Úvod » Nářečí českých strnadů

Nářečí českých strnadů

Přidat do mého PORTu

27. 5. 2011

Nářečí českých strnadů

Česká společnost ornitologická je dobrovolné zájmové sdružení profesionálních pracovníků i amatérů, zabývajících se výzkumem a ochranou ptáků. Patří sem i zájemci o pozorování ptáků a milovníci přírody. Už dvacet let společnost vybírá jeden ptačí druh jako Ptáka roku. Letos je jím strnad obecný. Ornitologové tak upozorňují na určitý ptačí druh, či na zajímavé stránky ptačího života. Účelem je zapojit veřejnost do pozorování ptáků – a v současné době je to právě nahrávání hlasů strnadů.

Garážový biolog, biohacker, biologie ve stylu „udělej si sám“ – to jsou dnes rozšířené pojmy. Amatérští vědci díky sdílení zdrojů na internetu zažívají velký rozkvět. Ale i ti méně ambiciózní mají šanci – třeba pomocí aplikace LeafSnap se na botanickém výzkumu může podílet každý vlastník iPhonu.

Profesionální vědci se uzavírají do svého světa, avšak zkoumání a experimentování jsou přirozené projevy lidské zvídavosti. Občanská věda je způsob, jak do vědeckého výzkumu zapojit veřejnost. Nejdelší tradici má v ornitologii.

Mgr. Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické: Naše letošní nahrávání strnadů je projektem České společnosti ornitologické, projektem citizen science, česky bychom mohli říct občanské vědy, takže vědy, kterou dělají dohromady jednak akademici, odborníci skutečně na slovo vzatí, ale za účasti veřejnosti, za účasti lidí, kteří k tomu dodávají něco, co ti akademici by sami udělat nemohli.

Důležitou součástí výzkumu ptáků je studium jejich zpěvu.

RNDr. Tereza Petrusková, Ph.D., katedra ekologie PřF UK: Takže já musím smontovat veškeré náčiní, které je potřeba k nahrávání. Tohle je mikrofon, kterému se říká anglicky shot gun, česky puškový mikrofon směrový. Směrový proto, že můžete právě zamířit na toho ptáka.

Ornitologové vyrážejí do terénu vybaveni digitálním nahrávacím zařízením. Nahrávat ptáky však nemusí jen odborníci.

Mgr. Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické: Předpokladem, aby člověk takovou věc mohl dělat, je že musí ty ptáky v terénu poznat. Musí vědět, že zleva zpívá pěnkava, zezadu nějaký střízlík, sýkora koňadra, a nehledat je dalekohledem. Musí to všechno slyšet a být schopen určit.

Česká společnost ornitologická je dobrovolné zájmové sdružení profesionálních pracovníků i amatérů, zabývajících se výzkumem a ochranou ptáků. Patří sem i zájemci o jejich pozorování a milovníci přírody vůbec. Už dvacet let společnost vybírá jeden ptačí druh jako Ptáka roku. Letos je jím strnad obecný.

Mgr. Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické: Účelem je upozornit na nějaký ptačí druh, na nějaký zajímavý aspekt toho ptačího života, třeba na to, co ty ptáky ohrožuje, a samozřejmě zapojit veřejnost, zapojit zájemce o pozorování ptáků do nějaké činnosti. V současné době je to právě nahrávání hlasů strnadů.

Ne každé pípnutí je zpěv – za ten se považují pouze dlouhé motivy produkované samci během hnízdění. Zpěvem lákají samičku a vymezují teritoria. Každý strnad má svůj vlastní repertoár, ale učí se zpívat od okolních samců a přebírá tak od nich jejich místní styl, jakési nářečí.

RNDr. Tereza Petrusková, Ph.D., katedra ekologie PřF UK: U strnadů právě je velká výhoda toho, že zpěv je jednoduše rozpoznatelný. V podstatě je to takový ideální druh, který se dá nahrávat, protože ještě stále i u nás je relativně hojný a setkáte se s ním opravdu všude, kde je ještě kousek přírody. Když jdete za městem podél pole a je tam nějaký remízek, tak si můžete být jisti, že ho uslyšíte.

Dobrovolníci také pomáhali ptáky počítat. Zjistilo se, že u nás žijí až čtyři miliony párů strnadů.

Mgr. Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické: Díky tady tomuhle tomu výzkumu my víme, že zrovna toho ptáka roku letošního strnada obecného ubylo za posledních třicet let zhruba milion jedinců, což je obrovské číslo.

Ptáci jsou citlivými indikátory změn v životním prostředí. Ze zpěvu strnada můžeme poznat i změnu složení ptactva nebo migraci – podle výskytu různých nářečí. Takhle zní strnad nahraný v Dánsku, v Polsku a takhle v Německu.

V Evropě se nářečí strnadů rozdělují na dva hlavní druhy: východní a západní. Cílem letošního výzkumu zpěvu strnada je určit hranice mezi nimi. Nahrávky se uloží do počítače, kde se analyzují a zpracovávají v grafech.

RNDr. Tereza Petrusková, Ph.D., katedra ekologie PřF UK: A tady vidíte krásný záznam, tady jsme ještě chodili a praskala nám tráva, ale tady už krásně máme strnada a tohle je přesně ten zvuk, co nás zajímá. Můžeme si ho nazoomovat a vidíte krásně, i slyšíte, celý zpěv. A právě podle všech těch dostupných prací, které doposud máme, to vypadá, že právě Českou republikou by mohla procházet hranice těchto dvou dialektů, a v podstatě takovým tím prvním cílem, který by tento projekt měl přinést, by bylo to, že bychom vlastně dovymapovali tu mapu dialektů na našem území a už teď z těch výsledků to vypadá, že to opravdu bude pěkná mozaika obou těch dialektů a jejich podtypů. Samozřejmě čím více nahrávek se nám podaří získat, tím lépe.

Biolog Ivan Regen, začal ve 20. letech ve Slovinsku nahrávat hmyz. Záhy objevil, že samička cvrčka před samotným cvrčkem dá přednost reproduktoru. Tak vznikla bioakustika, věda studující zdroj, šíření a příjem zvuků živočichů. Bioakustiku dnes využívá i kriminalistika – a samozřejmě ornitologové.

RNDr. Tereza Petrusková, Ph.D., katedra ekologie PřF UK: Já tedy se specializuji na výzkum několika druhů pěvců. Pěvci jsou ideální skupinou živočichů, pěvci jsou známí tím, že jejich vokální projev, tedy ty ptačí zpěvy, jsou natolik rozmanité a variabilní a otevírají spoustu otázek, že jsou vlastně ideálním modelovým druhem, a asi také modelovou skupinou, která je v podstatě nejprozkoumanější.

Bioakustika se v současnosti využívá i k neinvazivnímu zkoumání biodiverzity – podle zvuků můžeme zmapovat výskyt druhů v určitém prostředí, aniž bychom do něj nějak zasahovali. Strnad se svými nářečími je proto ideálním ukazatelem změn. Je ale také nejpočetnější modelovou skupinou. Proto se vědci neobejdou bez pomoci dobrovolníků.

Mgr. Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické: Nasbírání obrovského množství vzorků zpěvů strnada z celého území České republiky, na to by bylo potřeba, kdyby to dělal třeba jeden člověk profesionálně, několik let, takto se to povede během jednoho roku, a už teď víme, že budeme mít obrovské množství materiálu, které potom kolegové na Karlově Univerzitě vyhodnotí.

Přispět k vědeckému výzkumu může kdokoli – a stačí k tomu jednoduché nástroje.

Bc. Jiří Svoboda, katedra ekologie PřF UK: Mezi nejběžnější přístroje, na které mohou lidé nahrávat zpěv strnadů, patří mobilní telefony, digitální fotoaparáty, nebo různé digitální diktafony, ke kterým zájemci mohou koupit i speciální směrový mikrofon, ale není to vůbec nutné.

Dobrovolníci se mohou zapojit i do sledování příletu a odletu ptáků, sčítání vodního ptactva, případně do praktické ochrany různých druhů ptáků a jejich prostředí.

Mgr. Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické: Lidé, kteří se účastní nějakých projektů citizen science, mohou dělat různé věci podle toho, jak je ten projekt zaměřen. Tady u nahrávání strnada je to naprosto jasné a jednoduché. Je třeba najít zpívajícího strnada, nahrát jeho hlas, přesně popsat zejména lokalitu, kde to bylo, datum, kdy se ta nahrávka pořídila, a všechno ostatní už potom je na těch odbornících.

Veškeré informace o tom, jak se účastnit projektů, lze najít na internetových stránkách České společnosti ornitologické.

Bc. Jiří Svoboda, student katedry ekologie PřF UK: My bychom byli jako organizátoři projektu Nářečí českých strnadů moc rádi, kdyby se nám sešly nahrávky nejen od jednotlivců, kteří budou nahrávat na své vlastní přístroje, ale kdyby se do tohoto projektu zapojily i školní třídy, zejména myslíme na druhém stupni základních škol a na středních školách.

Karel Čapek napsal: Má-li věda vyvádět lidi z jejich nevědomosti i z mezí jejich specializace, musí začít sama u sebe; musí hledat cesty k tomu, aby nezůstala jen profesí odborníků, nýbrž znovu se stávala součástí kultury. Občanská věda sice nevytváří úplnou demokratizaci vědy, o níž mnozí sní, ale pomůže alespoň lidem vytvořit si lepší vztah k přírodě.

Bára Kopecká, Hassan Ezzeddine

Vstoupit do diskuse

komentářů: 0

Zajímavé odkazy

Nejsledovanější