00:00:07 DOKTOR MARTIN

00:00:55 ZAVRČENÍ

00:01:05 -Jak dlouho jsi vzhůru?
-Asi hodinu. Nemohla jsem spát.

00:01:10 -James tě vzbudil?

00:01:12 -Ne. Jen jsem chtěla napsat tu svou výpověď. Nějak mi to nejde.

00:01:15 -Proč?-Protože jsem ve škole od svých pěti let.

00:01:18 -Už sis to snad rozmyslela.
-Eh, to ano, rozmyslela.

00:01:22 -Nejsi přetažená?
-Asi.

00:01:25 -Mám ti to napsat?
-Ne, jen je to těžké.

00:01:29 -Nemělo by.

00:01:31 Vážený pane a tak dál. Píšu vám, neboť vás chci informovat,

00:01:34 že bych ráda odstoupila z funkce ředitele.

00:01:36 -Martine, to mi nepomůže.

00:01:39 -Mmm.

00:01:53 -Pět! Šest!

00:01:57 Jedeme! Sedm! Osm!

00:02:00 To je skvělé! Devět! Deset!

00:02:05 -V pořádku? Tak to vezmeme kousek za roh.

00:02:18 -Konec. Vesla nahoru.

00:02:24 -To stačí.

00:02:26 Jste připraveni? Trénink začíná přesně za deset minut.

00:02:29 -Slečno Taylorová, vítejte opět v Portwennu.

00:02:32 -Strážník Penhale. Vypadáte dobře.

00:02:36 Pořád ve službě?

00:02:39 -Jako rozhodčí bych chtěl poctivý závod.

00:02:42 Ne, jako to bylo loni.-Uvidíte, že jsme vás porazili spravedlivě.

00:02:46 -Pouze po technické stránce. A jen po opakované žádosti.

00:02:51 Ne tak úplně čestně.

00:02:53 -Já ty pravidla nedělala. Jen jsme zřejmě lepší než ostatní.

00:02:58 -Vážně? Co je pak článek 20?

00:03:00 -Všechny čluny musí dokončit závod podle následujících instrukcí.

00:03:03 -Patrně se mýlíte. Ne, máte pravdu.

00:03:07 -Postavit. -Myslím, že budeme nejlepší. -To je otázka.

00:03:12 -Dobré ráno.
-Dobré ráno.

00:03:16 -Jste ve formě.
-Díky.

00:03:24 -Tak jo, jdeme.

00:03:26 -Nějak moc si věří.

00:03:28 -Protože mají proč. Vyhrají počtvrté v řadě.

00:03:30 -No, Ellie, jak vždycky říkám, jen dnešek je jistý, ne zítřek.

00:03:35 -Stačí, když uposlechneme Ericových povelů.

00:03:38 Má vůdčí pozici a udává rytmus. Myslím, že určitě máme šanci.

00:03:42 -Au! -Oh, tati.
-Nic mi není. V pohodě.

00:03:45 Hněte s tou lodí. -Pryč s tou lodí. Pořádně zatlačte.

00:03:49 -Výborně, Pippo. Právě jsi zrakvila našeho nejlepšího veslaře.

00:03:54 Co se stalo? Máš něco s rukou?
-Jenom s prstem.

00:03:57 -No nazdar. Asi to nebude tak strašný.

00:03:59 -Jdu k doktorovi, jestli mi s tím může něco udělat.

00:04:02 Musíš mě zaskočit v rybím stánku.

00:04:04 -Co? Já do toho vůbec jít nechtěla, byl to tvůj nápad.

00:04:07 -Ellie!
-Teď musím jít na ten pitomý stánek

00:04:10 a mít tu pitomou čepici a smrdět rybama!

00:04:13 -Strašně mě to bolí.

00:04:15 Buď tak laskavá a otevři ten stánek. -Grrr!

00:04:25 -Co máte s nohou?

00:04:27 Tedy ne, že by vám to ubíralo nějak na kráse.

00:04:31 -Staré zranění z tréninku. Říká se tomu zasvěcení.

00:04:35 -Zasvěcení vypadá dost bolestivě.

00:04:38 -Takže v pět se potkáme u garáže. Promiň, ale oběd s tebou nestihnu.

00:04:42 Ahoj, zlatíčko. Už jdu pozdě, pa.

00:04:45 -Morwenno? Přestaňte blbnout s loděmi a otevřete ordinaci.

00:04:48 -Jen se zajdu převléknout.

00:04:50 -Dobré ráno. Máte chvilku?

00:04:52 Tohle je doktor Ellingham, podívá se vám na nohy, nohu.

00:04:56 -Jo. Takže teď to hodně bolí.
-Na vyšetření se musíte objednat.

00:04:59 -Jen mi řekněte, co to je.
-Je to noha.

00:05:02 Jestli chcete diagnózu, objednejte se v ordinaci.

00:05:07 -"Je to noha." Chm.

00:05:13 -Ale?!

00:05:15 Ale, pomůžeš mi?
-Mám práci, tati.

00:05:19 -Ale! Ale!
-Ah.

00:05:21 Co je?
-Mám tu muka.

00:05:24 -Ach, bezva. Tak jo!

00:05:34 -No, dal sis načas.

00:05:37 -Balím krabice. Co se stalo?
-Moje noha.

00:05:40 Musíš mě dostat na kopec za doktorem.

00:05:45 -Teď?
-Ne, jestli ti to nevyhovuje.

00:05:48 Skoro tu chcípnu kvůli té bolesti, co mi vystřeluje do prstů.

00:05:53 Ale jestli se chceš napřed nasnídat a přečíst si noviny...

00:06:12 -Musíte si dítě vyzvednout včas, jinak dostanete pokutu.

00:06:16 -Vezmete si Jamese, prosím?

00:06:19 Co to máte s rukou?
-Nic, jen vyrážka.

00:06:22 -Ukažte.
-Objevila se přes noc.

00:06:25 -Vypadá to jako lichen planus.
-Co to je? Je to nakažlivé?

00:06:29 -Ne. Stavte se v ordinaci a něco vám na to předepíšu.

00:06:32 Ale neškrábat, bude to horší.

00:06:35 Ahoj, Jamesi. Pěkný den.

00:06:37 ZADUNĚNÍ
-Au! Ach!

00:06:41 -V pořádku?

00:06:44 -Jen žádnou paniku, nic se neděje. Jen jsem přehlédl poslední schod.

00:06:49 -Nevšímejte si ho, má obě nohy levý.

00:06:57 Doktor říkal, že to není nakažlivé.

00:07:05 -Co vaše noha?
-Eh, už to snad bude lepší.

00:07:08 -No, a co ta boule?
-Není tak velká jako ráno.

00:07:13 Ale asi bych měla zajít za tím doktorem.

00:07:16 -Vřele vám to doporučuju. Jako rozhodčí mám právo rozhodnout,

00:07:20 jestli jsou lidi pro závod fyzicky fit a nebo ne.

00:07:23 No, a tohle vypadá příšerně.

00:07:26 -Ano, jistě. Po tréninku zajdu za doktorem Ellingtonem.

00:07:29 -Ellinghamem.
-Cože?-Je to doktor Ellingham.

00:07:33 -Ovšem.

00:07:35 -Je tamhle nahoře.

00:07:37 Řekněte, že vás posílá Joe Penhale. On už bude vědět.-Ano.

00:07:41 Vezme mě kvůli tomu přednostně?
-Patrně ne. Ne.

00:07:45 -Tak proč bych to říkala?

00:07:49 Chcete na mě zapůsobit.
-Ah, eh.

00:07:53 Zapůsobilo to?
-Ne.

00:07:59 -Napravíte mi ho?

00:08:02 -Není zlomený, jen vykloubený. Tam se koukněte.

00:08:05 -Á! Příště mě varujte, doktore.

00:08:09 -Cítíte to?-Jo.
-Bezva. Dostanete dlahu a bandáž.

00:08:13 -A na jak dlouho?
-Přijďte se mi ukázat za tři dny,

00:08:16 ale musí to zůstat zavázané dva týdny.

00:08:19 -Ne, ne. Máme přece závod.
-Nebudete závodit.

00:08:23 -Nějak to jít musí.

00:08:25 Přemluvil jsem do toho i Ellie. Většinu času tráví na telefonu

00:08:28 a dost ji to naštve, jestli bude veslovat beze mě.

00:08:31 Nemůžete mi dát jenom nějakou injekci nebo něco?

00:08:35 -Ruka musí zůstat v klidu,

00:08:37 aby nedošlo k ještě horšímu poranění.

00:08:40 -Je to důležité.
-Ne, není. Je to jen závod.

00:08:47 -No?
-Je mi to líto.

00:08:49 -A nešlo by s tím něco udělat?
-Ne, nešlo.

00:08:52 -Och. Doktore, můžete mi pomoct?

00:08:56 -Ano. Běžte dál.
-Děkuji. Och.

00:08:59 -Moc rád bych do toho závodu šel.

00:09:01 -Kde najdu na poslední chvíli někoho, kdo tě nahradí?

00:09:05 -Ne. Ne. Tedy já bych rád.

00:09:08 Šel bych do toho, ale zítra musím být v hospodě.

00:09:11 Zvlášť, když je táta na hromadě.
-Bezva.

00:09:19 -Je to dna.
-Dna? Ale já přeci nepiju, doktore.

00:09:23 -To nemá s dnou nic společného. I děti ji mají.

00:09:27 Je to genetická dispozice vysokého stupně kyseliny močové v krvi.

00:09:31 -Tak to je velmi zajímavé, ale já prožívám muka.

00:09:34 -Jistě. Předepíšu vám naproxen na utlumení bolesti.

00:09:36 A udělám krevní testy, jestli by vám pomohl allopurinol.

00:09:39 Nebo je to na dlouhodobou léčbu.

00:09:42 -Potřebuji se postavit na nohy, abych mohl pomáhat.

00:09:44 Můžete mi dát něco, co rychle zapůsobí?

00:09:46 -Ne, takhle to nefunguje.

00:09:49 Nohu nechte týden nahoře, ledujte si palec a pít hodně vody.

00:09:53 -Když mi nepomůžeš ty, tak myslíš, že někdo jiný ano?

00:09:57 -Vy umíte veslovat, ne, pane Clevelande?

00:09:59 -Uměl jsem. Kdysi jsem vesloval vedle tvého dědy, Morwenno.

00:10:03 -Vážně? O tom nevím.
-Než ses narodila.

00:10:07 Jestli jseš v tísni, tak bych mohl zase do lodi a...

00:10:12 -Máte pravdu, pane Clevelande, určitě někoho najdeme. Děkuju.

00:10:18 Ahoj, Alice. -Potřebovala bych k doktorovi Ellingtonovi.

00:10:21 -Je Ellingham. Ellingham.
-Ano, Ellingham.

00:10:24 Mohla by ses zastavit asi tak za hodinu?

00:10:28 -Nejde to dřív? -Já nespěchám. Může klidně přede mnou.

00:10:34 -Prý máte o muže méně.

00:10:37 Najdeš někoho? To by pak už nebyl závod, že ne?

00:10:41 -Jo, tenhle rok to bude asi jiné. Posaď se.

00:10:44 -Možná.

00:10:46 -Jsi v pořádku? -Mám dnu. Na týden musím dát nohu nahoru.

00:10:51 -A co hospoda?
-Jsem invalida.

00:10:54 -Kdo je další?
-Alice Taylorová. Je z Port Carran.

00:10:57 Zaregistruju ji jako dočasného pacienta.

00:11:00 -Ano. Račte dál.
-Díky.

00:11:02 -Ahoj, Berte. -Ahoj, Janet.
-Celý týden?

00:11:04 -Morwenno, děkuju vám.

00:11:06 -Asi bych mohl přijít na večeři, ale co snídani do postele?

00:11:10 -(zpěv) Na obzor za sluncem po vlnách kloužeme.

00:11:15 Hej poplujem.

00:11:19 Na obzor za sluncem po vlnách kloužeme.

00:11:25 Jo, moře je svoboda, moře mám rád.

00:11:28 -Musím ti něco říct. Udělala jsem rozhodnutí.

00:11:32 -Odcházíš od Martina?
-Ne. Rozhodla jsem se dát výpověď.

00:11:38 Myslím.
-Myslíš?

00:11:40 -Byla jsem si jistá.

00:11:43 Ale lehko se to řekne. Daleko těžší je to udělat.

00:11:47 Budou mi chybět děti a taky škola.

00:11:50 -Musí to být těžké.
-Hm.

00:11:54 -A jestli odejdeš, mohla bych nastoupit místo tebe?

00:11:58 -Tak to netuším.
-Ne, samozřejmě.

00:12:02 Ale mohla bys mě doporučit, kdybys chtěla.

00:12:05 Nenápadně.
-Pippo.

00:12:11 Je to pěkné. Na zahájení to bude fajn, jen to vypilovat.

00:12:17 -Už nějaký čas to bolí.

00:12:19 Díval se mi na to můj doktor, ale zvětšuje se to.

00:12:21 -Je to Bakerova cysta, může se objevit rychle.

00:12:23 -Dá se to odstranit?
-Ne. Odsaju to.

00:12:26 Kdyby praskla, což vypadá, že brzo udělá,

00:12:29 tekutina se vylije do lýtka a je to mučivá bolest.

00:12:32 -A jestli to zvládnete, můžu zítra závodit?

00:12:34 -Ano. Odsaju tekutinu a zavážu to.
-Takže to nebudete otevírat?

00:12:38 -Ne. Vpíchnu jehlu a stříkačkou vám to odsaju.

00:12:41 -Mám jen velký problém s jehlama.
-Je to jediná možnost.

00:12:45 -Mám příšernou zkušenost. Měla jsem jako dítě žloutenku.

00:12:48 Vzali mi spoustu krve a strašně to bolelo.

00:12:51 -To je pochopitelné.

00:12:53 -Ne. Jestli ji do mě píchnete, mohla bych omdlít.

00:12:56 Doktor mi dával lorazepam. Sedativum.

00:12:58 -Nedám vám zbytečné léky.

00:13:00 Máte na hodinkách vteřinovou ručičku?-Ano.

00:13:03 -Položte se, sledujte ji a počítejte ty vteřiny nahlas.

00:13:08 No tak.

00:13:12 -Dvacet. Dvacet jedna. Dvacet dva.
-Fajn. Je to jen lokální anestezie.

00:13:20 -Dvacet pět. Dvacet šest. Dvacet sedm. Dvacet osm. Dvacet devět.

00:13:25 Třicet. Třicet jedna. K čemu to je?-Kdybyste zvracela.

00:13:30 -Čtyřicet jedna. Čtyřicet dva. Čtyřicet tři. Čtyřicet čtyři.

00:13:34 Čtyřicet pět. Čtyřicet šest. Čtyřicet sedm. Čtyřicet osm.

00:13:38 Čtyřicet devět. Padesát.

00:13:40 Padesát jedna. Padesát dva. Padesát tři.

00:13:44 Oh ne. Ne, ne, ne.

00:13:47 Ne! Ne! Dejte tu věc pryč!
-Co to děláte? Neblázněte.

00:13:50 -Dejte to pryč!
-No tak! Sakra.

00:14:10 -Proberte se! Doktore, jste v pohodě?

00:14:16 -Přestaňte.

00:14:20 Bože.

00:14:23 Ještě krvácí?
-Něco se stalo?-Jděte ven!

00:14:27 Morwenno, potřebuju náplasti a motýlky.

00:14:30 -Jistě.

00:14:34 Víte, že jste oba omdleli? A upadli jste.

00:14:37 -On taky omdlel?

00:14:39 -Proč ty jsi omdlela?
-Nesnáším jehly.

00:14:43 Co to mám na hlavě?
-Asi ses praštila, jak jsi padala.

00:14:49 -Říkala jsem to a vy jste neposlechl. A teď tohle!

00:14:53 Musím zítra vyhrát pohár.
-Měla byste zůstat doma.

00:14:56 -Neměl byste ordinovat, jste labilní.

00:14:59 -Běžte domů a odpočiňte si.
-Ne! Zacházel jste se mnou hanebně.

00:15:03 -Cože? Odsál jsem vám cystu a ošetřil zranění.

00:15:06 -Za to zranění můžete sám.
-To je absurdní.-Tak dost!

00:15:12 -Mám ti zavolat taxi?
-Ne, můžu chodit.

00:15:17 -Leželi na podlaze oba dva.
-Jako vážně?

00:15:35 ZAKLEPÁNÍ
-Ano.

00:15:39 -Mám vám přeobjednat pacienty?
-A proč byste měla?

00:15:43 -No, jestli se... Víte, necítíte dobře.

00:15:46 -Ne, v pořádku. Děkuji. Může další.
-Dobrá.

00:15:51 Eh, Mel je tady. Je tu dřív, ale má naspěch.

00:15:55 -Ano. Pojďte dál. Posaďte se. Děkuji.

00:16:02 Ukažte mi to.

00:16:08 -Jste v pohodě? Prý jste omdlel.

00:16:12 -Je to lichen planus.

00:16:14 Neví se, proč se objevuje, takže není možná žádná prevence.

00:16:18 Předepíšu vám kortikoidní mast ke zmírnění svědění.

00:16:22 Myjete se mýdlem?-Jistěže. S mojí hygienou je vše v pořádku.

00:16:26 -Mýdlo vám vysušuje pokožku a zhoršuje svědění.

00:16:29 Nadále se myjte už jen čistou vodou.

00:16:32 -A zmizí to?
-Mělo by. Za šest až devět měsíců.

00:16:36 Co to máte na ruce?

00:16:39 -Graham se svalil a kopnul mě tam.
-Kdo je Graham?

00:16:42 -Graham. Můj muž je Graham. Ráno jste ho viděl.-Aha.

00:16:46 A padá často?

00:16:48 -Občas.

00:16:50 -Myslíte, že má problém s alkoholem?-Ne.

00:16:54 Občas si dá pivo, ale velmi zřídka.

00:16:57 Ale to nevidím jako problém.
-Opravdu ne?

00:17:00 -Říkáte, že mi lže?
-Nic jsem neřekl.

00:17:03 Jen ať za mnou přijde.
-On by sem nepřišel.

00:17:05 -Proč ne? Řekněte mu to. Jste drsná, udělá, co mu řeknete.

00:17:09 -Ano. Dobře. Díky.

00:17:13 -Máš někoho?
-Ne.

00:17:15 Polovina vesnice nechce veslovat, protože si myslí, že prohrajeme,

00:17:18 a druhá polovina je fyzicky neschopná.

00:17:21 -Nasaďte mě jako zálohu. Věřím ve tvé schopnosti.

00:17:24 -Chippy říkal, že dáváš Port Carranu mírné naděje na vítězství.

00:17:29 -Jsem celý rozbolavělý a jen chci, abych měl klid.

00:17:32 -No tak, Ale, prosím.
-Naposled, když jsem seděl v lodi,

00:17:35 plácnul jsem veslem ženu, až jsem jí přerazil nos.

00:17:38 -To si pamatuju.
-Jo. Byla to nehoda.

00:17:41 Morwenno, pomohl bych rád, ale musím být tady.

00:17:45 -Hospoda se otevírá až později. A Louise jsem slíbil,

00:17:48 že přijdu ke škole a pomůžu s prodejem lístků a programů.

00:17:51 -To je od tebe laskavé, Berte.
-Hm.

00:17:54 -Udělat něco pro dobro vesnice. Jen kdyby bylo víc takových lidí.

00:17:59 -Dokud neřeknu ano, tak se mě budeš ptát pořád a pořád.

00:18:02 -Ne. Jestli se tak bojíš sednout si do lodi,

00:18:05 tak to přece vůbec nevadí.

00:18:09 -Já se nebojím.

00:18:12 Ne.

00:18:16 Dobrá, beru to.

00:18:21 Jo. Hm.

00:18:28 -Ano?

00:18:30 -Dobrý den.

00:18:32 Potřebuju paracetamol, prosím.

00:18:36 -A jéje. Co se vám stalo?
-Omdlela jsem v ordinaci u doktora.

00:18:40 A doktor taky omdlel. Bylo to absurdní.

00:18:44 -Cože? A je v pořádku?
-On ano.

00:18:47 Bylo to prý kvůli krvi, co mi tekla. -Ano. Je to mučedník.

00:18:52 -Vážně? A proč?
-Má soužení. Fobii.

00:18:55 Má ji od chvíle, kdy sem přišel. Už než sem přišel.

00:19:00 Proto musel odejít z Londýna.

00:19:03 A bojuje s tím dennodenně.

00:19:07 -Děkuji.

00:19:09 Moc jste mi pomohla.

00:19:12 -Pětačtyřicet penny, prosím. Děkuji.

00:19:17 -Ale proč jsi omdlel?

00:19:20 -To nevím.

00:19:22 -Ta fobie na krev se ti zhoršila?
-Ne, to asi ne.

00:19:25 -Měl jsi to přeci pod kontrolou.
-Mám to pod kontrolou.

00:19:29 Ale hledáme tady auto. Co tohle? Je praktické?-Ne.

00:19:33 -Louiso? Dobrý den, doktore.
-Tohle se mi líbí.

00:19:36 -Máte levný provoz, všude zaparkujete.

00:19:39 Jestli chcete, můžete se v něm projet.

00:19:41 -Špatně artikulujete. Vy jste pil?
-To tedy ne.

00:19:44 Mluvil jste s mojí ženou?

00:19:46 -Martine. Ano, ráda bych se v něm projela. To bych chtěla.

00:19:50 -Přinesu klíčky.

00:19:52 -Tohle?
-Mmm. To je fakt vtipné.

00:19:55 -Vtipné.

00:20:11 Je hodně malé, ne? Kam dáš dětskou sedačku?

00:20:15 -Přece na přední sedačku.

00:20:17 -Kde budu sedět já?
-Není to na rodinné výlety.

00:20:20 Jen mě to má převézt domů z akademie.

00:20:23 -Přeřaď na trojku.
-Ano. Vím, co dělám.

00:20:26 -Je to už dlouho, co jsi řídila.
-Martine, pššš.

00:20:31 Mimochodem, přijdeš se zítra podívat na ten závod?

00:20:35 -Nemám to v plánu.
-Je to mé poslední vystoupení.

00:20:38 Hodně to pro mě znamená, abys tam byl.-Zrcátko.

00:20:43 Už jsi podala tu výpověď?
-Hm. Skoro.

00:20:46 -Jak to myslíš?
-Napsala jsem dopis,

00:20:50 ale oficiálně jsem ho ještě nikomu nepředala.

00:20:53 -Nějak tomu nerozumím.
-Že jsem ho prostě neposlala.

00:20:57 -Proč ne?
-Protože, Martine. Nemohla jsem.

00:21:00 Nech mě soustředit se na řízení.

00:21:04 -Jedeš moc při kraji.
-Ano.

00:21:06 -A pomalu do zatáčky.
-Ano. Já už jsem auto řídila.

00:21:10 -Ne tohle.

00:21:14 -Myslíš, že si před doktorem můžeš pouštět pusu na špacír?

00:21:18 -Protože mám o tebe starost. Kolikrát do týdne jseš namol.

00:21:22 -Nejsem! Proč mi nevěříš?
-Nejsem pitomá! Půjdeš za ním!

00:21:26 -No, tak jak se vám v něm jelo?
-Jo, prima.

00:21:30 -No, zřejmě se ještě podíváme na jiné auto.-Ne, ne. Já ho beru.

00:21:33 -Tak já zařídím papíry.

00:21:36 Ještě jednou ho prohlédnu a zítra vám ho předám.-Děkuji.

00:21:40 Jsou to moje peníze, Martine.
-Ano. Já to chápu, ale...

00:21:44 -Ale co?
-Ale nic.

00:21:47 -Je to pěkné auto, řekla bych.

00:22:12 ZABUŠENÍ

00:22:18 -Omlouváme se, ale řekl jste, že když bude Graham chtít...

00:22:22 -Ano. Pojďte dál.

00:22:33 -Takže jsme si promluvili. A on stále tvrdí, že nepije.

00:22:37 -Nepiju.
-Ale něco se děje nebo ne?

00:22:41 -Proto jsem přišel, pane doktore.

00:22:43 Víte, někdy se v noci jen tak potácím

00:22:47 a druhý den je mi strašně.

00:22:49 Mám obavu, jestli to není parkinson.

00:22:53 -Proč si to myslíte?

00:22:55 -Něco jsem si o tom vyhledal a mám příznaky.

00:22:58 -Vážně? Takže něco z následujícího?

00:23:01 Ztuhlost, poruchy zraku, křeče, potíže s polykáním, třesením?

00:23:07 -Mívám žaludeční křeče.

00:23:10 -Nic dalšího?
-Ne.

00:23:14 -Není to parkinson.

00:23:16 Dieta?
-Ne, nedržím.

00:23:19 -A co jíte?

00:23:21 -Kousek sýra, chleba, kuře.

00:23:25 Mel peče hodně dobré páje, čerstvé sýry, ryby.

00:23:30 Tak prostě různě.
-Nemluvte.

00:23:33 Fouknete si do tohohle. To zjistí množství alkoholu v dechu.

00:23:38 -Marníte tady svůj čas. Já opravdu nepiju.

00:23:45 -Ukažte.

00:23:48 Tohle říká, že ano. Odpovídá to dvěma sklenkám vína nebo cideru.

00:23:53 -Nechceš mi něco říct, Grahame?
-To není možný.

00:23:56 -To je evidentní důkaz. Nebo chceš ten fakt popírat?

00:23:59 -Vezmu vám krev, tam se ukáže množství alkoholu.

00:24:03 -A neomdlíte?

00:24:06 -Já tomu teda nerozumím.

00:24:09 Ani se nepamatuju, kdy jsem se naposledy napil alkoholu.

00:24:13 -Máš stres v práci.

00:24:15 Když mi řekneš pravdu, Grahame, slibuji, že se nebudu zlobit.

00:24:19 -Říkám pravdu.
-Ale prosím tě.

00:24:22 -Než přijdou výsledky krevního testu, nesmíte řídit.

00:24:27 -Musím přivézt to auto Louise.
-Já to udělám.

00:24:30 Počkej venku, chci si ještě promluvit s doktorem o mé vyrážce.

00:24:45 No?-Jak jsem vám už řekl, lichen planus.

00:24:49 -Ne, nejde o mě. Co Graham?

00:24:52 Má spoustu chyb, ale lhář tedy rozhodně není. Aspoň doufám.

00:24:56 -Jestli je alkoholik, tak ti své pití často utajují.

00:25:00 Podívejte se po nějakých důkazech.

00:25:03 -Budu ho hlídat jako ostříž.
-Dobře.

00:25:13 -Dobré ráno, strážníku.-Ááá!
-Nechtěla jsem vás vyděsit.

00:25:16 -Ne. Jsem trénovaný, jak reagovat v případě nebezpečí.-Jistě.

00:25:21 -Ale nesmíte se takhle plížit.

00:25:24 -Nepácháte sabotáž na naší lodi?
-Jen ji přeměřuji.

00:25:27 Jako rozhodčí beru svou nestrannost velmi vážně. Ano.

00:25:32 Slečno Taylorová, cítíte se na to, abyste závodila?

00:25:36 -Cože?

00:25:38 -Řekl doktor, že můžete závodit?
-Ovšem. Je to jenom cysta.

00:25:42 Zabodl tam jehlu, odsál to a pak zkolaboval.

00:25:48 -Chtěl jsem se letos oženit, ale má žena mě víceméně opustila.

00:25:56 Měl to být nejkrásnější den života a proměnil se v ten nejhorší.

00:26:01 -No a?

00:26:03 -Občas si myslíme, že konáme správně, i když vlastně ne.

00:26:07 Jsme tak odhodlaní,

00:26:09 že si nevšimneme, že je to hloupost.

00:26:12 -Jo, to jo. Děkuji za vaši ohleduplnost.

00:26:17 Je mi vás líto.
-V pořádku.

00:26:20 -Ale jde tu jen o to jedno.

00:26:24 Loni jsme vyhráli a taky rok předtím. A letos vyhrajeme zase.

00:26:28 -Vy jste neslyšela, že není třeba vyhrát,

00:26:32 ale důležité je se zúčastnit?

00:26:34 -Slyšela. Ale od lidí, co nevyhráli.

00:26:37 Promiňte.

00:26:41 -Odpoledne je můžete odvézt na ten závod,

00:26:44 ale nezapomeňte je držet pořádně na uzdě. -Dobře.

00:26:49 -Vážně?
-Jen kontrola.

00:26:52 -Kontroluješ mě celou noc a celé ráno.

00:26:56 Vstala jsi o půlnoci, když jsem šel na blbej záchod...

00:27:00 To jsem nechtěl.

00:27:02 -Nebojte se, to hravě zvládneme.

00:27:06 -Tak stát! Soustřeďte se, než to všechno zkontrolujeme.

00:27:11 -Vypadají daleko líp než my.

00:27:13 -Nezáleží, jak vypadají, ale jak to zvládají.

00:27:15 -Jak vyhráli už čtyřikrát po sobě?
-Ale my máme něco, co oni ne.

00:27:20 -Tak to neříkej.
-Ne, nechtěla jsem nic říkat.

00:27:25 Ale je to už věčnost, co Portwenn ochutnal vítězství.

00:27:29 Loni jsme byli už blízko, ale Port Carran nám tu trofej vyfouknul.

00:27:35 Ovšem letos si ji vezmeme zpět, protože dnešek je náš den slávy.

00:27:45 Tak teď jste měli začít jásat a tleskat.

00:27:48 SIRÉNA Och!

00:27:54 -Takže všichni poslouchejte! Všichni sem!

00:27:59 Nastoupíte do lodí a doplujete ke startovní lajně.

00:28:03 Ten klakson vám oznámí začátek závodu.

00:28:06 Poplujete v řadě kolem bójky a pak zase zpátky.

00:28:10 Tým, který první překročí cílovou čáru, bude vítězem.

00:28:15 Ať vyhraje ten nejlepší.

00:28:17 -Hodně štěstí, Portwenn.

00:28:22 -Snad se utopí.

00:28:26 -Tak jdeme na to.

00:28:28 -Hele, dej jim program a lístky.

00:28:31 Nechtěly byste si vsadit na vítěze?
-A je to na charitu?

00:28:37 -Jen při sázce na Portwenn.
-Ne, díky.

00:28:40 -Jak krásný den.

00:28:42 -A je to tady, dámy a pánové.

00:28:45 Nezapomeňte se všichni zastavit na pokladně.

00:28:48 Nechceme tady žádné skrblíky.

00:28:51 Je tu i tombola, jestli chcete zkusit štěstí.

00:28:54 I já si koupil dvacet lístků, takže bude lepší letos vyhrát.

00:29:00 -Louiso?

00:29:02 Oh, velmi námořnické.
-Jen jsem se snažila.

00:29:07 -Ukaž, zavážu ti to.
-Díky.

00:29:10 -Je tu Martin? Potřebovala bych s ním mluvit.

00:29:13 -Nejspíš je zavřený v ordinaci a vyhýbá se lidem.

00:29:17 Říkala jsem, ať přijde, že je to má poslední akce, ale znáš Martina.

00:29:21 Omluv mě, Ruth.

00:29:23 Davide, jdeš pozdě. Už jsme v kostýmech, tak si pospěš.

00:29:26 -Máme tu skvělý piškotový koláč od paní Thompsonové.

00:29:29 Patrně jediná věc tady, která nemůže plavat. Cha, cha, cha.

00:29:33 Ne, paní Thompsonová, potom, co jste všechno dokázala zvládnout,

00:29:38 smekám, že jste dnes ráno vstala a upekla koláč.

00:29:42 Takže. Morwenna mívá strach z veslování,

00:29:45 ale naštěstí ta loď už jednou plula.

00:29:49 Ano, plula. Chm.

00:30:15 -Martine, jsi tady?

00:30:26 -Ahoj.
-Slyšela jsem o tvé mdlobě.

00:30:29 Proč jsi mi o tom nepřišel říct?
-Bylo to jen jednou.

00:30:33 -Všechno je jednou, než se to stane znovu.

00:30:36 Jak to Louisa myslela, když řekla, že je to její poslední akce?

00:30:40 -Odchází z výuky. Chce se plně soustředit na tu svoji praxi.

00:30:43 -Aha, výborně. A jsi s tím smířen?

00:30:46 -Ano. Probrali jsme to. Dobré rozhodnutí.

00:30:50 -Proč se tu schováváš, když chtěla, abys za ní přišel na ten závod?

00:30:55 -Neschovávám se.-No dobře, pak tam můžeš jít se mnou. Jdeme.

00:31:01 -Ano. Je ti jasné, že tam budou zpívat děti a bude to příšerný?

00:31:05 Neříkej pak, že jsem tě nevaroval.

00:31:08 -É, kousek toho piškotu, prosím. Větší.

00:31:14 -Jé, Mel?
-Oh.

00:31:17 Nevěděla jsem, že je to maškarní.
-No, ne tak úplně.

00:31:20 A co James? Kdy sem přijdou?

00:31:22 -Malí jsou ještě v jesličkách. Přivedou je až odpoledne.

00:31:25 -Ano. Je lepší, když tu bude víc klidu. Díky.

00:31:27 -A kousek tady toho pro malého kamaráda.

00:31:31 -Takže mě všichni dobře poslouchejte!

00:31:34 Všichni mě poslouchejte! Všichni!

00:31:38 Dobrá. Závodníci jsou na svých místech.

00:31:51 Veslaři, jste připraveni?

00:31:55 Tři, dva, jedna. KLAKSON

00:32:01 A už vyrazili!

00:32:09 A my jim přejeme zdařilý start.

00:32:13 Lodě míří k bójce. Tu objedou a pak nám na chvíli zmizí.

00:32:18 Ale upřímně, je to chvilka nudy,

00:32:21 takže na tuto chvíli pro vás děti něco připravily,

00:32:25 takže snad to nebude taková nuda.

00:32:29 Určitě ne. Držím palce. Che, che.

00:32:33 -Kdysi dávno býval cornwallský člun pracovní lodí.

00:32:37 Naváděl lodivody na rozbouřený Atlantik.

00:32:40 -Soutěžili o práci a přeli se, která vesnice má rychlejší loď.

00:32:44 -A proto rok co rok, vesnice Portwenn a Port Carran,

00:32:48 bojují o výroční zlatý pohár.

00:32:51 -Na moře vyplujem lodí tam v dál.

00:32:54 Hej!
-Hej!

00:32:56 -Hej! Poplujem za obzor za sluncem po vlnách kloužem.

00:33:02 Jo, moře je svoboda. Moře mám rád.

00:33:05 -Buď zticha.

00:33:08 -Hele, zklidni se. Zajdi si radši na pivo.

00:33:11 -Já nepiju.
-Mně se zdá, že jo.

00:33:14 -No ne, hlídám ho celý den!

00:33:17 -Vždyť se potácí.-Přísahám. Jestli pije, tak já o tom nevím.

00:33:22 -Radši ho odveďte domů, ano?

00:33:25 -Grahame? Grahame!

00:33:27 -Jo, moře je svoboda. Moře mám rád.

00:33:38 -Děkujeme mockrát dětem z Portwenn. Nakonec to taková nuda nebyla.

00:33:44 -Tři! Čtyři! Pět! Šest!

00:33:50 Přidejte!

00:33:54 Tři! Čtyři!

00:33:56 -Co tvoje noha?
-V pohodě.

00:33:59 -Tak šup, napněte pořádně záda!

00:34:02 -Á!
-Ale! Ztratíme tempo! No tak!

00:34:07 -Já jsem nechtěl.
-Ech, jsi absolutně k ničemu!

00:34:09 -Říkal jsem, že nejsem na veslování. -Tos měl pravdu!

00:34:12 -Dost s tím! Zpátky do práce!

00:34:15 Raz! Dva! Tři!

00:34:20 Do toho!

00:34:22 Čtyři! Pět! Šest! Sedm!

00:34:28 Do toho!

00:34:30 Zaberte, zaberte!

00:34:32 -Už se otáčejí kolem bóje.

00:34:35 Portwenn se snaží ze všech sil, ale Port Carran jde do vedení.

00:34:39 Nechci říkat, že potřebujeme zázrak, abychom je dotáhli,

00:34:42 ale začněme se modlit.

00:34:45 Tak do toho, přátelé.

00:34:47 Ach, ne.

00:34:49 A tady jsou portwennští. Pomalu se blíží.

00:34:53 Pomalu. Pomalu, ale jistě.

00:34:57 -Jde to?

00:35:00 Haló, slyšíte mě?

00:35:04 Jen jsem vám chtěla poděkovat, že jste přišli,

00:35:08 a říct, jak moc si ceníme vaší podpory a to každý rok.

00:35:12 -Louiso, to nebylo na programu.
-Vím. Jen okamžik, Joe.

00:35:17 Vzpomínám si, kdy jsem tento závod viděla poprvé jako dítě

00:35:21 a později jako učitelka a nyní jako ředitelka

00:35:24 a vždycky je to můj oblíbený den školního roku.

00:35:28 I když jsem si vždycky tajně přála připojit se k rybářům.

00:35:31 Ale aspoň dnes jsem si konečně oblékla kostým.

00:35:37 Což není náhoda,

00:35:39 protože tento rok je mým rokem posledním zde v portwennské škole.

00:35:46 Dlouho jsem to odkládala,

00:35:48 a dnes ráno jsem se rozhodla s konečnou platností.

00:35:53 Vím, že je to těžké rozhodnutí.

00:35:56 Bylo to jisté privilegium poznávat vaše děti a sledovat, jak rostou.

00:36:01 A povzbuzovat je v jejich krocích do života.

00:36:05 -Pozor!

00:36:07 -Ááá!!!

00:36:09 -No, a mně asi nezbývá, než také jeden učinit.

00:36:12 -Nikam neodcházejte.
-Ale, Joe.

00:36:16 -Ty ne.

00:36:18 Pozor. Z cesty. Uhněte mi.

00:36:21 -Takže, co jsem se od vás rodičů a vašich dětí, naučila, je...

00:36:27 Nebojte se, všechno to napíšu do novin.

00:36:38 -Máme tu nějaký malér, doktore.

00:36:41 -Tak moment, já tady trpím bolestí. Vždyť mi málem přejel nohu.

00:36:44 -Řekl jsem odpočívat a zůstat doma. A vám, že nesmíte řídit!

00:36:47 -Já jsem nic nepil.

00:36:49 -Bezpochyby je pod vlivem. Skočím si pro alko-tester.

00:36:52 -Doktore, sledovala jsem ho celou noc a celý den.

00:36:55 Ani se beze mě neuprdnul. Chutnám všechno, co pije.

00:36:58 Nejde ani do koupelny sám.
-Začíná mi hrabat.

00:37:01 -Nemůže být opilý.
-Přesně.

00:37:04 -Krevní test ukázal přítomnost alkoholu,

00:37:07 ale jestli jste si naprosto jistí, je tu ještě jedno vysvětlení.

00:37:11 -Foukni si tady do toho, než ti řeknu stop.

00:37:13 -Ne. Netřeba. Patrně tam něco nadýchá,

00:37:16 ale to nezbytně neznamená, že něco pil.

00:37:19 Může mít pivovarský syndrom. Nikdy jsem se s tím nesetkal,

00:37:23 ale fermentace ve střevech vede k produkci etanolu.

00:37:26 -Ještě jednou.-Musíte podstoupit monitorovací testy v nemocnici,

00:37:30 ale jestli potvrdí přítomnost kvasnic, i když nebudete pít,

00:37:34 pak vaše tělo si vyrábí svůj vlastní alkohol.

00:37:37 -Takže vy v podstatě říkáte, že mé tělo je pivovar?

00:37:42 -Ano, přesně to říkám.
-Ah, díky, doktore.

00:37:47 -Přijďte zítra za mnou.
-Děkuji. Tak pojď.

00:37:51 -To je moje auto?
-Nebojte se o něj, Louiso.

00:37:54 Pošlu sem někoho z chlapců ho opravit a zítra vám ho přivezou.

00:37:58 Slibuji.
-Udělá to. Je prostě úžasná.

00:38:01 -Ah, bože. Z tebe to táhne, ale mluvíš mile.

00:38:07 -Říkáte tedy, že nepil, ale je opilý?

00:38:11 -Ano.

00:38:13 -Potřebuji víc informací.
-Je to gastrointestinální ústrojí.

00:38:16 Saccharomyces cerevisiae, označován jako kvasinkový patogen.

00:38:20 -To je zase moc informací.

00:38:22 Oh, lodě!

00:38:26 -Zaberte! Zaberte!

00:38:29 -To je ono, doženeme je!

00:38:32 -Pět! Šest!

00:38:34 -Raz! Dva! Tři! Čtyři! Pět!

00:38:37 -To je ono!
-Osm a devět!

00:38:40 -Do toho! Jde vám to dobře!

00:38:43 -Zaberte!

00:38:45 Raz! Dva! Tři! Čtyři!

00:38:49 -No tak, zabrat!

00:38:51 -Šest! Honem, rychle!

00:38:54 -Jedeme!

00:38:57 -To je ono!

00:39:00 A zaberte!

00:39:04 -Och. Uch.

00:39:06 -Alice? Neveslovat! Neveslovat!

00:39:10 -No tak, zaberte!

00:39:13 -Jedeme! Do toho!

00:39:16 -Asi se něco stalo.
-Nevšímej si jich! -Jako vážně?

00:39:19 -Tak mám dojem, že Alice zkolabovala.

00:39:23 -Rychle, předjedeme je!

00:39:25 -Co?
-To nic není.

00:39:27 -Asi bychom měli zastavit.
-Vyhrajeme!

00:39:31 Oni by se pro nás nevrátili!
-No tak, Morwenno!

00:39:35 -Podívej se, Morwenno.

00:39:37 -A Portwenn je ve vedení!

00:39:41 Jsme tu svědky historické události.

00:39:45 -No tak!
-Ne, otáčíme. Pomůžeme jim. -Jo.

00:39:49 -Otáčíme loď!

00:39:52 -Pravobok, přístav! Myslím pravobok! Támhle, támhle!

00:39:58 -A už se vracejí.

00:40:01 Ale proč se vracejí?

00:40:04 Ah, člen posádky z týmu Port Carranu zkolaboval.

00:40:08 Měl bych říct členka týmu. Ano, je to žena.

00:40:12 Doktore, je to naléhavé. Rychle!

00:40:18 -No tak! Hoďte nám lano a my vás potáhneme!

00:40:31 -Položte ji tady. Dýchá?-To nevím.

00:40:35 -Haló, slyšíte mě? Slyšíte mě? Haló!

00:40:40 -Vy ne. Nesahejte na mě.

00:40:43 -Co je s ní, doktore?
-Nejspíš to byl otřes mozku.

00:40:46 -Otřes mozku? To ten včerejšek. To, co jste mi provedl!

00:40:50 -Ne. Protože jste ignorovala moje poučení, že máte jít do postele.

00:40:54 -Už od vás nechci nic slyšet. Lindo, Michelle, pomozte mi.

00:40:58 -Musíte mě nechat vás pořádně vyšetřit.-Ne!

00:41:01 -Tak ji odvezte do nemocnice, ať jí udělají cétéčko.

00:41:04 -Běžte pryč, nechci s vámi mluvit!

00:41:11 -Poslouchejte.-Stůjte!
-Když jsem viděl,

00:41:14 že tým Port Carranu odchází a nedal mi o tom ani vědět,

00:41:17 diskvalifikoval jsem je pro ignoraci rozhodčího.

00:41:21 -To je trochu moc, Joe.
-Tiše. Říká, že jsme vyhráli.

00:41:24 -Ale nechceme vyhrát díky vyloučení.

00:41:27 -Táta bude tak rád, že mi dá volno z rybí služby.

00:41:30 -Ne, ne, ne, ne, ne. Tohle nemůžeš.
-Jsem rozhodčí, já můžu.

00:41:33 -Ale já bych rád vznesl formální protest.

00:41:36 -Chceš protestovat, protože bys na tom tratil dost peněz.

00:41:40 -Já věřím na řádná pravidla a předpisy, jinak nastává anarchie.

00:41:45 -Mé úřední rozhodnutí je, že vítězí Portwenn.-Jo! -Jo!

00:41:49 -Morwenno, jako kapitánka týmu, přijímáš to?

00:41:54 -Jo, tak bych asi měla.
-Jo! -Jo! -Jo! -Jo!

00:41:57 -Portwenn zvítězil.
-Výborně!

00:42:00 Vsadil jsem 30 babek na Portwenn. Koupím za to něco Ellie.

00:42:04 Tak zaplať.
-Mít tak tvoje štěstí, Ericu.

00:42:08 -Dejte nám výhru.
-Ne, ne, ne, ne. Vy ne.

00:42:11 -Potřebuješ někoho, kdo se o tebe postará. Bacha! Z cesty! Bacha!

00:42:15 -Pak jsem všem řekla, že odcházím, takže už není návratu.

00:42:19 -Dobrá, chápu. Jsi si jistá, že to bylo správné rozhodnutí?

00:42:23 -Už je pozdě se na to ptát. Ah, ne. Jistěže nejsem.

00:42:29 Ale řekla bych, že dělám něco napínavého. Riskuji.

00:42:34 Ale víš, budu mít starost, jestli přestaneš být doktorem.

00:42:39 Věci nemusí jít pořád stejně do nekonečna.

00:42:45 Myslíš, že ty tvé mdloby mají něco společného s mými změnami?

00:42:50 -To si nemyslím.-Ale máš rád stabilní prostředí pro život, ne?

00:42:54 -Teď jsi s tím kurzem začala. Nedělej ze mě pokusného králíka.

00:42:58 -Jen si sbírám obrázky tvých symptomů. Nic víc.

00:43:01 -Ahoj.
-Ahoj, Chrisi. Přijel jsi na závod?

00:43:04 -Ne, ne, ne. Přijel jsem pozdě. Musím tu něco vyřídit.

00:43:10 Možná bychom si mohli pohovořit mezi čtyřma očima.-Beze všeho.

00:43:15 Já musím dát malému něco k jídlu, ale stav se na čaj.

00:43:19 -Prosím.
-Díky.

00:43:25 -O co jde?

00:43:27 -Ano. Víš, tak k té věci.

00:43:31 Obávám se, že máš malér, Martine. Jde o pacientku.

00:43:35 Zkoušel jsem s ní mluvit, přesvědčit ji, aby si nestěžovala,

00:43:39 ale už proti tobě rozjela kampaň.

00:43:42 Martine, chce tě potopit.

00:43:44 -Kdo ona?
-Alice Taylorová.

00:43:46 Odsávals jí cystu?
-Ano. Zákrok byl úspěšný.

00:43:49 -Ale pacientka omdlela. A tvrdí, že ty taky.

00:43:53 Je to pravda?

00:43:56 Normálně bych to spláchnul, ale Alice Taylorová je advokátka.

00:44:00 Ztropila obrovský povyk a tím to všechno rozjela.

00:44:04 -A co přesně tvrdí?

00:44:06 -Obvinila tě, že na toto povolání jsi příliš nemocný. Je to vážné.

00:44:10 Jestli svou fobii nemáš pod kontrolou a nezvládáš to...

00:44:13 -Ne, všechno mám pod kontrolou. Utrpěla otřes, nevěděla, co říká.

00:44:17 Nenechala mě, abych ji ošetřil, když na lodi zkolabovala.

00:44:20 -Omdlela znovu a tys jí chtěl pomoct?-Samozřejmě, jsem doktor!

00:44:23 -Drž se od ní dál, dokud se to vše nevyřeší.

00:44:26 -Rozhodně budu.
-Od všech pacientů se drž dál.

00:44:30 -Jak to myslíš?

00:44:32 -Martine, dokud ta stížnost nebude uzavřena, musíš přestat ordinovat.

00:44:39 -Ty mě suspenduješ?

00:44:42 -Ne, jen ti radím. Zavři prozatím svou ordinaci.

00:44:48 Zítra ti zavolám.

00:44:51 Promiň.

00:45:06 Skryté titulky: Zuzka Kmentová Česká televize, 2018