Měl dvě malé děti a byl nevinný. Ale katům to nevadilo. Dokumentární cyklus o krutosti i absurditě komunistického režimu v bývalém Československu (2008). Režie J. Novák
00:00:01 ZPĚV
00:00:03 Pojď se mnou, milá, pojď se mnou, milá,
00:00:07 přes tu dolinu, přes tu dolinu.
00:00:11 Uslyšíš o mně, uslyšíš o mně smutnou novinu, smutnou novinu.
00:00:18 Na té dolině, na té dolině, loučka zelená, loučka zelená.
00:00:26 Nechoď tam, Janko, nechoď tam, Janko,
00:00:29 zabijí tě tam, zabijí tě tam.
00:00:33 Když mě zabijí, když mě zabijí, bude památka, bude památka.
00:00:41 Zůstane po mně, zůstane po mně kostí hromádka, kostí hromádka.
00:00:59 V listopadu 1952 byl na Pankráci popraven F. Kučera.
00:01:05 Bylo mu 36 let a byl otcem 2 malých dětí.
00:01:09 Prokurátor žádal, aby trest působil výchovně
00:01:13 na ostatní členy společnosti.
00:01:16 Jinak řečeno: tato smrt měla nahnat lidem strach.
00:01:22 V r. 1950 přivedla plzeňská Škodovka na svět novou lokomotivu,
00:01:25 dostala jméno Rudá hvězda.
00:01:27 Ozdobou tuzemských silnic je vůz Aerominor.
00:01:30 Zdařilý výkon československých vývojářů.
00:01:32 Ale méně zdařilé pak vystoupení našich fotbalistů v Budapešti.
00:01:36 Maďaři nás zahanbují porážkou 5:0.
00:01:39 F. Kučera byl voják z povolání a sloužil v Plzni.
00:01:43 Při násilných výsleších mu bylo prokázáno pouze to,
00:01:47 že se mu ono nové lidově demokratické zřízení nelíbí.
00:01:51 To si jako důstojník nesměl dovolit.
00:01:55 Doživotí na žádost prokurátora bylo nejvyšším soudem změněno
00:02:00 na smrt.
00:02:07 Otce jsem viděl den před popravou.
00:02:13 Celá rodina jsme byli pozváni, šlo o poslední rozloučení.
00:02:18 Když se s námi otec loučil, nechtěl opustit místnost,
00:02:22 držel se pletiva.
00:02:24 Bachaři zakročili a otce ztloukli před našima očima.
00:02:30 To mi, tehdy 4letému klukovi, zůstalo vryto v paměti.
00:02:36 J. Kučera, absolvent Vojenské akademie
00:02:38 v Hranicích na Moravě nastoupil po válce jako důstojník
00:02:41 u 11. pěší divize v Plzni.
00:02:44 Já jsem byl přednostou operačního oddělení
00:02:47 a Kučera byl přidělený důstojník.
00:02:49 Velice brzy jsme se seznámili.
00:02:53 A oni si zjistili, že na to, co se děje kolem,
00:02:57 máme stejný názor.
00:02:58 S režimem jsme nesouhlasili.
00:03:01 Ale v r. 1948 jsme ještě žádné nebezpečí necítili.
00:03:08 2.12.1950 jsme šli na návštěvu k tetě.
00:03:14 Přišli 2 chlapi v kožených kabátech a otci sdělili,
00:03:20 že se stal v kasárnách nějaký malér.
00:03:24 Že jeho přítomnost v kasárnách je důležitá,
00:03:27 takže s nimi musí jít.
00:03:31 Po zatčení J. Kučery začaly domovní prohlídky.
00:03:33 Paradoxní bylo, že k nim do bytu chodil
00:03:36 stále stejný člověk.
00:03:37 Jednou se představil jako Slepička, podruhé jako Tichý,
00:03:39 potřetí jako Holz.
00:03:41 Paní Kučerová mu říkala, aby si z ní přestal dělat legraci,
00:03:44 že si přece nemůže myslet, že je tak hloupá a nedošlo jí,
00:03:47 že je to stále on.
00:03:52 Maminka chodila všude s nimi, nespustila je z očí.
00:03:58 Při prohlídce sklepa neměli možnost tam něco podstrčit,
00:04:01 aby tak získali důkaz ve vykonstruovaném procesu.
00:04:05 Zato ve spíži, když ji prohledávali, nebyl nikdo.
00:04:08 A tak vyšetřovatelé vítězoslavně vytáhli z pod kompotů fotku
00:04:12 J. Kučery s americkým vojákem při osvobození Plzně.
00:04:20 U zinscenovaným procesů byl ten člověk od počátku vinen,
00:04:24 aniž by něco spáchal,
00:04:25 Takže bylo celkem irelevantní, zda se něco našlo, či nenašlo.
00:04:31 V obou případech to bylo vykládáno v neprospěch podezřelé osoby.
00:04:36 Po zatčení byl otec převezen na bývalé gestapo.
00:04:42 Maminka měla dovoleno mu o Vánocích donést balíček.
00:04:47 Jeden ze slušných bachařů mamince vrátil otcův prstýnek, hodinky.
00:04:56 A to bylo na 2 další roky naposledy, kdy paní Kučerová věděla,
00:04:59 kde je její manžel vězněn.
00:05:01 Pouze tušila, že byl z Plzně převezen k výslechům
00:05:04 na pověstný domeček na Hradčanech.
00:05:08 Domeček byl speciální záležitostí, kterou prošli všichni zavření
00:05:12 důstojníci.
00:05:14 Můžu popsat svůj výslech, ale ten jeho byl určitě ostřejší.
00:05:20 Byl považován za vedoucího našeho spolku.
00:05:25 Když mě tam Pergl přitáhl, svléknul mě
00:05:29 a asi za půl hodiny jsem šel k výslechu.
00:05:33 Ten výslech trval 9 dní a 9 nocí.
00:05:37 Když tohle trvalo asi 4 dny, tak jsem si uvědomil,
00:05:41 že mám 2 možnosti.
00:05:43 Buď trvat na tom, že nic nevím, a oni mě budou týrat tak dlouho,
00:05:47 až zkolabuji.
00:05:50 Nebo že budu něco říkat a ono se uvidí, jak to dopadne.
00:05:55 Mezi tím se museli Kučerovi stěhovat.
00:05:58 Dostali několik opravdu zajímavých nabídek.
00:06:00 Mohli do Starého Plzeňce, do jedné místnosti v rozhledně
00:06:04 na plzeňském Chlumu.
00:06:08 Domy, do nichž nás chtěli přestěhovat,
00:06:11 byly bez sociálního vybavení.
00:06:14 Měly jen jednu místnost, byly to pastoušky.
00:06:19 V 50. letech sehrávala roli osobní zášť.
00:06:22 Stačilo, aby si někdo vytipoval byt, který se mu líbil,
00:06:26 a to už byl důvod k tomu, aby se rodina stěhovala.
00:06:30 Druhou roli sehrávala skutečnost, že byl vyvíjen tlak.
00:06:35 Protože šlo o rodinu imperialisty, buržoazní rodina.
00:06:41 Takže nebyl důvod, aby tam bydleli.
00:06:46 Z vězení chodily Kučerům klasické cenzurované dopisy.
00:06:50 Paní Kučerová si zažádala o návštěvu.
00:06:52 Byla jí povolena. Jednou. Na 10 min. A pak proběhl 1. soud.
00:07:00 První rozsudek byl vynesený nad otcem v červnu a zněl: doživotí.
00:07:09 Za to, že na Plzeňsku jako důstojníci Armády ČSR
00:07:13 přistoupili k protistátní organizaci, která připravovala protistátní puč
00:07:17 k obnovení kapitalismu v ČSR.
00:07:20 Všichni se mezi sebou a dalšími osobami
00:07:23 za zvláště přitěžujících okolností spolčili,
00:07:25 aby se pokusili zničit lidově demokratické státní zřízení atd.
00:07:31 Začalo to špionáží, to jsem se nějak bránil.
00:07:35 A pak jsem se podíval na obhájce, který zrovna obracel oči v sloup.
00:07:39 Tak jsem si říkal, že je to špatné, a nakonec jsem odříkal to,
00:07:45 co se ode mě žádalo.
00:07:50 Sehrál jsem tu roli.
00:07:52 Zvlášť přitěžující okolnost u pana Kučery bylo např. to,
00:07:55 že nasákl buržoazní mentalitou své tety, která ho vychovávala.
00:08:00 V praxi to znamenalo, že bydlel za studií u tety,
00:08:03 která měla obchod.
00:08:04 Z těchto i jiných důvodů se prokurátor odvolal,
00:08:07 doživotí mu přišlo pro pana Kučeru málo.
00:08:15 V případě pana plukovníka bylo důvodem pro podání
00:08:22 opravného prostředku tvrzení, že se spiknul proti republice,
00:08:26 že je teroristou.
00:08:30 Byl tedy další soud.
00:08:33 Viděl jsem ho jen, když jsme byli na vycházce.
00:08:36 Zahlédl jsem ho za oknem, kde mi ukazoval, že dostal provaz.
00:08:44 Po vynesení rozsudku nám byla povolena velká návštěva na Pankráci.
00:08:51 Návštěva proběhla 13.11.1952 ve večerních hodinách.
00:08:58 Nikdo z rodiny netušil, že večerní návštěva byla
00:09:01 poslední možností setkat se s panem Kučerou.
00:09:04 Nad ránem byl popraven na dvoře pankrácké věznice,
00:09:08 aniž by o tom kdokoli z rodiny věděl.
00:09:14 Po návštěvě se maminka rozhodla, že zůstane v Praze
00:09:18 a půjde 2. den na Pražský hrad žádat o milost.
00:09:26 Na Pražském hradě jí bylo sděleno. že rozsudek byl vykonán.
00:09:34 Paní Kučerové se ještě poštěstilo alespoň uvidět před pohřbením
00:09:38 tělo svého manžela.
00:09:39 Nikdy neřekla, jak zařídila, aby se na něj mohla jet podívat.
00:09:43 Ale viděla jej. V márnici. Na Albertově.
00:09:47 Zřízenec tatínka připravil k poslední pietě.
00:09:52 Maminka nám řekla, že byl tatínek hezky upraven.
00:10:00 Že paní Kučerová viděla manžela, který byl po smrti,
00:10:05 to považuji za naprostou nahodilost.
00:10:10 Musela mít velmi dobrého známého, který jí to umožnil,
00:10:13 protože to bylo jistě ostře sledováno.
00:10:17 Maminka později sháněla ostatky našeho otce.
00:10:22 Bylo jí totiž sděleno, že byl zpopelněn.
00:10:25 Ale k ostatkům jsme se nikdy nedostali.
00:10:29 Bylo zakázáno ostatky pozůstalým vydávat.
00:10:37 Nevydávání ostatků popravených příbuzným mělo politické důvody.
00:10:42 Nebylo v politickém zájmu, aby byly oběti uctívány.
00:10:48 Proto byly zakázány pohřby i vydávání uren.
00:10:57 Shodou okolností jsme se dozvěděli, že je otec pravděpodobně pochován
00:11:02 na hřbitově v Ďáblicích. Tam byly uloženy ostatky všech
00:11:06 popravených a potrestaných.
00:11:11 Před pár lety si na nespravedlivě popraveného rodáka vzpomněli
00:11:14 v Cerhovicích.
00:11:17 Pan Kučera se v Cerhovicích r. 1916 narodil.
00:11:21 Patřil mezi významné osobnosti a v r. 1952 byl popraven.
00:11:30 My si těchto významných osobností v Cerhovicích vážíme.
00:11:35 Proto jsme nazvali náměstí po panu Kučerovi.
00:11:39 Tohoto pojmenování se už nedožila statečná paní Kučerová,
00:11:43 která dokázala svého syna i dceru v rámci možností ochránit
00:11:47 před nepřízní osudu.
00:11:49 A díky dobrým lidem u ní v zaměstnání měly její děti
00:11:52 i Vánoce.
00:11:54 V práci v šuplíku vždy našla před Štědrým dnem vybrané peníze
00:11:57 od kolegů na dárky pro její děti.
00:12:01 V r. 2001 jsme se dostali po 49 letech k dopisům,
00:12:05 které tatínek psal na rozloučenou celé rodině.
00:12:10 Velkým zvěrstvem je, že naší rodině bylo upřeno
00:12:15 dostat se k dopisům na rozloučenou dřív a ne až po tak dlouhé době.
00:12:23 Mně otec žádal, abych se postaral o sestru
00:12:28 a hlavně o maminku.
00:12:31 Doufám, že se mi to podařilo splnit.
00:12:39 Pro člověka je nejcennější lidský život.
00:12:42 Pro diktaturu naopak lidský život má tu nejmenší hodnotu.
00:12:47 A popravený nevinný nažene lidem strach,
00:12:51 protože to už pak může skutečně potkat každého.
00:12:55 A udržovat v lidech strach o život je způsob, jak si udržet moc.
00:13:05 Skryté titulky: Kristina Staškivová, Česká televize, 2008
V příbězích Železné opony představujeme lidské osudy, které jsou jen těžko k uvěření. Osudu Františka Kučery a jeho rodiny se brání nejen zdravý rozum, ale každá buňka těla. Popravit šestatřicetiletého otce dvou malých dětí doslova za nic snad není možné. Bohužel se to stalo. V listopadu 1952. František Kučera byl voják z povolání povolaný do Plzně. Nebyl členem žádné strany, žádného uskupení, nevykonával žádnou špionáž ani protistátní činnost. Byl jen jménem, které zaznělo kdesi kdysi při nějakém výslechu někoho jiného. Od toho byl už jen krůček k tomu, aby ho mašinérie obvinila, odsoudila nejdřív na doživotí, ale stále to nestačilo. Proč? To se dnes už nedozvíme.