Jak by vypadal život na území Československa po atomové válce v roce 1962? V protiatomových krytech by lidé žili nebo jen živořili?

Litujeme, ale pořad není v iVysílání dostupný
Video není k dispozici

V roce 1962 vypukla kubánská krize. Sovětský svaz rozmístil na Kubě rakety středního doletu. USA na to reagovaly blokádou Kuby. Kdyby se ze studené války stala horká, znamenalo by to jadernou válku. Z kontaktního prostoru střední Evropy by se stalo bojiště. Dopady takové války pro život v Čechách a na Moravě by se odvíjely podle katastrofického scénáře. Jen stovkám lidí by se podařilo zachránit v protiatomových krytech. Jak by vypadala životní alternativa těchto „vyvolených“? Bylo by možné v podzemí a při nulových vyhlídkách na budoucnost udržet při životě lidi i zbytky komunistické ideologie?

Historická křižovatka

Na jaře 1962 sovětské vedení rozhodlo o provedení operace Anadyr – vybudování sovětských vojenských základen, která měla být sovětskou odpovědí na rozmístění amerických střel v Turecku a Itálii. Přesun vojenského materiálu včetně raket středního doletu začal 12. července. V říjnu prezident Kennedy na základě snímků sovětských základen na Kubě rozhodl o námořní blokádě. Po sestřelení amerického špionážního letoun 27. října nad Kubou dal Kennedy Sovětskému svazu ultimátum požadující stažení sovětských raket do 48 hodin. Ve stejný den byla Sovětská ponorka B-59 směřující ke Kubě, vybavená atomovými zbraněmi, vypátrána americkými válečnými loděmi v Sargasovém moři. Americké torpédoborce ji držely v šachu granáty vybuchujícími v její těsné blízkosti. Kapitán ponorky Savickij nařídil přivést jaderná torpéda do bojové pohotovosti. Jaký průběh a dopady by měla třetí světová válka na život ve střední Evropě?

Alternativní online scénář

(Neshoduje se s historickou fikcí rozehranou ve vysílaném díle).

Stopáž17 minut
Rok výroby 2010
 P ST
ŽánrDokument