PORT

Záznam chatu z pátku 27. května 2011

david: „ahoj“

Mgr. Zdeněk Vermouzek: „Dobrý den všem, a díky za zájem o ptáka roku 2011 strnada obecného, ptacvo obecně i o Českou společnost ornitologickou!“

Milan, Nýřany: „Dobrý den. Jak dlouho bude ještě strnad zpívat? Do kdy je možné ho nahrávat? Chystáte něco pro veřejnost i na příští rok?“

Mgr. Zdeněk Vermouzek: „Strnadi budou zpívat ještě minimálně celý červen a červenec, ještě je dost času vyrazit a zkusit nahrávání. Podobné akce připravujeme každý rok, i když pokaždé jinou - sledujte www.birdlife.cz.“

Pepa, Šumperk: „Dobrý den, spolupracují občané s vědci v ornitologii i v jiných zemích podobně, jako u nás?“

Mgr. Zdeněk Vermouzek: „Ano, například díky účasti dobrovolných spolupracovníků, kteří sčítají ptáky plošně na velikém území, víme velmi přesně, jak se mění početnost ptáků v jednotlivých zemích i v celé Evropě. Více viz www.ebcc.info.“

Zora, Vsetín: „Kam až sahá tradice laických ornitologických pozorování u nás? Dokáže každý rozeznat zpěv jednotlivých ptáků? Mně to dělá dost potíže.“

Mgr. Zdeněk Vermouzek: „Na to je těžné odpovědět, ale víme, že ptáky sledovali lidé již ve starém Egyptě, Řecku. U nám máme řadu záznamů i ze středověku, ale těžko o nich říci, zda jsou od laických pozorovatelů - byť neměli formální vzdělání v ornitologii, minimálně museli umět psát. Česká společnost ornitologická byla založena v roce 1926, od té doby nás stále přibývá :-)“

Květa, Tábor: „Dobrý den. Je možné poznat ze zpěvu ptáků, jestli je jim veselo nebo smutno, jestli se jim daří dobře, nebo se jim vůbec nedaří?“

Mgr. Zdeněk Vermouzek: „Dobrý den, ze zpěvu ptáků poznáme jen (s trochou zjednodušení), že zde mají teritorium, případně předvádějí samičce, jak jsou silní a krásní. Ale z ostatních hlasů, které jsou mnohem jednodušší a méně nápadné než zpěv poznáme ledacos. Ptáci mají zvláštní kontaktní hlasy, které říkají ostatním v hejnu "jsem zde a jsem v pořádku", potravní hlasy, které říkají "našel jsem něco dobrého", hlasy varovné "pozor, vidím kočku", a samozřejmě i hlasy bolesti, pokud je ta kočka chytí. Zda jim může být veselo nebo smutno jako lidem, to bohužel nevím.“

Tonda, Mělník: „Docela by mne zajímalo, jestli by zpěv českého strnada uchvátil dánskou samičku strnada. Může vůbec český strnad zabloudit do Dánska, nebo má naprogramovaný přílet tam, kde se vylíhnul?“

Mgr. Zdeněk Vermouzek: „Naši strnadi jsou stálí, zdržují se celý život poblíž místa, kde se narodili. Ale samozřemě se může stát, že některý zabloudí do Dánska. Tam by potom zřejmě platilo, že by měl trošku menší šance, než ptáci zpívající místním dialektem. Ale pokud by na některou samičku nezbyl místní samec, vybrala by si i toho našeho. Pokud by tomu tak nebylo, nebyl by to jeden druh.“

Jitka, Praha 10: „Dobrý den. Víte, kolik ptáků u nás žije? Kolik druhů a kolik kusů celkem? Ubývá jejich počet nebo přibývá?“

Mgr. Zdeněk Vermouzek: „Dobrý den, ano, oboje víme celkem přesně. Aktuálně u nás bylo alespoň jednou pozorováno 406 druhů ptáků, ale ani zdaleka to neznamená, že všichni u nás hnízdí. Přesně to lze najít na http://www.fkcso.cz/. Počet jedinců se odhaduje hůře, nejde ptáky do jednoho spočítat (s tím má statistický úřad problém i s lidmi). Ale existují odhady, jsou publikované v Atlase hnízdního rozšíření ptáků (autoři K. Šťastný a kol.). Naopak velice přesně víme, kteří ptáci přibývají a kteří ubývají - to sledujeme v Jednotném programu sčítání ptáků právě za účasti dobrovolných spolupracovníků. Je to tedy typická citizen science. Aktuální výsledky můžete najít na http://jpsp.birds.cz/vysledky.php“

Jirka, Kladno: „Dobrý den, je někde na internetu souhrn záznamů zpěvů ptáků, abych si je mohl poslechnout a pak třeba zjistit, jací ptáci v mém okolí žijí?“

Mgr. Zdeněk Vermouzek: „Dobrý den, různých stránek je řada. V češtině doporučuji archiv Českého rozhlasu - Hlas pro tento den http://www.rozhlas.cz/hlas/portal/. Pro pokročilejší pozorovatele je pak skvělý celosvětový portál Xeno-canto. Nahrávky evropských ptáků jsou na adrese http://www.xeno-canto.org/europe/. Poslech ptačích hlasů a jejich určování je skvělé dobrodružství, velmi to doporučuji vyzkoušet!“

Petra, Olomouc: „Dobrý den. Zaujal mne pojem "občanská věda". Jak ale mohou občané dělat vědu, když k tomu nemají ani vzdělání, ani laboratorní vybavení?“

Mgr. Zdeněk Vermouzek: „Dobrý den, v tom je právě to kouzlo, že občané se mohou zapojit do řady velice užitečných vědeckých projektů, protože pro řadu z nich není žádná laboratoř potřeba. A k některým, třeba právě k nahrávání zpěvu strnadů, není ani potřeba žádné zvláštní vzdělání nebo znalosti. Může to vypadat, že nahrávání zpěvu ptáků není přece věda - pokud ale potom následuje odborná analýza zpěvu na Karlově univerzitě, jako v našem případě, věda to rozhodně je. A kouzlo je v tom, že právě tuto vědu (projekt Nářečí českých strnadů) nemohou dělat vědci bez dobrovolných spolupracovníků (občanů), ale ani občané bez vědců, kteří vše řádně připraví a následně vyhodnotí. Celý tento projekt je založen na tom, že je třeba získat veliké množství nahrávek z co největšího území. Pokud by toto dělal profesionální vědec, trvalo by mu to několik let a nikdo by takový výzkum nezaplatil. Naopak občan bez znalosti odborné literatury a vědecké metodologie by nemohl získaná data správně vyhodnotit a publikovat. V tom je kouzlo citizen science - spoluprací vědců a občanů získáváme údaje a výsledky, které by jinak nebylo vůbec možné získat.“

Marie: „Dobrý den, jak by se správně mělo postupovat, uhnízdí-li se mi na balkoně holubi? Mám ráda přírodu a je mi líto je vyhodit, zvlášť mají li už mladé děkuji M“

Mgr. Zdeněk Vermouzek: „Dobrý den, je otázka, zda Vám holubi vadí nebo ne. Pokud nevadí, nechte je vyhnízdit. Pokud vadí, udělejte vše pro to, aby vůbec nezahnízdili. To se lehko řekne, ale může být složité to udělat - někdy stačí je jen plašit, někdy nezbyde nic jiného než balkon zasíťovat. To provádějí speciální firmy.“

JoeHahn: „Dobrý den, na zahradě nám červenka obecná vyvedla šest ptáčátek. Na internetu jsem se dočetla, že může mít ještě další snůšku, ale my bychom rádi hnízdo někam přenesli, protože nám ti ptáčkové dělají bordel v chatě :) Myslíte, že si hnízdo najde? Děkuji.“

Mgr. Zdeněk Vermouzek: „Dobrý den, dovolím si vyjádřit pochybnost - nebyl to spíš rehek? Na toho by hnízdění v zahradním domku vypadalo víc. Druhé hnízdění může být na stejném místě, ale také nemusí. Pokud je hnízdo prázdné, můžete jej odstranit, ale hlavně uzavřete všechny škvíry, kterými se ptáci dostávali dovnitř (dejte pozor, ať některého neuvězníte vevnitř). Ale osobně bych se přimlouval za to, abyste to ten necelý měsíc vydrželi - to přece nemá každý, hnízdo s ptáčaty přímo doma!“

Milada, Praha 3: „U nás na Náměstí Jiřího z Poděbrad bylo vždycky hodně holubů, teď je jich podstatně méně, zato přibyly kavky. O čem to vypovídá? Zasloužil se o to člověk?“

Mgr. Zdeněk Vermouzek: „Vypovídá to zřejmě o tom, že se změnila dostupná potrava. Obecně v současné době jsme svědky kolonizace městského prostředí řadou druhů, kavky a vrány nevyjímaje. Takže u vás je to jen součást obecného trendu. Čím přesně je způsoben nevím, zřejmě souvisí s tím, že ptáci snáze najdou potravu ve městech než v naší čím dál sterilnější krajině.“

Filip, Běchovice: „Dobrý den. Nedávno vedle mne na stole na zahradě přistál stehlík. Vzal jsem ho do ruky, protože se na něj chystala naše kočka. Stehlík se na mne zvědavě díval a i když jsem měl dlaň otevřenou, odletěl teprve po čase. Dost mne to udivilo - nebyl ten pták nemocný? Nebo byl ochočený?“

Mgr. Zdeněk Vermouzek: „Dobrý den, těžko říct, co mu bylo, ale rozhodně toto chování není normální. Měl by před Vámi uletět stejně jako před tou kočkou. Osobně si myslím, že nebyl ani ochočený ani nemocný, ale že narazil do nějakého okna a byl v šoku. Chování by tomu odpovídalo, ale jak to bylo doopravdy se už asi nedovíme. Zatím to vypadá, že nejsou další otázky, takže se se všemi diskutujícími loučím, těším se na záplavu nahrávek strnadů a na případné setkání na některé z akcí České společnosti ornitologické.“