání:

Nastavit připomenutí

Starší data vysílání najdete kliknutím na následující odkaz.

Hledat všechna vysílání:
pořadu / tohoto dílu

Další zdroje
Související pořady