Proč bojovali Češi po roce 1945 v cizích armádách? Byli to vojáci, kteří chtěli se zbraní v ruce čelit šířícímu se komunismu, nebo lidé hledající vzrušení a dobrodružství?
00:00:15 O těch, kteří vojákovali v Československé lidové armádě,
00:00:19 vojsku tábora míru a socialismu,
00:00:22 jsme se v letech 1948 až 1989 dozvěděli hodně.
00:00:26 Nic ale o těch, kteří překročili hranice
00:00:29 a sloužili a bojovali v armádách za železnou oponou.
00:00:32 0Historie.cs, dobrý den.
00:00:47 -Ty, Petře, jezdíte často na výpravy? -Zvykneš si.
00:00:54 To budou hezké čtyři roky.
00:01:02 Jaké byly osudy našich vojáků na druhé straně železné opony?
00:01:07 František Hanzlík,
00:01:10 Eduard Stehlík a Ladislav Kudrna.
00:01:13 Kde všude bojovali naši vojáci?
00:01:16 Tedy Češi jako vojáci kromě Československé lidové armády?
00:01:20 A nemyslím v armádách zemí Varšavské smlouvy.
00:01:24 Bylo by to asi široké spektrum, v jakých armádách se objevili.
00:01:30 Druhá věc je, kde všude bojovali.
00:01:32 Po roce 1948 odešli za hranice z nejrůznějších důvodů.
00:01:36 Hlavní byl ten, že z armády byli vyhozeni, byli perzekvováni,
00:01:39 odcházeli pochopitelně tam, kde měli nějaké vazby,
00:01:42 ať už to bylo do Velké Británie,
00:01:45 případně do Spojených států, do Francie.
00:01:48 A mohli bojovat v některých případech,
00:01:51 což je třeba případ zejména vojáků,
00:01:53 kteří odešli do Cizinecké legie,
00:01:56 ale my bychom neměli zapomenout
00:01:59 na jednu takovou skupinku, která opravdu válčila,
00:02:02 to byli bývalí příslušníci většinou
00:02:05 1.československého armádního sboru ze Sovětského svazu
00:02:08 židovského původu, kteří vstoupili do armády Státu Izrael,
00:02:11 a kde bojovali celá dlouhá léta v nejrůznějších válkách,
00:02:14 které Stát Izrael vedl.
00:02:16 Mimo Státu Izrael a cizinecké legie,
00:02:19 kde tam těch lidí bojovalo více,
00:02:22 tak hlavním problémem vstupu do těch armáda
00:02:25 byla první podmínka,
00:02:27 což bylo občanství toho státu, kam se do emigrace dostali.
00:02:30 Takže my jsme měli možnost s kolegy
00:02:34 třeba v archivech ve Spojených státech amerických a v Kanadě,
00:02:36 a tam jsme zjistili,
00:02:39 že skutečně v těchto armádách těch osob působilo velmi málo.
00:02:42 Já jsem našel takový zajímavý dokument z roku 1950
00:02:45 Obranného zpravodajství nebo vojenské kontrarozvědky
00:02:48 a tam je uveden počet sloužících v cizích armádách,
00:02:52 ale tam se to samozřejmě týkalo vojáků z povolání, důstojníků,
00:02:55 tak jich bylo pouhých dvanáct, a z toho nebyl ani jeden generál,
00:02:58 byly to hodnosti od podplukovníka až do poručíka.
00:03:01 Málo známou skutečností je, že i několik Čechoslováků bojovalo
00:03:04 na straně americké armády v druhé vietnamské válce.
00:03:07 Jak byli kádrováni?
00:03:10 Americká armáda si tam nemohla pustit nějakého Čecha.
00:03:13 Probíhaly screeneningy a například jeden z těchto mladíků,
00:03:17 v té době dvacetiletý Emanuel František Vaněček
00:03:19 než se dostal na vietnamské bojiště,
00:03:22 tak strávil víc jak půl roku na detektoru lži a screeningu
00:03:26 a neustále se ověřovaly jeho výpovědi, jestli si nevymýšlí,
00:03:30 zda to není vyslaný agent z nepřátelského východního bloku.
00:03:34 Dalo by se říci, pokud jde o to vyšetřování,
00:03:40 tak zejména Američané byli v této věci velice důslední.
00:03:44 -Oni jsou dosud.
-Jsou.
00:03:46 A jestliže za námi je portrét Karla Hory,
00:03:49 pozdějšího důstojníka Cizinecké legie,
00:03:52 který měl fantastické vztahy ve Francii,
00:03:55 tak těsně předtím, než byl vyhozen z armády,
00:03:58 tak proběhl určitý brífing mezi ním a Bedřichem Reicinem,
00:04:01 který ho lákal ke spolupráci,
00:04:04 tehdejším šéfem 5. oddělení hlavního štábu,
00:04:06 a Hora ji naoko přijal jenom z toho důvodu,
00:04:09 aby vzápětí druhý den utekl,
00:04:12 ale přesto tato informace byla Američanům známa,
00:04:14 on byl přes dva měsíce vyslýchán na území Německa
00:04:18 americkými zpravodajskými orgány,
00:04:20 než si ho Francouzi vyžádali,
00:04:23 to znamená ten dozor, dohled a prověřování těch osob
00:04:26 bylo poměrně velice důkladné.
00:04:30 Jak jsem se dostal do cizinecké legie?
00:04:32 Já jsem odešel z domoviny,
00:04:35 protože jsem měl tady politické potíže.
00:04:40 Když jsem byl 17letý student v roce 1948,
00:04:43 založil jsem s mými kamarády Svaz svobodných studentů.
00:04:47 My jsme vydávali časopis,
00:04:50 který jsme nazývali Svaz svobodných studentů,
00:04:54 a za nějaký čas potom oni nás zavřeli.
00:05:02 A já jsem byl nezletilý,
00:05:05 seděl jsem nějaký čas ve čtyřce v Bartolomějské ulici,
00:05:10 a potom mě vypustili, to bylo v tom čase,
00:05:13 když Gottwald byl jmenován prezidentem.
00:05:18 Ale já jsem věděl, že budu odsouzen,
00:05:22 protože ta věc šla dál.
00:05:27 A protože moje budoucnost v Československu
00:05:30 bylo vězení nebo pracovní tábory,
00:05:34 tak jsem se rozhodl odejít do Německa
00:05:38 a tam jsem chtěl pokračovat svůj boj proti komunistům.
00:05:43 A tehdy jediná moc,
00:05:47 která bojovala proti komunistům, byla Francie.
00:05:50 Ona bojovala v Indočíně proti Ho Či Minovi
00:05:54 a proti komunistickému režimu,
00:05:57 který on tam chtěl, v té Indočíně, udělat.
00:06:01 Tak moje budoucnost v Německu nebyla žádná,
00:06:05 tak jsem se rozhodl jít do Cizinecké legie.
00:06:09 Zatímco u některých skutečně nemůžeme to generalizovat,
00:06:14 důvod byl, že chtěli utéct
00:06:17 a aktivně se zapojit do boje proti komunismu,
00:06:19 tak mnozí utíkali řekněme z důvodů zištných.
00:06:22 Já jsem se bavil s jedním veteránem,
00:06:25 panem Karlem Mynářem, dosud žijícím, a ten říkal,
00:06:27 podívejte se, já nechci, aby to znělo nějak politicky,
00:06:30 mně bylo v té době 17 let,
00:06:33 ale když nastoupili komunisti, tak se mi to moc nelíbilo,
00:06:36 tak jsem utekl na Západ s tím, že jsem se chtěl dostat
00:06:39 jako většina emigrantů do země zaslíbené,
00:06:42 což byly Spojené státy, případně Kanada, Argentina, Austrálie,
00:06:45 kde tito mladí muži chtěli začít úplně novou existenci.
00:06:48 Jdi na Západ, mladý muži.
00:06:52 Tak jsem prostě zůstal v Hamburku,
00:06:55 a tam jsem byl v lágru, to byl takový sběrný tábor,
00:06:59 asi 14 dní nebo tři týdny, nevím už, kolik jsme tam byli,
00:07:04 a přišel tam velký bratr Polák a oblbnul nás podruhé,
00:07:09 že když půjdeme do Francie
00:07:12 a tam podepíšeme nějakou smlouvu s nimi,
00:07:16 že se urychleně dostaneme do Austrálie,
00:07:19 když tam chceme jet, že tam přijímají
00:07:22 a že nám zaručují, že během tří týdnů že z Francie odplujeme.
00:07:26 Tak to bylo hurá.
00:07:29 A pak přišel a povídá, tam podepíšete takový lísteček,
00:07:33 vysvětlil, všechno to bylo francouzsky,
00:07:36 a tím to bude vyřízené.
00:07:40 Francouzsky jsme neuměl nikdo,
00:07:43 já akorát že jsem uměl německy,
00:07:46 protože za války jsem se učil německy ve škole,
00:07:49 pak jsem do toho Hamburku jezdil,
00:07:52 tak jsem byl i nucený se učit víc.
00:07:56 Tak jsem se ho německy zeptal, co vlastně podepisujeme.
00:08:01 Krčil rameny, že nerozumí.
00:08:03 Nerozumí, tak co jsem měl dělat, tak jsme to podepsali.
00:08:09 Potom nás odvezli do Lyonu
00:08:13 a tam jsme byli nějaký ten pátek,
00:08:17 než se utvořil transport do Afriky.
00:08:23 Nechtěl bych, aby to vyznělo tady,
00:08:25 že všichni nebo automaticky jenom třeba vojáci z povolání
00:08:29 odcházeli z tohoto důvodu.
00:08:31 Spíš to bylo tak, že prakticky v obou dvou těch skupinách
00:08:34 jste našli někoho, kdo si chtěl zachránit kůži,
00:08:39 nebo kdo naopak odcházel s tím, že chtěl nějak bojovat,
00:08:43 předpokládal, že třeba bude mít možnost republiku osvobodit,
00:08:46 protože tady byla přece jenom dvojí zkušenost,
00:08:49 byla tady zkušenost z prvního odboje,
00:08:52 kdy během první světové války
00:08:55 ze zahraničí ten stát vznikl s pomocí zahraniční armády,
00:08:58 byla zde zkušenost z druhé světové války,
00:09:01 kdy s pomocí armády zahraniční byl stát znovu obnoven,
00:09:04 to znamená, proč by nemohl být obnoven
00:09:07 v rámci jakéhosi třetího válečného světového konfliktu.
00:09:10 Sami tito lidé, kteří odcházeli z vlasteneckých důvodů,
00:09:13 byli velice alergičtí na označení, že byli emigranti.
00:09:16 Oni sami sebe chápali jako exulanty
00:09:19 a vysvětloval mi to jeden z nich velice jednoduše.
00:09:22 Říkal, emigranti jsou ti, kteří odejdou ven, aby se měli lépe.
00:09:25 Exulanti jdou ven proto, aby zvenčí pracovali na tom,
00:09:28 aby se ty poměry ve vlasti změnily a oni se mohli vrátit.
00:09:31 A my jsme se vrátit chtěli.
00:09:33 Nikdo samozřejmě netušil, že to bude trvat tak dlouho.
00:09:36 Židovským vojákům, o kterých jsme mluvili, šlo o Stát Izrael.
00:09:39 Tam zpravidla bylo silné vlastenectví,
00:09:42 nicméně zaměřené na Stát Izrael.
00:09:47 Je to zajímavé, bylo to už po únoru 1948,
00:09:50 od jara 1948 do léta, do podzimu,
00:09:54 ten tábor na Libavě začal fungovat v srpnu 1948,
00:09:58 což je také zajímavé na náboru těch dobrovolníků,
00:10:01 nebyli to pouze vojáci ze Svobodovy armády,
00:10:04 ale na náboru těch dobrovolníků se podílely
00:10:08 veškeré židovské organizace, které pracovaly na našem území,
00:10:12 a celkem tam odešlo,
00:10:15 pokud si pamatuji seznamy z Libavy, asi 1 500 osob,
00:10:18 a byly tam dvě kategorie lidí, jak tady říkal kolega,
00:10:22 ti, kteří předpokládali, že zůstanou v Izraeli,
00:10:25 a potom řada důstojníků našich,
00:10:28 kteří předpokládali, že se budou vracet,
00:10:31 takže část z nich se vrátila.
00:10:34 Celé té akci velel hrdina Sovětského svazu Antonín Sochor.
00:10:37 A co je možná méně známé, tak celou akci měl na starosti
00:10:40 šéf 5. oddělení hlavního štábu Bedřich Reicin.
00:10:43 My jsme mysleli, že přijdeme pomoci na šest měsíců.
00:10:46 Nikdo nehodlal tam zůstat.
00:10:49 Mezi těmi, co cvičili v Olomouci,
00:10:52 já nemyslím, že někdo myslel, že zůstane v Palestině.
00:10:55 My jsme se rozhodli pomoct vytvořit ten stát,
00:10:59 my jsme se cítili...,
00:11:02 moje rodina tu je víc než tisíc let, Meislova rodina.
00:11:07 Takže to nebyla otázka pomoct Židům postavit stát jako Žid,
00:11:12 ale pomoci jako Čechoslovák.
00:11:18 To myslím, že byla ta nejdůležitější věc,
00:11:22 poněvadž já myslím, že není národ,
00:11:26 který byl vytvořen z tolika potlačených lidí tolik set let.
00:11:37 Jak jste mluvil o těch lidech v americké armádě,
00:11:41 tam byla údajně dokonce naše jednotka,
00:11:44 která byla na území západního Německa, tedy NSR.
00:11:48 Fungovala a vznikla z iniciativy...
00:11:53 Byla snaha vytvořit tady jakousi zahraniční armádu
00:11:56 nebo zárodek budoucí zahraniční armády.
00:11:59 Já jsem měl možnost hovořit i s velitelem té jednotky,
00:12:02 majorem Karlem Černým, a několika jejími příslušníky
00:12:05 a oni mi říkali celkem velice otevřeně,
00:12:08 že sami sebe chápali jako zárodek
00:12:10 české družiny třetího odboje,
00:12:13 tedy analogii k legionářským jednotkám z první světové války.
00:12:18 Jednotka vznikla na základě vyjednávání
00:12:20 armádního generála Sergeje Ingra
00:12:23 s představiteli americkými a britskými.
00:12:26 První impuls přichází někdy v listopadu roku 1951,
00:12:29 ta jednotka skutečně vzniká 4. února 1952
00:12:32 v Idar-Obersteinu v Německu a velice rychle se rozroste.
00:12:36 Původně funguje jako strážní rota,
00:12:39 ale příchod dalších lidí je poměrně velký,
00:12:42 to znamená, že pak z té jednotky, která měla číslo 4091,
00:12:45 je vzápětí budována druhá, která má číslo 4058,
00:12:48 a jedné velí major Černý, té první,
00:12:52 a druhé generál Vesel, slovenský generál,
00:12:55 který přišel do exilu.
00:12:58 Faktem ovšem zůstává jedna věc,
00:13:01 že poměrně brzy ta jednotka 4058 zaniká kvůli tomu,
00:13:04 že část Slováků začala mít velké tlaky na to,
00:13:08 aby z ní vytvořili jednotku ne československou,
00:13:11 ale čistě slovenskou.
00:13:13 Dokonce došlo k jakési rvačce 14. března,
00:13:16 když Slováci chtěli slavit vznik Slovenského štátu,
00:13:19 do toho tvrdě zasáhli Američané, jednotka byla zrušena
00:13:23 a dál existovala jen jednotka 4091.
00:13:26 -Ta česká.
-Česká nebo československá.
00:13:29 Zajímavé je, že oni dokonce používali státní symboly,
00:13:32 používali československou vlajku,
00:13:35 kterou máme za sebou na fotografii, i s tím číslem 4091,
00:13:39 používali nášivky na ramenou,
00:13:42 kde jak za druhé světové války bylo Czechoslovakia,
00:13:45 tady měli americký erb, kde bylo napsáno Czechoslovak.
00:13:48 Označovali se vyloženě československými symboly
00:13:51 a zajímavé je, že celá řada lidí, kteří tou jednotkou prošli,
00:13:55 tak posléze odcházela třeba do Spojených států,
00:13:58 někteří z nich sloužili dále v jednotkách americké armády,
00:14:01 u Zelených baretů, Special Forces, a na jiných místech.
00:14:04 A asi nejvíc diváky překvapí jedna věc,
00:14:07 že tato jednotka pod jiným číslem existovala ještě v 80. letech,
00:14:11 to znamená, že nezanikla, jenom s personální obměnou,
00:14:14 Čechů v ní postupně ubývalo,
00:14:17 přicházeli němečtí zaměstnanci, případně z jiných národností,
00:14:20 fungovala prakticky až do závěru 80. let s tím,
00:14:24 že major Černý velel od roku 1952
00:14:27 až do doby, než odešel do penze, což bylo 31. prosince 1979.
00:14:31 Jen tak pro zajímavost, kde sloužili bratři Mašínové?
00:14:34 Josef Mašín usiloval o vstup k letectvu,
00:14:37 jenomže samozřejmě podle tehdejších omezení, která byla,
00:14:41 tak vlastně to neexistovalo, nemohl být přijat,
00:14:44 to znamená v té době začaly vznikat jednotky Special Forces,
00:14:47 takže on nastoupil do Fort Braggu
00:14:50 stejně jako jeho bratr Ctirad a posléze i Milan Paumer,
00:14:53 všichni tři sloužili u Zelených baretů.
00:14:56 A když potom došlo k takovému řekněme určitému...
00:15:00 Z té politiky konfrontace, to přešlo na politiku existence
00:15:03 mezi východním a západním blokem,
00:15:06 což bylo pro ně osobně obrovské zklamání,
00:15:09 protože oni neutíkali proto, aby někde si založili život bezpečný.
00:15:12 Oni utíkali, že se chtěli vracet a osvobozovat republiku,
00:15:15 tak dali si žádost o přeložení jinam ze Spojených států.
00:15:18 Josef i Ctirad byli v jednotkách americké armády na území Německa
00:15:21 a Milan Paumer sloužil v Koreji.
00:15:24 Co hrozilo takovým lidem?
00:15:27 Třeba v Cizinecké legii, ke které teď přijdeme,
00:15:30 to je trochu něco jiného,
00:15:32 ale když byl třeba v pravidelné americké armádě,
00:15:35 kdyby došlo skutečně ke konfliktu
00:15:38 nebo kdyby ho třeba zajali někde...
00:15:40 Vojáci počítali samozřejmě s tím, že pokud k té válce dojde,
00:15:45 že v těch čelních jednotkách postupovat budou.
00:15:48 Třeba lidé z jednotky majora Černého říkali,
00:15:51 my jsme počítali s tím, že půjdeme jako samostatné...
00:15:54 Ale na ně by se nevztahovala práva jako na zajatce.
00:15:57 Je otázkou, jestli měli nebo neměli občanství,
00:16:00 ale ten náhled by byl možná podobný,
00:16:03 jako byl náhled nacistů za druhé světové války na naše příslušníky,
00:16:06 to znamená, že byli chápáni jako občané protektorátu,
00:16:10 tím pádem Třetí říše, tím pádem vlastizrádci.
00:16:13 To znamená, ta komplikace mohla být,
00:16:16 stejně jako za první světové války v okamžiku,
00:16:19 kdy byli zajati legionáři, docházelo k jejich popravám,
00:16:22 protože byli chápáni jako vlastizrádci,
00:16:25 takže rakouské jednotky zejména na italské frontě
00:16:28 je popravovali, věšeli je.
00:16:31 Na druhou stranu jsou případy, a to jak u legionářů,
00:16:34 tak třeba u příslušníků této jednotky,
00:16:36 že se fyzicky vrátili z nějakých důvodů,
00:16:39 ještě třeba v 60. letech nebo na nějaké vyhlášené amnestie,
00:16:42 byli potrestáni, nějakou dobu strávili třeba ve vězení,
00:16:45 žili třeba pod dohledem Státní bezpečnosti a podobně.
00:16:48 Zajímavé je, že v některých případech dokonce ti lidé
00:16:51 s těmito válečnými zkušenostmi nebo s bojovými zkušenostmi
00:16:54 museli ještě u nás znova absolvovat základní vojenskou službu.
00:16:58 Nás se vracelo jednadvacet.
00:17:01 Ten jeden zůstal už, toho si nechali hned.
00:17:05 Přijel sem do Prahy a už jsme ho víc neviděli.
00:17:08 Ale to bylo to, že on utekl od armády,
00:17:11 ještě asi se šesti lidmi a se samopaly.
00:17:16 To už byla vlastizrada.
00:17:20 Nás odvezli potom k tomu soudu,
00:17:27 obhájci ex-offo se předháněli, kdo je lepší,
00:17:31 jestli měli závody v tom, nevím.
00:17:39 A dopadlo to tak, že jsme šli domů.
00:17:45 To už jsme měli rok odkroucený,
00:17:49 na Pankráci v nemocnici jsme byli
00:17:53 půldruhého měsíce na pozorování,
00:17:56 jestli jsme něco nepřitáhli s sebou.
00:18:01 A takhle po tom courání to byl rok,
00:18:07 tak já jsem dostal 15 měsíců,
00:18:13 někteří dostali 18 měsíců, prostě jak se jim to hodilo.
00:18:17 Bylo to tak drsné, sloužit v Cizinecké legii,
00:18:21 jak se nám to prezentovalo?
00:18:23 Vy jste to tedy ve své knize nepopsal idylicky, musím říct.
00:18:27 Musíme si uvědomit,
00:18:29 že Cizinecká legie v roce 1948 byla úplně jiná než dnes.
00:18:33 V rámci Cizinecké legie, respektive ve Vietnamu,
00:18:36 v první vietnamské válce na území Indočíny,
00:18:39 bojovalo v letech 1946 až 1954
00:18:42 přes dva tisíce Čechoslováků, často nezletilců,
00:18:47 okolo 500 jich na bojišti padlo.
00:18:50 A výcvik v severní Africe, který trval 4 až 6 měsíců,
00:18:54 byl skutečně velmi drsný,
00:18:57 někdy na hraně jak fyzických, tak psychických možností,
00:19:01 a k tomu je nutné si připočíst,
00:19:03 že většina mladíků nerozuměla ani slovo francouzsky.
00:19:06 Naštěstí v uvozovkách pro ně v té době
00:19:09 neoficiálně druhým jazykem byla němčina,
00:19:13 jelikož jádro Cizinecké legie v této době zejména,
00:19:16 v první vietnamské válce, tvořili Němci.
00:19:19 Což znamená bývalí vojáci wehrmachtu a SS,
00:19:22 jak se tady tradovalo?
00:19:25 Určitě by to bylo zjednodušující,
00:19:28 protože řada Němců tam sloužila už ve 20. letech,
00:19:30 dokonce tam byli lidé, kteří utekli před Hitlerem,
00:19:33 ale pochopitelně nedalo se vyloučit,
00:19:36 že Čechoslováci, ti kluci, začali sloužit s chlapy,
00:19:39 kteří prošli kariérou u SS
00:19:42 i u některých jednotek německé armády za druhé světové války,
00:19:46 ale to se týkalo třeba i jednotek Labor Service
00:19:49 americké armády na území Německa nebo i amerických Special Forces.
00:19:52 I tam jste mohl narazit na lidi,
00:19:55 zejména u jednotek na území Německa,
00:19:58 těch amerických strážných oddílů,
00:20:00 tam bylo hodně příslušníků, oni nepoužívali ten název,
00:20:03 jak my jsme měli, Czechoslovakia,
00:20:06 ale oni měli Baltic, byli z pobaltských zemí,
00:20:09 a opravdu výskyt příslušníků SS byl poměrně vysoký.
00:20:11 Já jsem hovořil s velitelem té jednotky panem Černým
00:20:14 a ptal jsem se, jak jste to brali,
00:20:17 když jste proti nim bojovali a teď s nimi máte sloužit.
00:20:20 A on říká, no, byl to problém, ale časem zjistíte,
00:20:22 že řada těch kluků šla do SS z toho důvodu,
00:20:25 že Sověti okupovali jejich zemi, povraždili rodiče,
00:20:29 a oni chtěli nějak bojovat.
00:20:31 A jediní, kdo jim dali možnost, byli nacisté. Bohužel.
00:20:34 Tam byli Rusáci, Poláci, Francouzi, Němci.
00:20:39 Byly tam mylné divoké řeč, že tam brali esesáky.
00:20:42 To není pravda.
00:20:44 Tam v první řadě když přišel před tu komisi, tak takhle ruce.
00:20:47 A jak tady našli jizvu, už ho brali bokem.
00:20:51 Prostě esesák. Nebo gestapák. Prostě byli tak značeni.
00:20:55 Takže oni jich taky měli plné zuby.
00:20:58 Ale byli tam z wehrmachtu, těch tam byla halda.
00:21:04 Tam se národnostní otázka nesměla probírat.
00:21:07 Na to si potrpěli všude,
00:21:11 protože to by byly rvačky,
00:21:14 a jak by se vyšlo tamhle do pole, tak by postřílel jeden druhého.
00:21:18 V legii politika neexistuje.
00:21:20 Legie je rodina. V legii ta národnost není.
00:21:27 Jsou to legionáři.
00:21:30 A mí nejlepší kamarádi byl jeden Němec,
00:21:33 to byl Willy Mayer, bývalý německý parašutista,
00:21:37 a ten druhý byl Rolf Linke, to byl nějaký sudeťák.
00:21:43 Oba dva byli moji pobočníci v Indočíně
00:21:47 a oba dva tam zůstali.
00:21:50 Byli zabiti.
00:22:08 V propagaci československého totalitního režimu v 50. letech
00:22:12 se objevovalo, že pomýlení čeští a slovenští chlapci
00:22:15 sloužili vedle vraždících esesáků v Indočíně.
00:22:19 Všichni veteráni, s kterými jsem se bavil,
00:22:22 potvrdili, že to je nesmysl, že jakmile u prohlídky objevili,
00:22:26 že v podpaždí to měl poničené, že tam měl nožem uříznutou kůži,
00:22:29 bylo jasné, že jde o příslušníka SS, a okamžitě ho odvezli.
00:22:33 Abychom vysvětlili divákům...
00:22:36 Oni měli tetování, krevní skupinu.
00:22:39 Na druhou stranu si musíme uvědomit,
00:22:42 že v druhé polovině druhé světové války
00:22:45 nesloužili v řadách SS výhradně ti praví árijci z Třetí říše,
00:22:48 ale mnozí dobrovolníci z baltských zemí,
00:22:51 potažmo z Francie, Belgie a podobně.
00:22:54 Byli dokonce odváděni jako rekruti.
00:22:56 A mnozí z nich to tetování pochopitelně neměli.
00:22:59 Já jsem se samozřejmě ptal na to,
00:23:02 jak se dívali na to, že sloužili, bylo pár let po válce,
00:23:05 a v těch jednotkách sloužili s nepřítelem,
00:23:08 vůči němuž měli tu šílenou okupační zkušenost,
00:23:11 a nemálo z těch kluků ztratilo své blízké za druhé světové války
00:23:15 v koncentračních táborech, při bojích a podobně.
00:23:18 A oni mi na to řekli,
00:23:20 že v podstatě se na ty kluky z wehrmachtu dívali,
00:23:23 že to byli stejní chudáci jako oni,
00:23:26 že ta bída v zajateckých táborech,
00:23:29 potažmo ten hlad v Německu je vehnal do náruče legie,
00:23:32 kde mohli dál nějak existovat, nehledě na to,
00:23:35 že mnoho z těch mladých Němců nic jiného neumělo než válčit.
00:23:38 A zase na druhou stranu, jak za námi visí Otakar Hašek
00:23:41 jako příslušník prvního parašutistického praporu,
00:23:45 tak uvádí, že Němci byli nejlepší vojáci u jeho jednotky,
00:23:48 že se na ně mohl vždycky stoprocentně spolehnout.
00:23:53 Kolega zmínil, že ti hoši šli do legie a neuměli francouzsky
00:23:56 a dorozumívacím jazykem se stávala němčina.
00:23:59 Někdy naopak výjimečnost češtiny mohla mít i výhody,
00:24:02 kdy vzpomíná Karel Hora,
00:24:05 kdy některé boje v Indočíně byly odveleny česky,
00:24:08 protože Vietnamci uměli francouzsky naprosto dokonale,
00:24:12 to znamená, když padaly povely ve francouzštině,
00:24:15 tak z vysílaček je byli schopni odposlouchávat a reagovat na to,
00:24:19 takže ke spojařům si sedli Češi, čeští kluci, kteří veleli česky.
00:24:22 To je jako indiáni...
00:24:28 Je docela málo známý případ,
00:24:31 jak uvedl pan kolega, ohledně té češtiny,
00:24:34 tak legionář pan Knihař,
00:24:36 který začal v 17 letech jako vojín
00:24:39 a odešel jako vysoký důstojník,
00:24:42 tak ten vzpomíná na to, když Francouzi zadrželi loď Lidice,
00:24:45 která vezla do Alžíru výzbroj,
00:24:48 tak probíhal tam výslech, jednání, a samozřejmě nikdo nevěděl,
00:24:51 že Pavel Knihař je Čech a umí česky.
00:24:54 A on pochopitelně perfektně rozuměl všemu,
00:24:57 co si říkal ten personál, který mluvil česky,
00:25:00 tak říká, to je úplně v loji, co budeme dělat,
00:25:02 on samozřejmě nedal najevo, že umí česky,
00:25:05 ale rozuměl každému slovu.
00:25:08 Jak to bylo s lodí Lidice?
00:25:11 Námořníci zjistili, že loď Lidice vozila české zbraně a munici.
00:25:16 Pravděpodobně měla je vylodit v Egyptě nebo v Tunisu.
00:25:22 A oni tu loď zastavili,
00:25:25 zatlačili ji do vojenského přístavu.
00:25:30 No a já jsem tam byl a vylodili jsme ji.
00:25:34 Byly tam zbraně, všechny možné zbraně,
00:25:37 a hlavně výbušniny.
00:25:42 Pokud cvičili, byť to bylo na hranici
00:25:45 fyzických a psychických možností,
00:25:48 vyskytovaly se tam různé problémy.
00:25:51 Tresty byly drastické,
00:25:53 pokud se dopustili nějakého přestupku,
00:25:56 ale jakmile se dostali do Vietnamu,
00:25:58 tam už i ta situace, která vznikla,
00:26:01 tam už jim nic jiného nezbývalo
00:26:04 než se spolehnout jeden na druhého,
00:26:07 tam už ten jazyk nehrál až takovou roli
00:26:10 nebo kdo odkud pocházel, protože tam šlo o život každému.
00:26:15 Když jsme útočili do vesnice To Khao,
00:26:19 byli jsme ve vodě až po krk,
00:26:23 a velitel roty dal rozkaz,
00:26:27 aby celá rota střílela,
00:26:30 aby udělala takovou střelní podporu.
00:26:36 Když to skončili, vyskočili jsme z potoka a útočili jsme.
00:26:40 Museli jsme přeběhnout asi sto metrů,
00:26:44 a když jsem přišel do té vesnice první,
00:26:47 našel jsem tam cestičku a já jsem byl ozbrojený,
00:26:51 měl jsem americkou karabinu a pistoli, starý Mauser,
00:26:56 a když už jsem neměl náboje pro karabinu,
00:27:00 chtěl jsem vytáhnout pistoli,
00:27:04 a zjistil jsem, že mi ta pistole zachránila nohu,
00:27:07 jedna kulka střelila do té pistole.
00:27:14 Tak v první řadě tady památku mám od granátu,
00:27:21 to potom tady na těch fotkách by to bylo vidět.
00:27:24 Prostě vesnice, které nám začaly klást odpor,
00:27:27 tak ty neměly šanci.
00:27:30 A tam byla jedna věc, to bylo plus pro ně,
00:27:34 že to měli podkopané celé,
00:27:39 tak tam zalezli, když jsme je viděli,
00:27:42 zalezlo to všechno do těch, to byly chodby a všechno možné,
00:27:47 tak to tam zalezlo, a tam kolikrát se stalo,
00:27:50 tam seděl takový starý dědeček, takhle mu hlava dělala,
00:27:54 a přešli poslední, zakašlal a už to jelo.
00:27:59 Vylítali z těch děr ven a už nás kropili.
00:28:08 To byla zase jejich škoda,
00:28:12 přepadli nás, tak jsme se bránili.
00:28:16 Tam bylo heslo: Buď ty, nebo já.
00:28:21 Kdo byl rychlejší a přesnější, ten vyhrál.
00:28:26 Samozřejmě legie se v průběhu let měnila,
00:28:29 to znamená, že jestli se někdo domnívá, že to bylo útočiště,
00:28:33 nebo doteď to je nějaké útočiště vyvrhelů, to je úplně někde jinde.
00:28:37 Probíhá velice pečlivé prověřování,
00:28:39 jakmile člověk má trestní rejstřík,
00:28:42 tak ho do legie nevezmou, probíhají psychotesty.
00:28:45 Ale samozřejmě každé období bylo jiné,
00:28:48 to znamená, objevili se tam lidé různí.
00:28:51 Právě jak o tom mluvíte, víte, musíme si uvědomit,
00:28:54 v jaké době ta válka byla zasazena, do jakého prostředí.
00:28:57 Zatímco ze začátku to víceméně byla klasická koloniální válka,
00:29:00 kdy Francouzi se snaží o udržení jedné ze svých bohatých kolonií,
00:29:04 tak postupem doby to přerostlo do té války studené,
00:29:07 v tom populárním soutěžení mezi Sovětským svazem a USA.
00:29:10 Také si musíme uvědomit, že v létě 1950 vypukla válka i v Koreji.
00:29:14 A Američané měli najednou úplně jiný náhled na vedení války
00:29:20 a začali Francouze podporovat, až nakonec nesli tu největší tíhu
00:29:24 finančních a materiálních nákladů na vedení té války.
00:29:28 A ta válka byla totální,
00:29:30 jak ze strany Francouzů, tak ze strany Vietnamců.
00:29:34 Než samotní Vietnamci si uvědomili,
00:29:37 jak asi smějí zacházet s těmi zajatci,
00:29:40 tak musíme si uvědomit jednu věc,
00:29:43 v té době Viet Minh, nikoli Viet Kong,
00:29:45 byl složen ze tří částí: pravidelná regulérní armáda,
00:29:49 která se většinou chovala k zajatcům slušně a korektně,
00:29:52 jelikož je mohla propagačně využít.
00:29:55 Pak tam bylo jakési regionální seskupení Viet Minhu,
00:29:58 který měl pod svou discí oblast, jako je pražský Újezd,
00:30:02 kde to kontroloval.
00:30:04 A pak tam byly kmenové jednotky, které byly nevyzpytatelné.
00:30:08 Ty kolikrát bojovaly jak na straně Francouzů, tak Vietnamců
00:30:11 a k těm zajatcům se většinou chovaly velice krutě.
00:30:14 Tam to prostě bylo případ od případu.
00:30:17 A pochopitelně když legionáři šli na patrolu
00:30:19 a našli tam svého kamaráda, který byl zohavený a brutálně umučený,
00:30:23 tak je jasné, že šli do nejbližší vietnamské vesnice
00:30:25 a pak to s těmi obyvateli nedopadlo nejlíp.
00:30:28 Akce vyvolala reakci.
00:30:31 Tam je nutné si uvědomit, že to byl případ od případu.
00:30:34 Vietnamské vesnice, které byly pod správou Francie, Francouzů,
00:30:38 tak tam bylo veškeré násilí vůči obyvatelstvu zakázané.
00:30:40 Něco jiného byla oblast na severu
00:30:43 a zmiňovaný Otakar König to velice věrohodně popisuje
00:30:46 ve svých vzpomínkách, které cituji ve své práci,
00:30:49 kde uvádí, že sever, který byl pod kontrolou Viet Minhu,
00:30:53 tak Francouzi ho hlídali systémem pevnůstek a pevností,
00:30:56 které byly vystrčeny hluboko do nepřátelského území,
00:30:59 a mnohdy tyto pevnosti nebyly zásobovány po mnoho týdnů
00:31:02 a těm vojákům nezbylo nic jiného než se zásobit od nepřítele.
00:31:07 A to samozřejmě ten přepad, jak uváděl Otakar König,
00:31:10 to prostě byli Braniboři v Čechách,
00:31:13 to bylo vraždění, znásilňování, braní jídla.
00:31:16 Samotný Viet Minh, to vedení,
00:31:19 změnilo postup k zajatcům v průběhu roku 1950,
00:31:22 kdy si uvědomilo, že v řadách legie slouží
00:31:25 stovky příslušníků "spřátelenýchŞ lidových demokracií,
00:31:29 které se dají využít po stránce propagační i vojenské.
00:31:32 Mnozí z těch Čechoslováků, kteří tam sloužili,
00:31:35 uváděli naprosto upřímně, že důvodem dezerce bylo to,
00:31:39 že mnoho z nich nevydrželo nejen to bojové nasazení,
00:31:42 ale zejména že měli problémy ohledně své psychiky,
00:31:46 kdy se zúčastnili trestných výprav na území nepřítele,
00:31:52 kde to ta jejich mladá psychika nesla dost těžce.
00:31:57 Já jsem k tomu chtěl doplnit,
00:32:01 že toto asi přináší každý konflikt, jak říkal kolega,
00:32:04 asi ti, kteří měli předpoklady, že byli povahy dobrodružné,
00:32:07 dopouštět se těch činů, tak to procento bylo asi vyšší,
00:32:10 ale když vezmeme i dnes jakoukoli lokální válku,
00:32:13 nebo poslední, co známe, Vietnam, Sovětský svaz v Afghánistánu,
00:32:16 koneckonců když vezmeme dnes Afghánistán,
00:32:20 tam ta psychika lidí trpí naprosto nepředstavitelným způsobem.
00:32:24 Strach, kdo řekne, že neměl, tak je kecal.
00:32:27 Strach měl každý.
00:32:30 Ovšem on si pak člověk už tak zvykl,
00:32:33 už byl tak otřískaný, že na to vůbec nemyslel.
00:32:36 Až dokud to nezačalo hvízdat kolem uší, tak se šlo dál,
00:32:40 poněvadž to bylo všechno daleko.
00:32:44 Ale jak už to začalo sekat, to už bylo sakra blízko,
00:32:48 tak to už radši každý koukal, aby byl blíž zemi.
00:32:52 Když jsem poprvé viděl, jak kamarád padl,
00:32:55 tak mi bylo ouvej.
00:32:59 Ale pak už si člověk na to tak zvykl,
00:33:02 že na to v tu ránu nemyslel, až potom třeba v kasárnách.
00:33:05 Jsme přijeli a já jsem viděl tamhle prázdné lůžko, tam druhé.
00:33:08 Jsem říkal, no jo, chlapec, má to za sebou.
00:33:13 Člověk byl tak otrlý, že už to bylo jedno všechno.
00:33:17 Já jsem měl ustřelený kus špičky u boty
00:33:21 a taky nevěděl jsem o tom.
00:33:24 Kluci mi říkali, hele,
00:33:27 to se ti tak potí nohy, že větráš?
00:33:30 Říkám co? Vždyť se podívej.
00:33:33 Koukám tady ta špička, to bylo pryč.
00:33:37 My jsme měli bránit cestu na Hanoj.
00:33:43 A hledali jsme Viet Minh.
00:33:48 Když nás viděli přijít, utíkali, stříleli na nás zdaleka
00:33:52 a čas od času nás napadli.
00:33:57 Ty boje byly často tvrdé.
00:34:03 Bojovalo se často tělo na tělo.
00:34:08 Viet Minh byli dobří vojáci
00:34:12 a bojovali pevně, tvrdě.
00:34:19 Strach upadnout do zajetí byl velký.
00:34:24 Tam uvádějí všichni v těch protokolech,
00:34:27 kde je to na jednu stranu paradox,
00:34:30 když většina z nich se snaží v těch protokolech
00:34:33 tu svou činnost bagatelizovat,
00:34:35 na druhou stranu uvádí třeba Imrich Kovács,
00:34:38 který měl pouze základní vzdělání,
00:34:41 ale to mu nebránilo barvitě popsat svůj konec.
00:34:44 On jako jeden z mála přežil strašnou bitvu u pevnosti Dong Khe.
00:34:47 On tam popisuje, že ještě když se bránili, bylo jich 13,
00:34:50 a on byl mezi posledními čtyřmi, kteří ještě žili, a byli zraněni.
00:34:53 A když na ně útočila poslední vlna Vietnamců,
00:34:56 tak naposledy vystřelil dávku a hodil poslední granáty.
00:34:59 Věřil Francouzům, že pokud ho chytnou Vietnamci, uřežou mu hlavu.
00:35:02 Takže pochopitelně nikdo nechtěl upadnout do zajetí
00:35:05 a skutečně ti chlapi se bránili do poslední chvíle.
00:35:08 Podle mého neukončeného výzkumu
00:35:11 padlo do zajetí v průběhu první vietnamské války
00:35:14 okolo 115 Čechoslováků.
00:35:17 A na stranu Viet Minhu dezertovalo kolem sedmnácti,
00:35:20 takže to je docela značný nepoměr.
00:35:23 Říkám, je to dosud neukončený výzkum.
00:35:26 Pochopitelně jinak se vedlo dezertérům
00:35:29 v těch soustřeďovacích táborech
00:35:32 a jinak se vedlo těm zajatcům.
00:35:35 Úmrtnost ve vietnamských zajateckých táborech byla 70 %.
00:35:39 Na poslední operaci nás vysadili u That Khe,
00:35:42 měli jsme pomoci That Khe.
00:35:46 A tam jsme padli do takové léčky, no, nedá se říct léčka,
00:35:50 my jsme prostě byli na kopci a dole nás obklíčili.
00:35:54 Ale to jsme se bránili,
00:35:57 ale že tam nebudeme ležet bůhvíjak dlouho,
00:36:01 takže zavolají letadla, jenže letadel se nedovolali,
00:36:04 tak zjistili, že je nějaký kopanec.
00:36:08 Tak začali starými značkami volat,
00:36:11 tak tam potom přilétly Queen Cobry,
00:36:15 tak ty to tam vyčistily.
00:36:17 Ty lítaly prostě křížem.
00:36:21 Po zemi, kulomety to zlikvidovaly.
00:36:26 Tak nám ulehčily, že jsme se z toho dostali.
00:36:30 Tak jsme šli směrem na That Khe, ale tam už jsme nedošli,
00:36:34 protože tam už to bylo trošku horší,
00:36:37 tam už byla velká armáda.
00:36:40 Tak potom každý šel, jak chtěl.
00:36:44 Už to nebylo organizované, nic. Zachraň se, kdo můžeš.
00:36:48 Nás šlo kolem deseti,
00:36:52 tak jsme se táhli potokem,
00:36:55 jsme říkali, ten nás někam dovede.
00:36:58 Přišli jsme na takovou planinu
00:37:02 a tam se na nás vyřítilo asi 12 vietminhů,
00:37:05 každý pušku nataženou.
00:37:08 My jsme měli samopaly,
00:37:11 tak jsme říkali, zaplaťpánbůh, už to bude z krku,
00:37:14 tohle bude jistota větší,
00:37:17 že nezačne po nás zezadu někdo střílet,
00:37:21 jsem zahazoval, kluci taky zahazovali samopaly, jsme podávali,
00:37:25 v tu ránu tam nebyl ani jeden.
00:37:29 Tak jsme je hodili na zem,
00:37:32 tak přišli, posbírali a pochodovali jsme.
00:37:36 Samopaly byly pro ně těžké, to muselo něco vážit,
00:37:40 to je 12,7 ráže, a to něco váží.
00:37:45 Pak jsme si je nesli stejně.
00:37:49 Jim byly houby platné, protože s tím neuměli zacházet.
00:37:53 Tam bylo to, že měly dvojí nabíjení.
00:37:56 Buď zásobníkem zespodu,
00:37:59 nebo bubnový zásobník ze strany.
00:38:02 Na to oni nebyli zvyklí.
00:38:06 My jsme tam každý měli ten bubnový,
00:38:09 protože je tam 52 nábojů, a to už je poznat.
00:38:16 Tak jsme došli do takové vesnice, tam už nějací byli,
00:38:21 tak nás tam zařadili a víc si nás nevšímali.
00:38:25 Jak ten režim vietnamský, proč je vydával k nám zpátky?
00:38:29 Protože oni se často vraceli...
00:38:33 Vraceli se tam, zájem tady pochopitelně byl,
00:38:36 protože existovaly nějaké kontakty,
00:38:38 a jak říkal kolega, byl eminentní zájem,
00:38:41 a to se týkalo nejen Čechoslováků, ale i jiných národností,
00:38:44 ty lidi vydávat z důvodu propagačního využití.
00:38:47 Tady se příliš neví o tom,
00:38:50 že dokonce byl natočen film o téhle věci, Černý prapor,
00:38:54 který popisuje ""idylický" návrat legionářů do vlasti,
00:38:57 který samozřejmě vypadal ve skutečnosti úplně jinak
00:39:01 a který je vlastně celý o tom jakoby dobrodružství,
00:39:05 ale o zneužití těch mladých lidí,
00:39:08 kteří jsou nuceni sloužit spolu s esesmany a podobně,
00:39:11 dokonce s esesmany, kteří mají na svědomí jejich blízké,
00:39:15 takže tlak využít tuhle situaci byl pochopitelně velký
00:39:19 a samozřejmě soudruzi si vzájemně rádi vyšli vstříc.
00:39:23 Jak jste se zmínil o tom filmu Černý prapor,
00:39:28 tak vlastně rukopis toho filmu nese
00:39:31 jeden z čelných představitelů Státní bezpečnosti Kamil Pixa.
00:39:34 A málo se ví, že odborným spolupracovníkem filmu
00:39:37 byl Ervín Páleš, bývalý příslušník Cizinecké legie,
00:39:40 který se v severní Africe pokusil třikrát neúspěšně o útěk,
00:39:43 dokonce jednou s letadlem,
00:39:46 a nakonec v říjnu roku 1949 zběhl z legie,
00:39:49 dostal se, měl zajímavý osud,
00:39:52 nejdříve byl zajat, on přešel čínské hranice,
00:39:56 a tam byl zajat jednotkami generalissima Čankajška,
00:39:59 který mu dal docela slušně do těla, protože on utíkal s označením,
00:40:02 že byl poručík Francouzské cizinecké legie, což on nebyl,
00:40:05 neměl se s nimi jak domluvit.
00:40:08 Druhý den na vesnici, kde ho zajali,
00:40:11 zaútočily jednotky Mao Ce-tunga, ty ho osvobodily,
00:40:14 a on potom déle než tři měsíce
00:40:17 působil jako příslušník této rudé jízdy, jak to nazývá,
00:40:19 sám o tom velice nerad mluví
00:40:22 a říká, že to bylo nejhorší krveprolití, které v životě zažil,
00:40:26 že takové běsnění jako v těch rudých jízdách nezažil.
00:40:29 Nakonec ta jeho jednotka byla v bojích na hranicích rozbita
00:40:32 a se zbytkem přešel k Vietnamcům, kde sloužil v řadách Viet Minhu.
00:40:35 Mimochodem se setkali s Ho Či Minem,
00:40:38 setkal se s generálem Zappem a podobnými osobnostmi.
00:40:41 -Tak to byl odborný poradce...
-To byl odborný poradce skutečně.
00:40:44 Pak působil jako odborný poradce filmu Černý prapor.
00:40:48 Ptal jsem se, nakolik jsou tam ty věci reálné,
00:40:51 protože tam je to dáno v duchu toho realismu...
00:40:54 Socialistického.
00:40:57 Ale tam říká, že jedna scéna je skutečně pravdivá,
00:41:00 a to tam, jak jsou legionáři na nepřátelském území
00:41:03 a vystřílejí tam ty vesničany.
00:41:21 Petře, já už nemůžu...
00:41:41 Jedním z lidí, kteří udělali opravdu fantastickou kariéru,
00:41:45 byl Ferdinand Otto Miksche,
00:41:48 což byl Čechoslovák, pocházel z Karviné,
00:41:51 který už za druhé světové války
00:41:54 začal působit u francouzských jednotek,
00:41:57 vytvořil si velice úzké vztahy s generálem de Gaullem
00:42:00 a patřil a myslím, že dodnes patří,
00:42:03 k nejvýznamnějším vojenským teoretikům,
00:42:05 protože jeho práce, které vyšly už za druhé světové války,
00:42:09 ať už Blitzkrieg nebo Paratroops, Parašutisté,
00:42:12 které byly překládány do mnoha jazyků,
00:42:16 tak byly brány opravdu jako učebnice moderní taktiky.
00:42:19 A tento člověk odešel po roce 1948 za hranice,
00:42:22 sloužil v protišpionážním oddělení francouzského generálního štábu
00:42:26 a nakonec v letech 1950 až 1955 dokonce přednášel
00:42:29 jako podplukovník francouzské armády
00:42:32 na Vysoké škole válečné v Portugalsku,
00:42:35 to znamená, že těch kariér, které se pak odvíjely, bylo hodně.
00:42:38 Skončili naši vojáci v těchto všech armádách,
00:42:41 od legií až po tu americkou,
00:42:44 jako ucha nebo relativní ucha nejvýš jako seržanti,
00:42:47 nebo udělali nějaké kariéry dokonce,
00:42:50 nebo někteří zůstali jako furťáci tam nebo...?
00:42:53 Já se přiznám, že jsem se nesetkal s tím,
00:42:56 že by někdo dosáhl v těch armádách
00:43:00 nějaké vysoké hodnosti generálské.
00:43:02 Většinou, i když působili dlouhodobě,
00:43:05 tak působili ve funkcích důstojnických
00:43:08 nebo dosáhli hodnosti důstojnické maximálně do plukovníka.
00:43:12 Když jsem tady uváděl třeba příklady těch dvou Čechů,
00:43:15 kaplana vrchního, ten byl v hodnosti podplukovníka,
00:43:18 podplukovník Šupa, pocházející z Uherského Hradiště,
00:43:21 ale ten vrchní kaplan,
00:43:24 ten byl dokonce v hodnosti plukovníka, plukovník Dobeš.
00:43:27 Takže já jsem se nesetkal s tím, že by dosáhli hodnosti vyšší.
00:43:30 V rámci Cizinecké legie s nejvyšší hodností bude Karel Hora,
00:43:34 který tedy nejenže válčil v Indočíně,
00:43:37 ale potom dlouhá léta působil v Alžírsku,
00:43:40 kde se účastnil bojů francouzské armády
00:43:43 a který končil v hodnosti podplukovníka,
00:43:47 což byla hodnost opravdu velice vysoká na cizince.
00:43:50 A vzhledem k tomu, čím vším si prošel,
00:43:53 tak dokonce i naši exulanti ho chápali
00:43:56 jako posledního bojujícího důstojníka československé armády.
00:44:00 Je zajímavé, že ač byl Čechoslovák,
00:44:04 tak se narodil v Japonsku,
00:44:07 jeho maminka byla Japonka, paní Takemoto,
00:44:10 narodil se v Japonsku a zemřel na Korsice.
00:44:13 Ale přesto byl československým důstojníkem
00:44:16 a je to opravdu jedna z žijících legend.
00:44:19 Jestli mohu doplnit, když tady kolega mluvil o Cizinecké legii,
00:44:23 tak je naprosto zapomenut jeden osud, jeden člověk,
00:44:26 pan Pavel Knihař,
00:44:29 který v 17 letech utekl jako naprosté ucho.
00:44:32 Začínal v Cizinecké legii jako vojín
00:44:35 a odešel jako kapitán legie v roce 1978,
00:44:39 prošel Indočínou, byl 4 roky v Indočíně,
00:44:41 prošel celým Alžírem, a když odešel z aktivní služby,
00:44:46 byl povýšen do hodnosti velitele praporu,
00:44:50 což je tak plus minus major.
00:44:53 Byl vyznamenán, dosáhl vyznamenání Rytíř čestné legie,
00:44:58 ale dosáhl i Komandéra čestné legie,
00:45:03 takže pan Pavel Knihař tam skutečně udělal značnou kariéru.
00:45:07 Podle mě to je obdivuhodné už jenom z toho důvodu,
00:45:10 že na rozdíl od Karla Hory
00:45:13 neměl předtím žádný vojenský výcvik za první republiky
00:45:17 kvůli svému věku a neměl ani zkušenosti s vojenskou profesí,
00:45:21 a podle toho, co jsem zatím měl možnost
00:45:24 v této tematice prozkoumat a bavit se s těmi veterány,
00:45:27 tak je to jedna ze vzácných výjimek,
00:45:30 kdy udělal hrozně rychle vysokou kariéru,
00:45:33 protože pochopitelně hodnosti Cizinecké legie
00:45:37 jsou někde jinde než v pravidelné armádě.
00:45:40 To, že celá řada z nich kariéru přerušila
00:45:43 naprosto z vlastního rozhodnutí v polovině 50. let,
00:45:47 kdy skutečně ani nepokoje v roce 1953,
00:45:51 ani maďarské události v roce 1956,
00:45:54 vlastně z jejich pohledu Západ nevyburcovaly k tomu,
00:45:58 aby proti Sovětskému svazu a proti východnímu bloku zasáhl,
00:46:01 to znamená, že oni se loučí s tím, že by někdy mohli vrátit,
00:46:04 že by tady došlo k nějaké válce,
00:46:07 pro ně je to deziluze a oni armády opouštějí,
00:46:10 to znamená, pro řadu z nich kariéra končí v 50. letech.
00:46:13 Já k tomu bych chtěl doplnit,
00:46:16 ta deziluze je naprosto jasná třeba na Svaz důstojníků v exilu,
00:46:19 kdy oni do roku 1955, to, co říkal tady kolega,
00:46:23 předpokládali, že bude konflikt, že se budou moci zapojit,
00:46:26 že budou moci nabídnout svoje služby.
00:46:29 A zajímavé je, v roce 1950, když byla valná hromada,
00:46:32 generál Hasal byl v čele Svazu důstojníků v exilu,
00:46:35 a ten tam zcela jasně prohlásil, že je naprosto jasné,
00:46:39 že režim tady nepadne tak brzo, a že jeho názor je ten,
00:46:43 že oni už se domů, do republiky nepodívají,
00:46:46 takže pro ně rok 1958 byl jasný.
00:46:51 A potom následovalo to, co říkal kolega.
00:46:56 Tady za námi jak visí Otakar Hašek
00:47:00 jako příslušník 1.parašutistického sboru Cizinecké legie,
00:47:03 tak to byl jeden z těch mladíků, kteří skutečně odešli z důvodu,
00:47:07 aby bojoval aktivně se zbraní v ruce proti komunismu,
00:47:10 respektive rozpínavosti Sovětského svazu.
00:47:13 Shodou okolností se zachoval jeho dopis na rozloučenou,
00:47:16 který jeho dívenka měla zničit, a on tam píše,
00:47:19 odcházím za hranice se dvěma kapitány Zpravodajské služby,
00:47:22 mám slíbené místo v anglickém letectvu,
00:47:25 za hranicemi se tvoří velká československá armáda,
00:47:28 to je reminiscence na první a druhý odboj,
00:47:31 vrátím se do vlasti jako důstojník, osvobodíme tuto zemi.
00:47:34 Byla to taková taková ta mladická iluze.
00:47:38 Pochopitelně neměl slíbeno žádné místo v anglickém letectvu,
00:47:41 o tom si kolikrát mohli nechat zdát i ti bývalí,
00:47:44 co tam sloužili za války.
00:47:47 Ale ukazuje to, že skutečně nemálo těch mladíků,
00:47:50 nemuseli to být jenom politici nebo zkušení důstojníci,
00:47:53 ale skutečně kluci 17 nebo 18 let odcházeli s tím,
00:47:56 že někde bude vytvořena nějaká armáda,
00:47:59 reminiscence na ten odboj byla značná,
00:48:02 a oni se sem vrátí, v čele armády osvobodí režim.
00:48:05 -Oni neutíkali, jen odcházeli, aby se vrátili. -Přesně tak.
00:48:08 Většina z těch, co vstoupila do legie,
00:48:11 tak tam byla jen z toho důvodu, že nemohla vstoupit jinam
00:48:14 nebo že se nemohla dostat z těch lágrů.
00:48:17 Ale nelze generalizovat. Byli mezi nimi, i když v menšině,
00:48:21 jedinci, pro které to byl osobní boj proti režimu.
00:48:24 -Našemu.
-Našemu režimu, ano.
00:48:27 Režimu, který byl tady, respektive proti Sovětskému svazu.
00:48:30 A co druhá vietnamská válka?
00:48:33 Už jsme se tady o tom zmiňovali, v řadách americké armády sloužily
00:48:37 desítky naturalizovaných Čechoslováků,
00:48:40 ale zde už je těžko mluvit o Češích, potažmo Slovácích,
00:48:43 jelikož žili ve Spojených státech už po dlouhá desetiletí
00:48:46 a byli tam naturalizováni.
00:48:48 Narazil jsem já osobně na tři skutečné Čechoslováky,
00:48:52 myslím skutečné tím, že to byli kluci,
00:48:55 kteří emigrovali v roce 1968, většinou po okupaci,
00:48:58 a směřovali do Spojených států,
00:49:01 kde později vstoupili do řad americké armády.
00:49:04 Byl to Emanuel František Vaněček,
00:49:07 který si později v řadách americké armády změnil jméno
00:49:11 na Manuel van Eyk, vystupoval tam jako Holanďan,
00:49:14 a sloužil v roce 1970 a 1971 u slavné 101. výsadkové divize.
00:49:18 Druhý z Čechoslováků, který mě kontaktoval,
00:49:21 o kterém jsem vůbec nevěděl, je Ivan Staša,
00:49:25 tady v tomto období sloužil u tankistů v Jižním Vietnamu,
00:49:28 a třetí, který neutekl roku 1968, ale už dříve uletěl,
00:49:32 a o kterém napsal článek kolega Jiří Plachý,
00:49:36 je pan Miroslav Nerad, doufám, že nepletu jeho jméno,
00:49:40 který sloužil jako pilot vrtulníku ve Vietnamu,
00:49:43 nikoli jako bojový pilot, jeho zařazení bylo ještě horší,
00:49:47 on ze Saigonu do Manily převážel padlé vojáky.
00:49:51 Jinak přesně souhlasím s kolegou,
00:49:54 pokud jde o těžko dohledatelné Čechoslováky
00:49:58 a zejména mezi těmi padlými,
00:50:00 v okamžiku, kdy někdo přijde do Washingtonu
00:50:03 k Památníku padlým z vietnamské války,
00:50:06 tak já jsem začal počítat česky znějící jména,
00:50:09 a když jsem byl u čísla 470, tak jsem toho nechal.
00:50:12 Já bych řekl na závěr takovou perličku.
00:50:15 My jsme se tady bavili o tom,
00:50:18 kde Čechoslováci bojovali v jiných armádách,
00:50:21 tak vlastně to jejich vystoupení největší první
00:50:25 bylo už v řadách americké armády v době občanské války,
00:50:28 kdy tito Češi a Slováci bojovali jak na straně Severu, tak Jihu.
00:50:31 Já mám spoustu materiálu z amerických archivů,
00:50:34 to nebyli naturalizovaní, neměli americké občanství,
00:50:37 je tam v jejich odvodních listech napsáno,
00:50:40 že jsou z Čech, odkud pochází, že je to Moravák.
00:50:43 A nemálo Čechů a Slováků tam v této válce zahynulo,
00:50:46 na obou stranách, jak na Jihu, tak na Severu.
00:50:49 Ale je nutno říct jednu věc, a to se myslím shodneme všichni,
00:50:53 že bez ohledu na to, kde Češi bojovali a v kterých armádách,
00:50:56 tak většinou jejich nadřízení o nich hovoří
00:50:59 jako o vojácích statečných, vynalézavých velice a kvalitních.
00:51:03 Já vám děkuji, že jste si přišli povídat o lidech,
00:51:06 na které jsme zapomněli. U některých je to bez problémů,
00:51:09 ale u některých je to velmi nezasloužené.
00:51:12 Vám, divákům, děkuji, že jste se na nás dívali,
00:51:15 a příště u Historie.cs zase na shledanou.
00:51:49 Skryté titulky Blažena Stráníková Česká televize 2011
Jak naši vojáci pevně stojí v řadách armád tábora socialismu a míru, jsme toho slyšeli hodně. O těch, kteří přešli na druhou stranu železné opony a stali se příslušníky vojsk „druhé strany“, se nemluvilo. Jejich důvody byly různé: od vnitřní potřeby být tam, kde se bojuje proti komunismu a šířícímu se vlivu SSSR, přes touhu po dobrodružství, až po snahu uniknout osobním problémům či dokonce spravedlnosti. Jak působili a jak válčili mladí Češi a Slováci v západních armádách včetně proslulé francouzské Cizinecké legie?
